-------REKLAMA------------------------------------------------------------------------TEL: 605 831 774------

Poptáváme 10 lidí na hlídání objektů SEPHORA a HORNBACH.

POZOR - NOVINKA: po odpracovaném týdnu vyplácení peněz

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzik

chcete hodinu?      -    

Čas – existuje snad záhadnější a podivnější fenomén našeho vesmíru? Přestože se s ním každý z nás setkává každý den a fyzici ho usilovně zkoumají už sto let, vlastně jeho podstatu pořád nechápeme.

              Čas – existuje snad záhadnější a podivnější fenomén našeho vesmíru? Přestože se s ním každý z nás setkává každý den a fyzici ho usilovně zkoumají už sto let, vlastně jeho podstatu pořád nechápeme.

 

Čas neexistuje. Všechno probíhá najednou, tvrdí respektovaný fyzik.

Jediným důkazem, že existoval minulý týden, je naše paměť. Ale paměť, to je vlastně jen stabilní struktura neuronů v mozku…

Jeden z respektovaných fyziků přišel s neobvyklou teorií. Místo, aby se ptal, co je vlastně čas, říká: „Nic jako čas neexistuje.“ 


„Co je čas?“ je špatná otázka. Čas totiž neníStandardní model vesmíru pracuje už od dob Alberta Einsteina s tím, že čas je jedním z rozměrů našeho vesmíru, podobný prostorovým rozměrům. Brian Greene to v knize Elegantní vesmír popisuje velmi pochopitelně:„Když se s někým chceme setkat, popíšeme mu, kde v prostoru ho očekáváme – například v 9. patře budovy na rohu 53. ulice a 7. avenue v New Yorku. Máme zde tři díly informace odrážející konkrétní pozici ve třech prostorových dimenzích vesmíru. Stejně důležité ale je, kdy ho očekáváme – například v 15. hodin. Tento díl informace říká, kde v čase se naše setkání uskuteční. Události jsou tedy určeny čtyřmi díly informace: třemi o prostoru a jedním o čase.“ 

Tohle všechno je ale jen iluze – alespoň podle fyzika Juliana Barboura.„Když se pokoušíte chytit čas, vždycky vám proklouzne mezi prsty,“ tvrdí.„Lidé si jsou jistí, že čas existuje, ale nejsou schopní ho nijak uchopit. Myslím si, že je to proto, že čas ve skutečnosti vůbec neexistuje.“ Fyzik k tomu samozřejmě nedospěl jen tak při přemýšlení někde v hospodě; dostal se k této myšlence studiem toho, jak věda vnímala čas. A to od Isaaca Newtona, pro kterého byl čas řekou, která teče vždy a všude stejně, až po nejmodernější exotické teorie superstrun. 

Pro Barboura čas není součástí čtyřrozměrného časoprostoru. Fyzik ho chápe jen jako iluzi způsobenou tím, že se všechno kolem nás mění. Barbour chápe všechny jednotlivé momenty v čase jako jeden celek, kompletní a existující sám o sobě. Nazývá tyto momenty výrazem „Nyní“. 

 

Popisuje je takto: „Jak žijeme, zdá se nám, že se pohybujeme sérií Nyní. Otázkou však je, co jsou zač.“ Pro Barboura je každé Nyní souhrnem všeho ve vesmíru. „Máme silný dojem, že věci vůči sobě zaujímají jisté pevné postavení. Rád bych od toho oddělil vše, co nevidíme (přímo i nepřímo) a držel se myšlenky, že mnoho různých věcí koexistuje současně. Jsou prostě Nyní – nic víc, nic méně.“ Přijde vám tato představa jen těžko pochopitelná? Barbour si proto představil i popisy, které se dají představit i pro mozek ne-fyzika. 

Jeho Nyní se dají představit jako stránky z povídky, které jsou vytržené z knihy a náhodně poházené po podlaze. Každá stránka je oddělená entita existující bez času, vně času. Pokud se stránky nějakým způsobem seřadí a pak se krok po kroku procházejí, vzniká z nich příběh. Ale ať už stránky uspořádáme jakkoliv, přesto je každá z nich kompletní a nezávislá. Jak Barbour říká: “Kočka, která vyskočí, není tou stejnou kočkou, která dopadne na zem.“ Neexistuje tedy žádný okamžik v minulosti, který by změnil v okamžik v budoucnosti. Všechny možné konfigurace vesmíru, každé možné místo atomu ve vesmíru existují současně. 

Podivné? Připravte se,protože to excentričtější ještě přijde. Podle Barboura existují všechna možná Nyní v obrovském platonovském kontinuu, které se obejde zcela bez času. „Co mě opravdu fascinuje,“ popisuje Barbour svou vizi, „je, že všechna ta existující Nyní mají speciální strukturu – dala by se představit jako krajina. Každý bod v této mapě je jedno Nyní – celek pak nazývám Platonie. Proč? Je totiž bezčasá a tvořená dokonalými matematickými zákony – podobně jako svět idejí, jaký popisoval antický filosof. “

Co bylo před Platonií?

Pokud se svět popisuje pomocí Nyní a Platonie, odpadají úplně otázky jako„Co se stalo před Velkým třeskem?“ V této kosmologii totiž čas vůbec neexistuje – takové otázky pak vůbec nemají smysl. Velký třesk není pro fyzika velká exploze v naší dávné minulosti, ale jen jeden z mnoha bodů v krajině Platonie. 

Podle španělských fyziků se z vesmíru ztrácí čas. Možná zmizí úplně

Naše představa o existenci času vzniká proto, že v Platonii existují i objekty, kterým Barbour říká záznamy. Fyzik svůj koncept vysvětluje takto: “Jediným důkazem, že existoval minulý týden, je naše paměť. Ale paměť, to je vlastně jen stabilní struktura neuronů v mozku. Podobně jediným důkazem, jaký máme o minulosti Země, jsou kameny a zkameněliny. Ale to jsou všechno jen struktury minerálů, které dnes prozkoumáváme. Důležité je, že my máme jen jakési záznamy a máme je jen Nyní.“ 

 

Barbourova teorie vysvětluje existenci těchto záznamů jako vztah mezi Nyní v Platonii. Některá nyní jsou propojena s jinými Nyní v Platonii, a to přesto, že všechna existují najednou. Tato propojení budí zdání času – a to přesto, že plynutí mezi jednotlivými Nyní se nedají dokázat. 

Minulost, budoucnost i konec – to všechno s v Barbourově fyzice stává zcela zbytečným. Přestože tato teorie vypadá velmi filosoficky, až esotericky, pořád jde o čistou fyziku. „Chápu, že moje myšlenka je šokující. Ale dají se pomocí ní vytvářet předpovědi, které popisují svět,“ kontruje Julian Barbour. Se svými spolupracovníky už vydal několik článků, které ukazují, jak z exotické fyziky jeho Platonie přirozeně vyplývají teorie relativity i kvantová mechanika. 

Nechceme tvrdit, že právě tato teorie je v přehršli fyzikálních pohledů na svět ta správná. Ilustruje však, jak moderní věda dokáže měnit úhel pohledu na realitu a vytváří stále nové interpretace vesmíru. Že se jednou spojí nejmodernější fyzikální rovnice a Platonova představa o jeskyni a světě idejí, to by asi zaskočilo každého vědce 19. století…

FOTO:  Wikimedia Commons

Převzato- http://www.national-geographic.cz/clanky/cas-neexistuje-vsechno-probiha-najednou-tvrdi-respektovany-fyzik.html#.VvUPYtLhDZ6

---

Merkaba

 

Merkaba spojuje Světlo Stvoření, lidskou individualitu a “okolní” realitu do jednoho celku, do Života. Merkaba tvoří život. Vše co existuje, má okolo sebe Merkabu, od elementárních částic, až po galaxie a nenechte se mýlit měřítkem. Ve vibračním vesmíru, jako jen ten náš,  je rozměr otázkou frekvence a galaxie nemusí být v absolutním měřítku větší než člověk nebo než atom, stejně  jako na displeji můžete mít malý a velký obraz toho samého.  Stvoření není to co vidíme, ale projekce mysli do energie. Merkaba je šablona, která vytváří realitu,  projektor, který promítá energii ve formě hmoty do prostoru vašeho světa. Je to jako by jste žili na obrazovce vašeho počítače. Veškeré rozhodování se děje uvnitř  procesoru, kde rozměr ani čas nemá smlysl, a na displej se promítají výsledky z programů, které procesor zpracovává. Teprve na displeji vzniká rozměr, čas a iluze reality, a vy tak můžete kliknutím na určitá místa na displeji měnit to co se bude zobrazovat v příštím okamžiku, můžete ovládat hru kterou hrajete. Když rozpoznáte příležitosti a místa, kde udělat rozhodnutí, můžete ovlivňovat svoji realitu. Vaše vědomá část se promítá na obrazovku, vaše podvědomí  existuje uvnitř procesoru, to je vaše skutečné Já. Vaším úkolem v této hře, je spojit obě části dohromady a nalézt se jako celek. Pak získáte vědomou kontrolu nad programem a nad tím co budete, jako postava na obrazovce, prožívat. K tomu, aby jste program  nezneužili, však musíte prokázat určitý stupeň moudrosti a čistoty srdce.

Každý žijeme uvnitř své vlastní Merkaby.  Sami!!!  Když potkáme druhého člověka, stane se to proto, že se nejprve informačně spojíme a pak do naší Merkaby začne přicházet informace o druhém člověku a ten se zmaterializuje, promítne,  jako host v našem světě a to samé se děje s námi v jeho Merkabě. Pomocí toku informací vnímáme vzájenou přítomnost. Na Skypu vnímáte hlas a obraz toho s kým povídáte, ve skutečnosti jste však sami. Podobně Merkaba materializuje vše čím jste obklopeni, předměty, vítr, tekoucí vodu, cokoliv co můžete ve vnějším světě zažít. Když někam jdete, jedete, letíte, tak ve skutečnosti nikam nejdete, nejedete ani neletíte, jen se mění vaše okolí. Jste jedinný hrdina svého vlastního filmu, jste stále ve středu obrazovky, a nikdy se z ní nedostanete, jen pozadí se mění. Aby vše bylo navzájem sladěné, Merkaba každého člověka je podřízena Merkabě Matky Země. Jen tak je zaručené, že butede moci žít na Zemi. Kdyby vaše Merkaba rotovala jinak než Merkaba Matky Země, zmizeli by jste ze Země a začali žít v  jiném prostředí. To je podstatou cestování v prostoru a v čase.Vnitřní prostor lidské Merkaby je značně malý, lehce přes dva metry na každou stranu od vašeho těla. Přesto vám dokonalost projekce umožňuje vnímat rozlehlost noční i denní oblohy, neomezenost prostoru a pocit volnosti.Merkaba je systém zrcadel, která odráží energii do patřičných míst vnitřního postoru, kde interferencí (vzájemnou interakcí energie přicházející od různch zrcadel) vzniká iluze hmoty. Některá zrcadla se nepohybují, jiná rotují okolo svislé osy.  Náš vlastní svět je izolován od ostatních a je koordinován s Merkabou hostitele, v našem případě Merkabou Matky Země. Bytost jejíž srdce a mysl je spojeno do Jednoty, je schopna prostřednictvím Jednoty ovládat svoji Merkabu a tím ovládat svoji realitu - rozhodovat jaká informace se bude materializovat v její Merkabě. Může se odpojit od jedné reality a připojit k jiné. Realita je záznam minulosti v poli času (v paměti Stvoření) a opětným průchodem tohoto záznamu tvoříme novou realitu.

Na spodním obrázku jsou tři dvojité čtyřstěny, ze kterých je Merkaba složena. Je potřeba mít na paměti, že tyto dvojité čtyřstěny nejsou hmota, ale zhuštěná energie, a je to primární zvuk, který způsobuje zhuštění energie do tohoto tvaru (viz kapitola Stvoření Otec, Syn a Duch).  První,  červený čtyřstěn, reprezentuje lidské tělo a je nehybný. Druhý, žluto-zelený, představuje emoční tělo (jinový princip) a otáčí se ve směru hodinových ručiček, pozorováno zevnitř, a třetí, modro-fialový čtyřstěn, představuje mysl (jangový princip) a otáčí se proti směru hodinových ručiček, pozorováno zevnitř. Rychlost otáčení je různá pro emoční a pro mentální tělo. Poměr frekvencí rotace emočního a mentálního těla je dán čísly Fibonaciovy posloupnosti. Pro třetí dimenzi ve které žijeme je to 21/34. To znamená, že na každých 21 otáček emočního těla se mentální tělo otočí 34 krát. Nevím jaká je absolutní rychlost otáčení, ale protože emoce i myšlenky jsou v našem světě nehmotné, domnívám se, že rychlost otáčení je nad barierou rychlosti fyzického světla. Rychlost fyzického světla, je to co nás odděluje od vyšších světů. Poměr otáčení 21/34 představuje je ideální stav harmonického bytí.  Nicméně v naší minulosti dávné i velmi nedávné bylo několik pokusů změnit poměr rotace emočního a mentálního těla Merkaby Země, za účelem ovládání lidstva. To ovlivnilo individuální Merkabu každého z nás do neharmonie . Průchod Země fotonovým pásem  (oddíl “Vzestup 2012”) je příležitost k navrácení všeho do harmonie. Tyto tři dvojité čtyřstěny jsou na stejném místě. Z naší zkušenosti je nemožné, aby na stejném místě byla zároveň tři tělesa, protože naše zkušenost je omezena na vnímání  pouze jedné reality, jedné frekvence bytí. Ve skutečnosti jsou tato tělesa v různých realitách, každé existuje na jiné frekvenci a proto mohou být na stejném místě, aniž by se ovlivňovala.  Každý dvojitý čtyřstěn pracuje s jinou barvou primárního Světla. Okolo proti sobě rotujících dvojitých čtyřstěnů vzniká vír energie ve tvaru plochého disku a tento plochý disk je uvnitř koule se zkosenými stěnami. Počet zkosených stěn závisí na vyspělosti vědomí.Každou Merkabu lze naprogramovat, proto je Merkaba univerzální tvůrčí nástroj. Může vytvářet elementární částici, brouka, člověka, planetu, slunce, černou díru, pocit, světlo, složité rozhodování, může ochlazovat nebo ohřívat, může dělat cokoliv co si umí mysl představit.

http://www.thrivemovement.com/home 

Převzato- http://www.pravidlazivota.cz/pz2_merkaba.htm

---

Uvězněni v hmotě

18.01.2015 23:51

 

Motto: Vše, co jsme, je výsledkem toho, jak myslíme.

- Buddha

 

Jsme uvězněni v hmotě. A přitom nejsme a priori hmota pohybující se v hmotě, nýbrž části vědomí vlnící se v poli neomzeného vědomí Celku, jež se dobrovolně rozhodly omezit a uzamknout své vnímání na malou nepatrnou výseč nekonečného množství možností z toho, co bychom mohli být. Vybrali jsme si to, co považujeme za konsenzuální realitu, kterou si překládáme jako "to, co se doopravdy děje". V tom se my, bytosti z hlíny a hvězd, plující uprostřed nekonečného vesmíru, plného nezměrných tajemství, dokola ubezpečujeme a řešíme jediné - růst HDP. Není to směšné?

Díky práci malé skupiny neurologů a teoretických fyziků v ​​průběhu posledních několika let se konečně můžeme domnívat, že začínáme trochu rozumět tomu, jakým způsobem by bylo možné analyzovat tajemné, metafyzické sféry vědomí pomocí vědy. Nejnovější průlom v této nové oblasti publikoval Max Tegmark z MIT, jenž předpokládá, že vědomí je ve skutečnosti stav hmoty. "Stejně jako existuje mnoho typů kapalin, existuje i mnoho typů vědomí," říká. Tímto novým modelem, Tegmark otvírá možnosti vedoucí k popisu vědomí z hlediska kvantové mechaniky a teorie informace, což nám pootvírá dveře k vědeckému zkoumání dosud tajemstvím zahalených sfér sebe si vědomého vědomí a dokořád otvírá dveře do světa za svět vnímání v klasické trojrozměrné podobě. 

To by časem mohlo vést k poznání a popisu nekonečného počtu objektivních skutečností, jež nabízí interprerace mnoho-světové kvantové mechaniky. Vědecké zkoumání vědomí je vždy složité téma. Koneckonců, věda se dosud úspěšně vyhýbala všem efektům vědomí, jež nelze pozorovat a popsat matematicky. Ve většině seriózních vědeckých kruhů i pouhá zmínka o vědomí často vede ke společenskému vyloučení  a vypovězení do exilu země šarlatánů a okultistů.

 

A přitom je víc než zřejmé, že zkoumání a poznávání vědomí - pocitu, duše, nebo čehokoli jiného, ​​čemu říkáte radost ze života, která dělá člověka člověkem - je téma, od kterého bychom neměli utíkat, ale spíš naopak. Je nejspíš hrozně domýšlivé považovat člověka za nějakého význačného nositele vědomí, ale na druhou stranu, jsme to právě my, komu příroda nadělila ten ohromný dar sebe si vědomého vědomí, jehož prostřednictvím poznáváme naši provázanost s kvantovými říšemi - neboli fakt, že jsme všichni jen předmětem neuvěřitelně komplexního Matrixu - což je obrovský požadavek na naši hyper-imaginativní kognici. 

Nejnovější pokusy formovat vědomí pocházejí z výzkumné dílny Giulia Tononiho, profesora na Universitě ve Wisconsinu, který navrhl integrovanou informační teorii (IIT) modelu vědomí - a kteoru se nyní Max Tegmark pokusil zobecnit v oblasti kvantové mechaniky. Ve své výzkumné práci "Vědomí jako stav hmoty" Tegmark teoretizuje, že vědomí lze chápat jako stav věci zvané "perceptronium", které lze odlišit od ostatních druhů látek (tuhé látky, kapaliny, plyny) pomocí pěti, matematicky fungujících zásad.

 

 Jeho vědecká práce na toto téma je, jak si jistě dokážete představit, šeredným 30-stránkovým spisem, ale stručně řečeno, vypichuje to nejpodstatnější z Tononiho integrované informační teorie (ITT), a totiž, že vědomí je výsledkem systému, jenž je schopen velmi efektivně ukládat a načítat obrovské množství informací a následně se přesunout k jeho vlastní tvorbě - perceptroniu - které popisuje jako "nejzákladnější substanci, jež se cítí být subjektivně si vědomá sebe sama". 

Tato substance může nejen ukládat a načítat data, ale je také nedělitelná a jednotná (to je místo, kde začneme putovat do říše draků, duší, duchů apod.). Zbytek jeho vědecké práce se povětšinou zabývá popisem perceptronia z hlediska kvantové mechaniky, a snaží se přijít na důvod, proč vytrvale vnímáme svět v pojmech klasických nezávislých systémů - namísto jednoho velkého propojeného kvantového nepořádku. (Mimochodem, odpověď na tuto otázku zde nenachází.).

 

Tegmarkova práce se nedostává do bodu, jenž by jednoznačně určil, co nebo kdo způsobuje a vytváří vědomí, ale do určité míry prokazuje, že vědomí se řídí stejnými fyzikálními zákony, jakými se řídí zbytek vesmíru - čili, že tam není nějaký "tajný recept", jak nám odnepaměti předkládali náboženští mystikové. Pokud jde o vědu, je to dost velká úleva.

- Vyňato z článku "Lidské vědomí je jednoduše stav hmoty, jako pevný nebo kapalný – ale kvantový" na extremtech.com



Více zde: http://evoluce5d.webnode.cz/news/uvezneni-v-hmote/

---

...doporučené externí odkazy

zasvěcení jako podvod

merkabah

Marta | merkaba

---

...tip na stránku 

 

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na