Spíme, abychom zapomněli. Vědci hledají smysl spánku

 

Neurony v noci odpočívají. Propojení mezi nimi se zmenšují až o pětinu a díky tomu zapomínáme.

Vědci přišli na další možný důvod toho, proč spíme. V dřívějších letech se diskutovalo o různých příčinách, například že spánek je způsob šetření energie nebo možnost nechat proudit mozkem mozkomíšní mok a odplavit veškerý buněčný odpad. Někteří se dokonce domnívají, že živočichové spí proto, aby se ve vodorovné poloze skryli před predátory. Nyní ale přišel prestižní vědecký magazín Science s dalším možným odůvodněním - spíme proto, abychom mohli zapomenout některé věci, které se nám staly nebo které jsme se naučili během dne.

Aby měl člověk schopnost učit se, vytváří lidské tělo synapse mezi neurony v mozku. Tato spojení umožňují neuronům posílat jeden druhému signály, a to skutečně rychle. V takové neuronové síti potom skladujeme vzpomínky.

V dřívějších letech ale doktoři Giulio Tononi a Chiara Cirelliová zjistili, že si neurony ulevují a umí synapse na čas vypnout nebo se jich zcela zbavit. V laboratorním experimentu zkusili v myším mozku pomocí medicíny urychlit růst nadbytečných synapsí - když se tak stalo, neurony se některých z nich zbavily. Tento jev se nazývá hypotéza synaptické homeostáze.

Před čtyřmi lety si oba vědci vyzkoušeli svou teorii na synapsích samotných - technologie jim totiž umožnila „nakrájet” mozkovou tkáň na tenké plátky, které potom mohli sledovat. Tkáň byla odebrána spícím i probuzeným myším.

Zapomínáme chytře

Vědci poté zjistili, že synapse v tkáni spících myší byly skoro o pětinu menší než u těch probuzených. „Je skutečně překvapivé, jak velká je to změna,” řekl Tononi. Neurony tohoto „zmenšení" využívají k regeneraci vzájemných propojení, aby byla připravena na další zapamatovávání v době, kdy je mozek vzhůru. A útočí na něj podněty ze všech stran.

Po sérii výzkumů přišli vědci na to, že neurony nezredukují všechny synapse, pětina z nich totiž zůstane nedotčená. A právě tato část podle Tononiho uchovává hodnotné vzpomínky, s nimiž by se nemělo manipulovat. „Mozek díky tomu zapomíná chytrým způsobem,” řekl Tononi.

Jiní vědci ale zpochybnili průkaznost nových objevů. Markus H. Schmidt z Institutu spánkové medicíny v Ohiu řekl, že je sice možné, že se neurony zbavují přebytečných synapsí, ale není si jist, zda je to hlavní vysvětlení existence spánku.

„Jejich práce je skvělá,” ocenil Schmidt studii vědců. „Otázkou ale zůstává, zda přišli na jednu z funkcí spánku, nebo na tu esenciální.”

Podle Tononiho však touto studií minimálně připravili dobrou půdu pro další výzkum. Do budoucna by chtěl prozkoumat souvislost mezi léky na spaní a formováním vzpomínek.

Zdroj https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/spime-abychom-zapomneli-vedci-hledaji-smysl-spanku-12769