Utajované švédské peklo

 

O Švédsku panuje mediální obraz prosperující a stabilní země, která otevírá náruč trpícím přistěhovalcům z Afriky a Asie. Čas od času dochází sice k výtržnostem v přistěhovaleckých čtvrtích, ale podle oficiální verze jen pro nedostatečnou toleranci ze strany původních Švédů, rasistické sklony policie a málo pracovních příležitostí. Kriminalita, vytváření uzavřeného světa s prvky islámského fanatismu a zneužívání sociálního systému rezonují jen tak na okraj problematiky, aby se neřeklo. To okamžitě média a političtí demagogové označí za důsledek již zmíněné švédské nedokonalosti a stále nedostatečné míry tolerance od řadových obyvatel přes policii až po úřady.

Švédsko vždy v nejnovějších novoročních agenturních zprávách vypadá jako země, kde se to hemží neonacisty. Ve Stockholmu, nedaleko centra na ostrově Södermalm, se na bráně mešity objevily hákové kříže. Policie už stíhá neznámého pachatele pro hanobení skupiny osob a podněcování nenávisti.

Loni v listopadu na předměstí Stockholmu kdosi rozbil vitráže na jiné mešitě a naházel dovnitř prasečí kopyta.

Na takové případy agentury a jiná média okamžitě reagují a hlásají do světa, co že se to v tom Švédsku děje. K tomu ještě sociální sítě, například Twitter, kde šéf stockholmského sdružení muslimů Omar Mustafa umístil fotografie s hákovými kříži na mešitě.

Pod zprávami o událostech ve Švédsku nechybí reakce čtenářů. Není divu, že někteří z nich si kladou otázky, které si nechtějí položit ti, co by jim měli věnovat pozornost v první řadě - obec více žumpalistická, než žurnalistická.

Pochopitelně, že na místě je pátrání po příčinách, proč někdo ve Švédsku dává demonstrativně najevo svou nenávist na bránu mešity nebo ke komunitě spjaté s tímto symbolem. A tak existují čtenáři, kteří automaticky neakceptují, co jim média politické servilnosti a propagandy přinesou a vědí, že ve Švédsku neplatí model o nesnášenlivých Švédech a obětního beránka z přistěhovaleckých společenství. Proto se ptají - proč se nemedializuje a zamlčuje terorizování domácího obyvatelstva muslimskými skupinami?

Podívejme se tedy na druhou stránku soužití muslimských přistěhovalců a Švédů, kterou nechtějí vidět švédská i světová média, ani kazatelé z mešit ve Stockholmu. Situace je ve skutečnosti tak neúnosná, že někdy i domácí médium hlavního proudu přizná fakta. Noviny Aftonbladet napsali před několika lety, přičemž zlepšení v tomto směru nenastalo, že 9 z 10 nejvíce trestaných etnických skupin, které se dopouštějí trestných činů ve Švédsku, pochází z muslimských zemí.

O motivaci vypovídá sociologická studia pod názvem "Jsme bojovníci proti Švédům". Socioložka Petra Åkesso, původem ze Srí Lanky, zpovídala mladíky od 15 do 17 let z přistěhovaleckých komunit v Malmö, obviněných z loupeží, proč okrádají jen rodilé Švédy. Vyjadřovali se před ní otevřeně a mezi jejich odpovědi patřily následující tvrzení: "Když jsme ve městě a okrádáme, vedeme válku, válku proti Švédům."

"Moc pro mě znamená, že Švédové ke mně budou vzhlížet, ležet na zemi a líbat mi nohy."

"Je to tak jednoduché okrádat Švédy, tak snadné. Švédové nedělají nic, jen nám dají věci. Jsou tak slabošští."

Mladí Švédové můžou tedy bez jakéhokoliv důvodu počítat s bitkou a okrádáním. Pokud projeví razantnost v sebeobraně, hrozí jim označení za rasisty a netolerantní násilníky. Přičemž jejich případná tolerance je ze strany médií a úřadů chápána jako přednost, ale podle útočníků je to projev slabosti.

Švédky děsí noční můra znásilnění. Každá čtvrtá musí počítat s tím, že může být znásilněna. Etnoložka Maria Bäckmanová v rámci své studie sledovala skupinu švédských dívek z deváté třídy na stockholmském předměstí Rinkeby obývaném převážně muslimy, kde došlo loni v květnu k násilným nepokojům. Mladé Švédky si raději přebarvují vlasy, aby se vyhnuly sexuálním útokům, protože blond vlasy vyvolávají žádostivé pohledy mužů i chlapců a následně násilí. Statistiku ohlášených znásilnění a napadení média ignorují. Švédsko zasáhla nejhorší vlna znásilňování v historii země. Znásilnění osob mladších patnácti let jsou šestkrát častěji než před jednou generací. Podle studie Rady kriminality je čtyřikrát větší pravděpodobnost, že násilník se narodí v zahraničí, jako osobám narozeným ve Švédsku. Cizinci z Alžírska, Libye, Maroka a Tuniska jsou nejčastějšími pachateli znásilnění. Právnička Ann Christine Hjelmová zjistila, že 85 procent odsouzených násilníků se narodilo v cizině nebo přistěhovalcům.

Jeden z otřesných případů, o nichž mediální propaganda dlouho mlčí.

 

Švédský soud odsoudil sedm afghánských uprchlíků za znásilnění. Jeden z nich vylákal do uprchlického tábora 29 - letou pečovatelku, matku dvou dětí, kde ji spolu s dalšími pachateli sedm hodin znásilňovali. Brutalitu sledoval dav uprchlíků, kteří násilníky ještě povzbuzovali výkřiky a tleskáním a ženu označoval za děvku. Dnes je tato žena upoutána na invalidní vozík a mentálně postižená. Policie zadržela jedenáct podezřelých, nakonec odsoudila pouze sedm z nich na 4 až 6 let vězení. Ti, kteří byli vyhoštěni ze země se mohou po několika letech vrátit. Podle politiků by bylo projevem rasismu, kdyby došlo k jejich trvalému vyhoštění.

S takovými případy, a otřesnými statistikami islámští představitelé ve Švédsku nespěchají na sociální sítě, ani agentury nechrlí podrobnosti o nelidských činech motivovaných etnickou a náboženskou nenávistí. Proč?

Divná to slepota k nenávisti určitého druhu, ale obdivuhodná ostrozrakost, když se to hodí.

Zdroj: http://informacenadlani.webnode.cz/products/utajovane-svedske-peklo/

---

ŠVÉDSKO: ZNÁSILNĚNÁ SPOLEČNOST

INGRID CARLQVIST, LARS HEDEGAARD 17|02|2015

Čtyřicet let poté, co se švédský parlament jednomyslně rozhodl změnit dříve homogenní Švédsko na multikulturní zemi, násilná kriminalita se zvýšila o 300% a znásilňování o 700%. Švédsko je nyní dvojkou na seznamu zemí, ve znásilnění je překonalo pouze Lesotho v jižní Africe.

 

Pokud se podíváme na počet znásilnění je nárůst opravdu dramatický. V roce 1975: 421 znásilnění nahlášených na policii, v roce 2014 to bylo 6620 .

Pokud se podíváme na počet znásilnění je nárůst opravdu dramatický. V roce 1975: 421 znásilnění nahlášených na policii, v roce 2014 to bylo 6620 .
Spíše než aby něco dělali v problému násilí a znásilnění, švédští politikové, veřejné orgány a média dělají co mohou, aby „vysvětlili“ fakta. Zde jsou některá z jejich vysvětlení:Podle údajů zveřejněných Švédskou národní radou pro prevenci kriminality ( Brottsförebyggande rådet) – agentury v rámci ministerstva spravedlnosti – 29000 Švédek v průběhu roku 2011, uvedlo, že byla znásilněno (což nasvědčuje tomu, že hlášeno na policii je jen méně než 25% znásilnění).

  • Švédové se stali náchylnější ke zprávám o trestné činnosti.
  • Zákon byl změněn tak, aby více sexuálních trestných činů bylo nyní klasifikováno jako znásilnění.
  • Švédové nemohou zvládnout politiku zvýšené rovnosti mezi pohlavími a reagují násilím na ženách (možná nejvíce fantazijní výmluva).

V roce 1975, v roce, kdy politici rozhodli, že Švédsko bude multikulturní, stav švédské populace činil 8 208 442. Do roku 2014 se rozrostla na 9 743 087 – zvýšení o 18,7%. Tento růst je zcela kvůli imigraci, protože švédské ženy v průměru porodí jen 1,92 dětí ve srovnání s průměrem imigrantek 2.24. Je třeba však mít na paměti, že ve statistice, přistěhovalci druhé generace se už počítají jako Švédové. Švédský nedávný růst populace nemá obdoby. Nikdy v historii země se počet obyvatel nezvýšil tak rychle. Švédsko je nyní nejrychleji rostoucí zemí v Evropě.

Za posledních 10 až 15 let přicházejí přistěhovalci především z muslimských zemí jako je Irák, Sýrie a Somálsko. Může jejich masový příliv vysvětlit výbuch počtu znásilnění? Je těžké dát přesnou odpověď, protože švédský zákon zakazuje registraci na základě původu či náboženství lidí. Jedním z možných vysvětlení je, že v průměru lidé z Blízkého východu mají diametrálně odlišný pohled na ženy a sex než Skandinávci. A to i přes pokusy ze strany švédských úřadů, které mají přesvědčit obyvatelstvo, že každý nový na švédské půdě se má chovat stejně jako ti, kteří zde žili desítky generací. Poslední statistická šetření přistěhovaleckého kriminality ve srovnání se Švédy byla provedena v roce 2005. Výsledky prakticky nikdy nikdo nezmínil. Nejen to, každý, kdo se odváží na ně odkazovat, například na sociálních médiích, je zlomyslně napaden.

 

Očerňování etnických skupin

Michael Hess, místní politik ze Švédské demokratické strany, vyzval švédské novináře, aby se seznámili s islámem z pohledu žen, v souvislosti s mnoha znásilněními, která se konala v Káhiře na Tahrir náměstí během „arabského jara“. Hess napsal : „Když si novináři si uvědomí jak hluboce zakořeněno v islámské kultuře je znásilnit a týrat ženy, které odmítají žít v souladu s islámským učením, pochopí že je zde silná vazba mezi počtem znásilnění ve Švédsku a počtem muslimských imigrantů ze středního  východu a severní Afriky.“

Tato poznámka vedla k obvinění Michaela Hesse z „očerňování etnických skupin“ [ hets mot folkgrupp ], ve Švédsku trestný čin. V květnu loňského roku byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a pokutě. Michael Hess však žil mnoho let v muslimských zemích a je dobře obeznámený s islámem a jeho pohledem na ženy. Během soudu poskytl důkazy o tom, jak se šaría zabývá znásilněním a statistiky, které ukazují, že muslimové jsou mnohem více zastoupeni mezi pachateli znásilnění ve Švédsku. Soud však rozhodl, že tyto skutečnosti jsou irelevantní!?

Jako součást důkazů, které Michael Hess předložil soudu, když využil co statistiky existovaly na přistěhovaleckou kriminalitu ve Švédsku před zastavením měření. Snažil se najít odpověď na dvě otázky:

  1. Existuje shoda mezi výskytem znásilnění a počtem osob zahraničního původu ve Švédsku?
  2. Existuje shoda mezi výskytem znásilnění a některými specifickými skupinami přistěhovalců ve Švédsku?

Odpověď na obě otázky bylo jednoznačné ano. Dvacet jedna výzkumné zprávy od 1960 až do dnešního dne jsou jednotné ve svých závěrech: zda je nebo není měřeno počtem odsouzených pachatelů znásilnění a mužů podezřelých ze znásilnění, muži cizího původu byli zastoupeni mnohem víc než Švédové. A větší jejich zastoupení stále roste. Dokonce i po očištění o proměnných, jako je věk, pohlaví, třída a místo bydliště, zůstává obrovský rozpor mezi přistěhovalci a Švédy.

Výzkumné zprávy o trestné činnosti ve Švédsku se staly raritou, ale mezi osmnácti lety, které byly učiněny v průběhu roku 1990 a po roce 2000, jedenáct řeší znásilnění. Dvě z těchto zpráv se zabývaly spojením mezi znásilněním a přistěhovalectvím a obě potvrdily, že existuje souvislost. Tyto údaje jsou k dispozici úředním orgánům, politikům i tisku, ale ti přesto trvají na tom, že tato čísla neodrážejí realitu.

Výzkumné zprávy o trestné činnosti ve Švédsku se staly raritou, ale mezi osmnácti lety, které byly učiněny v průběhu roku 1990 a po roce 2000, jedenáct řeší znásilnění. Dvě z těchto zpráv se zabývaly spojením mezi znásilněním a přistěhovalectvím a obě potvrdily, že existuje souvislost. Tyto údaje jsou k dispozici úředním orgánům, politikům i tisku, ale ti přesto trvají na tom, že tato čísla neodrážejí realitu.

Do očí bijící rozpor

Jak je to tedy možné, že v roce 2008 mělo sousední Dánsko 7,3 znásilnění na 100.000 obyvatel v porovnání s 53,2 ve Švédsku? Dánské právní předpisy se příliš neliší od Švédska a neexistuje žádný zřejmý důvod proč dánské ženy by měly být méně ochotné hlásit znásilnění než jejich protějšky ve Švédsku. V roce 2011 bylo hlášeno 6509 případů znásilnění na švédské policii, ale jen 392 v Dánsku. Obyvatel Dánska je asi polovina, takže i upravený na odpovídající velikost čísel je tento rozpor významný.

Ve Švédsku, úřady dělají, co mohou, aby zakryly původ násilníků. V Dánsku oficiální statistický úřad státu zjistil, že v roce 2010 více než polovina odsouzených násilníků bylo imigrantů.

Znásilnění celým gangem

Nový trend dosáhl Švédsko s plnou silou v několika posledních desetiletích: znásilnění bylo dříve ve švédském trestné činnosti jevem prakticky neznámým. Počet znásilnění skupinou vzrostl okázale v letech 1995 a 2006. Od té doby však nebyly provedeny žádné další studie.

Jeden z nejhorších případů, ke kterému došlo v roce 2012, kdy byla 30-letá žena znásilněna osmi muži v bytovém projektu pro žadatele o azyl, v malém městečku Mariannelund. Žena měla známost s mužem z Afghánistánu, který žil ve Švédsku již několik let. Vyzval ji, aby šla s ním. Ona to brala jako povinnost. Afghánský muž vzal ji do objektu bydlení uprchlíků a nechal ji bezbrannou napospas ostatním. Během noci, byla opakovaně znásilněna žadateli o azyl a když se vrátil její „přítel“, znásilnil ji taky. Následující den ráno se jí podařilo zavolat policii. Švédský státní zástupce označil incident „nejhorší zločin znásilnění ve švédské kriminální minulosti.“

Sedm mužů bylo odsouzeno k trestům mezi 4,5 a 6,5 lety ve vězení. Čas ve vězení se však obvykle sníží o třetinu, takže to nebude trvat dlouho, aby se muži mohli připravovat na nové útoky – pravděpodobně na nevěřící ženy.

V případě znásilnění, viníky a oběti jsou nejčastěji mladí a téměř v každém případě jsou pachatelé jsou přistěhovaleckého původu, převážně z muslimských zemí. V ohromujícím počtu případů prokázaly švédské soudy svoje „sympatie“ pro násilníky. Několikrát soudy osvobodily podezřelé, kteří tvrdili, že dívka chtěla sex s šesti, sedmi nebo osmi muži.

Jeden pozoruhodný incident se odehrál v roce 2013 ve Stockholmu na předměstí Tenste. Šest mužů cizího původu opakovaně znásilnilo 15-ti letou dívku. Nižší soud odsoudil těchto šest mužů, ale odvolací soud je osvobodil, protože nedošlo k žádnému násilí, a proto, že soud zjistil, že dívka „nebyla v bezbranné pozici.“

Tento měsíc se všechny hlavní švédské sdělovací prostředky věnovaly brutálnímu znásilnění na palubě finské Ferry Amorella, mezi Stockholmem a Åbo ve Finsku. Velké titulky řekly čtenářům, že pachatelé byli Švédové:

  • „Několik švédských mužů podezřelých ze znásilnění na Ferry“ (Dagens Nyheter).
  • „Šest Švédů znásilnilo ženu v kajutě“ ( Aftonbladet ).
  • „Šest Švédů zatčeno za znásilnění na Ferry“ ( Expressen ).
  • „Osm Švédů podezřelých ze znásilnění na Ferry“ (TT – švédská tisková agentura).

Při bližším zkoumání se ukázalo, že sedm z osmi podezřelých byli Somálci a jeden Iráčan. Žádný z nich neměl švédské občanství, takže to nebyli Švédové ani v tomto smyslu. Podle svědků skupina mužů při drhnutí trajektu prostě hledala sex. Policie zatím vydala čtyři z nich (ale stále je vyšetřuje), zatímco zbylí čtyři (všichni Somálci) zůstávají ve vazbě.

 

Internetové rádio Granskning Sverige volal noviny „hlavního proudu“ Aftonposten a Expressen s otázkou, proč se popisují pachatele jako „švédské muže“, když se ve skutečnosti to byli Somálci bez švédského občanství. Novináři byli velmi uraženi, když se jich zeptali, jestli se cítí odpovědní varovat švédské ženy, aby zůstali daleko od určitých lidí. Jeden novinář se dokonce zeptal, proč to by měla být jejich odpovědnost.

ZDROJ: gatestoneinstitute.org

---

...doporučené externí odkazy

Švédsko - wiki

Švédsko bývalo ráj, ale..

Parlamentní listy o Švédsku..

---

tip na stránku

Madarsko - odpor, hraniční lovci

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na