ZÁNĚT LEDVIN: POZNEJTE HO, DOKUD JE ČAS!

ZÁNĚT LEDVIN: POZNEJTE HO, DOKUD JE ČAS!

Zánět ledvin v létě? Bohužel ano, a o letošních prázdninách je ještě blíže, než si myslíte! Sice nás kvůli chladnějšímu počasí nelákají bazény s příjemně studenou vodou, mnohé z nás si ale chtějí užít odlehčené outfity, a tak odkládají více, než je zdrávo... a bolestivý zánět močových cest, následně i ledvin je na světě.

03. 08. 2011EVA ČEPELÁKOVÁ

„Zánět ledvin neboli zánět horních močových cest (pyelonephritis) je zánětlivé onemocnění postihující tkáň ledviny, pánvičku a močovody, které vedou moč z ledvin do močového měchýře,“ vysvětluje MUDr. Luděk Leder. Ledviny slouží jako filtr krve. Třídí všechny špatné látky, které se dostanou do našeho těla. Díky nim jsou pak škodliviny spolu s močí vyloučeny. Je tedy velmi důležité, aby ledviny fungovaly, jak mají – zánět však může vést až k jejich selhání!

Z čeho vzniká zánět ledvin?

Zánět ledvin nedostanete „jen tak“. Viníkem může být výše zmíněné prochlazení, častými původci jsou také bakterie, které se vzestupně šíří močovodem z měchýře (špatná hygiena, pohlavní styk, koupání v přírodě v nečisté vodě…), proto jsou také často zánět močového měchýře a ledvin souběžné (užitečné informace si přečtěte v článku Stop zánětu močového měchýře). V některých případech se infekce ledvin v těle může rozšířit krví. Zvýšené riziko zánětu také hrozí u lidí s vysokým krevním tlakem nebo oslabeným imunitním systémem.

FOTO: THINKSTOCKZánět ledvin je způsoben i oslabenou imunitou

Příčinou může být podlomené zdraví

„Bylo to v období, kdy jsem prožívala velké stresy, konec studia, státnice. Objevily se velké problémy s imunitou. Všechno se mi ,sypalo', nastoupila hnisavá angína, prodělala jsem mononukleózu. V tu dobu mě hodně bolela záda, ale vzhledem k jiným zdravotním problémům jsem bolest brala jako součást celkového špatného zdravotního stavu. Pak jsem si náhodně před bratrem, který je lékař, postěžovala, že mě hodně bolí záda. Bratr pak jen lehce poťukal do určitých míst, a bylo mu vše jasné. Následovaly další antibiotika, tentokrát na zánět ledvin,“ svěřuje se čtenářka Jana.

Příznaky zánětu ledvin

Takzvaný akutní (rychle nastupující) zánět ledvin s sebou obvykle přináší výrazné příznaky. „Mohou jimi být horečka, zimnice a třesavka, bolesti v bederní krajině, eventuálně v podbřišku či zvracení. Někdy se mohou vyskytnout také příznaky infekce dolních močových cest, tedy pálení, řezání, častější močení, kalná, páchnoucí moč nebo i přítomnost krve v moči," popisuje urolog Luděk Leder.

Pokud se jedná o zánět chronický, je o to nebezpečnější – mnohdy se totiž projevuje jen slabými příznaky, a to je o důvod víc, proč by hlavně ženy neměly podceňovat i mírné potíže. Nikdy nevíte, jakou vážnější nemoc mohou skrývat (nádorová onemocnění, záněty dalších orgánů v břišní oblasti).

JAK JSOU NA TOM SE ZÁNĚTEM LEDVIN MUŽI?
JAK JSOU NA TOM SE ZÁNĚTEM LEDVIN MUŽI?

Muži nejsou k zánětům ledvin tolik náchylní jako ženy. Jejich močová trubice je dlouhá zhruba 12–25 centimetrů, zatímco ta ženská měří jen necelých 5 centimetrů. Vlivem toho a tělesné stavby u žen existuje mnohem větší riziko přenosu bakterií do močových cest a následně do ledvin. Vždy dodržujte pravidlo utírat se po toaletě zepředu dozadu směrem ke konečníku, nikdy ne naopak!

 

Jak „bolí“ ledviny?

Bolest v oblasti beder je častým projevem tohoto onemocnění. Jenže, jak poznáte, jestli se jedná o ledviny, nebo zkrátka jen namožená záda? Pokud jde o ledviny, bolest obvykle pociťujete vzadu v oblasti mezi posledním žebrem a kyčelní kostí, anebo také v boku. Pokud si na místo přitlačíte a rychle tlak povolíte, ucítíte prudší, tupou bolest vycházející zevnitř.

ledvinové kameny
LEDVINOVÉ KAMENY
Samostatnou kapitolou jsou ledvinové kameny. Vytvářejí se špatnou životosprávou (nedostatek tekutin, pohybu, přejídání, nezdravá jídla). Jedná se o shluky minerálů rozpuštěných v moči. Zvětší-li se na více než dva milimetry, mohou průtok moči blokovat, což pekelně bolí a často vede k zánětu ledvin. Jestliže pociťujete bolesti v podbřišku, třísle nebo v boku, raději navštivte urologa.

Jak probíhá vyšetření?

Pokud máte podezření na zánět ledvin, neváhejte s návštěvou lékaře, který vás prohmatá a provede sedimentaci (vyšetření krve). Při podezření poté provede mikroskopické vyšetření moči, které prokáže, kolik je v ní obsaženo bílých krvinek a bakterií. Kultivační vyšetření moči zjistí původce a citlivost na antibiotika, popřípadě se provádí i ultrazvuk močových cest. Takovéto vyšetření tedy zánět ledvin bezpečně odhalí.

Teprve poté jsou předepsány vhodné léky. Nejčastěji jde o antibiotika z chinolonové, tetracyklínové, eventuálně cefalosporinové řady – ofloxacin, ciprofloxacin, deoxymykoin aj. Drtivá většina zánětů je tímto způsobem úspěšně doléčena.

Co se stane, když zánět zanedbáte?

Každý lékař vám potvrdí, že se zánětem horních cest močových není radno si zahrávat. Následky totiž mohou být fatální! Pokud ledviny „trápíte“ neléčeným zánětem, jejich funkční schopnost nenávratně klesá. A jestliže dojde k jejich selhání, váš život doslova visí na vlásku. Je nutné provádět dialýzu (čistění organismu) pomocí speciálního přístroje, a to zpravidla třikrát týdně po dobu čtyř až šesti hodin. Ne vždy však vede k úplnému uzdravení. Další možností je provedení komplikované transplantace. A o tu asi nikdo z vás nestojí, že?

Vždy proto pamatujte na to, že zdraví máte jen jedno. Každá žena by se proto měla opatrovat a nepodceňovat byť sebemenší příznaky. V souvislosti s ženskými problémy si přečtěte článek: Ptali jsme se gynekologa: co ženy trápí v létě?, který se vám zvláště v tomto období bude hodit!

Vždy proto pamatujte na to, že zdraví máte jen jedno

Zdroj: http://search.seznam.cz/?q=mu%C5%BE+%C5%BEena+ledviny&url=http%3A%2F%2Fwww.prozeny.cz%2Fmagazin%2Fzdravi-a-zivotni-styl%2Fnase-zdravi%2F25889-zanet-ledvin-poznejte-ho-dokud-je-cas&data=lgLEENL_gtrgoM5gd6eixfHz62rEQLCY5OwEJSdPtSMKRvb9NfsrjaVZkOM9HL8nvorc32cb9m9v10UXazvGO3M6e_4JGovql_JhniPj2Ge_1CL4K3DOV8naQMQCm7iSxAIHzMQCCgs%3D

---

Zánět ledvin v těhotenství

Published by admin on 7.8.2013 | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Zánět ledvin v těhotenství

Obecně je známo, že záněty ledvin postihují častěji muže. Ženy jsou v mnohých případech ušetřeny. Je to dáno jejich stavbou těla, především stavbou močových cest, díky nimž se infekce šíří do zbytku těla. Naproti tomu je ale riziko mezi ženami velmi silné v době, kdy jsou v jiném stavu, těhotné. Zatím ještě nenarozené dítě svým tlakem na močový měchýř může žen způsobit nepříjemnosti. To způsobuje, že moč nemůže tak dobře z těla odtékat a následně z toho vznikají záněty ledvin. Není to ale jediná příčina. Riziko onemocnění během těhotenství je závislé i na mnohých dalších faktorech.

Onemocnění (přítomnost mikroorganismů, ale i jiné zdravotní problémy) během těhotenství je závislé taky na tom, zda se jedná o ženu, která se chystá na svůj první porod nebo již v minulosti někdy porodila. Dalším faktorem je věk rodičky. S přibývajícím věkem, roste riziko, jedná se ale o případy vyššího věku, přes třicet pět let.

Pokud ženy jsou ve stavu očekávání svého potomka a již dříve budoucí rodička prodělala zánět močových cest, měla by se na ženu klást větší lékařská pozornost. K okamžité léčbě, i přes probíhající těhotenství, musí dojít okamžitě, projeví-li se sebemenší problémy. Spojitost mezi zánětem močových cest a následnému zánětu ledvin se v minulé době prokázalo již několikrát, proto je nutní si na to dávat pozor.

Je téměř běžné, že následkem infekce močových cest je zánět tzv. ledvinové pánvičky. Jedná se o velmi nebezpečné onemocnění, které je ještě nebezpečnější tím, že většina příznaků je téměř nepozorovatelných.

U těhotných žen se ve většině případů setkáváme s chronickou delší formou této zánětlivé nemoci. Naproti tomu akutní forma s rychlým a zřetelným průběhem se objevuje pouze zřídka.

Každý, kdo má již nyní strach o své zdraví může být v klidu. Toto onemocnění má velmi dobré vyhlídky do budoucnosti. Pokud se zachytí včas, pacient se nemusí obávat. Pokud hlavní příčinou je pouze přítomnost bílkovin v moči, není se čeho bát. Horší situace nastává tehdy, dostaví-li se ještě zvýšený krevní tlak.

Velkému riziku se vystavují ženy, které ještě nejsou ani ve dvacátém osmém týdnu těhotenství. Je zde velká pravděpodobnost, že plod odumře, následkem zánětu. K úmrtí plodu dochází asi v jedné čtvrtině případů. Pokud přeci jen ke smrti nenarozeného plodu nedojde, může žena očekávat další komplikace v podobě předčasného porodu. Nepříjemnosti čekají až tři čtvrtiny postižených zánětem s chronickou podobou. Jedná se o problémy s činností ledvin, zvracení nebo nesnesitelné křeče.

Riziko prodělání zánětu ledvin u žen, které jsou těhotné, je vysoké. Situace je ještě horší tehdy, trpí-li žena zhoršenou funkcí ledvin již od počátku těhotenství. K umělému ukončení těhotenství může dojít v případech, kdy žena trpí nějakou poruchou funkce ledvin již na počátku těhotenství. Situace je v tomto případě velmi pesimistická a pro ženu, ale i dítě téměř neřešitelná s dobrými výsledky.

Zdroj: http://www.doktornet.cz/zanet-ledvin/zanet-ledvin-v-tehotenstvi/

---

Zánět ledvin

Příznaky zánětu ledvin

  • časté močení
  • časté nutkání k močení
  • zvýšená tělesná teplota
  • pálení při močení
  • bolest beder
  • mikroskopická krev v moči
  • zapáchající moč
  • zakalená moč
  • bolest při močení
  • časté noční močení
  • snížení počtu červených krvinek
  • bledost
  • vysoký krevní tlak
  • schvácenost
  • třesavka
  • krev v moči
  • bolest břicha
  • horečka
  • zvracení
  • zmatenost
  • svědění kůže
  • řídnutí kostí
  • hubnutí
  • časté infekce
  • pomočování

Popis zánětu ledvin

Pyelonefritida je infekční zánětlivé onemocnění ledvin, většinou bakteriálního původu (doslova se jedná o zánět pánvičky ledvinné a ledviny).

Může se vyskytovat ve formě akutní (rychle nastupující, probíhající s výraznějšími příznaky) nebo chronické (dlouho trvající, s vleklými, méně specifickými příznaky, případně bez příznaků). K onemocnění dochází nejčastěji tak, že infekce vystoupá do ledviny z močových cest.

V případě nedostatečného nebo žádného léčení může vést k selhání ledvin. Pyelonefritida je jednou z hlavních příčin chronické renální insuficience (ledvinové nedostatečnosti), která vede při postižení obou ledvin k nutnosti náhrady funkce ledvin dialýzou.

Příčiny vzniku zánětu ledvin

Ledviny slouží v těle především k očišťování krve od splodin a metabolitů tak, aby v krvi zůstalo jen to, co má. Tvoří se v nichmoč, ve které tyto splodiny putují do pánvičky ledvinné a z ní do močovodů. Močovody odvádějí moč do močového měchýře, kde dochází k jejímu sběru a odkud je poté odváděna močovou trubicí ven z těla.

Onemocnění většinou nevzniká jen tak, nýbrž na podkladě přítomnosti nějakého rizikového faktoru. Nejčastěji jde o infekci vzestupnou, kdy dojde k vystoupání bakterií močovodem z měchýře, případně z močové trubice až do ledviny (ascendentní šíření infekce). K tomu disponují určité rizikové faktory, zmíněné níže.

V některých, méně častých případech může dojít k tomu, že se infekce do ledviny dostane krví. V těchto případech bývá pyelonefritida komplikací základního onemocnění, jakými jsou např. hnisavý zánět kloubu nebo bakteriální endokarditida. Infekce se pak po těle roznáší krví a může se uchytit právě třeba v ledvině (hematogenní šíření infekce).

Rizikové faktory zánětu ledvin

K rizikovým faktorům patří především zhoršení (znemožnění) odtoku moči, ke kterému dochází v následujících případech.

Jedná se o přítomnost močových kamenů v průběhu močových cest (urolithiasa), které mohou zamezovat normálnímu odtoku moči, nezbytnému pro očišťování močových cest od bakterií.

Dále mohou být překážkou v odtoku nádorová onemocnění prostaty, močového měchýře, gynekologické tumory nebo benigní hyperplazie prostaty.

Většímu riziku jsou dále vystaveny ženy. U nich je zvýšené riziko vzniku infekce dáno jejich anatomií močových cest. Ženy mají velmi krátkou močovou trubici, takže je pro bakterie jednodušší dostat se do vyšších oddílů močových cest.

Dále je to dáno tím, že vyústění močové trubice se u žen nachází v těsné blízkosti pochvy a análního otvoru, které bývají běžně osídleny bakteriemi.

Samostatnou kapitolou je těhotenství, při kterém se k těmto rizikovým faktorům někdy přidává obtížnější vyprazdňování močového měchýře, kdy dochází z tlaku plodu na měchýř k městnání moči.

Dalším faktorem zvyšujícím riziko je tzv. vezikoureterální reflux. Normálně jsou močovody při vyústění do močového měchýře uzavřené a otevírají se jen v případě, když jimi teče moč směrem do měchýře. U lidí s vezikoureterálním refluxem dochází k tomu, že určitá část moči, která je přítomna v měchýři se občas vrací zpět do močovodů. Tato porucha se vyskytuje častěji u dětí, které pak trpí opakovanými záněty ledvin. Může se vyskytovat ale i v dospělém věku.

Ve zvýšeném riziku jsou lidé, kteří mají ochrnutu dolní polovinu těla. Jednak jim chybí citlivost, takže nevnímají případné známky zánětu močových cest, za kterých se pak může rozvinout pyelonefritida a jednak mají poruchy vyprazdňování měchýře kdy dochází k dlouhodobému městnání moči v měchýři.

Rizikovým faktorem je dále oslabení imunity, jaké bývá u lidí s HIV, onkologickými onemocněními, osob trpících cukrovkou (diabetes mellitus) nebo u pacientů na imunosupresivní terapii (lidé po transplantacích, lidé trpící autoimunitním onemocněním).

Patří sem i dlouhodobé zavedení cévky, které je nutné u některých ležících pacientů v nemocnicích.

Z rizikových onemocnění, které hrozí vznikem pyelonefritidy jsou to především výše zmíněná infekční endokarditida a hnisavé záněty kloubů.

A samozřejmě je rizikovým faktorem infekce dolních močových cest.

Prevence zánětu ledvin

K preventivním opatřením patří především pravidelný příjem tekutin, kvůli tomu, aby docházelo k pravidelnému močení a tím k očišťování močových cest. U žen se doporučuje dojít si na toaletu co nejdříve po pohlavním styku, při kterém může dojít k zanesení bakterií do močové trubice.

Dále má prospěšné působení brusinkový džus, který do jisté míry působí v močových cestách protizánětlivě. Pít by ho neměli pouze lidé, užívající warfarinové preparáty (léky na snížení srážlivosti krve), jelikož díky interakcím s warfarinem zvyšuje náchylnost ke krvácení.

Osobní hygiena v intimních partiích by měla být zvláště u žen pravidelná a poctivá.

V prevenci zánětu močových cest obecně platí vyvarovat se prochladnutí (záda v teple, nesedět na studené podložce) a v případě výskytu obtíží při močení (bolestivé močení doprovázené pálením, řezáním) vyhledat lékaře, aby mohla být případná infekce ihned zaléčena.

Z dalších preventivních opatření je dobré posilovat imunitu, tedy přijímat dostatek vitamínů (ovoce, zelenina), pravidelně odpočívat a spát a dopřávat tělu dostatek přiměřeného pohybu.

Zvlášť velký důraz na prevenci (ale také léčbu) je třeba klást u lidí trpících cukrovkou, u kterých jsou pyelonefritidy poměrně častým onemocněním.

Příznaky a projevy zánětu ledvin

Příznaky se vyskytují jednak na močových cestách a jednak mimo ně, podle závažnosti postižení.

Z následujících příznaků se mohou vyskytovat jen některé, ale též všechny najednou. Jedná se především o časté močení a výrazné, leckdy trvalé nutkání na močení a to i v průběhu noci ve spánku (nykturie).

Při močení se vyskytují bolesti charakteru řezání nebo pálení a moč mívá zakalený vzhled, často nepříjemně zapáchající. V moči se též může vyskytnout přímo hnis a vzácností není ani krev. Někdy též dochází k nemožnosti vymočit se při veškeré snaze.

K těmto projevům, vypovídajícím o onemocnění močových cest se přidávají další, které už nemusí být tak specifické, ale k onemocnění patří a potvrzují diagnózu.
Bývá bolest nebo pocit tlaku v břiše a také v bedrech, zvýšená teplota.
Při závažnějším postižení teplota stoupá až k horečce (teplota nad 38˚C), objevuje se třesavka acelková schvácenost. K tomu se může přidat zvracení a zmatenost.

U dětí může být nerozpoznaná pyelonefritida jednou z příčin nočního pomočování. Zvlášť varovné je to v případech, kdy se dítě v noci již normálně nepomočuje a najednou opět začne.

U chronické formy bývají obtíže nespecifické, mohou převládat příznaky „chřipkové“, ale výjimkou není ani zcela asymptomatický průběh. U těchto pacientů, pokud jsou pyelonefritidou postiženy obě ledviny, hrozí vysoké riziko chronického selhání ledvin, končící často bohužel ztrátou funkce ledvin s nutností náhrady ledvinných funkcí dialýzou.

Pak se mohou objevit až příznaky, které má na svědomí chronické selhávání ledvin. V tom případě se může vyskytnout vysoký krevní tlakanemie (chudokrevnost), osteoporóza a často též trvalésvědění kůže.

Při těžkém neléčeném selhávání vzniká tzv. uremický syndrom, z důvodu nedostatečného očišťování krve od močoviny. Ten se projevuje výrazným úbytkem na váze, častým nutkáním na zvracení až zvracením, a někdy též krvavými průjmy.

Dále se vyskytují opakované infekce z důvodu snížené imunity a sklonům ke krvácení.
Lidé s chronickou pyelonefritidou mohou mít také opakované ataky akutní pyelonefritidy.

Léčba zánětu ledvin

Pokud je průběh nekomplikovaný, jsou na prvním místě v léčbě pyelonefritidy antibiotika. Také se používají léky na zmírnění průvodních obtíží, především nesteroidní antiflogistika (protizánětlivé léky). Je doporučován vysoký příjem tekutin.

U těžších případů a případů opakovaných infekcí bývá nutná hospitalizace, kdy se antibiotika podávají nitrožilně a dochází k řadě dalších vyšetření, která mají za úkol rozpoznat příčinu onemocnění.

Pokud se jako příčina opakovaných infekcí zjistí urolitiáza nebo vezikoureterální reflux, řeší se tyto příčiny na urologickém oddělení. U urolitiázy je nutno kameny odstranit, což se provádí nejčastěji tzv. lithotripsí, kdy se kameny rozbíjejí pomocí ultrazvukových vln z venčí těla. V případě vezikoureterálního refluxu je na místě chirurgická korekce této abnormality.

Komplikace zánětu ledvin

V případě neléčení vážné infekce je nebezpečnou komplikací vznik sepse, při které jsou celé ledviny (nebo jedna) postiženy hnisavým zánětem, který se odsud šíří do celého těla.

Dále může dojít k akutnímu selhání ledvin (při postižení obou ledvin) se zástavou odtoku moči, kdy se odpadové produkty hromadí v organismu a otravují ho, což může mít velice vážné následky.

U chronických pyelonefritid pak při nerozpoznání dochází k chronickému selhání ledvin, které vede k postupné ztrátě funkce ledvin a nutnosti dotyčného pravidelně dialyzovat.

Zdroj: http://nemoci.vitalion.cz/zanet-ledvin/

---

Zánět ledvin

18.3.2012 , Josef Prokeš

 

Zánět ledvin infekčního původu, zvaný pyelonefritida, je nejčastěji způsoben přestupem bakterií z močovodu přes močový měchýř až do ledvinné tkáně a ledvinné pánvičky. Toto onemocnění se léčí výhradně antibiotiky, někdy ale může jít o zdlouhavou léčbu trvající až kolem šesti týdnů. Důležitá je opět prevence, díky které můžeme zánětu ledvin předejít.

Zánět ledvin

Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění, které postihuje právě ledviny. Ledvina je párový orgán uložený v břišní dutině sloužící k filtraci krve a k odstraňování škodlivých látek z těla ve formě moči. Je přibližně 11–14 cm dlouhá fazolovitého tvaru s hladkým povrchem a červenohnědou barvou. Uvnitř je dělena na kůru, dřeň a ledvinnou pánvičku. Každý den ledviny vyprodukují 0,5–2 l moče, která je močovody odváděna do močového měchýře a následně po jeho naplnění vypuzena močovou trubicí ven z těla. V případě přítomnosti nějakého rizikového faktoru pak mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak právě zánět ledvin.

Zánět ledvin neboli pyelonefritida

Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (např. močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina). Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží zejména řezavébolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.

Vyšetření zánětu ledvin

Pokud pacient přijde s výše uvedenými příznaky k lékaři, vyšetření obvykle začíná odběrem moči pro laboratoř. Ta zjistí, zda je zakalená a zda se v ní vyskytuje hnis, bakterie zánětu nebo bílkoviny. Poté následuje odběr krve k potvrzení zánětlivých ukazatelů a vyšetření na ultrazvuku. Ke stanovení diagnózy zánětu ledvin se také využívá metoda zvaná vylučovací pyelografie, při ní je pacientovi podána kontrastní látka a pod rentgenem je pozorována vylučovací funkce ledvin a zda není odtok moče z ledvin blokován. Mezitím je z moči nemocného vykultivována bakterie způsobující problémy. V 80 % je potvrzena střevní bakterie Escherichia coli, která je běžná a prospěšná ve střevech, avšak v močových cestách se chová nepřátelsky. Po potvrzení patogenu nebo po odhalení překážky v močovém traktu může lékař nasadit cílenou léčbu.

Léčba zánětu ledvin

Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu. Pro nemocné vyžadující hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moče a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.

Rizikové faktory zánětu ledvin

Zánět ledvin je nejčastěji podmíněn bakteriální infekcí, které se dostává do ledviny z močového měchýře. Existuje však několik rizikových faktorů, které mohou vznik zánětu usnadnit.

  • Zhoršený (znemožněný) odtok moči způsobený přítomností kamenů v průběhu močových cest.
  • Nádorové onemocnění prostaty, močového měchýře či gynekologické tumory.
  • Ženské pohlaví je vystaveno většímu riziku infekce, což je dáno anatomií močových cest. Močová trubice žen je kratší, a tudíž je pro bakterie snazší se do vyšších oddílů močových cest dostat.
  • Vesikoureterální reflux je vrozený defekt močové trubice, při kterém se část moči, která je přítomna v měchýři, vrací zpět do močovodů. Toto onemocnění je často pozorovatelné především v dětském věku, kdy děti trpí opakovanými záněty ledvin.
  • Ochrnutí dolní poloviny těla je provázeno sníženou nebo zcela chybějící citlivostí močového měchýře. Poté může docházet k dlouhodobému městnání moči v měchýři.
  • Dále dlouhodobé zavedení cévky či infekce močových cest.

 

Prevence zánětu ledvin

K preventivním opatřením zánětu ledvin řadíme pravidelný pitný režim, při němž dochází k tvorbě většího množství moči, tím k očišťování močových cest. Velmi důležitá je také intimní hygiena, zvláště u žen, a také předcházet prochladnutí intimních míst.

Zdroj: http://cs.medixa.org/nemoci/zanet-ledvin

---

...doporučené externí odkazy

dobrý anděl

zánět ledvin

vyšetření - zánět

ledviny.cz

---

...tip na stránku 

 

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na