Hillary Clintonová

Hillary Rodhamová Clintonová
Hillary Rodham Clintonová (2009) 67. ministryně zahraničních věcí USA
Hillary Rodham Clintonová (2009)

67. ministryně zahraničních věcí USA

Ve funkci:
21. ledna 2009 – 1. února 2013
Prezident Barack Obama
Předchůdce Condoleezza Rice
Nástupce John Kerry

Senátorka Kongresu Spojených států

Ve funkci:
3. leden 2001 – 21. ledna 2009
Předchůdce Daniel Patrick Moynihan (D)
Nástupce Kirsten Gillibrand
Volební obvod stát New York

44. první dáma Spojených států

Ve funkci:
20. leden 1993 – 20. leden 2001
Prezident Bill Clinton
Předchůdce Barbara Bushová
Nástupce Laura Bushová

První dáma Arkansasu

Ve funkci:
11. ledna 1983 – 12. prosince 1992
Předchůdce Gay Daniels Whiteová
Nástupce Betty Tuckerová
Ve funkci:
9. ledna 1979 – 19. ledna 1981
Předchůdce (neobsazeno)
Nástupce Gay Daniels Whiteová

Stranická příslušnost

Členství Demokratická

Narození 26. října 1947 (68 let)
Chicago, Illinois 
Choť Bill Clinton
Rodiče Hugh E. Rodham a Dorothy Howellová Rodhamová
Děti Chelsea Victoria Clintonová
Sídlo Chappaqua, New York
Vzdělání Wellesley College, Yale Law School
Zaměstnání Politička, Právnička
Náboženství Metodistická církev
Podpis  
Webová stránka https://www.hillaryclinton.com
Commons Kategorie Hillary Rodham Clinton

Hillary Diane Rodhamová Clintonová, nepřechýleně Hillary Diane Rodham Clinton (* 26. října 1947, Chicago) je bývaláministryně zahraničních věcí Spojených států amerických, 44. první dáma Spojených států, jakožto manželka prezidenta Billa Clintona a v současnosti kandidátka za Demokratickou stranu v prezidentských volbách Spojených států v roce 2016, kterou zvolil demokratický konvet ve Filadelfii dne 26. července 2016.

Dříve působila v roli služebně mladší senátorky (Junior Senator) za stát New York. Byla kandidátkou na nominaci zaDemokratickou stranu v prezidentských volbách roku 2008. Je manželkou Billa Clintona, 42. prezidenta USA, a z tohoto důvodu byla v letech 1993–2001 první dámou USA.

Rodačka z předměstí Chicaga poprvé přitáhla širší pozornost v roce 1969 za absolventský projev na Wellesley College, který pronesla jako první tamní studentka. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity. Po krátkém zaměstnání právní poradkyně v Kongresu se v roce 1974 přestěhovala s Billem Clintonem do Arkansasu a v říjnu 1975 se vzali. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu sta nejvlivnějších amerických právníků. V letech 1979–1981 a opět 1983–1992 byla arkansaskou první dámou a působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností pro děti, zasedala ve správní radě Wal-Martu a několika dalších korporací.

Když byla první dámou USA, její hlavní iniciativa, Clintonův plán zdravotní péče, neprošla v roce 1994 Kongresem. V letech 1997 a 1999 Clintonová hrála velkou roli při prosazení státního programu dětského zdravotního pojištění, dále také zákona o adopci a bezpečných rodinách a zákona o nezávislosti pěstounské péče. Stala se jedinou první dámou, která byla předvolána svědčit před federální velkou porotou v důsledku aféry Whitewater roku 1996. Při tomto ani při žádném z několika dalších vyšetřování během prezidentského období Billa Clintona nebyla obviněna z nepřípustného jednání. Stav jejího manželství s Billem Clintonem se stal předmětem podrobné veřejné diskuse po jeho skandálu s praktikantkou Monikou Lewinskou v roce 1998.

20. ledna 2009 se stala ministryní zahraničí USA ve vládě nového prezidenta Baracka Obamy, jehož byla největší soupeřkou v primárních volbách Demokratické strany.

Hillary Clintonová byla první první dáma, jež obdržela soudní obsílku pro výslech před velkou porotou,[1] stejně jako první prezidentský kandidát vyšetřovaný FBI.[2] V kauze obcházení bezpečnosti použití soukromého e-mailového serveru a účtu Clintonové, vyšetřované týmem pracovníků FBI, bylo na konci dubna 2016 rozšířeno vyšetřování.[3][4]

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hillary_Clintonov%C3%A1

---

Donald Trump

Donald Trump
 Donald John Trump Narození 14. června 1946 (70 let a 50 dní) Queens, New York, USA
Donald Trump hovoří v New Hampshire, 19. srpna 2015
Rodné jméno Donald John Trump
Narození 14. června 1946 (70 let a 50 dní)
Queens, New York, USA
Bydliště Trump Tower
Mar-A-Lago
Národnost běloch bez hispánského původu
Alma mater Wharton School (do 1968)
Fordham University
Newyorská vojenská akademie
The Kew-Forest School (NY)
Povolání průmyslník, investor, restauratér, spisovatel literatury faktu, podnikatel,politik, byznysmen, Prominenter, developer a moderátor soutěže
Ocenění Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (2007)
Politická strana Republikánská strana
Manžel(ka) Ivana Trumpová(1977–1992)
Marla Maples (1993–1999)
Melania Trumpová (od2005)
Děti Donald Trump, Ivanka Trumpová, Eric Trump, Tiffany Trump a Barron William Trump
Rodiče Fred Trump a Mary Anne MacLeod
Příbuzní sestra Maryanne Trump Barry
Podpis  
Web www.donaldjtrump.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Donald John Trump (* 14. června 1946 New York) je americký politik, obchodní magnát, televizní hvězda a spisovatel. Je předsedou a generálním ředitelem (Chief Executive Officer, CEO) společnosti Trump Organization, která se zabývá obchodováním s nemovitostmi. Provozuje také mnoho kasin a hotelů po celém světě. Díky své reality show The Apprentice (Učeň) na americkém televizním kanále NBC se stal i mediálně slavným.

Dne 16. června 2015 formálně oznámil kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2016 za Republikánskou stranu. K 3. květnu 2016 Trump vyhrál ve 28 prezidentských primárkách Republikánské strany.

Trump 3. května 2016 zvítězil v primárkách ve státě Indiana. Poté odstoupili jeho zbývající dva hlavní soupeři – texaský senátor Ted Cruz[1] a ohijský guvernér John Kasich[2] – a Trump se stal předpokládaným kandidátem republikánů pro prezidentské volby 2016.[3][4][5]

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Donald_Trump

---

Trump tvrdě narazil. Více ignorace nezvládá, shoří jako papír? Prestižní deník se s ním nepáře

Aktualizováno 11:05 03. srpna 2016, 00:01 — Autor: MB, EuroZprávy.cz

V momentě, kdy se již zdá, že Donald Trump nedokáže prezentovat více ignorance, špatných úsudků či méně citu pro morálku, předvede další ostudu, nebo hned dvě, deklaruje úvodník serveru New York Times. Prestižní americký deník v něm tvrdě zaútočil na kandidáta Republikánské strany na post prezidenta USA.

 

Obdivovatel Putina

Tento týden Trump urazil rodiče padlého amerického vojáka a zároveň naznačil, že by uznal ruské nároky na Ukrajinu a ukončil sankce uvalené na Moskvu, připomíná newyorský deník.

"Trumpovy rozdělující názory mu pomohly získat republikánskou prezidentskou nominaci," poukazuje úvodník. Konstatuje, že byť magnát svými pomluvami vždy vyvolá politickou bouři, přední členové jeho strany nemají páteř k tomu, aby mu odřekli podporu. New York Times připouští, že někteří z nich vystoupili se silnou kritikou, ale nikdo z nich nezašel dostatečně daleko, přičemž reputace jejich stranického kandidáta je pro ně jediným principem.  

Nedělní Trumpovy poznámky o Ukrajině podle komentáře demonstrovaly, že miliardář o světovém dění ví mnohem méně, než se soudilo. Magnátova slova též podpořila podezření, že chová sympatie vůči Vladimiru Putinovi, ruskému autoritářskému a protizápadnímu prezidentovi, deklaruje vlivný server.

Trump se zdá zmatený ohledně ruské anexe Krymu z roku 2014 a snahy Moskvy vymanit další části Ukrajiny z kontroly kyjevské vlády, soudí New York Times. "Nevpadne na Ukrajinu, ok, tak to prostě pochopte," cituje komentář magnátova slova. V té souvislosti kritizuje, že republikánský kandidát zřejmě nepostřehl, že Putin před dvěma lety vyslal na území svého souseda vojska a mezinárodní společenství stále považuje Krym za součást Ukrajiny, přičemž ruští vojáci jsou nadále spatřováni a někdy i zabíjeni v ruskojazyčných částech Ukrajiny, kde povstalci bojují proti centrální vládě.  

Zábor území cizího státu, který je neslučitelný s post-studenoválečnými závazky, odsoudily Spojené státy i Evropská unie a zavedly sankce, o jejichž zrušení Putin zoufale usiluje, konstatuje úvodník. Dodává, že Trumpova ochota podpořit Putinovy nároky na Krym a další části Ukrajiny v kombinaci s miliardářovým popíráním závazků v NATO představuje dobrý důvod, aby se Evropa strachovala o budoucnost Severoatlantické aliance, pokud se republikánský kandidát stane prezidentem.  

"Existují další důvody vzbuzující úžas nad Trumpovým přátelským vnímáním Putina," pokračuje newyorský list. Připomíná, že manažer Trumpovy volební kampaně, Paul Manafort, působil jako politický konzultant pro proruskou Stranu regionů na Ukrajině a tamního bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, kterého v roce 2014 protiruské síly vyhnaly z úřadu. Sám Trump pak připouští, že jeho stoupenci přiměli Republikánskou stranu zmírnit rétoriku a opustit prosazování vyzbrojení Ukrajiny, podotýká úvodník.  

Může Trump jít příkladem?

Trumpův výsměch rodičům kapitána Humayuna Khana, amerického muslima, který obdržel Bronzovou hvězdu a Purpurové srdce poté, co byl zabit v Iráku sebevražedným atentátníkem, bylo žalostné a matoucí, píše New York Times. Pokládá otázku, proč by prezidentský kandidát útočil na rodiče vojáka, který padl v boji. Úvodník vysvětluje, že minulý týden na sjezdu Demokratické strany otec kapitána Khana, Khizr Khan se svou ženou Ghazalou Khanovou po boku, kritizoval Trumpa za jeho navrhovaný zákaz muslimského přistěhovalectví do Spojených států a obvinil ho z toho, že sám pro zemi nic neobětoval.   

V průběhu víkendu pak Trump naznačil, že Khanová na sjezdu osobně nepromluvila, jelikož jí to zakazuje víra, a srovnával oběti, které přinesl jako obchodník, se ztrátou života mladého vojáka, poukazuje vlivný server. Doplňuje, že v pondělí si pak miliardář opět stěžoval na Twitteru, že ho Khan "zuřivě napadl". V důsledku toho někteří republikáni, například mluvčí Sněmovny reprezentantů Paul Ryan, předseda senátního klubu Micht McConnell či senátorka z aNew Hampshire Kelly Ayotteová, vydali stanovisko na obranu Khanových, připomíná komentář. Kritizuje, že navzdory tomu odmítají stáhnout svou podporu Trumpovi.    

"Jen málokdo představuje takovou váhu ve vojenských záležitostech jako arizonský senátor John McCain, sám vyznamenaný hrdina vietnamské války, který v pondělí vydal prohlášení ostře kritizující Trumpa," zdůrazňuje úvodník. Podotýká, že republikánský senátor prezidentského kandidáta vyzval, aby konečně šel příkladem nejen své zemi, ale také Republikánské straně.  

Podle New York Times je těžké si představit, že rok po začátku své kampaně by Trump mohl jít příkladem. "Pravdou je, že nastal čas, aby své straně šli příkladem McCain a další republikánští lídři a stáhli svou podporu panu Trumpovi," uzavírá prestižní deník.  



Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/164318-trump-tvrde-narazil-vice-ignorace-nezvlada-shori-jako-papir-prestizni-denik-se-s-nim-nepare/

---

V čem je Trump lepší než Clintonová

Donald Trump sbírá podporu odpůrců globalizace. Clintonovou naproti tomu v otázkách mezinárodního obchodu dohání její dlouhodobá loajalita vůči establišmentu. Prezidentské volby v USA jsou předvojem nového charakteru politických bojů.

Donald Trump sbírá podporu odpůrců globalizace. Clintonovou naproti tomu v otázkách mezinárodního obchodu dohání její dlouhodobá loajalita vůči establišmentu. Prezidentské volby v USA jsou předvojem nového charakteru politických bojů.

Jan Bittner

03.08.2016 08:00

Američtí liberálové se oprávněně obávají Trumpova prezidentství. Mnohé Trumpovy kontroverzní plány by mu sice Kongres neodklepnul, americký prezident má však i tak nemalou autonomii v otázkách mezinárodních vztahů a obchodu.

Pokud si na chvíli odmyslíme Trumpovo chvástání o vyjednání lepších obchodních smluv pro Američany, o nejlepších vyjednavačích a dalších hypotetických nástrojích jeho zahraniční politiky, jeho tenká červená linie je jasná a srozumitelná: smlouvy typu NAFTA, TTIP nebo TPP nejsou pro Američany přínosné. Podle Trumpa dokonce ničí americká pracovní místa a odnáší bohatství.

Hillary Clintonová naproti tomu v otázkách mezinárodních obchodních dohod jen ztěžka našlapuje. Jako bývalá ministryně zahraničních věcí a autorka mnohých dnes kritizovaných smluv je víc než po kolena v bahně minulosti… Její dnešní opatrnou rezervovanost směrem k NAFTĚ (podepsané jejím manželem) jí prostě nikdo nikdy neuvěří. To stejné platí i pro pacifické partnerství TPP, které vyjednává Obamova administrativa.

Republikán za práva zaměstnanců a životní prostředí
Kromě vyjednání nových podmínek obchodu chce Trump zavést speciální (až 45%) cla na čínské, německé nebo mexické zboží – tedy na zboží ze zemí, se kterými mají Spojené státy největší obchodní deficit. Číně chce zabránit používat neférové obchodní praktiky, obecně pak chce ztížit americkým firmám, aby stěhovaly svá pracovní místa do zahraničí.

Trumpův ekonomický poradce dokonce napsal, že v důsledku těchto kroků budou „ekonomiky Spojených států a Číny profitovat, zatímco práva pracovníků a životní prostředí ve světě se zlepší“.

Trumpův tým se zde – navzdory republikánské příslušnosti – trefuje do černého. Dumping v oblasti legislativní ochrany životního prostředí nebo ochrany či odměňování zaměstnanců negativně dopadá na všechny země, které se zapojují do globálního trhu, Spojené státy nevyjímaje.

Donald Trump sbírá podporu odpůrců globalizace. Clintonovou dohání její loajalita zavedeným pořádkům. Foto thenewamericana.com

Donald Trump sbírá podporu odpůrců globalizace. Clintonovou dohání její loajalita zavedeným pořádkům. Foto thenewamericana.com

Bezmoc jménem Clintonová
Pokud chce Clintonová nebo kdokoliv jiný bránit růstu cel a jiných ochranných obchodních opatření, musí přijít s alternativním mechanismem, jenž zabrání takzvanému „závodu ke dnu“.

Jednostranné trestání pomocí vysokých cel vyvolá jen odvetná opatření ze strany znevýhodněných států. Jak víme například ze třicátých let minulého století, odvetná přestřelka jde jen těžko zastavit. Z úst Clintonové to ale zní jen jako ubohá obrana zavedených pořádků. Trump tady vítězí na plné čáře.

Základní ekonomický argument pro volný obchod stojí na tom, že z obchodu mohou profitovat všichni. Ekonomický komik Yoram Bauman pak logicky odvozuje, že z obchodu mohou stejně tak všichni tratit.

Hlavními předpoklady prospěšnosti globalizovaného trhu jsou redistribuce, která rozdělí zisky z globalizace spravedlivě mezi všechny, a zahrnutí externalit do nákladů mezinárodního obchodu.

Uvolňování obchodu bez dostatečné politické integrace jen prohlubuje ztrátu dohledu nad ekonomickou mocí. Pracovníci ztrácí práva a jistoty, životní prostředí je likvidováno a rozpočty států se smršťují.

Politika bourání ekonomických bariér vede v daleko větší míře k růstu mobility kapitálu, než je tomu v případě práce. Pracovní síle totiž v pohybu brání nejen ekonomické, ale i sociální či kulturní bariéry. Kapitál tak získává další výhodu a nerovnost šplhá o další příčku výš.

Dosavadní reakcí liberální levice byla podpora pracovní mobility. Vzhledem k silným ekonomickým lobby se však levice dosud neodhodlala zpochybňovat přínos rychlého růstu pohybu kapitálu. Malé a střední podniky tak dál ztrácí krok v konkurenci s nadnárodními korporacemi.

S globalizací navíc přichází mnohá nová rizika, přičemž ta dosavadní jsou současně přesouvána z firem na zaměstnance. Pracovníci přichází o vyjednávací sílu vůči kapitálu, ztrácí práva a jistoty v ožebračujícím závodu ke dnu, zatímco se cítí ohroženi na jedné straně ekonomickými migranty, na druhé pak přesunem jejich práce do zahraničí.

Stejně jako ten domácí musí mít i volný přeshraniční obchod jasně stanovené právní mantinely, které ochrání všechny znevýhodněné, nastaví pevná pravidla a umožní státu napravovat tržní selhání a nespravedlnosti.

Prezidentské volby v USA jsou předvojem nového charakteru politických bojů. Levice si nechala ukrást téma negativních důsledků globalizace ve prospěch všech těch Donaldů Trumpů, kteří svým spíláním na mezinárodní spolupráci jen dochucují svou nacionalistickou kaši.

Vždyť Trumpova kritika Mezinárodní obchodní organizace (WTO), prostřednictvím které se mezinárodně snižují celní bariéry obchodu bez jediné připomínky destruktivních dopadů na sociální situaci v jednotlivých zemích, je kritika zleva.

A přitom sám Trump ve své ohavnosti ztělesňuje všechny neduhy globalizace. Nespoutaná ekonomická globalizace si s sebou totiž nese ohromnou porci sociální nerovnosti.

Jedinou šancí, jak vzít nacionalistům téma globalizace, je formovat komplexní občanské hnutí proti nerovnosti. Takové hnutí roste Hillary Clintonové přímo v její straně. Ať ho tedy nechá mluvit.

Zdroj: http://denikreferendum.cz/clanek/23469-v-cem-je-trump-lepsi-nez-clintonova

---

Donald Trump vs. Hillary Clinton je ve skutečnosti boj komplementářů na ose Nacionalismus vs. Globalismus. Proč nemá smysl čekat na výsledek americké prezidentské volby? Třetí skupina světové moci mění plány globalistů i elit?

Srp 2, 2016

Donald Trump vs. Hillary Clinton je ve skutečnosti boj komplementářů na ose Nacionalismus vs. Globalismus. Proč nemá smysl čekat na výsledek americké prezidentské volby? Třetí skupina světové moci mění plány globalistů i elit?

Donald Trump vs. Hillary Clinton je ve skutečnosti boj komplementářů na ose Nacionalismus vs. Globalismus. Proč nemá smysl čekat na výsledek americké prezidentské volby? Třetí skupina světové moci mění plány globalistů i elit?

Ve Spojených státech vypukla prezidentská volební kampaň a po skončení nominačních sjezdů demokratů a republikánů už je jasné, že o prezidentské křeslo v Bílém domě se utkají Donald Trump a Hillary Clinton. Z pohledu mediálních kampaní je patrná snaha vykreslovat oba kandidáty jako soupeře, kteří stojí v opačných rozích ringu a zastávají rozdílné hodnoty. Při bližším zkoumání ale vyplouvají na povrch nepříjemná zjištění, která v podstatě dokreslují zdrcující realitu, že na výsledku volby amerického prezidenta nezáleží. Tedy ne v tom smyslu, aby jedna či druhá volba znamenala skutečnou změnu od současného trendu a vývoje v USA a v důsledku v celém zbytku světa. Současný mocenský zápas v USA o židli v Bílém domě je pouze o tom, jestli rozpad USA bude probíhat zevnitř (nacionalisticky) anebo zvenčí (globalisticky). Tento článek má za úkol rozebrat koncepty a teze, které používají volební týmy obou kampaní a ukázat, že oba kandidáti vůči sobě nejsou konkurenty, ale skutečnými komplementáři, kteří prosazují společný koncept, ale za použití rozdílných tezí.

Trumpovi a Clintonovi jsou přátelé. Antagonistické postoje ve volebních projevech je pouze hra před voliči. V soukromí v minulosti chodili společně na večírky.

Donald Trump a jeho „Amexit“

Republikánský kandidát Donald Trump se od samého počátku profiluje jako zarytý antiglobalista a zastánce národních zájmů, který klade důraz na silné nacionalistické teze. Hillary Clinton vykresluje jako nebezpečnou globalistku [1], která představuje svojí podporou migraci obrovské nebezpečí nejen americkým rodinám, ale především americkým zaměstnancům, protože migranti přirozeně tlačí cenu práce dolů a klesají mzdy. Import chudoby do USA skutečně takto funguje a je to hlavní nástroj globalistů na likvidaci USA silami zvenku, tedy nasunováním a importem chudých, jiných ras, kultur a náboženských směrů. Donald Trump se proto staví do role, že tuto migraci zastaví a že se zasadí o to, aby americké firmy se vrátily zpátky do USA ze zemí, kde v současné době outsourcují své produkce. Není bez zajímavosti, že Donald Trump používá ve své kampani teze, které používali zastánci Brexitu ve Velké Británii. Ty samé teze, tytéž výroky. Donald Trump osobně Brexit podporoval, takže tomuto se opravdu nelze divit. Proč ale usiluje o demisi americké světové moci?

Abychom pochopili význam úlohy Donalda Trumpa, musíme se podívat na rozpory v tom, co říká v jedné chvíli, co říká později a co v závěru skutečně udělá. Stačí se zaposlouchat do jeho projevů. Donald Trump je doslova posedlý Čínou a jeho projevy jsou tématy Číny nasáklé jako houba. Viz. video výše. Ve svých projevech se na jedné straně opírá do tezí globalismu, že ničí USA (migrace, levná práce), ale na straně druhé neustále poukazuje na ekonomickou sílu Číny, obdivuje řídící procesy a režim v Číně, pevnou moc armády a policie nad více než miliardovým národem, efektivitu práce v Číně a především její ekonomickou sílu. A toto není normální. Ne pro politika, který by chtěl o sobě říct, že je národním elitářem, resp. nacionalistou. Donald Trump se tímto postojem zcela evidentně odkopává a dává najevo, že jeho nacionalistické teze jsou pouze závoj, obleček, pod nímž se skrývá obdiv, uznání a absolutní obsese Čínou. A Čína, to je globalismus!

Paralela s Milošem Zemanem, více než jen náhodná!

Donald Trump plní v USA stejnou úlohu přetlakového ventilu jako Miloš Zeman v České republice, v dobrém slova smyslu, ale ve skutečnosti oba dva razí teze globalismu. A to není důvod k velké radosti. Oba dva používají společné národovecky zabarvené teze, které podporují národní zájmy, deklarují odpor vůči migraci, kritizují sankce proti Rusku, vyzdvihují potřebu spolupráce s Ruskem. To je v pořádku. Ale oba dva stejně tak obdivují Čínu, jezdí do Číny, vítají Čínu a její ekonomiku, zdůrazňují potřebu ekonomické spolupráce s Čínou a zejména podporují otevírání čínských fabrik, lépe řečeno montoven ve svých zemích. Čína pochopila, že outsourcing výroby je přežitek a vzhledem k tomu, že čínský dělník pracuje už za 5 dolarů na hodinu, tak najednou globalisté zjistili, že laciněji se dá vyrábět v chudnoucí Evropě, protože třeba v České republice bere dělník v montovně 80 korun na hodinu hrubého, a to je něco přes 3 dolary. Bere méně, než dělník v montovně Foxconnu v Zhengzhou. Takže přesunout výrobu z Číny do EU se globalistům nejen vyplatí, ale navíc se tím zvýší mocenský a politický vliv globalistů na EU, protože spolu s montovnami se logicky do Evropy dostává čínský kapitál. Rozumějte, globalistický kapitál.

Miloš Zeman a čínský prezident Chi Tin Ping. Na jedné straně odpor Miloše Zemana vůči migraci, na straně druhé přátelství s představitelem globalismu, který tuto migraci používá ke globálnímu chudnutí západní civilizace. Zdánlivý rozpor? Nikoliv. Oba dva jsou globalisté a ekonomické teze jsou silnější, než konceptuální rozpory ohledně migrace.

Dobře si všimněte Velké Británie. Po Brexitu se Londýn neustále zaštiťuje výroky o tom, že proces odcházení z EU nebude nijak rychlý a že země chce vyjednat s Bruselem zachování společného, tj. globalizovaného trhu. Londýn chce spolupracovat s Čínou samostatně, ta ale preferuje jednotnou Evropskou unii, jednotnou vládu, jednu měnu, jedny daně a jednu armádu. A to je co? To je vize evropského superstátu, jehož jádrem by mělo být Německo a Francie. Čína chce proto ovládnout Evropu, nejprve ekonomicky, ale poté i politicky. Nástrojovým mechanismem přitom je i podpora Ruska. Systémově je sice Rusko proti globalismu, ale pouze proti jeho západnímu konceptu, který většina z nás zná pod označením NWO. Rusko ale razí jiný globalismus, čistě ekonomický, který se neopírá o konceptuální moc, ale razí čistě strukturální dělení mocí a zájmů. A to je pro současné globalisty pozice, která sice není ideální, ale je mnohem lepší, než riskování toho, že na planetě zemi bude zachován konceptuální model řízení pod kontrolou USA, tzv. Pax Americana. To nemohou globalisté připustit.

Rozbijeme USA rukama samotných Američanů!

Globalisté proto vsadili v USA na osvědčený model „hry na volby“, který je pilířem konceptuální moci globalistů na celém světě. Demokracie je nástrojem globalistů k prosazování jejich tezí. Proto i v Turecku se transformuje řídící proces od demokracie směrem k diktatuře, protože ta je proti globalismu imunní. Ne ve všech zemích je však přechod od demokracie k diktatuře proveditelný, i když třeba v Maďarsku se o to Orbánova vláda pokoušela, ale výsledek se nedostavil. Demokracie je totiž v mnoha ohledech stále výhodná pro národní elity, protože umožňuje prosazovat některé cíle bez nutnosti násilí, minimálně toho fyzického. V USA proto globalisté vsadili na klasický model boje na ose teze vs. antiteze, kdy voliči mají pocit, že o něčem rozhodují, že mají na něco vliv.

Barack Obama. Co jen ten toho nasliboval v roce 2008. Zavření Guantanáma, stahování amerických vojsk ze světa domů, konec amerického válčení v cizině, návrat amerických firem ze zahraničí domů. Nic z toho nesplnil. Právě naopak. Amerika válčí více ve světě, více zbrojí, Gitmo bylo rozšířeno, americký outsourcing v Asii trhá rekordy.

Donald Trump ovšem svojí politikou „navracení“ amerických firem do USA způsobí pouze to, že v zemi budou vyrůstat čínské montovny, stejně jako vyrůstají v EU a o kterých tak Donald Trump básní. Amerika bude rychleji chudnout, americká ozbrojená moc bude chudnout spolu s ní a tím pádem Američané se budou ze světa pomalu stahovat. Demise USA se bude prohlubovat. A budou to sami Američané, kteří si to ve volbách prohlasují. To je na tom to nejděsivější.

Globalistka Hillary je Trump v bledě modrém

Hillary Clinton je oficiálním kandidátem globalistů. V roce 2015 si jí vybrala skupina Bilderberg jako svojí oficiální kandidátku na post prezidenta USA [2]. Její „history record“ je všeobecně známý. Patří do křídla amerických globalistů, prosazuje migraci, multikulti, mohutnou školní a náboženskou inkluzi v USA, ale na rozdíl od globalistů evropského střihu je silným zastáncem vojenských intervencí s cílem prosazovat globalistické zájmy ve světě. To je jeden ze zásadních aspektů amerických globalistů, že svoje teze se snaží prosazovat silově a mocensky. Sórošovy fondy a jeho neziskovky, které školí v jednotlivých zemích skupiny lidí, které potom provádějí státní převraty a povstání lidu, jsou velmi dobře známé. Majdan na Ukrajině byl pouze jedním z těch nejkřiklavějších. Na převratech se ale podílejí i americké národní elity a jejich společné zájmové průniky s globalisty někdy komplikují rozlišení toho, v čí zájem nebo neprospěch se ta která událost odehrává.

Hillary Clinton a její podpora multikulturním etnikům.

Když dojde na prosazování zájmů amerických globalistů, nemají problém se spojit i s válečnými jestřáby a národními elitami v USA. Spolupráce Hillary Clinton s Johnem McCainem na sankcích proti Rusku a podpora Hillary povstalcům FSA v Sýrii je toho jasným důkazem. Je proto zcela lhostejné, jestli v listopadu tohoto roku se stane prezidentem Hillary nebo Donald, protože oba dva mají ve svém programu agendu mocenské demise USA jako světové velmoci č. 1 a oba dva politici způsobí v USA mohutný proces globálního chudnutí a vojenské demise USA v Evropě. Je však třeba zde připomenout i jeden zásadní faktor, který v rámci globálního řízení se přehlíží a který by mohl způsobit vážný vojenský konflikt, především v Evropě.

Globalisté mají problém, nekontrolují americké ozbrojené síly

Je to největší bolehlav globalistů na této planetě. Neexistuje větší problém, než je kontrola amerických ozbrojených sil. To ukázal poslední rok a půl, kdy Barack Obama (je pod kontrolou globalistů) zcela ztratil kontrolu nad Pentagonem a americká armáda začala provádět dílčí operace v Iráku a v Sýrii bez jeho souhlasu. Tento stav de facto trvá. Americká armáda se podle zpráv tureckých vyšetřovatelů dokonce pokusila provést v Turecku státní převrat, více zde. Barack Obama o tom prý věděl, tvrdí Turecko, ale já o tom silně pochybuji. Barack Obama je totiž odstaven od kontroly nad Pentagonem a o operacích armády nemá žádné informace. Naopak, mám silné podezření, že může jít o cílený útok na Obamu, aby byl zdiskreditován tím, že jako o puči v Turecku věděl. Resp. aby si Turci mysleli, že o tom musel vědět. USA tak ztratí kontrolu nad Tureckem (rozumějte Obama a globalisté ji ztratí) a pozice USA na Blízkém východě se oslabí, naopak Turecko a Rusko posílí spolupráci. A protože Turecko kontroluje migrační proud do Evropy, je to teď ve skutečnosti Rusko, které bude o migraci rozhodovat, jestli Erdogan pustí uprchlíky do Evropy skrze Turecko, anebo ne.

Budova Pentagonu, amerického ministerstva obrany.

Globalisté tak přišli o kontrolu migrace do EU, a to je sakra velký problém. Všimněte si, že přesně jak jsem říkal po nezdařeném puči v Turecku na Svobodném rádiu, Erdogan využil své posílené pozice a dal EU ultimátum, že musí do konce října schválit Turkům bezvízový vstup do Schengenu, jinak dohoda o zpětném přijímání uprchlíků Tureckem padá. Evropská komise je tak přitlačena k mantinelu, a buď se nechá vydírat a otevře Turkům dveře do EU (což bude sebevražda), anebo se vydírat nenechá a Erdogan pustí do Evropy v odvetě 2.3 milionu migrantů, kteří jsou teď ve sběrných táborech v Turecku. A to je sebevražda ještě větší. A kdo bude situaci moderovat? Rusko. To jediné si po nezdařeném puči v Turecku proti Erdoganovi uchová svoji moc a Ankara bude muset Moskvu poslouchat, protože na tom bude záviset život samotného Erdogana. Pokud by ztratil ochranu Moskvy, globální i americké elity by ho nechaly okamžitě odstranit.

Skupina vyššího řízení, stopy IG Farben a projekt Apollo

Je nad slunce jasné, že bez účasti Pentagonu by nikdy k pokusu o převrat v Turecku nedošlo. A kdo kontroluje teď Pentagon? To jsou lidé, které mám problém někam zařadit a říkám jim „Skupina vyššího řízení“. Jsou to lidé okolo Johna McCaina, Victorie Nuland, Dicka Cheyneyho, G. W. Bushe, vedení německého podniku BASF (bývalá divize nacistického koncernu IG Farben), skupiny finančníků okolo hedgeových fondů na Wall Street a bývalých amerických diplomatů a ředitelů firem, které v minulosti pracovaly pro NASA na projektu Apollo. Tato skupina se totiž nedá zařadit mezi globalisty, ani mezi americké národní elity. Je tam problém najít i napojení na FED a židovský kapitál, takže tato skupina mocných je mi velkou záhadou. Nebo spíš donedávna byla. V USA tito lidé se sdružují okolo tzv. Břečťanové ligy (Ivy League) a podle dostupných informací jsou zasvěcení do vyšších řídících systémů, na rozdíl od běžných globalistů či národních elit. To je samo o sobě velmi znepokojivé, protože globalisté disponují už tak vysokou mocí s mnoha vyhrazenými procesy řízení.

Náhlý zánik projektu Apollo je dáván do souvislosti s kontaktem s extraterestriálními entitami na povrchu Měsíce a na jeho orbitální dráze.

Vypadá to, jako kdyby „Skupina vyššího řízení“ byla jakýmsi sudím nebo arbitrem, který má právo měnit pravidla hry mezi globalisty a národními elitami, výsledky politických zápasů, nastavení směrování světa atd. To, k čemu došlo v Turecku i krátce předtím v Británii v podobě Brexitu, to byly zásahy do řídících procesů, které spolu úzce souvisely. Brexit v důsledku nemá ani takový význam, jako spíš to, co se stalo v Turecku. Předání kontroly nad Tureckem Rusku, to nebyla práce ani globalistů, ani amerických národních elit. To je práce někoho, kdo chce jinou podobu hracího prostoru v Evropě. A tento prostor se blíží mohutnému konfliktu a válce. V Turecku hoří vojenské základny, Erdogan vyhrožuje EU, že jí zaplaví uprchlíky, USA mají v Incirliku jaderné zbraně a Turecko základnu obklíčilo. Hrozba války není tezí globalistů, útok na zájmy USA v Turecku není tezí amerických elit.

Osvícení znamená vědění, a to globalisté a národní elity nejsou!

Je tu proto někdo třetí a když se podíváme na roli Pentagonu, který nepodléhá teď v podstatě nikomu, vidíme tu najednou mohutnou vojenskou sílu, kterou může kdokoliv použít pro rozpoutání globální války. A tato válka by nebyla o plánované demisi USA, ale o demisi celé planety Země, která by se „resetovala“ v nukleárním ohni. Tento reset nelze přisuzovat ani globalistům, ani národním elitám v USA. To je třeba znovu zopakovat. Krátkozrace by se dalo o této mocenské skupině mluvit jako o válečných jestřábech, ale to není úplně přesné. Lidé, kteří se pohybují v okolí Břečťanové ligy jsou v podstatě derivátem skupiny „Osvícených“ nebo také „Zasvěcených“, a to mluvíme v podstatě o Illuminati. Všimněte si, že 9/11 v USA bylo v dikci právě této skupiny vyššího řízení a nelze tam mluvit o globalistech, ani o národních elitách. Už delší dobu jsem si všímal, jaké rozpory panují mezi typickými americkými elitáři a právě touto mocenskou skupinou, která stojí za 9/11 nebo v poslední kauze právě za událostmi v Turecku.

Klan rodiny Bushových. Jejich vazba na Břečťanovou ligu a mocenské struktury Skupiny vyššího řízení je v USA předmětem mnoha spekulací a teorií.

Volby v USA tak nebudou mít vliv na hrací prostor globálních elit a demise USA bude pokračovat bez ohledu na to, jestli bude prezidentem Trump nebo Hillary. Oba dvou jsou ve vztahu k sobě komplementáři (vzájemně se doplňují a spolupracují v zákulisí mimo světla kamer), nejsou k sobě v kompetitivním (konkurenčním) vztahu. Co však může globalistům hodit jaderné vidle do tohoto plánu, to je právě činnost vyšších mocenských elit, které globalistům i národním americkým elitám hatí plány způsobem, ze kterého se doslova tají dech. A nástrojem tohoto hacení, jak je vidět, byl ve všech případech americký Pentagon, pod který spadá veškeré vojsko, včetně letectva a protivzdušné obrany, které hrály hlavní roli při událostech z 11. září 2001 a jak se ukazuje, hrály i hlavní roli při zinscenovaném pokusu o státní převrat v Turecku. Je proto důvod mít obavy, že hru mezi globalisty a elitami kontroluje někdo mocnější, který se opírá o americkou ozbrojenou moc. A proto je zde hrozba, že tato skupina vyššího řízení může použít tuto sílu i v Evropě.

Oslabení moci NATO a revize mocenského rozmístění sil v Evropě se může dotknout i České republiky a Polska, jak už jsem o tom v pátek hovořil na Svobodném rádiu. Musím však korigovat svůj názor, že tyto změny pocházejí od amerických národních elit. Všechno totiž ukazuje, že to jsou stejné síly, které stály za 11. zářím. Tyto síly nyní usilují o rozložení NATO, po kterém by následovalo mohutné nasunutí jaderných zbraní do 3 až 4 vybraných zemí v Evropě úzce svázaných se skupinou vyšší moci. Týkalo by se to Velké Británie, Polska, České republiky a potenciálně Maďarska. Všechny tyto 4 země se po vojenské stránce vymykají konceptuálním plánům globalistů.

Skupina vyššího řízení nejde po krku Rusku, ale celé lidské civilizaci

Stejně tak mám pocit, že cílem této skupiny není likvidace Ruska, ale celé lidské civilizace a jejího technologického pokroku. Kdo stojí za tímto zájmem, aby lidstvo bylo vrženo do doby ledové? Napojení skupiny vyššího řízení na americké firmy, které se v 60. letech podílely na projektu Apollo, dávají tušit, že tento zájem na resetu lidstva mohou mít jiné síly, které neumíme anebo raději ani nechceme jmenovat. Skutečnost, že lidstvo došlo do stavu, kdy disponuje kosmickou technikou a současně jadernými zbraněmi, může potom odvozovat určité cíle a plány, které povedou k procesu, který na planetě probíhal v minulosti už mnohokrát. Náhlé a nevysvětlitelné zániky vyspělých civilizací jsou protkány historií planety Země skrz naskrz.

Bylo by nezodpovědné si myslet, že historie se nemůže opakovat. Kdyby lidstvo mezi sebou neválčilo, vrhlo by své úsilí zřejmě k dobývání planet a vesmíru. A to zřejmě nesmí být připuštěno. Proto Skupina vyššího řízení udržuje a rozpoutává na Zemi neustálé války za pomocí amerických ozbrojených sil, i za cenu toho, že to přivede samotné USA ke kolapsu. Lidstvo se nesmí odpoutat od planety Země a obrátit svoji pozornost ke společnému úsilí dobývání vesmíru. Konec amerického kosmického programu, osekání rozpočtu NASA, náhlý konec projektu Apollo, nejasné a neustále odkládané vize cesty na Mars, to všechno ukazuje na snahu udržet lidstvo dole na planetě Zemi. A čím více se díváme na elity, tím více si všímáme, že ony vědí, o co se hraje. Mimochodem, Hillary Clinton si 21. srpna 1995 při procházce s Laurencem Rockefellerem na ranči v Jackson Hole ve Wyomingu s sebou nesla knihu astrofyzika Paula Daviese s názvem „Are We Alone?“ (Jsme sami?), ve které se popisují důsledky kontaktu lidstva s mimozemskou civilizací. Více o jejím podivném setkání s Laurancem Rockefellerem. Hillary podle informací knihu dostala od Laurence darem, ale bylo by asi naivní si myslet, že člen Rockefellerova klanu rozdává (v té době 1. dámě USA) takovouto literaturu jenom tak bez důvodu.

Fotka v úvodu článku a toto foto zachycuje Hillary Clinton v srpnu 1995, kdy byla v pozici manželky a 1. dámy prezidenta Billa Clintona. Na fotografii je na procházce s Laurancem Rockefellerem, od kterého dostala knihu astrofyzika Paula Daviese „Are We Alone?“, jenž popisuje dopady případného kontaktu mimozemských entit na lidskou civilizaci, rozpad náboženství, kolaps světové moci, rozvraty ekonomik.

A právě Hillary Clinton znovu teď před volbami oznámila, že po svém zvolení odtajní všechny informace o UFO a o kontaktech lidstva s cizími civilizacemi. Znamená to, že už nadešel čas a lidstvo bude konfrontováno s realitou? Není to snad důvod současné snahy o likvidaci katolické církve, protože lidstvo musí být před zjevením pravdy o původu člověka nejprve zbaveno víry? A jak lze vnímat síly, které ovládají Pentagon? Ty si nepřejí toto odhalení? Stojí jim za to i rozpoutat válku? Vyšší skupiny řízení totiž skutečně mohou mít informace anebo dokonce napojení na síly, které disponují kontakty na extraterestriální entity.

Hillary Clinton a Laurance Rockefeller při setkání na ranči ve Wyomingu, srpen 1995.

Vysvětlovalo by to ony rozpory, které skupina vyššího řízení vykazuje v porovnání s tradičními elitami a globalisty. Mají totiž jiné postupy, jiné teze a hlavně úplně jiné koncepty, které prosazují na planetě Zemi. A jejich počínání nemá s národními nebo globálními zájmy obyvatel této planety prakticky nic společného. I z tohoto pohledu je třeba opatrně pracovat s pojmy jako „Globální prediktor“, protože nemusí jít ani o pozemskou elitu v tradičním slova smyslu. Napojení skupiny vyššího řízení na určité struktury extraterestriálních entit nemusí být náhodné, ale už od samotného počátku zcela účelové. Z tohoto pohledu jsou volby amerického prezidenta doslova bezvýznamnou hrou, protože chod dějin a událostí bude řídit někdo úplně jiný.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: http://aeronet.cz/news/donald-trump-vs-hillary-clinton-je-ve-skutecnosti-boj-komplementaru-na-ose-nacionalismus-vs-globalismus-proc-nema-smysl-cekat-na-vysledek-americke-prezidentske-volby-treti-skupina-svetove-moci/

---

Trump tvrdí, že volby budou zmanipulované

Kandidát republikánů na prezidenta Donald Trump v pondělí v Columbusu ve státě Ohio prohlásil, že listopadové prezidentské volby budou zmanipulované. Ještě předtím označil svou demokratickou soupeřku Hillary Clintonovou za ďábla.

Na vystoupení v Columbusu v Ohiu dal Trump v pondělí najevo obavy, že listopadové volby budou zmanipulované a nespravedlivé, aniž by to však podložil důkazy či alespoň náznaky, jak by volby měly být zmanipulované.

„Osmého listopadu bychom měli být obezřetní, protože volby budou zmanipulované. Doufám, že republikáni dávají dobrý pozor, jinak nám je (demokraté) vezmou.”

Trump to prohlásil poté, co naznačil, že podle něj byly zmanipulované primárky demokratů, neboť jejich vedení preferovalo Clintonovou před levicovým Sandersem. Ukázaly to e-maily, které unikly kvůli hackerům. Clintonová však v primárkách dostala o 2,7 miliónu hlasů více.

Podle listu The Washington Post je zpochybnění voleb bezprecedentním výrokem kandidáta na prezidenta v dějinách moderních amerických voleb. O manipulaci se však hovořilo už v roce 2000, když byly velmi těsné výsledky mezi Georgem Bushem a Alem Gorem.

Clintonová ďábel? 

„Udělal smlouvu s ďáblem,“ prohlásil Trump na setkání v tělocvičně střední školy v Mechanicsburgu v Pensylvánii, kde napadl demokratického senátora Bernieho Sanderse, že vzdal svůj boj s Clintonovou. Dodal také proč. „Ona je ďábel,“ řekl o Clintonové.

Už minulý týden podle CNN řekl, že Sanders se „zaprodal ďáblovi”, když podpořil bývalou ministryni zahraničí.

Trump pod palbou i od republikánů   

Trump sám přitom čelí stále větší kritice i ze strany svých spolustraníků kvůli urážlivým poznámkám na adresu matky amerického muslimského vojáka Humayuma Khana, který zahynul v roce 2004 v Iráku, kde ho zabila exploze nálože v autě.

Ze stejného důvodu se do něj opřel republikán John Kasich, který neúspěšně usiloval o nominaci do listopadových voleb. „Jediný způsob, jak mluvit o rodičích zlatých hvězd (jak se označují pozůstalí rodiče po padlých vojácích) – je se ctí a s respektem,“ řekl Kasich. I bývalý guvernér Floridy Jeb Bush Trumpův výrok označil „za mimořádně neuctivý“.Pustil se do něj doyen republikánů, veterán z vietnamské války John McCain. Řekl, že Trump nemá „volnou licenci urážet ty nejlepší z nás“.

Trumpa se zastal jen alabamský senátor Jeff Sessions, podle něhož dal najevo respekt: „Rodině kondoloval.“

Trump se otřel o matku vojáka Ghazalu Khanovou, která se spolu se svým manželem Khizrem účastnila sjezdu demokratů. Mluvil však jen otec a Trump řekl, že Ghazala nedostala od muslimského manžela povolení mluvit na veřejnosti.

Do Trumpa se pustila kvůli daním vědma z Omahy

Trump také čelí útoku ze strany miliardáře Warrena Buffetta zvaného Vědma z Omahy, který ho na mítinku Hillary Clintonové vyzval, aby zveřejnil své daňové přiznání. Že se s ním „kdekoli a kdykoli“ sejde, aby „navzájem probrali své daně“. Trump to už dříve odmítl zveřejnit s tím, že tak nemůže udělat, dokud příslušné úřady nedokončí audit. [celá zpráva]

Buffett namítl, že nejsou žádné zákony, které by mu v tom bránily, a že lidé mají právo to po něm žádat. Dodal, že i jemu dělají audit.

Novinky

Zdroj: https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/410817-trump-tvrdi-ze-volby-budou-zmanipulovane.html

---

Nebezpečná Hillary Clintonová se těší na válčení s Ruskem, až bude prezidentkou. Tedy, jestli bude!

Srp 1, 2016

Nebezpečná Hillary Clintonová se těší na válčení s Ruskem, až bude prezidentkou. Tedy, jestli bude!

Nebezpečná Hillary Clintonová se těší na válčení s Ruskem, až bude prezidentkou. Tedy, jestli bude!

     Tím jsou míněny USA, které válčili, válčí a jak všechno nasvědčuje, válčit chtějí a budou. Pokud má někdo o USA jiné mínění, je naprostý diletant, člověk, nemající soudnost, nebo těžce zaujatý. Rozvádět, popisovat nebo snad dokazovat všechny vojenské, resp. válečné iniciativy USA nejen za poslední léta, ale v historii 200 let (více zde), by bylo nošením dříví do lesa. Ke zmíněné realitě i budoucnosti je třeba započítat svéráznou kandidátku na prezidenta(ku) USA za demokratickou (!) stranu Hillary Clintonovou, která se už dnes mnohým pozorovatelům a komentátorům jeví jako „jestřáb s kozama“. Její minulost dává dost důkazů na to, aby bylo takové hodnocení opodstatněné. K potvrzení tohoto v její prospěch ne příliš sympatického mínění  mohou sloužit rozsáhlé záznamy, které předkládá Foreign Policy.

     Kromě těchto faktorů Hillary Clintonová oplývá výraznou nezdvořilostí, lidově řečeno hubatostí. Jak prohlásil známý americký politolog a odborník na Rusko Stephen Cohen v pořadu Larryho Kinga, Hillary Clintonová měla svou kandidaturu stáhnout poté, co si dovolila analogii mezi Putinem a Hitlerem. Pravda, přímo ruského prezidenta a vůdce nacistů s Hitlerem sice nesrovnávala, ale situaci na Krymu porovnala se situací v 30. letech, kdy Hitler hovořil o potřebě chránit německou menšinu v Československu a dalších zemích.

Hillary Clinton a George Soros na jejím dobročinném fundraiseru. Zdá se z fotografie, že Hillary je globalistka. Ale to není tak jednoznačné, viz. další foto níže. Pozn. VK.

Hillary Clinton a George Soros na jejím dobročinném fundraiseru. Zdá se z fotografie, že Hillary je globalistka. Ale to není tak jednoznačné, viz. další foto níže. Pozn. VK.

     Cohen okamžitě upozornil na vystoupení Clintonové a již tehdy tvrdil, že při takové analogii se sama připravila o právo účastnit se prezidentských voleb. Jenže to neznáte, chtělo by se analogicky říct Hadimršku, ale jde o Hillary, která tyto skutečnosti s typickou americkou arogancí a s přehledem ignoruje. Je přece dáma, která si může dovolit leccos. Všechno nasvědčuje tomu, že tato demokratická komediantka, pardon kandidátka, ztratila veškerou soudnost, kontrolu nad svým zbytnělým egem. Její vystupování v rámci předvolebního mnoha klání a stranických sjezdech nemá  ve srovnání se světem obdobu. I to dokumentuje, jak jsou američtí představitelé domýšliví, neskromní  a velkohubí. Scény z předvolebních masových shromáždění, na kterých se Clintonová jako kandidátka prezentuje, je ze strany jejich demokratických podporovatelů neskutečně zfanatizované, zprofanované, zdramatizované, jedním slovem je to komediální show za miliony dolarů, které jdou mj. i z kapes obyčejných Američanů.

     Vystupování samotné Hillary Clintonové je až tristně neskromné, její bohémské gestikulace jsou trapné a směšné současně. A to ještě není zvolena prezidentkou, co se bude dít, až tato „zlatokopka“, „jestřáb s kozama“ nedej bože, volby vyhraje?Podle dosavadního scénáře by to mohlo (s nadsázkou) vyvrcholit i v konec světa! Pokud se tedy Hillary Clintonová stane prezidentkou, tak Spojené státy, které jsou již 15 let ve válečném stavu, budou mít v čele vůdce (vůdkyni), který v podstatě tyto tendence a záměry vždy podporoval  a je nanejvýš pravděpodobné až jisté, že bude vojenské kampaně a  válečné akce bude podporovat i nadále.

     Ve světle těchto skutečností není od věci položit otázku politikům z TOP 09, resp. ODS, jak se s těmito fakty hodlají naložit, případně vyrovnat. Nebo jsou snad pro, aby se Clintonová nejen stala prezidentkou USA, ale také, že jsou srozuměni a ochotni podporovat její  nabubřelé, neskromné, nebezpečné,  fantasmagorické, militantní plány? Není pochyb, že jí budou fandit zvláště, když se Clintonová nechává neskromně a drze slyšet, cituji: „ Jsem hrdá na podporu našich spojenců v NATO proti jakýmkoli hrozbám, jimž čelí, včetně hrozeb z Ruska“! Ty poslední dvě slova může vyslovit jen naprosto nesoudný  člověk, s naprostou neschopností reálně uvažovat a analyzovat stav věcí. Lidově se tomu říká, že „si nevidí do huby“!

Hillary Clinton je totiž jedna ruka s republikánem Johnem McCainem. A to je národní elitář a válečný jestřáb. Pozor, elity v USA se nedělí na republikány a demokraty! To je pouze hra před voliči v rámci dělby moci. Clinton a Trump nejsou vůči sobě soupeři, ale komplementáři v dělbě moci. Pozn. VK.

Hillary Clinton je totiž jedna ruka s republikánem Johnem McCainem. A to je národní elitář a válečný jestřáb. Pozor, elity v USA se nedělí na republikány a demokraty! To je pouze hra před voliči v rámci dělby moci. Clinton a Trump nejsou vůči sobě soupeři, ale komplementáři v dělbě moci. Pozn. VK.

Hillary dále velkohubě a neskromně prohlásila, že „ Země potřebuje vůdce, který bude spolupracovat se spojenci, aby udržel Ameriku bezpečnou!“ Je otázka, co si pod  tou „zemí“ představuje, zda teritorium Spojených států, Ameriku jako světadíl, nebo globální zeměkouli. Války USA ve světě za americkou „za svobodu“ hovoří za vše. Zvláště drzé a troufalé je prohlášení, že tato neidentifikovaná země potřebuje „vůdce“. Má snad tím vůdcem být samotná H. Clintonová?

     Její vystupování se celé nese v typickém slibování a mazání medu kolem huby když mj. také prohlašuje, že  bude bojovat proti nepřátelům, včetně tzv. Islámského státu. Zde se kromě IS zdrženlivě vyjádřila o nepřátelích i když je nad slunce zřejmé, že mezi hlavní nepřátele považuje Rusko. K tomu  velkohubě, neskromně a sebejistě prohlásila , že „Nebude to snadné, ale věřte mi, že vyhrajeme!“ . Kolik ještě bude potřebovat medu, aby všechny své delegáty, podporovatele a sympatizanty přesvědčila, aby uvěřili lžím, které jim ve slibech nabízí?

     V tomto směru neopomíná ani pohrdat protikandidátem Donaldem Trumpem, když o něm nestoudně prohlašuje, že „ Představte si ho v Oválné pracovně, jak čelí skutečné krizi. Člověk, kterého podráždíte pouhým tweetem není člověk, jemuž lze svěřit jaderné zbraně“!  Máme se tedy domnívat, že zrovna „ona“ bude tím správným člověkem, kterému lze svěřit jaderné zbraně? Je toho skutečně dost, co dosavadním úspěchem „opilá“ Hillary Clintonová během svých extempore přehnaně, neskromně a sebevědomě slušně řečeno, nažvanila. Mj. také to, že si vytkla za úkol zmírnění klimatických změn a podporu čisté energetiky. Jsou to vesměs cíle, o kterých není pochyb, že nebudou ani z poloviny splněny. Nicméně, slibem neurazíš , nemluvě o tom, že tento způsob předvolební rétoriky je pro všechny americké (ale nejen americké) kandidáty, potažmo prezidenty typické. Ostatně nemusíme chodit daleko. Václav Flaška Havel toho nasliboval tolik, že dnes, kdyby se všechno mělo splnil vše, co Havel nasliboval. Možná bychom byli i před samotnými USA.

 

      Bývalá první dáma, senátorka a šéfka diplomacie se zkrátka prezentovala jako „kandidátka všech“. Ztvrdila to silnými slovy v  prohlášení, že „Bude prezidentkou demokratů, republikánů a nezávislých, strádajících, usilujících i těch úspěšných. Těch, kteří mě budou volit i těch, kteří ne!“ Příliš sebevědomé prohlášení! Jen není jasné, co je na tom mimořádného, protože bude-li zvolena (stejně jako v případě jiných prezidentů), musí být nutně prezidentkou všech, protože jí (stejně jako těm ostatním) nikdo nemůže odepřít, ať už s ní bude či nebude souhlasit. Co je však velmi nebezpečné  je její konstatování, že nehodlá zapovídat (v USA) žádnou  víru. Tím chtěla odsoudit Trumpovy úvahy o tom, že v USA zakáže Islám. Že by šla ve šlépějích Merkelové?

      Mohlo by se říct, že je to záležitost samotných občanů USA, ale není to tak úplně pravda. USA jsou hegemony geopolitického dění ve světě. Jejich vazby a vliv na ostatní země a státy včetně Evropy je nemalý. Při vědomí, že řada evropských, včetně některých českých politiků, kteří jsou ochotni nadále lézt Američanům s upřímnou oddaností do zádele, je to pro Evropu a její občany velké roziko. Za eventuáního prezidentství bláznivé, chamtivé, neskromné a ctižádostivé Hillary Clintonové je to riziko mnohem větší. Dilema, zda Clintonová nebo Trump? Rozhodně menší zlo, ale i riziko bude v případě, že prezidentem se stane Donald Trump. Nebo se mýlím?

Jiří  B a ť a , 1. srpna 2016

Zdroj: http://aeronet.cz/news/nebezpecna-hillary-clintonova-se-tesi-na-valceni-s-ruskem-az-bude-prezidentkou-tedy-jestli-bude/

---

Trump označil Clintonovou za ďábla

Za samotného ďábla označil kandidát republikánů na amerického prezidenta Donald Trump svou demokratickou soupeřku. Expresivní slova použil na setkání v tělocvičně střední školy v Mechanicsburgu v Pensylvánii, když napadl demokratického senátora Bernieho Sanderse, že vzdal svůj boj s Clintonovou a nakonec ji podpořil.

Za samotného ďábla označil kandidát republikánů na amerického prezidenta Donald Trump svou demokratickou soupeřku. Expresivní slova použil na setkání v tělocvičně střední školy v Mechanicsburgu v Pensylvánii, když napadl demokratického senátora Bernieho Sanderse, že vzdal svůj boj s Clintonovou a nakonec ji podpořil.

Republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump

FOTO: Carlo Allegri, Reuters

Dnes 8:49 - Washington

„Udělal smlouvu s ďáblem,“ řekl Trump o Sandersovi, který opakovaně podpořil bývalou ministryni zahraničí, a dodal proč. „Ona je ďábel,“ řekl o Clintonové.

Trump sám přitom čelí stále větší kritice i ze strany svých spolustraníků kvůli urážlivým poznámkám na adresu matky amerického muslimského vojáka Humayuma Khana, který zahynul v roce 2004 v Iráku, kde ho zabila exploze nálože v autě.

Ze stejného důvodu se do něj opřel republikán John Kasich, který neúspěšně usiloval o nominaci do listopadových voleb. „Jediný způsob, jak mluvit o rodičích zlatých hvězd (jak se označují pozůstalí rodiče po padlých vojácích) – je se ctí a s respektem,“ řekl Kasich. I bývalý guvernér Floridy Jeb Bush Trumpův výrok označil „za mimořádně neuctivý“.Pustil se do něj doyen republikánů, veterán z vietnamské války John McCain. Řekl, že Trump nemá „volnou licenci urážet ty nejlepší z nás“.

Trumpa se zastal jen alabamský senátor Jeff Sessions, podle něhož dal najevo respekt: „Rodině kondoloval.“

Trump se otřel o matku vojáka Ghazalu Khanovou, která se spolu se svým manželem Khizrem účastnila sjezdu demokratů. Mluvil však jen otec a Trump řekl, že Ghazala nedostala od muslimského manžela povolení mluvit na veřejnosti. 

Do Trumpa se pustila kvůli daním vědma z Omahy

Trump také čelí útoku ze strany miliardáře Warrena Buffetta zvaného Vědma z Omahy, který ho na mítinku Hillary Clintonové vyzval, aby zveřejnil své daňové přiznání. Že se s ním „kdekoli a kdykoli“ sejde, aby „navzájem probrali své daně“. Trump to už dříve odmítl zveřejnit s tím, že tak nemůže udělat, dokud příslušné úřady nedokončí audit. [celá zpráva]

Buffett namítl, že nejsou žádné zákony, které by mu v tom bránily, a že lidé mají právo to po něm žádat. Dodal, že i jemu dělají audit.

Novinky

---

Chuck Norris je zřejmě skrytě pro Clintonovou

Prezidentští kandidáti hlavních amerických stran získali oficiální nominace a jeden dokonce podporu Chucka Norrise. Petr Jedlička přibližuje, proč má dnes větší šanci na vítězství Donald Trump, ale proč je zároveň stále vše otevřené.

Prezidentští kandidáti hlavních amerických stran získali oficiální nominace a jeden dokonce podporu Chucka Norrise. Petr Jedlička přibližuje, proč má dnes větší šanci na vítězství Donald Trump, ale proč je zároveň stále vše otevřené.

Petr Jedlička

30.07.2016 

V USA skončily velké nominační sjezdy. Do začátku horké kampaně zbývá měsíc a do prezidentských voleb tři měsíce. Analytikové médií hlavního proudu stále soudí, že půjde o vyrovnaný střet, který má větší šanci vyhrát Hillary Clintonová. Mezi pokrokářskými osobnostmi ale začíná převládat názor, že favoritem je tento rok Donald Trump.

Hned pět celostátních průzkumů z minulého týdne potvrdilo tyto obavy – při zohlednění hlasů pro libertariánského nominanta a kandidátku zelených poráží Trump Clintonovou o jedno až sedm procent. A minulou neděli podpořil Trumpa také Chuck Norris. 

Známý karatista, džudista a taekwondista, držitel černých pásů v Chun Kuk Do, Tang Soo Do a brazilském Jiu Jitsu, herec a oficiálně titulovaný Čestný Texas Ranger navíc k vyjádření podpory a varování před Clintonovou na svém blogu připsal:

„Potkal jsem Trumpa před dvaačtyřiceti lety v Losangeleské sportovní aréně. Končil jsem tehdy (s kariérou) jako mistr světa bojových umění a Bill „Super-foot“ Wallace tehdy bojoval o titul, který vyhrál. Pořadatelé udělali z mého odchodu velkou show. Donald tam byl jako zvláštní host. 

Když jsme se setkali, zeptal se mě, proč končím, a já odpověděl: ,Donalde, je mi čtyřiatřicet a světový titul jsem držel šest let. Chci odejít jako vítěz.‘ Donald se na vteřinu zamyslel, a pak řekl: ,To má podle mě logiku‘. 

A bylo to. Od té doby jsem se s ním neviděl ani nemluvil. Ale musím říct, že se mi líbil. Byl moc přátelský a upřímný.“

Co by chtěl člověk víc.

Proč je Trump favoritem
Hlavní důvody Trumpových lepších šancí objevující se v prognózách pokrokářů shrnul už před týdnem komentátor Çenk Uygur nejprve vevstupu z hotelu na republikánském sjezdu, poté i v debatě na svém kanále TYT. Podobně mluvil, o pár dní později i podrobně psal, anagažovaný dokumentarista Michael Moore. 

Ve zkratce jde především o to, že demokraté (ve významu Demokraté, zástupci strany) ne dost přesvědčivě reagují na frustraci podstatné části Američanů ohledně vývoje v jejich zemi. Neslibují žádnou zásadní změnu, ba ani obměnu známých kádrů. Tváří se, jakoby se v USA vyvíjelo vše k lepšímu a bylo jen potřeba mírně korigovat směr. Lidé mimo liberální metropole to ale vnímají obráceně. 

Američané se bojí o obživu, protože i když nezaměstnanost klesla statisticky už na předkrizovou úroveň, je čím dál těžší uživit z nabízeného platu rodinu. Lidé jsou také nespokojeni s úpadkem vlivu a jména své země ve světě. Necítí se bezpečně. Jsou přesvědčeni, že současný ekonomický systém je nastaven tak, jak to vyhovuje těm nejbohatším. Nevěří současným mocným ani jejich tradiční opozici. Nevěří masmédiím ani expertům. A mají pochyby i o demokratičnosti USA vůbec.

Donald Trump dokáže tyto obavy, emoce i legitimní frustrace vytěžit. Přidává hodně křiku, vtipu a machismu, trochu rasismu a plnou fůru chvástání o vlastní úspěšnosti, čili kompetentnosti, a stále útočí na Clintonovou – zosobnění standardní středoproudé političky USA, jíž každý zná, která působí neupřímně, a nad to jí je co oprávněně vyčítat. 

Trump může – naproti tomu – těžit z klipovitosti, nedůslednosti a celkově špatné pověsti dnešního masmediálního provozu, ve kterém se stává velkým tématem každá jeho poznámka, ale ne kupříkladu jeho podnikatelské břídilství podtržené čtyřmi bankroty či obvinění z faktického znásilnění v dokumentaci k rozvodu s jeho první ženou Ivanou, jíž měl Tump sexuálně napadnout v rozhořčení po hádce kvůli tomu, že mu vyjednala špatného doktora na transplantaci vlasů.

Z hlediska programu nabízí přitom Trump buďto tradičnístarorepublikánskou politiku nízkých daní a krácení sociálních podpor, omezování přistěhovalectví, privatizací a pomoci spřízněným průmyslovým odvětvím; anebo nenabízí nic („Nebudu říkat dopředu teroristům, jak je porazím“) či říká pokaždé něco jiného. 

Například Trumpova obranná a zahraniční politika počítá na jednu stranu s rozvolněním americké úlohy v NATO, pokud nebudou ostatní státy dávat více peněz do vojenství, a také kritizuje intervence na Blízkém východě. Proti „nepřátelům USA“ v Sýrii, Iráku a Afghánistánu chce ovšem Trump zároveň postupovat podle zásady „Kill them big, kill them now“, jak sám uvedl na nominačním sjezdu v Clevelandu. 

Další nevýhody Clintonové
Hillary Clintonová má program, zkušenosti i mnohem více peněz. Snaží se rozkročit odleva doprava a být tou přijatelnější kandidátkou jak pro sandersovské pokrokáře, tak pro klasické republikány typu Johna Kasicha nebo Johna McCaina. 

Na rozdíl od Trumpa ale nabízí Clintonová jenom minimální naději, že se USA v příštích letech nějak zásadně změní, ať už v dobrém či zlém. Navíc jedná tak trochu jako robotka, reaguje šablonovitě jako z politických příruček a soustředí kolem sebe jen minimální energii. 

Michael Moore uváděl před několika dny v talkshow zážitek z Trumpovy kampaně v jeho domovském Michiganu, kde Trump přesvědčoval s ohromným úspěchem zaměstnance jedné z montoven z tribuny přímo před závodem, že když nezvítězí, bude výroba z místa přesunuta do Mexika. Těmito způsoby získává mnoho voličů, kteří nemají jasnou stranickou preferenci a o politiku se nikdy moc nezajímali. A patří se připomenout, že v USA přesáhla volební účast v posledních dekádách jen zřídka 55 procent.

Clintonová přitom může nabírat nové voliče spíše už jen jako Anti-Trump – kandidátka, jíž se uvěří, že je menším zlem než její soupeř. Podle Moora by přitom nejúčinnější zbraní proti Trumpovi byla v následující kampani satyra.

Co ještě ovlivní volby
Znalci americké politiky se shodují, že výsledek letošních prezidentských voleb nelze spolehlivě předpovědět – ostatně právě proto se vede kvalifikovaná pře jen nad tím, kdo je favoritem. Nelze dopředu odhadnout, jak mistr silných slov, tlachů a prasečího humoru Trump obstojí v dlouhých prezidentských debatách ve formátu jeden na jednoho. Obtížně také předpovídat, jak se zadaří letos relativně hodně populárním kandidátům třetích stran – libertariánovi Garymu Johnsonovi a zelené Jill Steinové.

Může se udát velký teroristický útok, což by dle analytiků pomohlo Trumpovi. Či může přijít útok šíleného střelce s mnoha oběťmi, což by posílilo pozici Clintonové. 

Ze zklamaných Sandersových příznivců upřednostňuje Trumpa před Clintonovou jen pětina, třebaže sám Trump sandersovcům stále podkuřuje. Významná část této voličské skupiny však může nakonec zůstat doma. A stejně se mohou zachovat i mnozí Afroameričané....

U bílých mužů vedl Trump po clevelandském kongresu, tedy v minulém týdnu, už o třicet procent. Kampaň Hillary Clintonové utratila dosud za reklamy sedmapadesát milionů dolarů. Kampaň Dolanda Trumpa jen čtyři miliony. 

Jistotou jsou pouze okolnosti výše popsané. A pak přirozeně Chuck Norris. Jediný člověk, který umí, jak známo, dělat kliky bez rukou, vyrobit druhý nálev z instantní kávy či vypít pivo i se sklenicí, má samozřejmě vždycky pravdu. Jím doporučení prezidentští kandidáti však zatím vždycky prohráli: Mike Huckabee, a poté John McCain v roce 2008; Ron Paul, Newt Gingrich a nakonec Mitt Romney o čtyři roky později.

Chuck Norris je tedy zřejmě vždy skrytě pro oponenty svých vyvolenců; letos konkrétně pro Clintonovou. Respektive samozřejmě: Hillary Clintonová je zřejmě skrytě pro Chucka Norrise.

Zdroj: http://denikreferendum.cz/clanek/23451-chuck-norris-je-zrejme-skryte-pro-clintonovou

---

‚Amerika je zase o něco úžasnější.‘ Hillary plní sny - ale co její špatná pověst?

DEMOKRATICKÉ OBJETÍ. BARACK OBAMA A HILLARY CLINTONOVÁ NA NOMINAČNÍM SJEZDU VE... | FOTO: REUTERS FILADELFIE Demokraté po osmi letech opět psali historii. Po nominaci prvního Afroameričana v úterý poslali do boje o Bílý dům první ženu. Pokud Hillary Clintonová v listopadu vyhraje, stane se 45 .prezidentem v dějinách USA. Faktem však je, že musí zapracovat na své špatné pověsti, píše z Filadelfie zvláštní zpravodaj LN Eduard Freisler.

DEMOKRATICKÉ OBJETÍ. BARACK OBAMA A HILLARY CLINTONOVÁ NA NOMINAČNÍM SJEZDU VE... | FOTO: REUTERS

FILADELFIE  Demokraté po osmi letech opět psali historii. Po nominaci prvního Afroameričana v úterý poslali do boje o Bílý dům první ženu. Pokud Hillary Clintonová v listopadu vyhraje, stane se 45 .prezidentem v dějinách USA. Faktem však je, že musí zapracovat na své špatné pověsti, píše z Filadelfie zvláštní zpravodaj LN Eduard Freisler.

Delegace Kalifornie jako by nepatřila do davu, který zaplnil arénu Wells Fargo ve Filadelfii, aby zde nominoval Hillary Clintonovou na prezidenta. Delegáti nejlidnatějšího státu Unie jsou vzpurní a neúnavně skandují jméno senátora z Vermontu Bernieho Sanderse, rivala Clintonové z vyhrocených primárek.


První státy začínají hlasovat. Alabama v drtivé většině volí Clintonovou. Delegace Aljašky, kde Sanders v tamních volebních shromážděních získal 82 procent hlasů, ale s pýchou nominuje senátora. Čím dál tím víc je ale zjevné, že se nechystá žádná vzpoura. I delegace, které přisoudí více hlasů Sandersovi, označují Clintonovou jako „budoucí prezidentku USA“.Sanders se objevuje v nedaleké loži a v jedné chvíli jeho charakteristicky shrbená postava s bílými vlasy povstane a zbožňujícímu davu několikrát pokyne, což má následující efekt: skupiny jeho příznivců se vynořují po celé aréně mezi stoupenci Hillary Clintonové, kteří mají přichystané cedule se sloganem „Jsem s ní“.

Šéf Bílého domu Obama v projevu velebil kvality Hillary Clintonové | (0:31) | video: Reuters

‚Jsem s ní‘

Mezi delegáty Kalifornie těsně před jejich hlasování dochází k dramatickému momentu, kdy takzvaní „whips“ (členové strany, kteří mají mimo jiné dbát na disciplínu delegátů a postarat se o to, aby nezmeškali důležité hlasování– pozn. red.) rozdávají kalifornským delegátům poutače „Jsem s ní“, a to i stoupencům Sanderse.

Většina přijímá a kalifornská rebelie pomalu utichá. Když zazní jméno státu nad hlavami tamních delegátů, dominují slogany přející Clintonové. Na přítomné delegáty silně doléhá pocit historie. „Amerika je zase o něco úžasnější. Jsem hrdá na to, že moje strana nominovala Baracka a teď Hillary,“ říká mi v slzách delegátka ze Severní Karolíny, která se představuje jako Claire.


První dáma sklízí ovaceNěkteré ženy v davu na tento okamžik čekaly celý svůj život. Geraldine Emmettová z arizonské delegace například nedávno oslavila 102. narozeniny. Tato žena po většinu svého života bojovala za rovnoprávnost, ostatně narodila se šest let předtím, než ženy vůbec získaly právo volit.


Obamová popsala Clintonovou jako přirozeného pokračovatele prezidentství Baracka Obamy. V jedné pasáži řekla, že jako první dáma se každé ráno probouzí v Bílém domě, který postavili otroci. Z oknavidí na trávníku své dvě dcery, pro něž je dnes Clintonová coby potencionální prezidentka inspirací.Historický okamžik podtrhla o den dříve svým emocionálním projevem Michelle Obamová, která sklidila v liberálníchkruzích velké uznání. Dokonce sám Donald Trump, jenž si libuje ve svých twitterových zprávách v ostré kritice a osobních urážkách, projev pochválil.

„Když se zamyslím nad tím, jakého prezidenta chci pro moje holky a pro všechny děti, ona je tou osobu, kterou chci,“ prohlásila dále Obamová, kterou by mnozí liberálové rádi viděli kandidovat do Bílého domu. Někteří s neskrývaným cynismem poukazují v této souvislosti na rok 2020, Hillary Clintonové tak přisuzují jen jedno volební období.

„Když se zamyslím nad tím, jakého prezidenta chci pro moje holky a pro všechny děti, ona je tou osobu, kterou chci,“ prohlásila dále Obamová, kterou by mnozí liberálové rádi viděli kandidovat do Bílého domu. Někteří s neskrývaným cynismem poukazují v této souvislosti na rok 2020, Hillary Clintonové tak přisuzují jen jedno volební období.

„Když se zamyslím nad tím, jakého prezidenta chci pro moje holky a pro všechny děti, ona je tou osobu, kterou chci,“ prohlásila dále Obamová, kterou by mnozí liberálové rádi viděli kandidovat do Bílého domu. Někteří s neskrývaným cynismem poukazují v této souvislosti na rok 2020, Hillary Clintonové tak přisuzují jen jedno volební období.

Obama v myslích delegátů

V myslích spousty delegátů je ale jméno Baracka Obamy. Mnozí z nich mají za to, že Clintonová „ochrání“ jeho legislativní úspěchy, jako například zdravotní reformu, která zatím poskytla dostupné pojištění dvaceti milionům Američanů. Trump stejně jako drtivá většina republikánů chce zákon zničit.


Faktem ale je, že Hillary Clintonová musí zapracovat na své špatné pověsti. Republikáni a část demokratů (především stoupenci Bernieho Sanderse) ji považují za bezcharakterní, mocichtivou ženu, které nelze důvěřovat. Clintonová je dnes populární jen pro 38 procent Američanů. Jen jeden prezidentský kandidát byl v historii stejně neoblíben jako ona – Donald Trump.Především černošští delegáti berou letošní volby osobně. Odmítají Ameriku podle Trumpa, který zemi popsal jako upadající velmoc, zmítanou násilím a rozvrácenou ekonomikou. „Vytváří (Trump – pozn. red.) ohavnou iluzi o tom, že první černošský prezident zcela selhal,“ zlobil se Malcom Kenyatta, když kráčel do arény, aby tu se svou delegací za Pensylvánii podpořil Hillary Clintonovou. Podle něj je stejně jako Obama terčem skandálních a zlomyslných pomluv a urážek.

Autor je zvláštní zpravodaj LN ve Filadelfii.

EDUARD FREISLER

Zdroj:http://www.lidovky.cz/amerika-je-zase-o-neco-uzasnejsi-hillary-plni-sny-ale-co-jeji-spatna-povest-1tg-/zpravy-svet.aspx?c=A160728_121837_ln_zahranici_msl

---

Clintonová po nominaci v průzkumu předstihla Trumpa

Demokratická kandidátka na úřad prezidentky Spojených států Hillary Clintonová vede nad svým republikánským rivalem Donaldem Trumpem o šest procentních bodů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reuters/Ipsos.

Demokratická kandidátka na úřad prezidentky Spojených států Hillary Clintonová vede nad svým republikánským rivalem Donaldem Trumpem o šest procentních bodů. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reuters/Ipsos.

Hillary Clintonová

FOTO: Kevin Lamarque, Reuters

Dnes 7:18 - Washington

Bývalou ministryni zahraničí by nyní podle této ankety podpořilo téměř 41 procent respondentů, zatímco Trumpa 35 procent, napsala agentura Reuters. Jde o reakci na její nominaci do voleb na konventu Demokratické strany, kde byla zvolena aklamací na žádost jejího soupeře z primárek, levicového senátora Bernieho Sanderse. [celá zpráva]

Před sjezdem Clintonová na Trumpa, kterého republikáni nominovali o týden dříve,  ztrácela. V pondělí zveřejněný průzkum televize CNN přisoudil Trumpovi 48 procent příznivců, zatímco Clintonové jen 45 procent.

Ovšem v úterý zveřejněný průzkumu televize NBC News ukázal, že by Clintonovou volilo 46 procent dotázaných, zatímco Trumpa o jeden procentní bod méně. Oboje je v mezích statistické chyby, která činí okolo tří procentních bodů.

Útok na počítače demokratů byl rozsáhlejší

V rámci útoku na počítače Demokratické strany pronikly hackeři i do počítačové sítě používané kampaní demokratické kandidátky na úřad prezidentky Spojených států Hillary Clintonové.

Již dříve se objevily zprávy o tom, že hackeři napadli Národní demokratický výbor (DNC) i stranický výbor pro získávání finančních prostředků pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů.

Mluvčí kampaně Clintonové nyní uvedl, že hackeři pronikli do analytického programu DNC, který kampaň spolu s řadou dalších institucí využívá. Dodal však, že zatím neexistují žádné důkazy průniku do interních systémů kampaně.

Americké ministerstvo spravedlnosti podle zdrojů Reuters vyšetřuje, zda kybernetické útoky na instituce Demokratické strany představují hrozbu pro bezpečnost Spojených států.

První vyšetřování ukázala, že útok byl veden ze zahraničí, zřejmě z Ruska. Demokraté na sjezdu varovali před ruským vměšováním do voleb. [celá zpráva]

Moskva obvinění odmítla jako nepodložená.

Novinky, ČTK

Zdroj: https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/410620-clintonova-po-nominaci-v-pruzkumu-predstihla-trumpa.html

---

Uvrhne Hillary Clintonová svět do jaderné apokalypsy?

Zveřejněno 28.7.2016

Tvrdá protiruská rétorika Hillary Clintonové ji zavedla do slepé uličky. Průměrní Američané budou očekávat z její strany radikální akce, což může nakonec vést k třetí světové válce, uvedl vedoucí představitel americké Republikánské strany v soukromém rozhovoru s deníkem politonline.

Hillary Clintonová učinila celou řadu výslovně protiruských poznámek, jako například, že „KGB nemá duši“. Přísahala také, že podnikne veškeré úsilí, aby nedovolila Sovětskému svazu znovu se sjednotit a slíbila, že „Rusko potrestá“.

Clintonová, která se radovala ze zabití Bin Ládina a také ze smrti Muammara Kaddáfího a přidělila milióny opozičním blogerům a podporovala „oranžové revoluce“ v post-sovětském prostoru, bude i nadále zhoršovat konfrontaci s Ruskem.

Clintonová se snaží „vystrnadit Putina“ a přijmout veškeré úsilí, aby ukázala odpor vůči ruskému rostoucímu vlivu uvnitř i mimo Rusko. Clintonová se bude snažit vytvořit tolik hotspotů po celém Rusku, jak jen to bude možné, uvedl republikánský úředník.

Hillary Clintonová nebude váhat poslat smrtící zbraně na Ukrajinu, bude trvat na nasazení mírového kontingentu NATO a zmrazí ruské obchodní aktiva bez soudu, věží americký úředník.

NATO plavidla Aegis se objeví v Černém moři a US Air Force bude nařízeno, aby strašilo hlídkové ruské letouny. V Evropě Clintonová zařídí něco podobného, aby konfrontovala Varšavskou smlouvu a NATO, dodal.

Hillary Clintová chce zopakovat triumf svého manžela v ponížení Ruska

„To není jako případ v Benghází, když Clintonová šílela poté, co byl v Libyi zabit americký velvyslanec. Zde se může uchýlit k přímé bojové konfrontaci- na Ukrajině, v mezinárodních vodách, nebo v neutrálním nebi mezi USA a Ruskem,“ uvedl úředník.

„V opačném případě bude pohlcena jako vánoční dort. Nemůže hrát na faktor, že je jako prezidentka žena. Vše by mohlo vést k masakru, a můžeme se jen modlit k Bohu, aby nelétaly jaderné střely,“ doufá politik.

Je veřejným tajemstvím, že Hillary Clintonová je válečný jestřáb, stejně jako dnešní válečná lobby v Bílém domě. Clintonová byla šťastná, když byli zabíjeni civilisté na Ukrajině a tvrdila, že Donbas se hemží teroristy, kteří musí bít zneškodněni. Během své služby jako americká ministryně zahraničí přešla úplně na vojenskou agendu.

Hillary Clintonová nenávodí Rusko, ale slovo „nenávist“ je v tomto případě velmi měkké. Její manžel lámal a ponižoval Rusko v průběhu roku 1990, kdy veřejně zesměšňoval opilého Jelcina. Hillary by ráda opakovala triumf svého manžela. Ona nechápe, jaká je Rusko země dnes. Věří, že dnešní Rusko je stále stejné, jako bylo během roku 1990. Vidí  Rusko jako slabého, ale arogantního soupeře, který musí být rozdrcen co nejdříve.

Laureát Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass varoval před třetí světovou válkou necelé tři týdny před jeho smrtí. Globální průzkum 1.395 odborníků na mezinárodní vztahy vedený Foreign Policy a CWM ukázal, že většina politických analytiků věří, že třetí světová válka bude rozpoutána mezi Ruskem a Spojenými státy.

Přední ekonomka Davosu, Margareta Drzeniek-Hanouz připustila, že 25 let po pádu Berlínské zdi bude svět znovu čelit riziku jaderného konfliktu mezi mocnostmi. Bývalý majitel jaderného kufru Sovětského svazu, bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov také věří, že kvůli bezprecedentnímu útoku Západu na Rusko, svět stojí na pokraji jaderné války.

Bývalý poradce amerického prezidenta Regana pro ekonomické otázky Paul Craig Roberts uvedl, že vítězství Hillary Clintonové v nadcházejících prezidentských volbách v USA by znamenalo válku s Ruskem. Pokud se Clintonová ujme funkce jako prezidentka, konflikt mezi oběma zeměmi bude nevyhnutelný, a pravděpodobně jaderný.

Bude Hillary Clintonová ženou, která uvrhne svět do jaderné apokalypsy? Doufáme, že ne.

Zbývající čas do půlnoci symbolizuje intenzitu mezinárodní situace a pravděpodobnost jaderné katastrofy. Půlnoc znamená, že již začala. Nyní jsou hodiny „Doomsday Clock“ nastaveny tři minuty do armagedonu.

 

(PRAVDA/ svobodnenoviny.eu)

---

...doporučené externí odkazy

...

---

...tip na stránku 

Donald Trumph trochu jinak

PizzaGate

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na