117 způsobů, jak bílý cukr ničí vaše zdraví

2.12.2002 00:00

117 způsobů, jak bílý cukr ničí vaše zdraví

Dr. Nancy Appleton je profesorkou, vědeckou pracovnicí, konzultantkou na výživu a autorkou řady knih o zdravé výživě a zdravém životním stylu. V následujícím článku vám nabídneme seznam neblahých následků nadměrné konzumace rafinovaného cukru na náš organismus, který vytvořila na základě řady vědeckých publikací.

1. Cukr může oslabit imunitní systém.
2. Cukr narušuje hladiny minerálů v organismu.
3. Cukr může způsobit hyperaktivitu, úzkost, poruchy koncentrace a chování u dětí.
4. Cukr může výrazně zvýšit hladinu triglyceridů (tuků) v krvi.
5. Cukr přispívá k útlumu obranných reakcí proti bakteriální infekci.
6. Cukr způsobuje ztrátu elasticity a funkčnosti tkání; čím více cukru jíte, tím více elasticity a funkčnosti ztrácejí.
7. Cukr snižuje hladinu HDL (dobrého cholesterolu).
8. Cukr vede k deficitu chrómu v organismu.
9. Nadměrná konzumace cukru vede k rakovině prsou, vaječníků, prostaty a konečníku.
10. Cukr může zvýšit hladinu krevní glukózy nalačno.
11. Cukr způsobuje deficit mědi.
12. Cukr narušuje vstřebávání vápníku a hořčíku.
13. Cukr může oslabit zrak.
14. Cukr zvyšuje hladinu neurotransmiterů (nervových přenašečů) dopaminu, serotoninu a norepinerfrinu.

15. Cukr může vést k hypoglykémii (snížení hladiny cukru v krvi).
16. Cukr může způsobit překyselení trávicího traktu.
17. Cukr může způsobit rychlý nárůst hladiny adrenalinu u dětí.
18. Narušené vstřebávání cukru je časté u lidí s funkční poruchou střev.
19. Cukr může urychlit stárnutí.
20. Cukr může vést k alkoholismu.
21. Cukr kazí zuby.
22. Cukr přispívá k obezitě.
23. Vysoký příjem cukru zvyšuje riziko Crohnovy choroby a ulcerativní colitidy.
24. Cukr působí změny, které se často nacházejí u lidí s žaludečními či dvanácterníkovými vředy.
25. Cukr může způsobit artritidu (zánět kloubů).
26. Cukr může způsobit astma.
27. Cukr může způsobit kvasinkovou infekci (Candida Albicans).
28. Cukr může způsobit žlučníkové kameny.
29. Cukr může způsobit ischemickou chorobu srdeční.
30. Cukr může způsobit zápal slepého střeva.
31. Cukr může způsobit roztroušenou sklerózu.
32. Cukr může způsobit hemoroidy.
33. Cukr může způsobit křečové žíly.
34. Cukr může zvýšit hladinu glukózy v krvi a inzulínovou odezvu u uživatelek hormonální antikoncepce.

35. Cukr může přispívat k vzniku onemocnění periodontu (ozubice).
36. Cukr podporuje vznik osteoporózy.
37. Cukr přispívá ke kyselosti slin.
38. Cukr může způsobit snížení senzitivity k inzulínu.
39. Cukr vede k snížení tolerance glukózy.
40. Cukr může způsobit snížení hladiny růstového hormonu.
41. Cukr může zvýšit hladinu cholesterolu.
42. Cukr může zvýšit systolický krevní tlak.
43. Cukr může způsobit ospalost a snížení aktivity dětí.
44. Cukr může způsobit migrénu.
45. Cukr může narušit vstřebávání bílkovin.
46. Cukr může způsobit potravinové alergie.
47. Cukr může přispět ke vzniku cukrovky.
48. Cukr může způsobit toxémii během těhotenství.
49. Cukr může přispět ke vzniku ekzémů u dětí.
50. Cukr může způsobit onemocnění srdce a cév.
51. Cukr může narušit strukturu DNA.
52. Cukr může změnit strukturu bílkovin.
53. Cukr může přispět k stárnutí kůže a ke změnám struktury kolagenu.
54. Cukr může způsobit šedý oční zákal.
55. Cukr může způsobit rozedmu plic.
56. Cukr může způsobit atherosklerózu.
57. Cukr může podpořit zvýšení hladiny LDL (špatného cholesterolu).
58. Cukr může podnítit vznik volných kyslíkových radikálů v krevním řečišti.
59. Cukr snižuje aktivitu enzymů.

60. Cukr může trvale změnit způsob aktivity bílkovin v organismu.
61: Cukr může způsobit dělení jaterních buněk a zvětšení jater.
62. Cukr může zvýšit množství tuku v játrech.
63. Cukr může způsobit zvětšení ledvin a patologické změny v ledvinách.
64. Cukr může poškodit slinivku.
65. Cukr může zvýšit zadržování tekutin v organismu.
66. Cukr je nepřítel číslo 1 střevní peristaltiky a může způsobovat zácpu.
67. Cukr může způsobit krátkozrakost.
68. Cukr může narušit výstelku kapilár.
69. Cukr může způsobit křehkost šlach.
70. Cukr může způsobovat bolesti hlavy.
71. Cukr může přetížit slinivku.
72. Cukr může nepříznivě ovlivnit školní prospěch dětí.
73. Cukr může způsobit zrychlení delta, alfa a théta vln mozku.
74. Cukr může způsobovat deprese.
75. Cukr zvyšuje riziko rakoviny žaludku.
76. Cukr způsobuje dyspepsii (nedokonalé trávení).
77. Cukr může zvýšit riziko onemocnění na dnu.
78. Cukr zvyšuje inzulínovou odpověď u lidí, kteří konzumují dietu s vysokým množstvím cukru ve srovnání s lidmi se sníženým příjmem cukru.
79. Cukr zvyšuje fermentaci v tlustém střevě.
80. Cukr může způsobit snížení funkcí dvou krevních proteinů - albumin a lipoproteiny, což vede k neschopnosti organismu metabolizovat tuk a cholesterol.
81. Cukr může způsobit shlukování krevních destiček.
82. Cukr může narušit hormonální rovnováhu.
83: Cukr může vést k tvorbě ledvinných kamenů.
84. Cukr může způsobit přecitlivělost hypothalamu na rozličné stimuly.
85. Cukr může vést k závratím.
86. Strava s vysokým obsahem cukru značně zvyšuje hladinu sérového inzulínu.
87. Dieta bohatá na cukr může vést k rakovině žlučníku či žlučovodů.
88. Strava bohatá na cukr bývá chudá na antioxidanty.
89. Vysoká konzumace cukru u mladistvých těhotných žen je spojena s dvounásobným rizikem porodu dítěte s malou porodní váhou.
90. Vysoká konzumace cukru může vést ke zkrácení doby těhotenství u adolescentních žen.
91. Cukr zpomaluje průchod potravy zažívacím traktem.
92: Cukr zvyšuje koncentraci žlučových kyselin ve stolici a bakteriálních enzymů v tlustém střevě. Toto může modifikovat žluč na rakovinotvorné sloučeniny a způsobit rakovinu tlustého střeva.
93. Cukr váže a narušuje enzym fosfatázu.
94. cukr způsobuje závislost.
95. Cukr může způsobit intoxikaci podobnou alkoholové.
96. Cukr může zhoršit premenstruační syndrom.
97. Cukr může utlumit lymfocyty (bílé krvinky).
98. Organismus vytváří při metabolismu cukru 2x až 5x více krevních tuků než při metabolismu škrobu.
99. Rychlé vstřebávání cukru podporuje nadměrný příjem potravy u obézních lidí.
100. Cukr může zhoršovat příznaky u dětí s poruchami pozornosti (ADD).
101. Cukr nepříznivě ovlivňuje elektrolytové složení moči.
102. Cukr může negativně ovlivnit funkci nadledvinek.
103. Cukr má potenciál navodit abnormální metabolické procesy u zdravého jedince a podpořit chronická degenerativní onemocnění.
104. Vysoký příjem sacharózy může být důležitým rizikovým faktorem rakoviny plic.
105. Cukr zvyšuje riziko dětské obrny.
106. Vysoký příjem cukru může způsobit epileptický záchvat.
107. Cukr vykrmuje rakovinové buňky.
108. Cukr způsobuje vysoký krevní tlak u obézních lidí.
109. Nitrožilní výživa s glukózou může omezit přísun kyslíku do mozku.
110. Cukr zvyšuje hladinu estradiolu ( nejsilnější forma estrogenu) u mužů.
111. Cukr může snižovat hladinu vitamínu E v krvi.
112. Cukr může přispívat k rozvoji Alzheimerovy choroby.
113. Cukr podávaný předčasně narozeným dětem, zvyšuje hladinu krevního cukru, což způsobuje ztrátu cenného cukru, vody a solí močí a zvyšuje riziko dehydratace a elektrolytového rozvratu.
114. Cukr podávaný předčasně narozeným dětem též ovlivňuje množství produkovaného oxidu uhličitého, což dále zhoršuje potíže s plícemi.
115. Cukr může způsobit či zhoršit akné.
116. Cukr hraje roli při vzniku rakoviny slinivky u žen.
117. Dieta s velkým množstvím rafinovaného cukru snižuje učební kapacitu mozku.

Webové stránky Dr. Appleton a zdroje, z kterých čerpala naleznete nawww.nancyappleton.com

Zdroj: http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/117-zpusobu-jak-bily/

---

Cukr je jed – smutná pravda o toxicitě cukru

BY PETR NOVÁK

Začátkem roku 2012 byl v prestižním vědeckém časopise NATURE publikován několika vědci článek s velice zajímavými závěry o cukru. Na úvod bych chtěl zmínit, že časopis Nature paří mezi špičku, pokud jde o publikování informací a nejedná se o podobné bláboly známé z rádií ve stylu “Britští vědci zjistili”. Tady vychází z relevantních studií a jde o vědu v pravém slova smyslu.

Články na webu nature.com jsou většinou zpoplatněny a stejně tak tomu je i u tohoto. Cukr, jak ho známe ve své krystalické podobě, jsem přestal konzumovat už před pár lety, přesto jsem rád investoval 18 dolarů, abych se dozvěděl víc. Níže najdete shrnutí této rozsáhlé studie.

Jaká jsou fakta?

V průběhu evoluce byl cukr k dispozici našim předkům pouze ve formě ovoce a to pouhých několik měsíců v roce (v době sklizně), nebo jako med, který střežily včely. V posledních letech, je cukr přidáván téměř do všech zpracovaných potravin. Pro zvířata volně žijící v přírodě je velice těžké se k cukru vůbec dostat, protože si ho příroda chrání. Člověku se díky vědě podařilo vyrábět cukr doslova na běžících pásech. Výsledkem je, že ve většině světa lidé konzumují v průměru o 500 kalorií za den více pouze a jenom z přidaného cukru. Další kalorie navíc konzumují nesprávnou volbou stravy, nebo v nezdravých trans tucích. Za posledních 50 let se spotřeba cukru na celé světě ztrojnásobila.

Jak jsme na tom dnes?

Dnes se nejedná pouze o problém “vyspělého světa”. Každá země, která přijala západní stravu, které dominují levné vysoce zpracované potraviny, je svědkem rostoucí míry obezity a souvisejících onemocnění. V současné době je na světě o 30% více lidí, kteří jsou obézní, než těch co trpí podvýživou. Hospodářský rozvoj znamená, že populace s nízkými a středními příjmy žijí déle, a proto jsou více náchylné k nepřenosným nemocem jako je rakovina, cukrovka, kardiovaskulární nemoci atp. Celých 80% úmrtí mají v západní civilizaci, kam se už mnoho let také řadíme, na svědomí právě tyto nepřenosné nemoci.

Na cukru je zákeřné především to, že ho konzumujeme často zcela nevědomky. Cukr je součástí pečiva, bramborových lupínků, salátových dresingů, nápojů, ale i přešlechtěného ovoce. Jen v kečupu je cukr zastoupen celou čtvrtinou v každé porci.

Proč je cukr nebezpečný?

Nebezpečí cukru nespočívá jenom v přibývání na váze při jeho konzumaci. Cukr má zásadní vliv na srdeční onemocnění nebo některé druhy rakovin. Kalifornský endokrinolog Robert Lustig, na nebezpečí cukru dlouhodobě upozorňuje a říká, že při správně volené stravě lze 3/4 těchto onemocnění předejít.

Mnoho lidí se domnívá, že až samotná obezita je příčinou těchto onemocnění. Ze studií vyplynulo, že 20% obézních lidí, kteří mají normální metabolismus se dožívá normálního věku a podobné nemoci je nepostihnou. Naopak až u 40% lidí s normální hmotností se rozvinou nemoci, které tvoří metabolický syndrom: diabetes, hypertenze, problémy s lipidy, kardiovaskulární onemocnění, onemocnění jater a další. Obezita není příčinou těchto nemocí, ale ukazatelem metabolické dysfunkce.

Teď si vezměme průměrného Američana, který zkonzumuje 22 lžiček cukru, průměrný americký teenager dokonce 34. U nás podobná data nejsou k dispozici, ale nebude to o moc méně.

První vlaštovky a omezení

V říjnu 2011 se v Dánsku rozhodli zvýšit daň u potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, a to navzdory skutečnosti, že většina vědců dnes již prokázala, že tuk není primárním viníkem nadváhy a onemocnění spojených se srdečními chorobami. V těchto dnech dánská vláda zvažuje uvalení daně i na cukr. Spíše než na tuky a sůl – aktuální dietní „zrůdy“ amerického ministerstva zemědělství (USDA) a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, jsou vědci přesvědčeni, že by se měly tyto organizace zaměřit na „přidané cukry“. Tak definují jakékoli sladidlo obsahujícího molekuly fruktózy, které je přidáváno do potravin při jejich zpracování.

Jak dnes přistupujeme k cukru?

Dnes je často cukr považován za „prázdné kalorie“ ale podle výzkumů na nich není nic prázdného. Rostoucí počet vědeckých studií dokazuje, že fruktóza spouští v těle procesy, které vedou k toxicitě jater a řadě dalších chronických nemocí. Velmi omezené množství cukru není problém, ale ve větším množství pomalu zabíjí.

Je cukr jako alkohol?

Vědci dospěli k závěru, že nadměrná spotřeba fruktózy způsobuje stejné zdravotní problémy jako alkohol. Ono je to logické, alkohol se vyrábí z cukru. Nadměrná konzumace fruktózy vám změní metabolismus, zvýší krevní tlak, změní fungování hormonů a poničí játra. Přesně tak vypadají i vedlejší účinky, při nadměrné konzumaci alkoholu.

Toxicita cukru

Pojďme se detailněji podívat na toxicitu. Rostoucí důkazy epidemiologů tvrdí, že nadměrná konzumace cukru ovlivňuje lidské zdraví víc, než je jen příjem kalorií navíc způsobujících nadváhu. Cukr způsobuje všechny choroby spojené s poruchami metabolického syndromu. To zahrnuje:

  • hypertenze (fruktóza zvyšuje hladinu kyseliny močové, která zvyšuje krevní tlak)
  • vysokou hladinu triglyceridů a inzulínovou rezistenci
  • diabetes od zvýšené produkce glukózy v kombinaci s inzulinovou rezistencí
  • urychlení procesu stárnutí, způsobené poškozením lipidů
  • fruktóza působí toxicky na játra, stejně jako alkohol

Jaké jsou negativní účinky cukru na společnost?

Spojené státy utratí ročně 150.000.000.000 dolarů na zdravotní péči a onemocnění spojená s metabolickým syndromem. 75% všech amerických dolarů které jdou do zdravotnictví se investuje na léčbu těchto nemocí a postižení s nimi spojených. Asi 25% žadatelů o vstup do americké armády je odmítána kvůli obezitě. Již několik generálů a vojenských lékařů naprosto vážně oznámilo, že obezita ohrožuje americkou národní bezpečnost.

Loni v září, Spojené národy prohlásily, že, poprvé v historii lidstva, chronické nepřenosné choroby jako je srdeční onemocnění, rakovina a cukrovka představují větší zdravotní zátěž po celém světě, než infekční nemoci. Cukr tak přispívá k 35 milionům úmrtí ročně.

Jak můžeme snížit spotřebu cukru?

Cukr je levný, cukr chutná a cukr prodává, takže společnosti jsou málo motivováni ke změně. Cukr je přírodního charakteru. Cukr je potěšení. Stejně jako alkohol, ale v obou případech, příliš znamená toxicitu. Vědci doporučují americké vládě dívat se na cukr stejně jako na alkohol nebo tabákové výrobky a omezit jeho konzumaci daňovým zatížením. Regulace cukru ze strany vlád nebude jednoduchá a je otázka kdy a zda vůbec k ní přistoupí. Do té doby si musíme regulovat příjem cukru sami.

Zdroj: http://fitplan.cz/cukr-je-jed-smutna-pradva-o-toxicite-cukru/

---

Čím nám škodí bílý cukr?

Enormní spotřeba cukru je celosvětový problém, který si sice uvědomujeme, ale nepředpokládáme, že bychom na tom mohli sami něco změnit. U nás připadá na jednoho člověka skoro 40 kg cukru ročně, což je dvojnásobek doporučovaného množství.

Máte rádi sladké? Pak by vás možná mohlo zajímat, čím vlastně sladíte, kolik cukru sníte s potravinami, ve kterých byste ho nečekali, jak vám může přebytek cukru uškodit a jak jej omezit nebo čím ho nahradit.

Bílý, nebo tmavý cukr?

Bílý neboli rafinovaný cukr je pro naše tělo nejméně přínosný především kvůli způsobu zpracování, při kterém ztrácí naprostou většinu živin, minerálů a vitamínů, které bychom z něj mohli využít. K takto nešetrně zpracovaným potravinám se řadí např. i bílá mouka nebo rýže.

Při velké spotřebě bílého cukru a dalších takto upravených potravin ochuzujeme svůj organismus kromě jiného zejména o vápník, důležitý pro stavbu kostí a zdraví zubů. I proto je cukru přisuzován velký podíl na vzniku zubních kazů, nebo také osteoporózy – poruchy struktury kostí.

Další negativní důsledky vysoké konzumace bílého cukru:

  • zvýšení hladiny cukru v krvi
  • ztráta vitaminu B, vápníku a hořčíku
  • špatný vliv na funkci imunitního systému
  • přispívá k obezitě
  • zvyšuje krevní tlak
  • zvyšuje hladinu adrenalinu, což může vést k podrážděnosti nebo hyperaktivitě

Přírodní cukr však nemusí být za všech okolností zdravější. Opět záleží na způsobu jeho zpracování, není-li uměle přibarvován apod.

Tmavý třtinový cukr – např. melasový cukr – si zachovává mnohem více vápníku a hořčíku než třtinový cukr světlejší. Doporučována je také sušená třtinová šťáva – obsahuje množství živin a nezvyšuje tak rapidně hladinu cukru v krvi.

Umělá sladidla

Kdo spoléhá na “zdravější“ konzumaci potravin a výrobků s umělými sladidly, bohužel sám sobě neprospívá tak, jak si myslí. Testování umělých sladidel nepřináší nijak potěšující výsledky, i když názory odborníků nejsou jednoznačné. Rozhodně nejsou umělá sladidla vhodná pro děti, těhotné nebo kojící matky, nebo osoby se sklonem k různým potravinovým alergiím.

Je také nutné pečlivě číst etikety na výrobcích, které běžně kupujeme a o jejichž možných škodlivinách nemáme zdání. Pozor především na různé light výrobky nebo výrobky "bez cukru", obsahující právě obvykle velké množství umělých sladidel. Jsou hojně zastoupená i v nejrůznějších nápojích, majonézách, sladkostech, nízkotučných jogurtech, ale i v cereáliích nebo v nejrůznějších dochucovadlech, jako je kečup nebo hořčice.

Co je to glykemický index?

Glykemický index udává rychlost využití glukózy z určité potraviny, v tomto případě z různých druhů sladidel.

Sladidla s velkým množstvím jednoduchých cukrů (bílý cukr, přírodní tmavý cukr) zvedají velmi rychle hladinu cukru v krvi, tedy mají vysoký glykemický index:

  • med
  • některé cereálie
  • některá piva
  • solené brambůrky

Šetrnější jsou sladidla obsahující složité cukry, jako je např. rýžový slad nebo sirup z agáve. Potraviny s nízkým glykemickým indexem zvedají hladinu cukru pomalu a postupně, jsou vhodné pro diabetiky:

  • ovoce
  • zelenina
  • ořechy
  • tmavá rýže
  • tmavý chléb

Oslaďte si život zdravěji!

Uspokojovat chuť na sladké je naprosto přirozené a není nutné se tomu bránit, je však důležité vybrat správný způsob. Začněme proto s běžným používáním přírodních cukrů, rafinované cukry používejme minimálně.

Využijme přirozenou sladkou chuť zdravějších potravin, jako jsou některé obilniny, ovoce a sladší zelenina, ořechy. Pozor na “skryté“ cukry v pečivu a dochucovadlech, v limonádách aj. Omezte cukr v kávě a čaji, zejména pak v jídelníčku malých dětí. Zkuste některé z produktů nabízených v bioobchodech, kterými můžete začít sladit bez velkého přemáhání šetrněji a zdravěji.

Veronika Moreira Čtvrtek, 10. listopad, 2011

Zdroj: http://zdrava-vyziva.zdrave.cz/cim-nam-skodi-bily-cukr/

---

Omládněte

Dr.Norman W.Walker

 Jste asi šokováni tím, jaký účinek má obilná a škrobovitá potrava na lidský organizmus.

Kapitola o účinku cukru a sladkostí nebude takovým šokem, protože většina lidí dnes ví, že tyto potraviny škodí. Cukrovka natropila ve zdraví dětí i dospělých tolik nesnází, že je mínění o nutnosti zredukovat konzumaci takových potravin všeobecně rozšířeno. Přesto se však zdá, že toto varování jedním uchem přijmeme a druhým vypustíme, aniž bychom si uvědomili signalizující nebezpečí: až se objeví cukrovka nebo jiná porucha.

 

     Jíme-li rafinovaný cukr v jakékoliv formě - v potravě, ve sladkostech nebo tekutinách - kvasí v těle a vede k tvorbě kyseliny octové, kyseliny uhličité a alkoholu. Kyselina octová je silná, ničící kyselina, která se používá např. k leptání bradavic na kůži. Jestliže působí tak ničivě na povrchu kůže, ponechám vaší fantazii, jakou škodu způsobí na citlivé sliznici střeva.

 

     Její účinek je dokonce ještě markantnější, jestliže se dostává do těla rychle. Vzhledem k jejímu sklonu vázat se na tuky v nervové tkáni, vede tato její reakce k ochrnutí.

 

     Alkohol působí stejně ničivě a dokonce ještě zhoubněji, protože se stává v těle rozpustidlem pro substance, které jsou rozpustné jen v alkoholu a dají se jen obtížně znovu vybudovat. Má sklon pozvolna narušovat ledvinnou tkáň. Napadá nervy, které mají úzké spojení s mozkem a narušuje zvláště funkci vnímání, schopnost koncentrace a pohybu.

 

     Cukr, který jíme nebo pijeme v limonádách a nápojích typu coly, škodí také slinivce břišní, nejaktivnější žláze našeho zažívacího ústrojí, která je uložena v ohbí dvanácterníku, do něhož také vyúsťuje její vývod. Dodává sem nutné zažívací šťávy, které umožňují trávení různých potravin současně. Jestliže jíme něco, co obsahuje cukr, je slinivka břišní jednak přetížena a jednak vystavena ničivým reakcím. Cukr je "mrtvý", rafinovaný produkt a škodlivé reakce vznikající jeho trávením, jsou příčinou mnoha chorob a potíží.

 

     Můžeme skoro říct, že

cukr je pro organizmus droga a lidé, kteří ho často používají, podlehnou dříve nebo později stejné degeneraci jako lidé chorobně závislí na drogách.

 

     Jestliže mluvím o ničivém účinku cukru, potom mám na mysli tovární cukr. Do této kategorie patří bílý a hnědý cukr, cukr třtinový a ostatní druhy cukru, nevyjímaje melasu a javorový sirup. Všechny byly získány vysokou teplotou. Bílý cukr působí extrémně ničivě a degenerativně, protože je zpravidla "rafinován" pomocí kyseliny sírové.

 

     Pro lidské tělo jsou užitečné jen cukry přírodní, které jsou obsaženy v syrovém ovoci a přirozeně v medu. Všechny ovocné plody a spousta zeleniny obsahují v syrovém stavu přírodní cukr, známý jako fruktóza.

 

     Rafinovaný cukr škodí zvláště zubům. Děti, které jí sladkosti jakéhokoliv druhu, mohou činit rodiče zodpovědné za své pozdější problémy se zuby. Parodontóza nás např. nepřepadne zčista jasna. Je výsledkem záludné, pomalé degenerace dásní a zubů, způsobené nadměrnou konzumací potravy obsahující cukr a škrob v uplynulých letech.

 

     Na jednom z mých seminářů v Los Angeles se např. přihlásila ke slovu jedna žena, která byla trápena zánětem zubu. Byla mojí pravidelnou posluchačkou a při přednášce o péči o zuby vyprávěla, že je na příští den objednána u zubaře, aby jí kvůli bolestivému abscesu vytrhl zub. Ptala se mě, co bych na jejím místě udělal. Řekl jsem jí, že bych návštěvu u zubaře zrušil a místo toho se objednal u specialisty pro střevní výplachy.

 

     Když jsem se s ní setkal za dva roky, vyprávěla mi, že to udělala přesně tak. Její bolesti zmizely krátce po střevním výplachu a absces se beze zbytku zhojil. Bylo to zcela přirozené, neboť absces byl pokus těla zbavit se odpadu. Důkladným vyčištěním tlustého střeva se odstranily jedy touto cestou, místo aby pronikaly dásněmi.

 

     Cukr není škodlivý jen sám o sobě. Jestliže je konzumován v nějaké formě společně s ovocem, zničí i jeho hodnotu. Ovoce očisťuje tělo a dokonce i plody, které chutnají kysele, reagují alkalicky (zásaditě), za předpokladu, že jsou zralé.Jestliže se k nim přidá cukr, změní se úplně chemický pochod při zažívání a v těle se vyrobí obrovské množství kyseliny.

 

     Vyprávím vám to proto, abyste o tom zapřemýšleli. Jestliže všechno pečlivě rozvážíte, potom pochopíte, proč musíme úplně vynechat všechny druhy továrního cukru, všechny potraviny a nápoje, které ho obsahují a všechny sladkosti, jestliže si přejeme omládnout. Chceme-li sladit, použijme med, který nebyl získán z pláství horkem. Med je natrávený sacharid a může být použit.

 

     Máme-li chuť na něco sladkého, poslužme si datlemi (nesířenými), fíky, hrozinkami nebo jiným sušeným ovocem, které je bohaté na přírodní cukr.

 

     Často slyšíme od sportovních trenérů, že dávají svým svěřencům před závodem cukr, aby jim dodali nárazově energii navíc. V takovém případě neví ani trenér ani sportovec, co se vlastně stane, když se tato energie "vystřílí". Zpravidla je sportovec úplně vyčerpán a na konec závodů se zhroutí. Znamená to, že je tělo vybičováno nesprávným stimulans s explozivním účinkem. Něco podobného, jako kdybychom nalili benzin do kamen na olej proto, že má vyšší výhřevnost. Výsledkem by byla ničivá exploze.

 

     Před několika léty jsem navštívil přátele na východě Ameriky, jejichž dům stál na břehu řeky, kde trénovali studenti místní univerzity na veslařské závody. Seznámil jsem se s trenérem mužstva a poradil mu, aby bezprostředně před startem jednoho závodu dal každému členu družstva polévkovou lžíci medu. Udělal to. Závod byl velice vyrovnaný a nakonec vyhrál s nepatrným předstihem soupeř. Celé mužstvo se však na konec závodu zhroutilo, zatímco členové jeho týmu byli schopni veslovat zpět do loděnice! Jejich soupeři dostali od svého trenéra před závodem každý tři kostky cukru.

 

     Vždycky, když se chystáme něco sníst, měli bychom použít svého rozumu a inteligence.

 

---

Cukr okyseluje

Přezdívá se mu bílé zlato, ale taky bílý jed. Já bych opět dodala: záleží na množství, ale v tomto případě bych se přiklonila spíš k termínu bílý jed. O cukru se zmiňuji například též v kapitolách Melasa a Sladěnka.

Začnu otázkou: Když si dáte zmrzlinu, zůstanete u jednoho kopečku? Nejspíš ne, že, při tom výběru… A víte, že jeden kopeček zmrzliny obsahuje asi sedm lžiček cukru? Když si dáte tři kopečky, už je to jednadvacet lžiček. No a při jednadvaceti lžičkách denně to prý činí skoro čtyřicet kilogramů ročně. A to je průměrná spotřeba u nás. Do toho průměru se ale počítají i kojenci. Viděli jste kojence lízat zmrzlinu? Já taky ne. Někdo z nás to slízal za ně. A ještě asi slízne, že? No, někteří dospělí nelížou zmrzlinu. Ani si nesladí kafe. A zase si někdo osladil život za ně. Mimochodem, před válkou prý se u nás spotřebovalo v průměru třiadvacet kilogramů cukru na osobu.

Ne každý si dá denně zmíněné tři kopečky, ale třeba si dopřeje kávu a dortík. Mohlo by vás zajímat, že jedna porce čokoládového dortu obsahuje i patnáct lžiček cukru.

Vězte ale, vy, kteří se snažíte žít zdravě, že také některé druhy müsli jsou přeslazené, že skrytý cukr je i v hotových polévkách, omáčkách, zálivkách na saláty…

Nejíte cukr v žádné z těchto forem? A co pití? Dáte si třeba limonádu? Já ne, ale někdo si to za mě vypije. V průměru pijeme třicet devět litrů limonád ročně!

Cola prý obsahuje osm až dvanáct lžiček cukru v třetince litru. Navíc obsahuje kofein, na který si člověk snadno zvykne. Vzniká ovšem závislost nejen na kofeinu, ale i na cukru! Příkladem (jasně že odstrašujícím!) je třeba Hitler…

Když vám tady tak kážu, možná jste z toho dostali žízeň a taky potřebu dokázat mi, že to s těmi limonádami není tak strašné. Čtete si na štítku a konstatujete: „Tam není cukr, tam je jen voda, barvivo, sacharóza…“ Jenže sacharóza je řepný cukr. Mohou tam být i další cukry – dextróza, laktóza, fruktóza, maltóza. Cukr se pěkně schoval za «ózu».

Cukr a fosfor obsažený v některých limonádách okyselují organismus. Překyselení ničí kosti, protože tělo z nich musí brát alkalizující minerály, které organismus před kyselostí chrání. Jinak by překyselením došlo k poškození buněk.

Cukr je tam kvůli chuti. Fosfor – aby prý to lépe bublalo.

Pokud se domníváte, že light cola je o.k., musím vás zklamat. Doktor Joseph Mercola, který má colu v příjmení J a přesto má k ní silné výhrady, uvádí, že od přírůstku na váze vás rozhodně neochrání, to možná spíš přiberete, protože umělá sladidla vyvolávají celou řadu hormonálních odpovědí, které vedou k přibývání!

Je tu však něco ještě mnohem horšího – při teplotě nad 30 stupňů C dochází k rozkladu sladidla na formaldehyd a další jedovaté látky. Namítáte-li, že colu pijete zásadně vychlazenou, musím vás přivést k zamyšlení: V kterém ročním období máte největší chuť na tyto nápoje? Asi v létě, že? Pěkně u vody. Prodavač vám sice colu dobře vychladí – ale ne vždy ji v chladu skladuje!

Mimochodem, jakou že teplotu má lidské tělo?

Vzpomínáte si na zprávy z tisku, které pojednávaly o «syndromu vojáků z Perského zálivu»? Většina z nich měla podivné příznaky neznámé choroby. Přisuzovalo se to tenkrát zamoření prostoru zplodinami z hořící nafty. Jenomže vyskytly se domněnky (a nikoli neoprávněné), že za podivnou chorobou vězí spíše otrava jater z toho formaldehydu, neboť vojáci v zálivu limonády hojně popíjeli…

Pod pojmem limonáda – jak název velí – si představíme spíše citronádu, neboť limon = citron. Američané říkají «soda» a nemyslí tím pouhou sodovku, tedy vodu s bublinkami, ale všechny nealko nápoje, tedy i ty colové.

Světové sdělovací prostředky v roce 2009 uvedly případ, kterak jistého australského farmáře na pštrosí farmě musela ošetřovat záchranka kvůli ochrnutí plicního laloku po vypití většího množství limonády. Lékaři v té souvislosti varovali před přílišnou konzumací takových nápojů. Mohou totiž způsobit pokles draslíku v krvi na nebezpečnou hranici, což způsobí například oslabení až ochrnutí svalů.

Takové případy nejsou vzácné. Souvisí to se vzrůstající konzumací limonád. Kvůli závislosti na cukru a kofeinu, které jsou v těchto nápojích obsažené v hojné míře, lidé překračují rozumnou míru a tím si svá těla enormně okyselí.

Mnohdy se pak potýkají s akutními případy selhání svalů, ale také s obezitou, diabetem, odvápněním zubů a kostí.

Dr. Mercola na svých stránkách uvádí, že na nebezpečí takovýchto nápojů upozorňoval už před dvanácti lety. Píše: „Limonáda je na mém seznamu pěti absolutně nejhorších potravin a nápojů, které můžeme konzumovat, a je to číslo jedna, co se týče zdroje kalorií pro většinu Američanů.“

Upozorňuje též na možnost vzniku srdečních arytmií a dokonce i na riziko smrti. Na možnost vzniku jaterní cirhózy, poškození zubní skloviny, na riziko vzniku ledvinových kaménků a chronické ledvinové nedostatečnosti. Na riziko vzniku diabetu, pálení žáhy, na možnost vzniku osteoporózy, protože když je v krvi hladina vápníku nízká a hladina fosforu vysoká, vápník je vytažen z kostí.

A ještě hrozí riziko vzniku hypertenze.

Je prý jedno, zda se jedná o běžnou limonádu nebo dietní. Výzkumy ukazují, že vypití více než jednoho «soft drinku», tedy nealkoholického nápoje (čímž se nemyslí voda, ale nápoje typu coca–cola, fanta, pepsi…), je spojeno s rozvojem metabolického syndromu, což je takový «jemnější název» pro skupinu příznaků jako je obezita, zvýšený krevní tlak, zvýšený cukr v krvi, zvýšené triglyceridy a nízká hladina «hodného» cholesterolu. Pokud máte více než tři tyto příznaky, je tu riziko, že se vám rozvine diabetes nebo kardiovaskulární nemoci.

Ti, kdo si potrpí na limonády, mohu očekávat také dnu. Dr. Mercola cituje závěr nedávné studie, která objevila, že muži, kteří pijí denně dva nebo více nápojů s cukrem, mají o 85 procent (!) vyšší riziko dny než ti, kteří pijí takový nápoj jen jeden za měsíc.

Hrozí také gastrointestinální potíže, protože vypití limonád zejména na lačný žaludek může narušit křehkou acidobazickou rovnováhu. Laicky řečeno, když si do žaludku nalijeme kyselinu – což taková cola bezesporu je – začne se tam dít cosi jako mobilizace, vznikne chaos a nemůžeme se divit, že za své vezme i okolní terén, v tomto případě dvanácterník.

Mentální problémy byste do souvislosti s limonádami asi nedávali. Ovšem dr. Mercola uvádí, že jedna norská studie našla jasnou souvislost mezi nealko nápoji a hyperaktivitou. V Norsku zkoumali pět tisíc dětí ve věku 15–16 let. Většina pije mezi jedním a šesti drinky každý týden. Ti, kteří vynechávají snídani a oběd, mají tendenci konzumovat více drinků než ostatní. Nejhorší duševní problémy byly zaznamenány u deseti procent chlapců a u dvou procent dívek, pokud pijí čtyři nebo více drinků denně.

Dr. Mercola má pro nás dobrou zprávu: Vyškrtnutí takovýchto nápojů z nákupního seznamu je nejsnazším krokem k zlepšení zdraví a prodloužení života. Nahrazení soft drinků čistou vodou je možná nejdůležitější dietní změnou, kterou můžeme učinit sami a která může mít hlavní účinek. Dr. Mercola nabádá: „Zapamatujte si, že děti napodobují, co jejich rodiče dělají, takže když přestanete pít soft drinky, už jen toto pomůže dětem k tomu, aby byly zdravější.“

Nejen dr. Mercolovi nadbytečný konzum cukru velmi vadí. Také kalifornský endokrinolog Robert Lustig má výhrady: Nebezpečí cukru nespočívá jenom v tom, že po něm přibýváme na váze. Může mít zásadní vliv na srdeční onemocnění či některé druhy rakovin. Lustig říká, že při správně volené stravě lze třem čtvrtinám těchto onemocnění předejít. Cukr se podle něj nachází i tam, kde ho lidé často nečekají. Je součástí prakticky všech zpracovaných jídel, jako jsou jogurty či různé omáčky či chleba.

Podle něj cukr stojí za jednou z nejčastějších příčin úmrtí v USA – a to jsou srdeční onemocnění. Dlouho byl s tímto názorem osamělý, nyní ale jeho domněnku začíná potvrzovat výzkum kalifornské bioložky Kimber Stanhopeové. Ta zkoumaným osobám nejprve několik dní podávala stravu s nízkým obsahem přidaných cukrů, a pak několik dní například slazené nápoje. Krevní testy přitom ukazují, že přidané cukry v organismu zvyšují hladinu nebezpečného LDL cholesterolu a dalších rizikových faktorů pro kardiovaskulární onemocnění.

Studie americké vědkyně podle všeho ukazuje, že když někdo konzumuje příliš cukrů, přetíží to jeho játra fruktózou. Část z ní se pak přemění na tuk a pomáhá vytvořit LDL cholesterol, který ucpává cévy. Stanhopeová říká, že ji výsledky výzkumu překvapily. „Začala jsem jíst a pít mnohem méně cukru,“ podotkla.

Podle profesora z Harvardské univerzity Lewise Cantleyho přitom cukr může hrát role i při spouštění některých druhů rakovin. Konzumace cukru způsobuje náhlý nárůst tvorby hormonu inzulinu, který může sloužit jako katalyzátor těchto onemocnění.

„Téměř třetina některých běžných nádorových onemocnění – včetně rakoviny prsu či konečníku – má na povrchu cosi, čemu říkáme inzulinové receptory. Inzulin se na tyto receptory váže a signalizuje, že nádor může začít spotřebovávat glukózu,“ uvedl s tím, že to přispívá k růstu nádoru.

Cantleyho tým nyní vyvíjí lék, který by rakovinové buňky odřízl od glukózy a zabránil jim v růstu. Než ale dosáhne úspěchu, doporučuje lidem, aby cukr nekonzumovali. A pokud jej jíst musejí, aby jej omezili na minimum.

Neurolog Eric Stice z Oregonu ale upozorňuje, že to není tak jednoduché. Cukr je totiž značně návykový a funguje v mozku podobným způsobem jako kokain. Lidé, kteří často konzumují cukr, si vůči jeho účinkům podobně jako drogově závislí vytvářejí odolnost, a potřebují tak větší dávky.

Zástupce americké asociace producentů cukru Jim Simon nicméně poukazuje na to, že mezi vědci ohledně účinků cukru není shoda. Naprosté odstranění sladidel ze stravy podle něj není cestou ke zdravější populaci. Řešením je prý dlouhodobé snížení počtu kalorií a cvičení… Nic proti cvičení, ale čekali byste od producenta jiné prohlášení?

Lustig správně říká, že cukr potřebuje stejně jako tabák a alkohol osvětové kampaně, které by vedly ke snížení jejich spotřeby… V našem okresním tisku (Příbramsko 8. 7. 2005) byl článek o českých studentkách, které si vyzkoušely práci au-pair ve Velké Británii. Martina sdělila např. toto: „Děti jsou ve Velké Británii rozmazlené a dělají si, co chtějí. Rodiče je absolutně nezvládají… Devítiletý Daniel vytrhal sousedce záhon květin… nebylo výjimkou, že schválně chodil po kuchyňské lince ve špinavých botách…“ Proč právě tohle cituji v knížce o výživě? Protože v tom článku tatáž dívka sdělila, že v oné rodině „…jedí samé smažené věci, za tři měsíce jsem nepoznala nic jiného než hranolky, rybí prsty a pizzu. Daniel dostával každý den na svačinu brambůrky a colu.“ Studentka Veronika měla zážitky obdobné: „Za celé tři měsíce mého pobytu děti snědly dohromady pár jablek, dva banány a snad jeden pomeranč. Zato ale spořádaly nepočítaně pytlíků brambůrek, sušenek a bonbonů.“ Nezvladatelné děti – nesprávná výživa.

Je to náhoda? Bohužel ne – je tady příčinná souvislost. Nadbytek cukrů, kyselinotvorná strava, nedostatek minerálů a vitaminů, zejména skupiny B, což se pochopitelně projeví právě tím nezvladatelným chováním.

Jestli jsem vás ještě nenalomila, budu pokračovat: Všimli jste si, kdy na nás nejvíc útočí chřipky? Po Novém roce. Jasně, je zima, člověk je oslabenější. Přispívá k tomu ale prý i vánoční hodování se spoustou cukroví a tudíž také cukru. A cukr zpomaluje aktivitu bílých krvinek. A bílé krvinky, to víte ze školy, fungují jako zdravotní policie. Jak už to tak bývá, svět je plný paradoxů, a tak cukr, i když je sladký, naše tělo okyseluje. A v kyselém prostředí se dobře daří virům. I chřipkovým…

Ještě máte chuť na vánoční cukroví? Proč ne, dejte si, vždyť patří k tradici, naši předkové je též jedli, ale jen výjimečně, střídmě. Měli menší porce. Nechroustali je potmě u televize, tak nějak automaticky. Když už «hřešíme», tak si to vychutnejme!

Pečete-li pro čtyřčlennou rodinu deset druhů vánočního pečiva podle tradičních receptů, spotřebujete asi pět kilo mouky, dvě a půl kila cukru, tři kila tuku, dvacet pět vajec a další přísady.

Měli bychom být ve všem poctiví, tady vám ale doporučuji «šidit». To jest nahrazovat nevhodné potraviny zdravějšími. Zmenšovat množství cukru. Moje známá, než dostala cukrovku, pekla nádherné kousky cukroví. Jenže – bylo tehdy tak přeslazené, že až pálilo. Teď peče mnohem chutnější. Máme taky skvělou sousedku, paní Hrabákovou. Dává nám vždycky ochutnat, když peče. Umí to výborně, moc mi její pečivo chutná, protože taky «šidí», tj. dává méně cukru.

Také můžeme místo bílého cukru zařazovat komplexní cukry. Když je sníme, nevylítne nám tak rychle hladina cukru v krvi, nedráždíme si tolik slinivku, jako když jíme bílý cukr. A tak si dejme třeba sušené ovoce – nejen rozinky, datle, ale i meruňky, hrušky, banán…

Do těsta můžeme dát např. jablka, strouhanou mrkev, dýni, kokos – to všechno nám pečivo zdravě přisladí. Taky celozrnná mouka dělá své – je chuťově výraznější, takže nemusíme tolik sladit.

Komplexní sladidla můžeme používat také na posypy. Kaši, těstoviny, nudle s mákem apod. můžeme sypat ne cukrem, ale třeba nastrouhanou sušenou hruškou nebo rozdrobenou medovou chalvou. Můžeme si také udělat něco jako domácí «chalvu» – smícháme med se sezamovou pastou. O melase si přečtěte také ve zvláštní kapitole. Melasa má oproti bílému cukru méně kalorií. Navíc obsahuje minerály a vitaminy např. ze skupiny B.

Výzkum v USA potvrdil, že nedostatek vitaminů řady B souvisí se změnou chování, ba dokonce i s kriminalitou. Mládež, která se stravuje převážně formou rychlého občerstvení a dává si hamburgery a hranolky a zapíjí to colovými nápoji, může mít poruchy chování. Malé děti zase bývají po sladkých limonádách, zejména colových, hyperaktivní – pořád běhají sem tam, hlučí a lezou na nervy. No a pak jsou zbytečně trestány.

Mimochodem, když jsme u těch dospívajících: Vaše potomky by mohlo zajímat, že sladkosti mají vliv i na akné! Dočetla jsem se, že od té doby, co Eskymáci začali jíst cukrovinky, rozšířilo se akné i u nich! Vynikající třeba na posypání kaše nebo k oslazení nápoje je třtinový cukr zvaný sukanát. O sladidlech si také počtěte v kapitole o lékořici a taky o sladěnce. Může být rýžová, ječná, kukuřičná… Za ochutnání stojí i javorový sirup. Pokud pokrm ochutíme jinak, třeba kořením, nemusíme pak tolik sladit. K ochucení můžeme použít třeba kardamom, skořici, koriandr, hřebíček…

Cukr miluje i Candida albicans, která sídlí ve střevech. Rozroste se např. poté, co jsme museli užívat antibiotika, která tělu příznivou mikroflóru ničí. Místo ní se tam zabydlí právě candida. Pochutnává si na cukru a dožaduje se dalších přídělů. Je to obdobné, jako když si připravujeme kvásek na zadělávání těsta. Aby kvasnice lépe vzešly, dopřejeme jim cukr. Kvasinky se pak množí jako divé! No a podobnou «laboratoř», respektive výkrmnu kvasinek máme v těch četných chodbách ve svém břichu. Jenže přemnožená candida pak produkuje všelijaké odpady, a ty pak způsobují, že jsme chronicky přiotráveni a tudíž stále unaveni. Ke všemu cukr oslabuje obranyschopnost. Naše obranné buňky, když se napasou cukru, pořádně zleniví.

Za co ještě může cukr? Všimněte si, když si dáme sladké, že za chvíli máme chuť na slané. Tělo si říká o minerály. Jenže my obvykle doplníme jen chlór a sodík v podobě chloridu sodného čili kuchyňské soli. Pak se divíme, že máme odvápněné, odmineralizované kosti a že se dětem kazí zuby. Ano, je to tak – má-li být cukr využit, musí do reakce vstupovat vitaminy a minerály v těle uložené (vápník, hořčík, mangan, chróm, B vitamin).

Řekla bych, že přeslazování je jen zvyk. Kdysi jsem si nedovedla představit kafe bez cukru. Pak jsem je pila hořké a taky to šlo. (No a teď to jde i bez kafe, haha.)

Stejně dobře si člověk zvykne na nápoj bez cukru, ale i bez umělých sladidel. Stačí, když si třeba do neslazené minerálky dáme pár kapek citronu nebo pomeranče. Taky si můžeme na jaře dát do vody vylouhovat aromatické květiny, jako jsou třeba fialky nebo akátový «hrozen». (Nebojte se, akát je sice celý jedovatý, ale květ je bez vady. Z čeho myslíte, že včely tvoří ten skvělý akátový med?)

A tak nejlépe do pramenité vody vsypeme kvítka, necháme je tam pár hodin a pak se kocháme nádhernou vůní nápoje. Kvítí pochopitelně nevyhodíme, dáme si je normálně do vázy. Louhovat za studena můžeme také plátky růží, meduňku, mátu a další léčivé bylinky. Zajímavá bylina je «sladká tráva» stevia – viz příslušná kapitola.

Etikoterapeuti hovoří o souvislosti mezi chutí na sladké a potřebou lásky. Komu se lásky nedostává, má potřebu se dojídat. Ruku na srdce, kdo z nás neměl chuť na sladké, když došlo k zásadnímu rozkolu v partnerských vztazích? A ne nadarmo oslovujete při medových dnech svého miláčka «hany» (honey je anglicky med), případně «cukroušku». Možná i o vás říkal ten váš, že jste «sladká»?

Tohle cukrování jsem začala zmrzlinou. Ne, nemusíte se jí úplně vzdát. Tedy pokud jste zdrávi. Jinak je to zvlášť pro nemocný organismus šok – sladké, a ještě k tomu studené…! Zkuste alespoň o něco zdravější zmrzlinu, tu co doporučuje absolventka Institutu životního stylu v Norsku a ve Spojených státech Jana

Konečná. Abyste nemuseli listovat do kapitolky Banány, sdělím vám to i zde: Jednoduše nakrájíte banán na kolečka, dáte je do mrazáku, pak porozmrazíte a umixujete. Zmrzlinu můžete ochutit různě: karobem, oříšky, broskví, jahodami, eventuálně medem. (Máte jistotu, že v ní nejsou «éčka» – v běžné zmrzlině bývá třeba tartrazin, na který vzniká alergie…)

Místo limonády nabízím třeba «štrúdlovník». Pro jeho přípravu potřebujeme vodu, v níž jsme povařili hřebíček, celou skořici a jablečné slupky. Vodu přecedíme a přidáme čerstvý mošt. Podáváme v zimě horké, v létě vychlazené.

Sladký ovocný koktejl bez bílého cukru jsem našla v knize Dynamický život. Potřebujeme dva větší zralé banány, tři čtyři předem namočené datle bez pecek, jeden šálek ananasového či pomerančového džusu, dva šálky mraženého ovoce. Rozmixujeme najemno datle s džusem. Přidáme banány a ovoce. Mixujeme tak dlouho, až se vytvoří krémovitá hmota. Tuto hmotu můžeme podávat jako koktejl, zmrzlinu nebo na ochucení palačinek. Můžeme vyzkoušet různé příchuti – jahody, broskve, borůvky, maliny…

Život nám osladí i «moučníky» jako například jablečný amaroun. Potřebujeme jablečný mošt a agar (to je mořská řasa, ale nebojte – je bez chuti a zápachu). Agar v moštu rozpustíme, tekutinu přivedeme k varu, nalijeme do misky vypláchnuté studenou vodou a hmotu po ztuhnutí vyklopíme. Netřeba doslazovat, lze přidat další ovoce, lehce podušené.

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.

Zdroj: http://www.magazinzdravi.cz/cukr-okyseluje

---

Čím nahradit škodlivý bílý cukr

12.04.2014 23:03

Autor: Mgr. Hana Zemanová

Mnozí z nás tuší, že nadměrné používání cukru škodí. Čím ale sladit? Je třtinový cukr zdravější než bílý? Nebo je lepší sladit různými sirupy a dalšími alternativními sladidly? Jak je to s jejich dávkováním (sladivostí) v porovnání s cukrem?

 

Jak se u nás sladilo před příchodem cukru

Ve střední Evropě se objevuje cukr od 15. století - používal se ale jako koření a byl velmi drahý. Na přelomu 16.a 17. století se za 100g cukru platilo jako za tři voly. Na výrobu sladkostí se začal třtinový cukr u nás používat hlavně až v 17. století a cukrová řepa se začala využívat až od 18. století. Do té doby se u nás v Čechách sladilo hlavně medem, ovocem, povidly bez cukru, sušeným ovocem a tzv. pracharandou, což bylo sušené ovoce roztlučené na prášek. A používala se i míza z břízy nebo z javoru, sušila se mrkev a sypala na sladší jídla nebo se rozvařovala s medem na zavařeninu, které se říkalo maz.

Kolik cukru sníme za rok?

Dnes je cukr bohužel velmi levný a jeho spotřeba enormní. I přesto, že lékaři doporučují nekonzumovat více než 20 kg cukru na osobu a rok, tak u nás v České republice spotřebujeme dvojnásobek - jeden člověk v průměru sní celých 40 kg cukru za rok. Průměrný Američan dokonce téměř 80 kg cukru za rok, což odpovídá 46 lžičkám cukru denně! Kromě běžných cukrovinek jde hlavně o cukr skrytý ve sladkých limonádách, rádoby zdravých snídaňových cereáliích, slazených mléčných výrobcích, cukr v běžném pečivu a toustovém chlebu nebo třeba v kečupech.

Proč omezovat spotřebu cukru?

Názory na účinky cukru se velmi rozcházejí. Někteří odborníci považují cukr za naprosto neškodnou látku, která jen dodává energii a nemá vůbec žádné vedlejší účinky. Tvrdí, že nepřispívá ke vzniku cukrovky ani žádných jiných nemocí - jedině snad ke vzniku obezity a zubního kazu.

Jiní odborníci se domnívají, že při časté konzumaci jakéhokoli cukru (samozřejmě i třtinového, tmavého či tzv. přírodního) dochází k mnohým zdravotním problémům.

V každém případě cukru konzumujeme více než je zdravé a vždy nám prospěje, když cukr omezíme. Jeho přehnaná příliš častá konzumace se totiž dává do spojitosti s těmito zdravotními problémy:

  • Zvyšuje rychle hladinu cukru v krvi - při časté konzumaci bílého cukru se vyčerpává slinivka břišní, která vyrábí inzulín - ten se musí vždy vyplavit do krve, aby reguloval množství cukru v krvi. Proto pak mohou vznikat poruchy regulace krevního cukru. V souvislosti s rozkolísanou hladinou krevního cukru, může docházet k podráždění, kolísání nálad, přecitlivělosti a k vnitřnímu neklidu.
  • Narušuje rovnováhu minerálních látek, zejména způsobuje ztráty vitamínu B, vápníku a hořčíku - také proto oslabuje zuby i kosti.
  • Konzumací cukru je ovlivněn i imunitní systém - na americké universitě v Loma Lindě bylo zjištěno, že schopnost bílých krvinek ničit mikroorganismy může být téměř paralyzována po požití cukru. Pro představu: jste-li nemocní, tak jedna vaše bílá krvinka dokáže zničit 14 choroboplodných zárodků za hodinu. Pokud je ale tato bílá krvinka vystavena množství 100 g snědeného cukru, pak její schopnost ničit choroboplodné zárodky se 10x sníží.
  • Okyseluje organizmus.
  • Je zdrojem živin pro bakterie a pro plísně.
  • Přispívá k obezitě a vyššímu krevnímu tlaku.
  • Vysoký přísun cukru také zvyšuje adrenalin v krvi, což může vést k úzkosti, podrážděnosti i hyperaktivitě.
  • Cukr má vliv i na IQ - výzkum ukázal, že děti živené potravinami s vysokým obsahem rafinovaných cukrů mají nižší IQ než děti živené potravinami s nižším glykemickým indexem.
  • Hojná konzumace cukru je dávána i do souvislosti s vyšším výskytem vrásek a zánětů kůže.
  • Makrobiotika a podobně i čínská dietetika se na rafinovaný bílý cukr dívá jako na drogu, která nám bere energii a živiny z těla, svým kyselinotvorným působením ničí prostředí příznivé pro zdravou střevní mikroflóru a výsledkem je čím dál slabší imunita a optimální prostředí pro růst bakterií,  virů a plísní a pro záněty. Upozorňuje i na nebezpečí spojené s tím, že po cukru dochází k prudkému vzestupu a následnému propadu krevního cukru a tyto výkyvy spojují s roztěkaností mysli, s nesoustředěností, s neklidem a únavou. Oproti tomu vyrovnaná hladina krevního cukru je základem pro vnitřní pohodu, dobrou náladu, ale i vytrvalost, soustředěnost a trpělivost.

Rozdíly mezi cukry aneb proč bílý rafinovaný cukr škodí nejvíce

Bílý cukr (stejně tak jako třeba bílá mouka či bílá rýže) je klasickým příkladem tzv. rafinovaných potravin. Tím, že byly určitým způsobem zpracovány,  jsou zbaveny svých přirozených doprovodných složek - tzn. většiny svých živin (minerálních látek, vitamínů, vlákniny). Znamená to, že už nejsou v přirozeném komplexním stavu, už neobsahují všechny důležité látky, které naše tělo pro jejich zpracování potřebuje.

Když sníme bílý cukr (nebo třeba bílou mouku), naše dokonalé tělo se rychle přizpůsobí a vezme si potřebné látky odjinud - buď z toho, co jsme ještě k tomu cukru jedli nebo si sáhne do našich tělních tkání - tedy do našich rezerv. Právě proto se říká, že jíme-li hodně bílého cukru a dalších rafinovaných potravin, ztrácíme vitaminy skupiny B, vápník, hořčík, fosfor, železo a další látky. Právě proto se také někdy dává cukr do spojitosti se zubními kazy a také s osteoporózou - jak zuby, tak kosti jsou oslabovány, protože jim odčerpáváme vápník. A pak nejsou tak odolné.

Je tmavý cukr zdravější?

Tmavý přírodní cukr (ne ten dobarvovaný) se oproti bílému liší způsobem výroby a obsahem zbytkové melasy, která obsahuje minerální látky, stopové prvky a vitaminy. Čím více zbytkové melasy cukr obsahuje, tím je cukr tmavší, jeho chuť je karamelovější a také má vyšší obsah cenných látek, díky kterým je pak tento cukr k našemu tělu šetrnější.

Pro představu: bílý cukr - je jedno jestli řepný či třtinový - je z více než 99% čistá sacharóza a žádné živiny. Přírodní třtinový cukr, který má velmi světlou zlatavou barvu a je sypký, krystalový - obsahuje malé množství melasy a jen stopová množství živin. Tmavší třtinové cukry, které nejsou tolik sypké (na našem trhu například MUSCOVADLO nebo MELASOVÝ cukr) obsahují o hodně více zbytkové melasy a mnohem více minerálních látek.

Srovnáme-li přírodní třtinové cukry, tak například tmavý cukr muscovadlo obsahuje 2x více vápníku, hořčíku a až 5x více draslíku než světlejší přírodní třtinový cukr surový. Ještě tmavší melasový cukr obsahuje až 10x více vápníku, hořčíku i železa dokonce až 20x více draslíku.

Ze sypkých třtinových cukrů obsahuje nejvíce živin sušená třtinová šťáva Rapadura. (nejvíce pak samotná melasa, která se ale podle mě moc používat jako běžná náhrada cukru nedá, protože má velmi silnou chuť a je tekutá).

Rekapitulace

Ze zdravotního hlediska tedy není téměř žádný rozdíl mezi bílým cukrem a světlým přírodním třtinovým cukrem. Pouze se liší ve způsobu výroby a bílý rafinovaný cukr může navíc obsahovat siřičitany, zbytková množství rozpouštědla methylacetátu, který se používá při výrobě a v moučkovém cukru mohou být fosforečnany a křemičitany jako protihrudkující látky. (U cukrů v bio kvalitě se většina těchto látek používat nesmí, navíc eko - třtina roste bez pesticidů).

Zdravější než bílý cukr jsou cukry tmavší s větším podílem melasy. Nejzdravější volbou mezi třtinovými cukry je asi sušená třtinová šťáva, tzv. Rapadura. Obsahuje hodně živin a nezvyšuje proto tak rychle hladinu krevního cukru. Při přehnané konzumaci bude samozřejmě přispívat ke stejným zdravotním potížím jako bílý cukr.

Další přírodní sladidla

Vždy když máte chuť na sladké se vyplatí sáhnout po sladkostech, které obsahují co nejpřírodnější formu oslazení.

Přírodní sladidla a cukry se kromě množství živin liší ještě tím, jaké druhy cukrů obsahují a tím pádem jak rychle stoupne hladina krevního cukru. Pokud sníme bílý cukr, ale i třtinový cukr, med či javorový sirup - tedy sladidla s největším zastoupením jednoduchých cukrů, pak hladina krevního cukru v našem těle velmi rychle stoupne....Jinými slovy se tomu říká, že mají vysoký glykemický index. Pokud si osladíme třeba rýžovým sladem, který obsahuje i složité cukry, hladina krevního cukru bude stoupat pomaleji a delší dobu. Existují i další přírodní sladidla, která fungují úplně jinak a mají velmi nízký glykemický index a to je například agáve sirup, jakon a nebo bylinka Stevie.

 

Na co si dát pozor

Dejte si pozor na nápisy „bez cukru" a vždy se raději přesvědčte, co ve složení opravdu je. Většinou tam najdete umělá sladidla (jedině v biovýrobcích jsou zakázána). Pokud máte pocit, že jíte zdravěji, pokud sladíte umělými sladidly a pijete light limonády, které jsou také nejčastěji oslazeny umělými sladidly) jste na omylu! Umělá sladidla se dnes běžně používají do většiny light výrobků, či výrobků tzv. bez cukru, najdete je v nápojích, v zubních pastách, sušenkách, žvýkačkách, nízkokalorických mléčných výrobcích, ale i v nakládaných okurkách, majonézách, hořčicích či v některých druzích piva.

Umělá sladidla se dlouhodobě testují a závěry výzkumů nejsou jednoznačné. Tak například aspartam se v těle rozkládá na toxický metanol, který je nebezpečný zejména pro děti, kojící a těhotné ženy. Některé pokusy s aspartmem prokázaly zvýšenou pravděpodobnost vzniku mozkových nádorů a u citlivých jedinců může toto sladidlo přispívat k bolestem hlavy, závratím, svědivým vyrážkám či u dětí k poruchám chování.

Vyplatí se proto číst etikety a zbytečně nejíst umělá sladidla v různých rádoby zdravějších potravinách či cukr v toustovém chlebu, ranních cereáliích nebo v kečupech.

Jak postupně omezit spotřebu cukru

  • Nedávejte si nereálné cíle (že třeba vyloučíte úplně cukr z jídelníčku). Sladkou chuť musíme uspokojovat stejně jako slanou, kyselou hořkou či pikantní. Ale sladká chuť nepochází jen z cukru - třeba podle čínské dietetiky sladkou chuť tělo potřebuje, harmonizuje nás a vyživuje - jenže má tím na mysli přirozeně sladkou chuť obilnin - třeba jahelné kaše, sladké zeleniny, sušeného či povařeného ovoce, ořechů.
  • Seznamte se se všemi přírodnějšími sladidly - ale mějte na paměti, že malé množství rafinovaného cukru může škodit méně než přehnané množství zdravých přírodních sladidel.
  • Přestaňte sladit kávu a čaj.
  • Nepijte slazené a barvené limonády a pijte vodu.
  • Omezte cukrovinky všeho druhu, vybírejte bio sladkosti s co nejpřírodnějším způsobem oslazení a připravujte domácí dezerty a moučníky.
  • V receptech používejte menší množství cukru než je doporučeno.
  • Dávejte si pozor na skryté cukry v pečivu, kečupech a dalších potravinách, kde byste ho nečekali - čtěte etikety.
  • Naučte se připravovat dezerty slazené co nejpřirozenějším způsobem - zejména obilnými sirupy a slady, medem, pravým javorovým sirupem, agáve sirupem, sušeným ovocem a ovocnými šťávami a sirupy. (Sušené ovoce se dá rozvařit a rozmixovat a máte skvělé sladidlo. Třeba hrnek rozmixovaných datlí, rozinek nebo švestek (předem namočených nebo krátce povařených v trošce vody) nahradí hrnek cukru.
  • Při prvních experimentech při nahrazování bílého cukru se raději vyhněte některým sladidlům, která by vás hned na začátek odradila - byť jsou zdravá, jejich chuť a struktura je příliš odlišná od chuti bílého cukru - mám na mysli zejména melasu, ječmenný slad či melasový cukr. Zkuste nejdříve světlejší druhy třtinových cukrů. Obilné sirupy vám zpočátku budou připadat všechny málo sladké. Experimenty s nimi nechte na pozdější fázi. Ale začít můžete klidně s velmi sladkým agáve sirupem! A pokud se nebojíte lehce karamelové chuti a tmavé barvy (v čokoládových těstech se to ztratí), tak bych doporučovala Rapaduru - je to nejkomplexnější třtinový cukr, který se vyrábí tou nejšetrnější technologií.
  • Děti nezvykejte na sladkou chuť bílého cukru. Budou pak jeho chuť vyžadovat stále častěji. Dítě potřebuje sladké potraviny, ale nabízejte mu ty přirozené druhy: ovoce čerstvé, pečené, dušené, sušené. Dezerty a kaše slaďte přírodními sladidly. Nezvykejte děti na slazené limonády a slazené čaje, slazené a dobarvované jogurty a nedávejte dětem výrobky s umělými sladidly - různé light apod. Bílý cukr ve větších dávkách může mít vliv na chování i IQ dětí, může narušovat jejich spánek, odebírat dětem potřebné živiny z těla a negativně působit na imunitu.

Moji favoriti mezi přírodními sladidly

Rýžový sirup (bio)

Obilné slady a sirupy vypadají podobně jako med. Jsou ale méně sladké a vznikly pouze z obilí. Obilné sirupy a zejména slady mají vyšší procento složitých cukrů a maltózy a proto se štěpí pomaleji než běžný bílý cukr. Energii dodávají postupně a mají nižší glykemický index.

Mezi obilnými slady i sirupy jsou značné rozdíly ve složení, chuti, barvě, v použití a i ve struktuře. K mým favoritům patří rýžový sirup a hned po něm i pšeničný sirup v biokvalitě. Oba dva poměrně dobře sladí, jsou řidší než slady a nemají výraznou pachuť. Slady jsou ale oproti sirupům zdravotně blahodárnější pro větší obsah složitých cukrů, nicméně pro použití při pečení či vaření u nich musíte počítat s menší sladivostí a větší hustotou.

Použití

Vždy, když použijete obilný sirup místo bílého cukru, musíte z receptu odebrat i trošku tekutiny. Počítejte s tím, že je méně sladký než cukr, proto na 1 hrnek cukru v receptu použijte cca 1 a půl hrnku sirupu a nezapomeňte odebrat nějakou tekutinu v receptu odpovídají půlce hrnku. Pokud taková vhodná tekutina v receptu není, přidejte cca 5 lžic mouky na každý hrnek sirupu.

Agáve sirup - ideální pro začátečníky

Agáve je úžasně sladký sirup, který je dokonce sladší než bílý cukr či med. Jeho výhodou oproti medu či obilným sladům je, že má řidší konzistenci a nijak chuťově nezmění pokrm, který jím osladíte. (Platí to tedy pro světlé agáve, které se prodávají u nás. Ve světě se dá koupit i tmavší, která má výraznější chuť a obsahuje i více zbytkových minerálních látek).

Sirup z agáve je zahuštěná šťáva, která se pravidelně sklízí z divoce rostoucích kaktusů v Mexiku. Obsahuje vysoký podíl ovocného cukru, menší množství dextrózy (glukózy) a velmi nízké množství klasického cukru (sacharózy). Pro vysoký obsah fruktózy má agáve velmi nízký glykemický index (40-45).

Díky vysokému obsahu fruktózy má sirup z agáve všechny výhody tohoto populárního sladidla. Je sladší než řepný či třtinový cukr a přitom obsahuje polovinu kalorií. Sirup je snadno stravitelný, napomáhá činnosti žlučníku, trávení tuků a působí preventivně proti zanášení cév vlivem cholesterolu. V lidovém léčitelství v Mexiku se agáve používá pro zlepšení trávení, čištění krve a jako potravina s protizánětlivými účinky.

Doporučuje se diabetikům a rádi ho využívají i lidé, kteří drží dietu s nízkým glykemickým indexem.

Použití

Agáve je sladší než cukr. Proto když ho budete chtít použít do receptu místo cukru, dejte místo 1 hrnku cukru cca ¾ hrnku agáve a o čtvrtinu hrnku uberte tekutinu. Také mám zkušenost, že pokud dáte agáve do sušenek, budou mít měkčí strukturu a nebudou křupavé - což je výhodou pro děti nebo staré lidi :-). Pokud máte rádi méně sladkou chuť, můžete dát agáve ještě méně.

Na náš trh zatím dodávají agáve tři společnosti: www.bionebio.cz, www.lifefood.cz a dm drogerie

Rapadura

Rapadura je sušená třinová štáva a je to výjimečný produkt - vyrábí se naprosto tradičním způsobem. Třtina se sklízí mačetou, listy se nechávají na poli jako hnojivo. Třtina se pak lisuje a získává se šťáva, která se přefiltruje. Poté se ve velkých kotlích koncentruje pomalým odpařováním dokud nezačne krystalizovat. Základní rozdíl mezi třtinovými cukry a Rapadurou je, že z Rapadury není odstraněna žádná melasa. Její výhodou oproti melase je, že má krystalovou strukturu, proto se s ní velmi dobře pracuje - stejně jako s cukrem. Musíte ale počítat s tím, že těsto bude mít tmavší barvu a také příjemně karamelovou příchuť - nikdy ji nedávejte do těsta, které chcete mít světlé, protože ho obarví obsahem melasy. Obsahuje hodně minerálních látek.

Kde co nakoupíte + více informací

Agáve sirup i javorový sirup: dm drogerie, internetové obchody i bioprodejny.

Obilné slady a sirupy: country life, internetové obchody i bioprodejny.

Více informací o třtinových cukrech na www.bionebio.cz

O agáve a jakon sirupu na www.lifefood.cz

 

Zdroj: http://www.azrodina.cz/3024-cukr-nebo-jina-sladidla



Více zde: http://www.zdravizestravy.cz/news/cim-nahradit-skodlivy-bily-cukr/

---

Cukr z přírody

Touha osladit si život provázela člověka odjakživa. Sladké plody jahod, malin, ostružin, borůvek a jiných plodů sice zpestřovaly značně jednotvárnou stravu předků, ale jako zdroj energie pro namáhavou činnost sotva stačily. Tím byly a jistě ještě dlouho budou především cukry.

Cukr na naší planetě dovedou vytvořit jen a jen zelené rostliny. Bez nich by byla existence všech živočichů, včetně lidí, odsouzena k zániku. Některé rostliny jsou zvláště výkonnými výrobci cukrů. Například řepa cukrovka uskladňuje v bulvách až 13 % cukru, třtina cukrová ho má v dužnině stébel 14 až 25 % a javor cukrový v jarní míze až 5 %.

Třtina cukrová

Cukrovník lékařský (Saccharum officinale) neboli sladká tráva opravdu patří do blízkého příbuzenstva trsnatých trav. Stébla této „supertrávy“ dorůstají výšky 2 až 4 metrů. Roste pouze v tropických oblastech s vysokými vodními srážkami (1500 až 2000 mm ročně). Jejím původním domovem byla tropická Nová Guinea, záměrně ji začali pěstovat Indové již před 5000 lety. Nejprve stébla jen žvýkali a vysávali sladkou šťávu. Mnohem později se naučili lisovat stébla a získanou šťávu zahušťovat vařením na sladký sirup a ještě později objevili, jak připravovat krystalický cukr. Evropané ochutnali sladkost třtinového cukru až v 10. století n.l., kdy benátští kupci, čilí mořeplavci, přivezli na lodích z Arábie velké homole cukru. Nadvláda spotřeby třtinového cukru skončila v Evropě na počátku 19. století, kdy se rozšířilo pěstování cukrové řepy.

Z třtiny cukrové pěstované na ohromných plantážích Brazílie, Číny, Indie, Mexika, zemí jihovýchodní Asie, ostrovů v Karibském moři a v mnoha jiných tropických zemích se celosvětově vyrobí 135 milionů tun cukru, což je 80 % světové produkce (zbývajících 20 % připadá na cukr řepný).

Cukrová třtina poskytuje však nejen kvalitní cukr. Je rovněž důležitou surovinou například pro výrobu etanolu, acetonu, kyseliny citronové, vytlačená stébla slouží k výrobě papíru a celulózy. Třtinového původu jsou také známé alkoholické nápoje jako třeba kubánský rum.

Indiánský sirup

Legenda z doby dávno před objevem Nového světa vypráví o náčelníkovi Indiánů kmene Algonkinů, který jednou brzy zjara ve zlosti zarazil svůj tomahawk do javoru a když vytékající „vodu“ ochutnala jeho žena, poznala, jak je sladká. Vařením ji zahustila v sladký, lahodný sirup.

Od té doby dodnes Indiáni a s nimi mnoho obyvatel severních oblastí USA a Kanady pospíchají v únoru do rozsáhlých lesů, navrtávají kmeny vzrostlých stromů javorů cukrových a vytékající mízu zachytávají do nádob. Tu pak vařením zahušťují. Vzniká oblíbený javorový sirup.

Z jednoho vrtu do kmene javoru cukrového (Acer saccharum) je možno odebrat 20 až 25 litrů mízy. Na litr sirupu nebo 0,5 kg javorového cukru je zapotřebí asi 40 litrů mízy.

Také míza vytékající z navrtaných kmenů bříz obsahuje cukr. Naši předkové v květnu pili šťávu z bříz buď čerstvou, nebo zkvašenou na slunci. Ženy tehdy věřily, že si tím zachovávají krásu, zdraví a plodnost.

Řepa cukrová – cukrovka

Se sladidly to měli naši předkové svízelné. Medu bylo málo a třtinový cukr drahý. Ale lidé jsou všímaví a tak pozornost obyvatel atlantského pobřeží zaujala nasládlejší chutí kořenů planě rostoucí řepa přímořská, z níž po letech vznikla řepa obecná a pak již byl krůček k řepě cukrové − cukrovce.

Tento závěrečný krůček má vlastně na svědomí francouzský císař Napoleon. Právě on totiž prohrál 21. října 1805 u Trafalgaru důležitou námořní bitvu s anglickým loďstvem, po které následovala blokáda námořní dopravy, a tím skončil i dovoz třtinového cukru ze zámoří. Tehdy začala zlatá éra šlechtění a pěstování řepy cukrovky v Evropě.

Cukr jako nepřítel

Celosvětový průměr spotřeby cukru na 1 obyvatele činí asi 23 kg. Evropané spotřebují skoro 40 kg, české statistiky uvádějí bezmála 48 kg na osobu, což nás řadí na třetí místo po Belgii a Dánsku. Lékaři varují před konzumací kalorického cukru, cukrářských pochoutek a jiných vydatných potravin, které spolu s nedostatkem pohybu přispívá k nadváze a obezitě a následným onemocněním srdce, cévní soustavy, k cukrovce a k řadě jiným nemocí. 
(Zdroj: Situační a výhledové zprávy MZ z roku 2007)

České země zaujaly v rozvoji řepného cukrovarnictví více než čestné místo. Již v roce 1810 byl ve Zbraslavi uveden do provozu první cukrovar a během následujících dvou let vařilo bílé zlato 12 cukrovarů. Země Koruny české se na mnoho let díky výborným podmínkám pro pěstování řepy cukrovky a díky šikovnosti „cukrmistrů“  staly jednou z evropských velmocí ve výrobě a vývozu cukru.

Nejprve se cukr dodával do obchodů ve formě homolí, ale již v roce 1843 v dačickém cukrovaru přišli s výrobou kostkového cukru. Světově uznávanými odborníky jsme se stali i jako stavitelé cukrovarů.

Výroba řepného cukru rostla až do nedávných let, kdy závratně stoupající produkce třtinového cukru nekompromisně ovládla celosvětový trh cukru. Hlavní producenti řepného cukru, země Evropské unie, jsou nuceny omezovat pěstování řepy a utlumovat výrobu cukru.

Přírodní alternativa

Lidé si zpravidla rizika spojená s nadužíváním cukru uvědomují, a tak již mnoho let hledají rovnocennou nekalorickou náhražku cukru. Vynalezli umělá sladidla, sacharin, cyklamáty, náplasti na hubnutí a jiná podobná šidítka, ale stále to není ono. Nadějnou náhražku cukru však nabízí sama příroda.

V jihoamerických pralesích byla objevena zvláštní rostlina, jejíchž neuvěřitelných vlastností využívali již dávno Indiáni kmene Guaraniů jako přírodního sladidla i léku. Stevie sladká (Stevia rebaudiana) obsahuje sladící látky až 300x sladší než cukr, ale oproti němu má nulovou kalorickou hodnotu. Lístky stevie lze osladit nápoje, čaj, kávu, pečené i vařené pokrmy, její sladivosti využívá, zatím omezeně, i potravinářský průmysl. Dosud se pěstuje spíše jako rarita a na svůj čas plného využití zatím čeká. Pod názvem Steviana se prodává přírodní extrakt ze stevie.

Tato rostlina je nadějná nejen jako vysoce účinné přírodní sladidlo, ale je také důležitou léčivou rostlinou. Nemocným cukrovkou poskytuje nejen náhradní sladidlo, ale podporuje i činnost slinivky břišní. Mohla by se stát významnou pomocnicí při omezování tělesné hmotnosti i obezity, snižuje stav únavy, v dutině ústní působí antibakteriálně, léčí i některé kožní choroby, to vše ji řadí k důležitým léčivkám.

Pěstování stevie není složité. Teplomilné a světlomilné víceleté rostlině se daří i v květináčích, a to v bytech či na balkonech situovaných nejlépe jihovýchodně. Prospívá ji letnění na zahradě. Přezimovat ovšem musí v teple, na nejsvětlejším místě, jako pokojovka. Lístky sklízíme průběžně, jsou vysoce sladící v čerstvém, sušeném i zmrazeném stavu.

Některá specializovaná zahradnictví tropických a subtropických rostlin (například zahradnictví Kruh) stevii množí a zapěstované sazenice zasílají i na dobírku.

Pro Receptář Bohumír Muchka, foto Subtropické zahradnictví Kruh, infocentrum Dačice, Shutterstock a archiv

Pro Receptář.

Zdroj: http://www.ireceptar.cz/zdravi/cukr-z-prirody/

---

JAK SNÍŽIT CUKR V KRVI

 

Výběr správného druhu jídla je velmi důležitý, a to hlavně proto, že jím reguluje hladinu cukru v krvi. Zdravý člověk si do jisté míry nemusí tuto hladinu nějak pravidelně kontrolovat, nicméně měla by být v určitých stanovených normách. Velmi důležitý je především výběr zdravých sacharidů. Každé jídlo se do jisté míry promění v cukr. Nesmí k tomu ale docházet extrémně rychle. Hlavně jednoduché cukry obsažené v mnohých cukrovinkách jsou poměrně nebezpečné a dokážou extrémně rychle zvýšit hladinu cukru v krvi.

NĚKOLIK OBECNÝCH RAD

Samotná zvýšená hladina cukru v krvi je často vyvolána nezdravou stravou a vysokou koncentrací sladkých nápojů v kombinaci s cukrovinkami. Určitě vzpomeňte i na to, že nízkotučný nemusí znamenat nutně nízkokalorický. Spousta nejrůznějších obilovin a cereálií je slazena klasickým rafinovaným cukrem, kterého je zde skutečně hodně a cereálie se tak rázem stávají nezdravé. Problém může znamenat i přísun velkého množství soli. Ta bývá obsažena v běžném pečivu. Ke každému jídlu je zapotřebí konzumovat i menší porci sacharidů. Ideální je zelenina s minimálním obsahem škrobu. Důležité jsou i proteiny schopné zajistit optimální hladinu cukru v krvi.

VLÁKNINA JAKO KLÍČ KE SNÍŽENÍ CUKRU

Hodnoty cukru v krvi dokáže pozitivně ovlivnit i příjem vlákniny. Právě ona totiž dokáže efektivně čistit střeva a umí regulovat hladinu cukru v krvi. Na vlákninu je velmi bohatá většina druhů zeleniny. Vynikající je především listová. Najdeme ji ale i v luštěninách. Obsahují ji i ořechy a celozrnné pečivo. Výborné jsou ovesné vločky a semínka. Nejčastěji se dnes prosazují zejména chia semínka nebo lněné semínko.

RYBÍ MASO A DALŠÍ SKVĚLÉ POTRAVINY

Mnohé potraviny umí efektivně napomoct ke snížení hladiny cukru v krvi. Jmenovat můžete zejména rybí maso. Třeba losos, makrela nebo sardinky obsahují mimo jiné i potřebné omega-3 mastné kyseliny a proteiny. Skvěle působí i neslazené ovesné vločky. Ze zeleniny jsou skvělé brokolice, špenát a také zelené fazolové lusky. Zapomenout nelze ani na dostatek vody. Pitný režim nepodceňujte!

Zdroj: http://plnezdravi.cz/jak-snizit-cukr-v-krvi/

---

Cukr? Děkuji, už nechci

Existuje nemálo tzv. zaručených diet slibujících omezení chuti na sladké a s tím spojený úbytek tělesné hmotnosti. Ale skutečně to funguje? Server o zdraví WebMD vybral užitečné rady, jak chuť na sladkosti skutečně zkrotit.

 

Cukr nasycuje každou mozkovou buňku, mozek v něm vlastně vidí cosi jako odměnu, a proto ho pak chceme vícee.

úterý 29. července 2014, 8:43

Když někdo běžně požívá nezdravé sladké potraviny, opravdu nemusí jít o závislost na cukru. O ni jde tehdy, jestliže cíleně toužíme po cukru, ztrácíme kontrolu a jíme více, než jsme plánovali.

Cukr je odměna... 

Cukr nasycuje každou mozkovou buňku, mozek v něm vlastně vidí cosi jako odměnu, a proto ho pak chceme více. Častou konzumací sladkostí tento pocit posilujeme, tudíž je pak o to těžší se ovládnout.

Proč tak spěcháme, když jíme kupříkladu čokoládovou tyčinku? Cukr v ní (neboli obsah sacharidů) se rychle v krvi promění na glukózu, čímž hladina cukru v krvi roste. Sacharidy jsou také v ovoci, zelenině nebo třeba v mléčných výrobcích – ale ty navíc obsahují vlákninu a bílkoviny, zpomalující proces „uhnízďování” cukru v krevním oběhu. Sirup, soda, různé sladkosti či jednoduše stolní cukr opravdu nikoli.

Tělo potřebuje dostat zmíněnou glukózu z krevního oběhu do buněk, kterým to dodá energii. K tomuto účelu slouží hormon inzulín, avšak hladina cukru v krvi poté poklesne natolik, že nás to automaticky nutí hledat jeho další přísun.

Škrob je vlastně cukr

Myslíte si, že když nemáte chuť na sladké, tak je v tomto ohledu vše v pořádku? Omyl! Pokrmy jako chipsy, hranolky či jen bagety jsou sacharidy, které tělo rozkládá na jednoduché cukry.

Nebudeme-li se stravovat lépe, hladina cukru může opět zažít prudký vzestup a pád. Způsobují to také rýže, mouka a brambory, ale nejhorší jsou bílý chléb, těstoviny a sušenky.

Drastické změny ne, postupné ano

Dokážeme překonat náš návyk na cukr bez pocitu „absťáku”? Mnohé detoxové plány, mající za cíl pročištění organismu, operují s vyhýbáním se nejen veškerým cukrovinkám, ale vlastně všem pokrmům, které obsahují cukry – tedy i ovoci, mléčným produktům či obilovinám. Jedná se však o příliš drastickou jednorázovou změnu na to, aby mohla vydržet a fungovat. Bude pak pravděpodobně krátkodobá a zase se navrátíme do starých kolejí.

Máte dokonce možnost lehce „poupravit vnímání” svých chuťových pohárků. Opravdu nepotřebujete tolik cukru, kolik si myslíte. Můžete svou chuť trénovat konzumací ne tak sladkých jídel. Ze svého jídelníčku odstraňte každý týden jednu sladkou věc. Jde například o snadné věci jako vynechání případného dezertu po večeři nebo menší slazení kávy. Postupem času se pak sníží vaše potřeba cukru.

Samozřejmě se nemusíte sladkostí zcela vzdát, jen to chce čerpat onu chuť z jiných zdrojů. Dejte si třeba čerstvé jahody či jiné, zejména bobulovité ovoce, případně když jíte ovesné vločky, neslaďte si je, ale použijte místo cukru ovocné pyré. Zkuste sušené, zmrazené či konzervované ovoce bez přidaného cukru. Mléko pijte nízkotučné, stejně tak jogurty.

Šanci na úspěšné odvykání mohou zaručit na pohled velmi malé a jednoduché (a hlavně postupné) změny jídelníčku, které je pak snadné udržet:

  1. jezte více ovoce a zeleniny
  2. pijte více vody
  3. kontrolujte štítky potravin a vybírejte si ty s nižším obsahem cukru
  4. každý týden uberte malou dávku cukru

Po pár týdnech budete překvapeni, jak málo vám cukr chybí.

Ať pomohou bílkoviny a vláknina

Obsah bílkovin ve stravě může rovněž omezit chuť na cukry. Potraviny s vysokým obsahem bílkovin jsou totiž pomaleji stravitelné, a proto déle pociťujeme sytost. Bílkoviny nalezneme např. v libovém kuřecím mase, nízkotučných jogurtech, ořeších, fazolích a pochopitelně ve vejcích.

Jídla s vysokým obsahem vlákniny nám rovněž dodají potřebnou energii. Jelikož nezvyšují hladinu cukru v krvi, nemůže dojít k jejímu nárazovému snížení a následnému pocitu hladu. Vlákninu poskytují celozrnné výrobky, ovoce a zelenina.

Kalorie!

Umělá sladidla naopak snížit potřebu cukru nepomáhají, spíše si pak musíte více hlídat svou hmotnost. Je vhodné omezit i tzv. zdravé cukry – názvy jako med, hnědý cukr či třtinový džus sice mohou znít zdravě, nicméně ač pocházejí přímo ze včel a cukrové třtiny, mohou způsobovat stoupání hladiny cukru v krvi. Více živin je sice v pořádku, ale jde i o množství kalorií. Ženy by správně neměly za den spořádat více než šest lžiček cukru (100 kalorií) a muži devět (150 kalorií).

Pozor na to, že cukr se často maskuje pod jiným názvem, stejně tak je třeba opravdu číst etikety a zvažovat koupi potravin, kde je ve složení mezi prvními položkami nebo kde je jeho obsah větší než čtyři gramy. Cukr může nenápadně číhat i v potravinách, kde bychom ho nemuseli čekat, např. v kečupu či omáčkách na těstoviny.

Cukr sám o sobě cukrovku nezpůsobí, ale může nás k ní směrovat... Všeho moc škodí, natož cukru. Při vyšší hmotnosti je pro inzulín náročnější kontrolovat hladinu cukru v krvi. Jestliže se tělo inzulínu brání, roste hladina cukru, a tedy se i zvyšuje riziko cukrovky.

Jděte ven

Jakékoli formy cvičení mohou nejen snížit potřebu cukru, ale změnit stravovací návyky jako takové. Začnete se pak cítit lépe a budete se chtít stravovat zdravěji. Dělejte, co vám vyhovuje, ať už jde o procházky, jízdu na kole, nebo plavání. Začněte opět pomalu, ale věnujte se dané činnosti alespoň 30 minut v kuse a pět dní v týdnu.

Filip Šára, Novinky

Zdroj: https://www.novinky.cz/zena/zdravi/342649-cukr-dekuji-uz-nechci.html

---

...doporučené externí odkazy

cukr - wiki

jak nahradit bílý cukr

co se stane, když přestanete jíst cukr

---

...tip na stránku 

cukrová lobby - podvody

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na