Dháraná - koncentrace

Autor: Rezonance

Dháraná - koncentrace

Mysl si může vybírat

Lidská mysl nepřetržitě přijímá informace o okolním světě prostřednictvím pěti „bran“ našich smyslů: čichu, chuti, zraku, hmatu a sluchu. Mezi vjemy, které přijímáme smysly, může mysl vybrat některý, který je pro daný moment významný. Této volby je dosaženo tak, že se pozornost zaměří pouze na určité vstupy, zatímco se pomíjí jiná, nedůležitá data (vjemy).

 

Čím více pozornosti je zaměřeno na určitý smysl, tím více informací je skrze něj přijímáno a vjemy z ostatních ztrácejí na důležitosti, až mohou být myslí dokonce zcela ignorovány.

Speciální schopností lidské mysli je možnost zaměřovat pozornost do oblasti vnitřních pocitů, myšlenek a představ. A více než to, lidská mysl může být dokonce soustředěna sama na sebe – což je poznatek o nejvyšší důležitosti, protože právě to dává možnost kontroly mysli.

Schopnost lidské mysli, měnit podle vůle zaměření vědomé pozornosti, tvoří základní princip mentální koncentrace (dhárany).

Stanovení konceptu

„Koncentrovat“ znamená sloučit do středu, shromáždit, zaměřit. Mentální koncentrace pak znamená po určitou dobu zaměřit mysl na jediný objekt při zamezení mysli „přeskočit“ na jiný objekt. Opakem koncentrace je roztržitost, rozptýlení. V takovém případě mysl nekontrolovatelně skáče z jednoho objektu na druhý, aniž by se fixovala na cokoliv. Naneštěstí právě toto je případ většiny lidí.

Jógová teorie vnímání

Když je vnímán nějaký vnější objekt (artha), mysl na sebe „vezme tvar“ toho objektu. To je nazýváno Vrtti. Mysl jako vrtti je tedy vnitřní reprezentací vnějšího objektu. Původní objekt je nazýván „hrubým“ a mentální vjem pak „jemným“ objektem. Kromě toho existuje ještě aspekt mysli, která tento objekt vnímá. Z toho vyplývá, že mysl má dva aspekty: vrtti (poznávané) a pozorovatele (poznávající).

Protože mysl je „transformována“ do podoby vnímaného objektu, je například mysl meditující na nějaké božstvo po určité době, skrze neustálou koncentraci, transformována k podobě onoho božstva a stane se čistou a mocnou jako ono božstvo samotné. To je základní princip uctívání (zbožňování).

Mysl je pohyb

„Dháraná“ znamená „zastavení mysli“. Odvěká moudrost považuje podle určitých zákonů mysl, tak jak běžně vnímáme, jen za neustávající tok psychických vzorců (vrtti). Řada těchto našich vzorců je podbarvena emocemi a zdvojnásobena následnými psychologickými reakcemi.

Mysl je vlastně pohybem. Je jako vítr: vítr je pohyb vzduchu, když tento pohyb ustane, vzduch tu stále je, ale vítr zmizel. Mentální předivo, které zůstává poté, co byly psychické vzorce zastaveny, je nazýváno čitta. Když se proud mentálních vzorců zastaví, mysl mizí a my vstupujeme do stavu nemyšlení. Ne-mysl (což vlastně znamená „za myslí“) je stavem nejvyšší tvořivosti a duchovní intuice.

Pataňdžali definuje jógu takto: Jóga je čitta vrtti nirodha (Jóga Sútry I, 1). Tedy: jóga je postupné zastavení (niródha) vrtti (mentálních vzorců, proměn mysli) čitty. Tato sútra obsahuje základ celé vědy jógy a tajemství mentální koncentrace.

Je možné, že nevědomost či předsudky mohou někomu dávat dojem, že nedokáže koncentrovat mysl. To není pravda! Každý se dokáže koncentrovat, dokonce velmi hluboce, na nějaký objekt, který je pro něj velmi zajímavý. Otázkou je, jestli je tento způsob koncentrace jógovou koncentrací. I když může poskytnout náznaky o skutečném stavu dhárany, není to tím, co jóga chápe koncentrací.

Ddháraná předpokládá dokázat se dle libosti soustředit a udržet soustředění po delší časové období na jakýkoliv objekt, třebaže ten spontánně nepřitahuje naši zvědavost.

Nesnažte se silou!

 

Nejdůležitějším pravidlem pro trénink dhárany je nesnažit se silou nutit mysl, aby zůstala soustředěna. Mysl je jako šílená opice, čím více se ji snažíte zklidnit tím, že ji nutíte, aby zůstala na jednom místě, tím více to bude odmítat a dělat přesný opak: skákat ještě bláznivěji z jednoho místa na druhé. Začnete raději mysl soustředit velice jemně na zvolený objekt, a když přeskočí k jinému objektu, klidně a trpělivě ji vracejte zpátky, s humorem a soucitem nad vlastním nedostatkem disciplíny. Pokud vás neustálé uhýbání rozčílí, akorát to zvýší tendenci mysli k rozptýlení.

Ideální stav

Dokonalá mentální koncentrace předpokládá soustředění celého potenciálu pozornosti – bez jakéhokoliv namáhání či nervového vypětí – na zvolený objekt po určitou dobu, bez připuštění i nejmenšího rozptýlení. Takový stav můžeme připodobnit k soustředění slunečních paprsků skrze čočku: paprsky světla jsou shromážděny do malého bodu, což enormně zvyšuje jejich sílu. Prvek času je zde velmi důležitý: i pokud by bylo světlo dokonale koncentrované, avšak tento stav by trval jen krátce, nic by se nestalo. Bod soustředěného světla musí být nepřetržitě udržován nějaký čas a teprve pak mohou nastat účinky (například zažehnutí kousku dřeva). Podobný způsobem i dháraná musí být udržována jistou dobu a teprve pak koncentrace vyvolá stav rezonance s odpovídající kosmickou energií a následně i přenos energie do vaší bytosti. Tato energie je nositelem stavů a informací souvisejících s předmětem koncentrace.

Jak začít

Usedněte do pohodlné pozice s rovnou páteří a krkem, zavřete oči a následujte tyto body:

  • Proveďte rychlou relaxaci těla odspodu vzhůru. Nechť vaše pozornost zběžně projde celým tělem a uvolní všechno napětí ve svalech.
  • Nechte také chvíli svůj dech, aby se zklidnil a ztišil.
  • Zaměřte pozornost dovnitř (introspektivní pohled) a odpoutejte se od vnějších rušivých faktorů (zvuků apod.), odpoutávejte mysl od myšlenek, které vyvstávají (jako důsledek aktivity některého ze smyslů) tak, že vyvíjíte jemné, ale odhodlané úsilí zastavit upovídané myšlení.
  • Koncentrujte mysl na objekt dle vaší volby.
  • Prozkoumejme dháranu více do hloubky. Vyprázdněte mysl ode všech myšlenek. Pak přeneste zvolený objekt před váš vnitřní zrak. Nedovolte mysli přeskočit k jinému předmětu nebo myšlence. Pokud se tak stane, klidně a trpělivě ji vraťte k vašemu předmětu. To je vše co je třeba dělat během dhárany: udržovat mysl soustředěnou na objekt. Vyvarujte se násilí či napětí! Zůstaňte klidní, otevření a příznivě nakloněni k samotné koncentraci.

Dělání ničeho

Mentální koncentrace je statický proces, mysl je během ní „zmražena“, myšlení zastaveno a mentální aktivita je suspendována. Jediným mentálním pohybem by mělo být jemné navracení mysli zpět k objektu koncentrace, když přeskočí jinam. Koncentraci můžeme popsat jako „dělání ničeho“. Asi teď chápete, že se tím nemyslí lenost, ale prostě sezení bez důvodu. Mysl se během praxe dhárany podobá zrcadlu: jedinou její činností je odrážení objektu.

 Během dhárany je mysl jako čirý krystal, který přebírá barvu objektu, za který je umístěn.Jóga sútra

Učte se vnímat

Pečlivě se zamyslete nad objektem koncentrace: přistupujte k němu s údivem a dětskou zvídavostí, jako byste o něm nic neznali (skutečně známe cokoliv podstatného o věcech vnějšího světa?) Neuvažujte nad ním intelektuálně či racionálně, ale uchopte jeho podstatu jen svými pocity či dokonce výhradně instinktem. Zkoumejte ho neverbálně, ve stavu pasivní pohotovosti (bdělosti), bezdůvodného a bezstarostného čekání, dětské zvědavosti a naprostého úžasu. Existuješ jenom ty a objekt: od tebe se nic neočekává, od objektu se očekává vše. Seďte tedy v nepřetržitém euforickém očekávání, ve stavu nejvyšší připravenosti. To je velmi důležité. Buďte objektem pohlceni a absorbováni do něj. Nesnažte se ho definovat, posuzovat nebo chápat, prostě ho reflektujte se stejnou zvědavostí, jako byste ho viděli poprvé v životě. Právě skutečnost, že nemůžete přesně definovat objekt a rozumově mu porozumět, vás vůči němu otevírá a vytváří stav mentální receptivity, ve kterém začíná pracovat intuice („ne-mysl“ či „nadvědomí“, jak se také někdy říká). Tímto způsobem brzy objevíte, že předměty okolního světa mají tisíce významů (které vnímáme v záblescích). Běžně tyto významy přehlížíme. Vše je naprosto udivující a plné fascinujících tajemství, která postupně začnete chápat, vše je udržováno neviditelnou silou, kterou začnete vnímat a lehce kontrolovat.

Mentální koncentrace je způsob započnutí rezonance a naladění se na subtilní kosmické energie, z nichž objekt koncentrace je jen viditelným projevem. Nesnažte se tento proces urychlit, nechte ho, ať začne sám, jakmile dozraje jeho čas.

S tímto přístupem přichází poznání od objektu, NIKOLIV od subjektu (od praktikujícího). Koncentrace je jako ležení ve skrytu, čekání a bdělé sledování, jako když kočka čeká na myš, až vyleze ze své díry: nepředvídatelné se může udát každým zlomkem vteřiny.

Začátek je vždy těžký

Na počátku pravděpodobně zjistíte, že se vám koncentrace žalostně nedaří. Přijměte tento fakt, jelikož to je naprosto normální. Pamatujte, že v józe nevyjde žádné úsilí na zmar, nebo jinými slovy, každá snaha přinese nakonec výsledky. Žádný z neúspěšných pokusů není zbytečná práce. Jak praví moudré přísloví: „Bahno má stejnou cenu jako lotos, který vyživuje.“

Každý neúspěšný pokus je ve skutečnosti krokem k úspěchu, protože koncentrace, podobně jako meditace, má kumulativní účinky, které nepřichází jen když ji děláme „dobře“, ale také z toho, že na ní pevně pracujeme.

Krocení mysli

Na začátku je mysl velice nestálá, zaměří se na objekt a potom ho velice rychle opustí a přesune se jinam. Po určité době praxe se vypěstuje dostatečná stálost na to, že pozornost dokáže být nepřetržitě zaměřena na objekt po krátkou dobu (10-15 vteřin, možná více). Později se míra mentální stability ještě zlepšuje a mysl dokáže zůstat nepřetržitě soustředěna na objekt s docela dobrou mírou stálosti, třebaže se stále ještě občas přesune jinam. Následuje fáze, ve které mysl již neztrácí objekt ze zřetele, protože síla koncentrace již byla vypěstována. Nyní musí následovat vytrvalá snaha o zvýšení jasnosti mysli. Potom mysl nabude ohromné síly. Jen s nepatrným úsilím dokáže být soustředěna na objekt a udrží ho bez námahy tak dlouho, jak chceme. Když jednou dosáhnete této úrovně, mysl se pro vás stane neuvěřitelně vytříbeným nástrojem pro jakýkoliv druh meditace, kterou hodláte praktikovat.

Je to trochu jako když chcete osedlat divokého koně. Při prvních pokusech vás docela jistě shodí dolů. Když ale vytrváte dostatečně dlouho, nakonec uspějete a po nějaké době se kůň stane vaším blízkým kamarádem a bude reagovat i na vaše nevyslovené příkazy. V této analogii je divoký kůň vaše mysl a koncentrace je jako krocení a trénink. Důležitý je respekt a vytrvalost…

Zdroj: http://www.jogin.cz/dharana-koncentrace/

---

Šestý stupeň jógy – Dhāraṇā [darána] (koncentrace)

koncentrace. V Ashtanga józe máme tři body, na které soustředíme svou pozornost a tím se koncentrujeme. A tedy připravujeme na meditaci. Tři zní málo a jednoduše, ale každý z nich je samostatná komplexní složka. Jak a proč se tedy koncentrovat na něco, čeho je hodně a jak se tím dá meditovat? Je to podobný efekt tomu, kdy mysl při józe spouští stresové reakce a my se tím učíme, jak na situace nereagovat stresem. Tak se z tohoto množství bodů pozornosti snažíme najít časem tu nejjednodušší možnou cestu a způsob jak to ovládnout a tím tříbit svou pozornost. Je to broušení diamantu mysli přesným koncentrovaným paprskem naší vlastní pozornosti.

S léty praxe se to stane automatickým, a jak ve své praxi pokračujeme, tím je koncentrace silnější. Na začátku je praxe pozic pouze fyzické cvičení, ale časem se v ní objeví koncentrace. Cesta je to sice dlouhá a svým způsobem nelehká, ale výsledek je jasný, vybroušený diamant. Co nás vlastně kdy čekalo na konci jakékoliv cesty, která byla jednoduchá? Nejkrásnější a zároveň nejtěžší na cestě této jógy je, že si tu svou cestu (cestu k sobě samému – k jasné, klidné mysli – cesta transformace) každý musí vyšlapat sám, protože jóga se odehrává v každého hlavě. Celý život však máme učitele, který nám neustále ukazuje správný směr cesty.

Trojici bodů koncentrace nazýváme Yoga Tristana [jóga trištana] a je to klíč k opravdové, spirituální stránce jógy. Jsou v ní ásany, pránajáma a dṛṣṭi [drišti].

Je ještě něco k ásanám, co zde zatím nebylo napsáno. Jsou to samotné série Ashtanga jógy. Tyto série jsou přesně definovány posloupností pozic, které se vždy praktikují v jednom a nezměněném pořadí. Nic se nepřeskakuje, nic se nevyměňuje. Posloupnost je vždy přesně dodržována. Jedna pozice předchází druhou, logicky na sebe navazují a jedna připravuje tělo na další. Jeden by se ale po chvíli mohl začít ze zdánlivé monotónnosti nudit, to však pouze tehdy, pokud by nesledoval svůj dech, pohled ani bandhy. Opravdové kouzlo stále stejné sekvence spočívá v tom, že člověk má jednak celý život možnost si jednotlivé pozice adaptovat – být schopen je udělat, pochopit, procítit, naučit se je, vytěžit z nich benefit. A co víc, neustálým praktikováním dokola „téhož „mysl není vyrušována nejistotou toho, co následuje – stresem a dostává možnost koncentrovat se – meditovat.

Na první pohled se to nemusí zdát, ale každá pozice, i ta nejjednodušší nás může celý život něco učit. Stejně tak se některé pozice učíme udělat celé roky. Je velmi pravděpodobné, že na začátku bude mít většina lidí alternativy jednotlivých pozic, ale neustálým praktikováním se nám tělo otevře a pozice se budou dát udělat v jejich plné formě – naše tělo je příjme. Ale i pak se každá jedna pozice dá stále více a hlouběji chápat. Časem také najdeme v pozicích pohodlí.

Ásana je samotná pozice, ale rovněž hlavně vinyasa. Umění a schopnost v celé sekvenci správně a precizně pospojovat dech s pohybem. Správně a bezpečně do pozice vejít, vyjít z ní a dodržet správnou posloupnost pozic.

Pránajáma, vědomý, volný, hlasitý dech v pozicích, je poslech zvuku svého vlastního dechu. Zvuk našeho dechu je v podstatě odpověď na kvalitu naší jógové praxe. Je to neustálá podvědomá kontrola, jestli tam dech opravdu je, zda jsme ho nezastavili, jestli tam je zvuk dechu, zda je tam rovnost dechu, zda je klid v dechu a zda dech správně rozpíná hrudník. Nedílnou součástí dechu jsou bandhy – energetické zámky, u kterých chceme jistotu, že jsou stažené (aktivní) po celou dobu jógové praxe. Samotné oddělené techniky pránajámy jistou schopnost koncentrovat se vyžadují, ale ještě větší budují.

Poslední část, dosud nejsou uvedeny a zásadně důležitá je drišti – směr pohledu v každé vinyase a pozici. V systému Aštanga jógy během praxe nikdy nezavíráme oči. Jako důvod můžeme uvést už jen udržování rovnováhy. Navíc, jakmile zavřeme oči, dáváme prostor myšlenkám, aby vešly do naší mysli. A myšlenky jsou právě to, co během praxe v hlavě za žádnou cenu nechceme. Soustředění pohledu také zabraňuje bloudění pohledu po místnosti a okolí, po ostatních lidech v místnosti či po učiteli. Praxe jógových pozic je bdělá meditace na základě koncentrace.

Ne statická – bezmyšlenkovitě meditace. Ta je výsledkem komplexní jógové praxe. Pohled se ukotvuje většinou někde uvnitř našeho těla, abychom opět obešli bloudění pohledu po okolí. Jsou to místa jako břicho, palec na noze, dlaň, směrem ke třetímu oku nebo ke špičce nosu… Směr k třetímu oku nebo špičce nosu je spíše schopnost rozostřit zrak z okolí a zůstat pozorností opravdu pouze v rámci své pozice. Naše oči neustále během dne používáme. Když jíme, kráčíme, sedíme na lavičce, ba dokonce i když sníme, spíme nebo relaxujeme. Kontrola bodu pohledu směřuje ke kontrole smyslů – pratyāhāra. A je to těžší, než by se mohlo zdát.

Zdroj: http://www.yogapoint.cz/joga/filozofie-jogy/stupne-jogy-pratyahara-dhara%E1%B9%87a-dhyana-samadhi/

---

...doporučené externí odkazy

jogín

dharana podle wiki

jogoviny

---

...tip na stránku 

 

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

 

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na