Samsung má SSD disk s kapacitou 15 TB. Stojí jako nové auto

Společnost Samsung uvedla do prodeje velmi zajímavou SSD jednotku. Model s krkolomným názvem PM1633a má totiž úctyhodnou kapacitu 15 TB, o čemž si většina aktuálně nabízených modelů může nechat tak maximálně zdát. Vysoké kapacitě ale odpovídá i pořizovací cena.

Společnost Samsung uvedla do prodeje velmi zajímavou SSD jednotku. Model s krkolomným názvem PM1633a má totiž úctyhodnou kapacitu 15 TB, o čemž si většina aktuálně nabízených modelů může nechat tak maximálně zdát. Vysoké kapacitě ale odpovídá i pořizovací cena.

SSD jednotka Samsung PM1633a

FOTO: archív výrobce

Dnes 15:39

SSD jednotky se těší v posledních letech stále větší popularitě. Neobsahují totiž žádné pohyblivé součástky, díky čemuž jsou proti klasickým diskům daleko rychlejší. Například nový model Samsung PM1633a slibuje propustnost až 1200 MB/s. Pro srovnání rychlosti obyčejných pevných disků bývají velmi často desetkrát nižší.

Pevné disky přesto SSD jednotkám doposud zdatně konkurovaly, protože nabízely výrazně vyšší kapacity úložného prostoru.

V tuzemských obchodech jsou ty nejlepší SSD jednotky vyzbrojeny kapacitami 1 TB či 2 TB, častěji se však prodávají daleko menší modely – s kapacitou 128 GB či 256 GB, jejichž cena se pohybuje okolo dvou až tří tisíc korun. Za stejnou částku se přitom dají bez problémů pořídit klasické 2TB pevné disky.

Malé balení, velká kapacita

I když pomineme vyšší cenu, větší SSD jednotky se zkrátka nenabízely, a tak uživatelé byli odkázáni stále na hlučné pevné disky. Tedy až doposud. S modelem PM1633a totiž jihokorejský elektronický gigant boří všechny předsudky – kapacita 15 TB ve 2,5palcovém balení je fantastická.

Masového rozšíření se přesto novinka patrně nedočká. SSD jednotka od společnosti Samsung totiž stojí 10 000 dolarů, tedy v přepočtu bezmála čtvrt miliónu korun. To je suma, za kterou se dá v Česku koupit klidně extrémně výkonný herní počítač, nebo i nové auto.

Výrobce nicméně s modelem PM1633a na širokou veřejnost necílí. Uplatnění by měla tato SSD jednotka najít především v serverech, kde je kladen velký důraz na rychlost.

ort, Novinky

Zdroj: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/410775-samsung-ma-ssd-disk-s-kapacitou-15-tb-stoji-jako-nove-auto.html

---

Seagate má jako první 2TB SSD ve formátu M.2, NVMe disky Nytro XM1440

JAN OLŠAN

SSD s více jak terabajtovou kapacitou jsou sice hodně drahá, ale ty v mobilních velikostních formátech už pomalu předstihují kapacitou pevné disky, což je alespoň pro někoho opodstatňuje. Nedávno jsme zde psali, že jde do prodeje 4TB verze 2,5" SSD 850 Evo od Samsungu, podobný skok ve „velikosti“ ovšem nyní máme i v modulech M.2. V této kategorii se nyní bude dát sehnat „disk“ s kapacitou 2 TB díky enterprise modulu Nytro XM1440 od Seagate.

Jak už možná tušíte z názvu, nebude toto úložiště určeno pro spotřebitelskou sféru a asi ani vůbec pro notebooky. Nytro je řada vycházející z dědictví firmy LSI a mělo by jít o úložiště zejména pro servery. To potvrzuje i fakt, že zařízení budou nabízena ve dvou verzích, z nichž jedna bude mít větší kapacitu, kdežto druhá bude optimalizovaná na výdrž tak, že větší procento NAND bude v rezervě. Moduly také obsahují záložní kondenzátory pro bezpečné vypnutí při výpadku napájení, což opět značí, že nejde o SSD pro běžná PC. A také od nich existuje i verze XF1440 v provedení U.2 s 2,5" pouzdrem, které je zatím hlavně věcí serverů a v PC se až na výjimky neukazuje.

Moduly také obsahují záložní kondenzátory pro bezpečné vypnutí při výpadku napájení, což opět značí, že nejde o SSD pro běžná PC. A také od nich existuje i verze XF1440 v provedení U.2 s 2,5" pouzdrem, které je zatím hlavně věcí serverů a v PC se až na výjimky neukazuje.
Seagate Nytro XM1440

Nytro XM1440 nabízí kapacity 480, 960 a 1920 GB (úplně celé 2 TB to tedy nejsou) v oné řadě s plnou kapacitou. Modely se zvýšenou životností jsou zredukovány na 400, 800 a 1600 GB. Vše je založeno na MLC NAND od Micronu a řadiči Marvell 88SS1093, který komunikuje přes rozhraní PCI Express 3.0 ×4 a využívá nativní protokol NVMe. Délka modulů je jinak o něco delší než u spotřebitelských, které obvykle používají 8cm PCB, kdežto zde je modul dlouhý 11 cm. Tato úložiště by ale jinak měla být dostupná i jako karta PCI Express s nízkým profilem, která má označení Nytro XP7102 a kapacity 800 a 1600 GB (jedná se tedy jen o houževnaté varianty).

K výkonU udává Seagate až 250 000 IOPS v náhodném čtení a rychlost sekvenčního přístupu až 2500 MB/s při čtení. Sekvenční zápis běží jako obvykle pomaleji, na 900 MB/s. Výkon náhodného zápisu závisí na tom, zda máte model s vyšší kapacitou, nebo životností. Pro disky zaměřené na kapacitu uvádí Seagate 15 000 IOPS, pro ty zaměřené na zápis 40 000 IOPS. Rozdílná je také výdrž – disky mají v obou případech pětiletou záruku, ale během ní garantují disky plnou kapacitou jen 0,3 plného přepisu denně, zatímco zmenšené disky zaměřené na výdrž rovnou tři plné zápisy.

K výkonU udává Seagate až 250 000 IOPS v náhodném čtení a rychlost sekvenčního přístupu až 2500 MB/s při čtení. Sekvenční zápis běží jako obvykle pomaleji, na 900 MB/s. Výkon náhodného zápisu závisí na tom, zda máte model s vyšší kapacitou, nebo životností. Pro disky zaměřené na kapacitu uvádí Seagate 15 000 IOPS, pro ty zaměřené na zápis 40 000 IOPS. Rozdílná je také výdrž – disky mají v obou případech pětiletou záruku, ale během ní garantují disky plnou kapacitou jen 0,3 plného přepisu denně, zatímco zmenšené disky zaměřené na výdrž rovnou tři plné zápisy.

Tato SSD nemají jinak příliš vysokou spotřebu – alespoň na poměry serverů. Modul M.2 má při aktivitě mít průměrný příkon okolo 7 W s maximem 8,25 W, což dosahují i spotřebitelská SSD. Verze U.2 je o něco žravější s typickým příkonem při čtení/zápisu 9 W a maximem 12,5 W.

Jak už to v této kategorii produktů chodívá, oznámení poněkud předbíhá skutečné uvedení. Některé s těchto disků by sice už měly být dostupné v tuto chvíli (zmíněná kartová mutace Nytro XP7102), ale zrovna ten nejzajímavější 2TB modul M.2 Nytro XM1440 se bude dát koupit až v listopadu. Ceny budou patrně obvyklé serverové, tedy docela vysoké.

Zdroje: AnandTechSeagate

---

Vědci vyrobili první procesor s 1000 jádry

Výrobci procesorů se v posledních letech předhánějí, kdo nabídne uživatelům čip s vyšším výkonem a více fyzickými jádry. Ty nejlepší modely, které se prodávají, jich mají několik desítek. Vědci z kalifornské univerzity však nyní ukázali, že procesory mohou mít jader ještě daleko více – vyrobili totiž první čip na světě, který má 1000 jader.

 

Prototyp 1000jádrového procesoru KiloCore

FOTO: University of California

Včera 15:02

S ohledem na počet jader dostal nový prototyp vcelku trefný název KiloCore. Nejde přitom o žádnou softwarovou úpravu či jiný trik, novinka skutečně obsahuje tisícovku nezávisle programovatelných fyzických jader.

Právě díky takovému počtu jader dokáže procesor nabídnout velmi vysoký výkon. V řeči jedniček a nul – zvládne zpracovat 1,78 biliónu instrukcí za pouhou jednu sekundu.

Stovky spuštěných programů najednou

Co to znamená v praxi? Zatímco u většiny moderních procesorů, které se dnes montují do běžných sestav a notebooků, jde úbytek výkonu poznat už při provozu dvou až tří desítek aplikací naráz, u KiloCoru by to mělo být zcela jinak. V jeden okamžik by měl být schopný pracovat na každém jádru s jiným programem. Teoreticky by tak uživatel poznal pomalejší chod až po spuštění několika stovek aplikací.

Tento světový unikát může pracovat při maximálním taktu 1,78 GHz. Pro úplnost dodejme, že obsahuje 621 miliónů tranzistorů.

Velmi nízká spotřeba

Z klasických sestav jsme zvyklí, že vysoký výkon si zpravidla žádá i velký odběr elektřiny. V tomto ohledu je však KiloCore také výjimečný. Při vysokém pracovním tempu – zpracování 115 miliard instrukcí za sekundu – vydává pouze 0,7 W odpadního tepla. To jinými slovy znamená, že spotřeba je tak nízká, že procesor může napájet klidně i pouze obyčejná tužková baterie.

S ohledem na všechny přednosti se novinka jeví skoro jako ideální volba pro přenosné počítače. Dokázala by totiž nabídnout kombinaci velmi vysokého výkonu a zároveň i nízké spotřeby.

Vědci s jeho uplatněním ale mají úplně jiné plány. Podle nich by měl 1000jádrový procesor najít uplatnění především v datových centrech, kde se bude starat o zpracování velkého množství dat. Měl by být například schopný zpracovávat videa ve vysokém rozlišení.

ort, Novinky

Zdroj: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/407236-vedci-vyrobili-prvni-procesor-s-1000-jadry.html

---

Alpha: geneticky naprogramovaná umělá inteligence poráží i nejlepší piloty stíhaček

Karel Javůrek 2. července 2016

 

K dispozici jsou už různé formy umělé inteligence a také mnoho z nich už ve specifických oblastech zvítězilo nad člověkem a jeho mozkem. Zatímco v minulosti šlo ale o šachy (IBM Deep Blue), wikipedické znalosti pomocí přirozených slovních otázek (IBM Watson) nebo naposledy třeba hru Go (Google AlphaGo), tentokrát jde o náročný letecký souboj ve vzduchu.

Alpha a nejlepší bojový pilot, který kdy existoval

Spojené státy už nějakou dobu pochopitelně používají různé formy automatizovaných leteckých systémů, které používají i nějaký druh umělé inteligence. V případě nové umělé inteligence Alpha se ale jedná o tak velký skok kupředu, že i zkušený trenér pilotů Gene Lee se o něm vyjádřil, že jde o nejagresivnější a nejdynamičtější umělou inteligenci, se kterou se kdy setkal.

 

Zvětšit video

Systém Alpha reaguje neuvěřitelně rychle na situaci a dokáže velmi rychle vytvořit strategii potřebnou k tomu, aby nad nepřítelem zvítězil. Rozhodování o aktuální strategii při boji s nepřítelem trvá pouhé milisekundy. Dle vyjádření tak během pouhého mrknutí lidského pilota dokáže systém Alpha více než 250x promyslet a případně přehodnotit plán. Je jasné, že takové umělé inteligenci obsluhující nějaký druh stíhačky nemůže člověk konkurovat.

Co když ale nastanou nepředvídatelné situace, ve kterých je člověk vždy dostatečně kreativní na to, aby našel řešení?

Genetické programování pomocí fuzzy logiky

Učení a zpracování dat pro umělou inteligenci je náročné na výpočet, obzvláště při velkém množství dat ze spousty senzorů. Tvůrci systému Alpha – Nick Ernest a David Carrol ze společnosti Psibernetix šli ale jinou cestou, než je u těchto systémů běžné.


Ukázka taktiky boje, Alpha umožní i boj sve skupinách (Zdroj: Psibernetix)

Aby dosáhli efektivního a zároveň rychlého a nenáročného zpracování, použili pro vývoj Alpha genetické programování s fuzzy logikou (GFT – Genetic Fuzzy Tree), které značně zjednodušuje komplexnost dat. Alpha se v rámci generací vyvíjí tak, že jednotlivé verze bojují proti sobě a ten nejlepší vždy postupuje do dalšího kola, kde se setká s další nejlepší verzí z jiné větve stromu. Systém je tak podobný jako u evoluce a velmi rychle lze získat „nejlepšího z nejlepších“ pro danou specializaci, podobně jako třeba u šlechtění.

Už i první generace Alpha bez problému porazily dříve používané systémy umělé inteligence v simulátorech Letectva Spojených států amerických (USAF). Alpha přitom nevyžaduje žádný superpočítačový výkon, zpracování zvládne i velmi levný počítač – trénování současného systému Alpha probíhalo na počítači v ceně deset tisíc korun.

Zvítězí i s problémy a překážkami

Systém Alpha je zatím vyvíjen v prostředí speciálního simulátoru, v rámci něho se ale dostal na takovou úroveň, kterou neporazí ani zkušený bojový pilot. Nesmíme přitom zapomínat, že i člověk je velmi omezen vlastním tělem, které mu nedovolí překročit určité hranice – například pro zrychlení. Pokud dosáhne kritické hranice, velmi rychle nastává kolaps (omdlení) a tedy neschopnost pilotovat, natož se bránit.

Trochu strašidelným faktem je schopnost systému Alpha si při boji poradit i v podmínkách, které by mohly člověka rozhodit. Systém Alpha zvítězil nad lidským pilotem i když měl například poškozené nějaké senzory, nižší rychlost nebo omezené střelivo.


Žádný pilot v simulátoru neporazil ani první generace Alpha, natož tu nejnovější (Zdroj: uc.edu)

Zkušený trenér pilotů byl dle vyjádření při simulaci překvapený, jak rychle dokáže nepřítel v podobě Alpha reagovat, vyhnout se vystřelené raketě a měnit strategii z obrany na útok a opačně. U většiny jiných umělých inteligencí bylo dle něj možné dříve či později vymyslet strategii, která fungovala pro danou AI. V případě Alpha už ale tato doba končí a ani s mnoha pokusy se nepodařilo stíhačku řízenou umělou inteligencí Alpha sestřelit a zneškodnit. Vždy prohrál lidský pilot.

Další vylepšování neporazitelného pilota

Vzhledem ke zmíněnému vývoji je sice už teď systém Alpha lepší, než jakýkoli člověk, bude se ale i přes to stále vylepšovat. Systém je totiž přizpůsoben pro danou simulaci, která simuluje fyzikální svět v omezeném měřítku, takže pro ještě dokonalejšího AI pilota, který by létal se skutečnou stíhačkou, bude nutné doladit preciznější vstupní data.

Vzhledem k současnému rychlému vývoji by to ale neměl být problém, naopak je opět vidět nahraditelnost člověka v další specializované oblasti, která zahrnuje i velkou zkušenost.

Ve vědeckofantastických filmech často vídáme, jak lidé přijdou na to, jak porazit umělou inteligenci nebo stroje, které ovládá. Problém ale je, že je to spíše pohádková představa, pokud by umělá inteligence zamrzla a vůbec se nevyvíjela. Přitom právě naše mozky si mohou o takovém tempu vývoje nechat jenom zdát.

Oficiální materiál k výzkumu a vývoji Alpha (PDF)

Zdroj: http://www.zive.cz/clanky/alpha-geneticky-naprogramovana-umela-inteligence-porazi-i-nejlepsi-piloty-stihacek/sc-3-a-183019/default.aspx

---

Končí výroba VHS, v Japonsku po 40 letech vyrobí úplně poslední rekordéry

RADEK KEJDUŠ

Videorekordér byl v devadesátých letech pojem. Neměl ho úplně každý a když ho někdo vlastnil (často propašovaný) ještě před rokem 1989, byl za krále. Schválně, kolik ještě máte doma videokazet VHS?


 Formát VHS kdysi v sedmdesátých a ještě osmdesátých letech na trhu zvítězil nad (sic lepšími) kazetami Betamax (ty oficiálně skončily teprve loni) a stal se na dlouhou dobu hlavním nosičem videa pro celý svět. Něco jako nedávný souboj Blu-ray a HD-DVD.

 

 Formát VHS kdysi v sedmdesátých a ještě osmdesátých letech na trhu zvítězil nad (sic lepšími) kazetami Betamax (ty oficiálně skončily teprve loni) a stal se na dlouhou dobu hlavním nosičem videa pro celý svět. Něco jako nedávný souboj Blu-ray a HD-DVD.

Jeden z poslední VHS rekordérů na trhu

Trvalo dlouho, než jej okolo roku 1995 začalo nahrazovat DVD, které ovšem příliš větší kvalitu záznammu nepřineslo. To až Blu-ray, který se ale objevil v době, kdy míra stahování z internetu a chuť přehrávat video jinak, předznamenaly konec optických médií, jakožto filmového nosiče.

Tento měsíc se v Japonsku vyrobí poslední kusy přehrávače (a rekordéru) VHS. Společnost Funai Electric produkovala rekordéry VHS po 33 let a ještě minulý rok prodala neuvěřitelných 750 000 přehrávačů (i když jde o zlomek původních prodejů).

Perlička: Jak by vypadala Hra o trůny, kdyby vyšla na VHS

 

 

Tento měsíc Funai s výrobou končí. Vintage technologie, jako jsou vlastně i vinylové desky, mají stále své místo na trhu, ale pro VHS to zdá se neplatí. U nás se stejně neprodávalo už delší dobu a DVD i Blu-ray čeká to samé. Možná mnohem dříve.

R.I.P. VHS (1976–2016)

---

Titan X má být nejvýkonnější grafickou kartou na planetě

Společnost Nvidia odhalila první informace týkající se nové grafické karty Titan X. Ta by měla být podle všeho tím nejvýkonnějším jednočipovým modelem, který půjde v letošním roce zakoupit. Tomu ale bohužel odpovídá i pořizovací cena novinky, která se za lidovou rozhodně označit nedá.

Společnost Nvidia odhalila první informace týkající se nové grafické karty Titan X. Ta by měla být podle všeho tím nejvýkonnějším jednočipovým modelem, který půjde v letošním roce zakoupit. Tomu ale bohužel odpovídá i pořizovací cena novinky, která se za lidovou rozhodně označit nedá.

Titan X (2016)

FOTO: archív výrobce

Dnes 14:41

Nový Titan X navazuje na stejnojmenný model, který byl odhalen už v roce 2014. Dva roky jsou v počítačovém světě velmi dlouhá doba, a tak se není čemu divit, že křivka výkonu poskočila dramaticky směrem vzhůru.

Předloňská verze se chlubila výkonem 6,6 TFLOPS, zatímco výkon novinky je bezmála dvojnásobný. Má nabízet rovných 11 TFLOPS.

 

Tak vysokého výkonu dosahuje letošní Titan X díky použití grafického jádra GP102, které bude taktováno na 1417 MHz. Samo se však v případě potřeby dokáže přetaktovat až na 1531 MHz. Jádro bude pracovat s 3584 stream procesory.

Karta bude mít k dispozici rekordních 12 GB paměti typu GDDRX5. Ta nabídne šířku sběrnice 384 bitů a propustnost fantastických 480 GB/s. Přestože výkon dramaticky narostl, spotřeba by měla zůstat stejná jako u předchůdce. Výrobce udává TDP 250 W.

Z konektorové výbavy bude k dispozici jeden HDMI a jeden DVI konektor, k tomu navíc ještě tři další DisplayPorty. Připojit k nové grafice tak bez problémů půjde klidně i několik monitorů najednou.

 

 

Nová karta může být i přes obrovskou dávku výkonu pro fanoušky společnosti Nvidia zklamáním. A to především kvůli ceně. Ta bude totiž ještě vyšší než v případě předchůdce, který se v roce 2014 nabízel za necelých 1000 dolarů (25 600 Kč). Novinku si však společnost Nvidia cení na 1200 dolarů (29 500 Kč).

Ceny uvedené v závorkách je navíc nutné brát s jistou rezervou, platí totiž pro americký trh. Na tom tuzemském je k zmiňovaným částkám nutné připočítat ještě daň a náklady na dovoz. Ve výsledku je tak velmi pravděpodobné, že ceny v tuzemských obchodech budou atakovat hranici 40 000 korun.

Co na to konkurence?

Logicky se nabízí otázka, jak na novou grafiku zareaguje konkurenční společnost AMD? Zatím to vypadá, že nijak. AMD se totiž dlouhodobě místo vrcholného segmentu soustředí spíše na mainstream, tedy na karty, které se prodávají nejvíce. Jedním takovým modelem je nový Ra

AMD Radeon RX 480

Nvidia tak paradoxně s novým Titanem X střílí do vlastních řad. V květnu totiž zástupci tohoto podniku představili novou grafickou kartu GTX 1080, která se v té době chlubila díky výkonu 9 TFLOPS také titulem nejvýkonnější jednočipová karta na světě.

Po pouhých dvou měsících je ale všechno jinak a nadvládu přebírá Titan X. Ten se na pultech obchodů objeví zkraje srpna.

Větším prodejům se nicméně bude těšit pravděpodobně zmiňovaná karta GTX 1080. Ta není sice tak rychlá jako nový Titan X, ale zato nabízí daleko lepší poměr cena/výkon. Stojí totiž méně než 20 000 korun. A přitom má dostatek síly, aby stačila na všechny moderní hry ve vysokém rozlišení a při vysokých detailech. [celá zpráva]

 

FOTO: archív výrobce

chm, Novinky

---

...doporučené externí odkazy

...

---

...tip na stránku 

 

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na