V posledních měsících jasně vidím, že to, co přivede muže hlouběji k pravdě je až Láska. Ale ne jen tak nějaká Láska. Dokáže to Láska, která je tak silná, že si muž uvědomí, že nad ní nemá jakoukoliv kontrolu. Taková Láska mu konečně vezme jeho dětské hračky a ukřižuje jeho ego. Možná z toho mají muži strach v kontaktu se ženami…cítíme možnost jít tak hluboko, že oba shoří a nezbyde nic než nahá opravdovost. A tomu říkám odvaha. Chlapi! Zkusme takhle milovat svoje ženy a změníme svět!
---
Joga a cvičení | tantra a sdílení
---
13 cviků jógy, nahá instruktorka vám ukáže jejich kouzlo
---
Zdá se, že jóga je oblíbeným cvičením žen, a to hlavně v Americe. Ve většině amerických filmů vídáme lidi s karimatkami pod paží, jak jdou na jógu, nebo z ní. Většina z nás, co jógu necvičí, si ale nedokáže představit, co to obnáší a hlavně přináší našemu tělu. Jednoho dne však vznikly fotografie nahé instruktorky jógy, které ji zachycují v jejich nejoblíbenějších jogínských polohách. Po prohlédnutí fotek již kde kdo ví, co jóga s naším tělem dělá.
Fotograf Petter Hegre vytvořil velmi provokativní fotografie ženy cvičící jógu. Čím jsou tak provokativní? Žena na fotografiích totiž cvičí nahá. Na fotografiích, které jejich autor zveřejnil na serveru Reddit, je zachycena jeho vlastní manželka v jejích nejoblíbenějších pozicích jógy.
Pro většinu lidí je velmi těžké pochopit, jak jóga působí na naše těla a na naše svaly. Na fotografiích si však můžete detailně prohlédnout propnutí těla a jednotlivých svalů.
Zdroj: www.reddit.com
---
Cvičení
Základem zdraví je zdravá strava, pitný režim, spánek a především pohyb, kterého má moderní člověk nedostatek. Víte, že je nutné zpevňovat tělo a protahovat šlachy, těžké je však začít a zároveň u sportu vydržet.
Jak neztratit motivaci?
Je důležité si naplánovat a zorganizovat den a dopředu si říct, kolik času a jakou dobu v týdnu chcete do cvičení investovat, případně jak dlouho jste ochotni dojíždět.
Neméně důležitá je i zvolená denní doba na cvičení. Jaké jsou vaše biorytmy? Máte více sil ráno nebo v odpoledních hodinách?
Pro správnou motivaci je přirozené vybrat si pohyb, který vás baví. Trápit se s činkami a přísným trenérem, když máte raději tanec, je zbytečné a kontraproduktivní.
Někdy pomůže, když na cvičení nejste sami. S dobře vybraným parťákem se můžete navzájem povzbuzovat a zároveň se nebudete nudit.
Jaký druh pohybu zvolit?
Naštěstí je celá řada sportovních aktivit, které lze provozovat, a tak si mezi nimi vybere každý, kdo chce pro své zdraví něco dělat.
Pilates je jedním z nejoblíbenějších cvičení. Zaměřuje se na posílení břišních svalů a svalů „středu“, spojuje prvky jógy a rehabilitačních cvičení. Protahuje celé tělo a klade velký důraz na správné dýchání. Hlavní je zde kvalita, nikoli kvantita.
Jóga pochází z Indie a její účinky jsou ověřeny tisícovkami let. Vedle fyzické zdatnosti a posíleného těla od hlavy až k patě dodává psychickou pohodu a vyrovnanost, pomáhá i odbourávat stres. Oblíbená je Bikram jóga. Ta se cvičí ve speciální místnosti o teplotě 40-42 stupňů celsia. Tím se rychle vypotí škodlivé látky a hubnutí jde snáz.
Aerobic má spoustu různých podob, ať již s pomůckami či bez nich, cvičení ve vodě, s tanečními prvky atd. Jde o aerobní cvičení, tedy cvičení, které pořádně rozpumpuje srdce, prokysličí tělo a shazuje kila tuku. V současnosti nejoblíbenější formou fitness je zumba, což je spojení aerobiku a latinskoamerických tanců.
Mezi novinky poslední doby patří i Power Plate, tedy cvičení na vibrační plošině, které vás nutí automaticky střídavě stahovat a povolovat svaly. Při tomto cvičení se lze zaměřit jen na určité tělesné partie.
Stále oblíbenější je v současnosti hubnutí a posilování těla pomocí tance. Břišní tanec krásně uvolní záda a posílí pánevní oblast, na street dance se náramně vyřádíte a zapotíte. Figuru úžasně vytvaruje i smyslný flirt dance či tanec u tyče pole dance.
Pro koho platí, že ve dvou se to lépe táhne, může zvolit raketové sporty jako je squash, badminton, tenis nebo stolní tenis.
Stejně jako jóga mají svou předlouhou tradici bojová umění. Kromě toho, že si dokonale uvolníte klouby, protáhnete a posílíte tělo, naučíte se i ovládat svou mysl, případně předvídat mysl protivníka. Provozovat můžete karate, judo, wu-shu, aikido či capoeiru.
Nejpřirozenějšími pohyby pro lidské tělo jsou však chůze a běh. Kromě kvalitní sportovní obuvi a vhodného oblečení stačí k těmto pohybovým aktivitám jen pevná vůle.
---
Povolání: žena v domácnosti
DNE 6.10.2014 PRÁCE
Toužíte se stát ženou v domácnosti? Závidíte ženám, které se „dobře“ provdaly, takže nemusí ráno vstávat do práce a věnují se jen rodině, domácnosti a dětem? Mnoho mladých dívek, které tuto situaci nezažily, o takové „kariéře“ sní. Na druhé straně však spousta žen, které prošly mateřskou dovolenou, říkají, že už by to nechtěly zažívat ani o minutu déle. Kde je tedy pravda? Je kariéra ženy v domácnosti cestou ke štěstí nebo krokem do pekla?
Na první pohled to vypadá lákavě: najít si muže, který má takové příjmy, že druhý plat už není třeba. Každá z nás má v okolí nějaký takový příklad, kdy muž chodí do práce, aby zabezpečil rodinu, a žena se stará o děti a domácnost. Doma má vždy perfektně uklizeno, navařeno a napečeno, manžel i děti chodí jako ze škatulky. Přitom všem má dost času na sebe, chodí na jógu a břišní tance a stíhá i kosmetiku a kadeřníka. Zdá se to být jako sen – reklama na rodinné štěstí. Ve skutečnosti to tak jednoduché není.
Být ženou v domácnosti má i své nevýhody, které nejsou na první pohled zřejmé:
1. Žádný muž není schopen práce spojené s chodem domácnosti ocenit
Manžel od ženy v domácnosti automaticky očekává stoprocentní servis. Že bude domácnost za všech okolností vzorně vypulírovaná, že bude doma vždy dobře nakoupeno a uvařeno, že děti budou mít skvělé výsledky ve škole a že budou vždy včas a perfektně připravené i na všech kroužcích. To vše bere jako něco automatického, na co má za své peníze právo a o čem není třeba hovořit. Rozhodně ne jako něco, čeho by si měl vážit. Přece to musí zvládat každá žena, aniž by na to měla nějakou zvláštní kvalifikaci, a dokonce často i vedle nějakého náročného zaměstnání. Ženy v domácnosti se tak často cítí jako výkonné stroje, kterým se nedostává pocitu uznání a ocenění.
2. Pozice ženy v domácnosti je mimo společenské uznání a respekt
Ačkoli má kvalita výchovy dětí bezpochyby celospolečenský dosah, společnost ještě nedospěla do takové fáze vývoje, aby si žen, které se této činnosti věnují na plný úvazek, dostatečně vážila. Naopak vzniká dojem, že status ženy v domácnosti si vybírají pouze ženy vypočítavé a prospěchářské, méně vzdělané, méně kvalifikované nebo dokonce lenošné. Ani v tomto ohledu tak ženy nemohou čekat nějaké uznání nebo ocenění.
3. Žena v domácnosti rychle ztrácí konkurenceschopnost na pracovním trhu
Čím delší čas žena zůstává doma, tím menší má šanci, že najde později uplatnění odpovídající jejímu vzdělání a kvalifikaci. Zaměstnavatelé neočekávají, že by ženy v domácnosti pracovaly na rozvoji svého vzdělání nebo kvalifikace. Naopak se automaticky předpokládá, že žena ztratí kontakt s realitou, přehled o novinkách a o rozvoji oboru. Postupně se tak dostává do kategorií, o které zaměstnavatelé nemají zájem.
4. Jen málo žen v domácnosti je skutečně šťastných
Každá žena potřebuje ke štěstí něco jiného, každá se potřebuje realizovat jiným způsobem. Skutečně ale existují ženy, kterým práce v domácnosti poskytuje dokonalou seberealizaci a které jsou v pozici ženy v domácnosti absolutně šťastné:
• Ženy, které vyrůstaly ve stejném modelu – pokud žena vyrůstala v prostředí, kde se takový model osvědčil a kde fungoval, chce jít logicky stejnou cestou, protože je přesvědčena, že tento způsob je jediný správný
• Ženy submisivní – ženy, které si vybírají dominantní partnery a role domácí hospodyňky jim přináší pocit jistoty a štěstí. Vyhovuje jim, když za ně muž o všem rozhoduje a ony o něj za odměnu dobře pečují.
• Ženy s nižším sebevědomím – ženy, které si dostatečně nevěří, snadno uvěří, že jsou dobré jen k tomu, aby se staraly o domácnost. Tato práce, o které jsou si jisté, že na ni stačí, jim tak přináší uspokojení a sebedůvěru.
• Ženy, které děsí finanční a existenční nejistota – ženy, které nejsou schopny zvládat tlak související se zajištěním zaměstnání a vlastní existence. Jakmile přenesou obavy o svoji existenci na partnera, cítí se svobodně, spokojeně a šťastně.
• Ženy, které nemají vlastní život – ženám, které nevědí, co se svým životem, nemají žádné sny, zájmy, touhy, přání, které by je motivovaly a někam dovedly, práce v domácnosti poskytuje konkrétní životní program a cíl, který dosud neměly.
I to, že se žena v roli ženy v domácnosti „najde“, však není zárukou, že bude v této roli spokojená navždy. Jiná je situace v prvních letech, kdy jsou děti ještě malé a ženu plně zaměstnávají. Situace se ale často dramaticky mění ve chvíli, kdy děti už jsou samostatné. Žena má najednou spoustu volného času, který dosud věnovala práci pro druhé a najednou neví, jak jej smysluplně využít. Začíná se cítit nedoceněná a nešťastná.
Proto je důležité od začátku myslet na budoucnost a vývoj, který zákonitě musí přijít. Ve skutečnosti si žádná žena nemůže dovolit ten „luxus“ stát se na někom absolutně závislou a vydat se mu na milost a nemilost. Každá žena musí mít náhradní variantu pro případ, že se něco zvrtne, že ji manžel opustí nebo že se ocitne bez prostředků. Je třeba si včas budovat vlastní život, mít své zájmy, přátele, protože jen tak si žena může být jistá, že našla seberealizaci, která ji opravdu vyhovuje a ve které bude dlouhodobě šťastná.
Hanka
Zdroj: http://womansclub.cz/povolani-zena-v-domacnosti/
---
Blog / Jak milovat své tělo?
K tomuto článku mě inspiroval dotaz jedné z velmi krásných žen – jak mít více ráda sama sebe.
Píše: „Ráda bych se zeptala na něco co řeším už vlastně opravdu dlouho. Dá se nějakým způsobem naučit sebeláska? Myslím tím kontakt s vlastním fyzickým tělem?
Myslím, že jsem na sobě už udělala velký kus práce, jsem schopná se na sebe usmát do zrcadla a pochválit se za to, jak jsem krásná – tak trochu metoda ‚tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou‘ aneb snažím se přesvědčit nějakou část sama sebe o věci, o které jsem vlastně přesvědčená, ale která stále vysouvá na povrch staré předsudky.
Ráda bych se naučila milovat sebe sama i s věcmi, které momentálně považuji za chyby. Prostě se vším všudy co ke mě patří… a hlavně bych si moc přála zcitlivit své tělo…“
Podobné pocity trápí mnoho žen, které se ve výsledku necítí pohodlně ve své kůži – a pochopitelně se toto odráží i v intimním prožívání a vztazích.
Je něco jiného pochválit se před zrcadlem, jak jsem krásná, a opakovat si to. Má to svůj význam a je to dobré, ale moje zkušenost je, že ještě daleko silnější a rychlejší je cesta přes TĚLO A DOTEK. Dotek sama sobě, i dotek od někoho druhého.
Rituál láskyplného doteku
První je praktičtější v realizaci, protože jsme se sebou stále, a do svého dne můžeme zahrnout rituál laskavého, láskyplného doteku sama sebe. Koupit si hebký olej nebo pleťové mléko s vůní, která je nám příjemná. Nebo si vytvořit vlastní olej se směsí aroma olejíčků, které máme rády. Jasmín, růže … a opravdu kvalitní, příjemný olej.
Už tahle příprava v nás ukotvuje, že máme svou hodnotu a zasloužíme si něco dobrého. No a pak se natíráme olejem či krémem ne s rutinou, abychom hydratovaly kůži, ale také s velkou péčí a láskou.
S pozorností ke každé části těla: ruce, nohy, zápěstí, bříško, paže, krk… a spolu s tím si můžeme představit, jak do svého těla vtiskáváme lásku.
Můžeme si do toho i opakovat „Mám se ráda“ nebo říkat sama sobě „Mám Tě ráda…“ – oslovovat se přitom vlastním jménem – a opravdu to prociťovat. Když to děláme „správně“, a naše téma je nepřijetí sama sebe, tak se přitom často objeví různé rušivé pocity: netrpělivost, pocit že to nemá smysl, posléze třeba vztek a smutek a pláč… často kombinace všeho…
Důležité je vytrvat, zhluboka dýchat, CÍTIT, CÍTIT, CÍTIT
– dovolit si naplno cítit vše, co se objevuje.
Dovolit pláč, dovolit smích, dovolit cokoliv, co je přítomné. Tím svoje tělo a svou bytost oživujeme a postupně víc a víc přijímáme. Dostáváme se tak do proudu života, do středu sebe sama.
První krok je tedy lásky-plný dotek sebe sama. Svého těla se dotýkáme s maximální péčí a láskou a něhou. Pokud máme pocit, že některé části nás sama nejsou dost lásky-hodné, věnujeme se jim obzvlášť, tak dlouho, dokud náš odpor nerozpustí pláč a následná úleva sebepřijetí a rostoucí hřejivé podpory sobě sama.
Odtud pak může začínat rozvíjení sebe-potěšení.
Rozkoš v těle je jeden z nejúčinnějších léků na všechno! Ale nepřeskakujeme hned k myšlenkám na vzrušení a orgasmus a na to, jak by to „mělo“ vypadat a co my bychom „měly“ prožívat.
Zkrátka a jednoduše sledujeme, co je našemu tělu příjemné. Jaký typ doteku, kde, jemný nebo pevný, rychlejší nebo pomalejší… Přistupujeme k tomu se zvědavostí výzkumnice a hledáme, co v nás rozvíjí příjemné pocity. To navíc není dané jednou provždy, ale v závislosti na naší náladě, dni, fázi měsíčního cyklu… dáváme přednost někdy tomu, jindy onomu typu doteku.
Důležitý je i dotek NA PRSOU – to je v oblasti srdce, zóny lásky a citu. Stejně tak je pro nás ženy důležité BŘÍŠKO – místo spojené s city a vztahy. Zde se dotýkáme s velkou pozorností a láskou.
Můžeme dělat i další věci…
LÉČIVÁ ZÁŘE: Představovat si, že z našich dlaní proudí láska, například formou zářivého, zlatavého světla, a zaplavuje celé naše tělo. A z našeho těla pak září do celého světa, na všechno a všechny kolem
VDĚČNOST: Uvědomovat si, jak zázračné je naše tělo. Kolik funkcí každou minutu a sekundu našeho života plní. Co nám umožňuje. Že s námi chodí, uchopujeme a hladíme rukama, cítíme, vidíme, dýcháme, tepe nám srdce, čicháme vůně, chutnáme…
Rukama dále můžeme tvořit, dávat, objímat a hladit…
Bříško nám umožňuje cítit a dokonce utvářet nový život…
Nesmírně silné je i to, když tento láskyplný, vědomý typ doteku, můžeme přijímat od někoho DRUHÉHO. Ženský dotek má velmi léčivou kvalitu, posilující naše vlastní ženství, ukotvení v sobě a navíc pocit hluboké podpory a vzájemného porozumění. Léčivý dotek ženy ženě je velmi vyživující a posilující.
Když pořádám ženské semináře, ráda zahrnuji i to, jak se navzájem jako ženy můžeme podpořit dotekem. Někdy můžeme mít pocit, že je to dotek jako od matky nebo sestry, spřízněné duše. Když se děje v bezpečném rámci plném důvěry a otevřenosti, má nesmírně léčivou a ukotvující sílu.
Podobně mocný vliv má i dotek od muže – pokud je vědomý a láskyplný. Základem je, přijímat jej s otevřeností, zhluboka dýchat, pouštět tu lásku a respekt do sebe. Pokud samy sebe nemáme rády, naše tělo bude mít tendenci se napnout, vrtět, dech ztlumit… vědomě však procházíme skrze tyto tendence do otevření se, rozšíření se… Často po chvíli poleví naše obranné mechanismy, a my se té lásce a hřejivosti v doteku otevíráme a necháváme naše tělo, aby se nasytilo.
Rostoucí radost v těle pak víc a víc rozpouští všechna naše sevření a sebeodmítání, tělo nám pak tančí radostí, záříme a připadáme si krásné a jakoby zamilované – protože jsme dovolily, aby naším tělem proudila láska.
A není to láska k nějaké druhé konkrétní osobě, nemyslím tím romantickou zamilovanost, ale jednoduše jsme dovolily lásce, aby volně procházela naším tělem – do nás, skrze nás a odtud pak také obdarovávala druhé.
Vzpomínám na jednu ze zákaznic Tantra Spa, která když po masáži vyšla na ulici, tak samou radostí doslova tančila. To není nic nezvyklého!
No a pak už si jen zvykáme, jaké to je, a „trénujeme“ se v tom, abychom tento pocit lásky a radosti ve svém těle udržovaly pořád. Nepotřebujeme k tomu navíc ani stálého partnera nebo milence, je to vrozená schopnost našeho těla, prožívat tuto intenzitu blaženosti, když se tomu správně otevřeme.
Rostoucí citlivost těla přichází spolu s tím, jak se více uvolňujeme a „rozmrazujeme“ stažení, která jsme si v sobě vytvořily skrze různá zranění – tím může být třeba i něčí hloupá poznámka k našemu vzhledu v dětství či dospělosti a podobně. Často tento přerod probíhá i skrze slzy bolesti a následné úlevy – jsou léčivé, jsou součástí našeho otevírání se.
Jak říká učitel a autor David Deida, ženskou praxí osobního rozvoje je praxe potěšení. Potěšení ve smyslu roztančené, lásky-plné radosti v těle i na duši. To je i největší dar pro naše okolí – partnery, rodinu, přátele.
V radosti a potěšení proudí skrze naše tělo nejvíce lásky
A navíc jsme tak i inspirací pro ostatní – díky našemu příkladu získají alespoň příchuť toho, jaké to je – a že JE možné, být v radosti a lásce. Tedy tyto kroky k sebepřijetí a rozvíjení lásky k sobě sama děláme nejen pro sebe, ale má to velký užitek i pro ostatní – naše okolí, naše partnery (kteří jsou víc než šťastní, když jejich žena září spokojeností), naše děti (které se od nás spontánně učí žít v lásce k sobě i druhým) a mnoho dalších…
Mgr. Denisa Palečková, CSB
Mezinárodně uznávaná lektorka pracující v oblasti partnerských vztahů, vědomé sexuality a osobního rozvoje. Od roku 2002 vede semináře a profesionální výcviky, přednáší, publikuje a vystupuje v médiích. Spolu s Richardem Vojíkem založili Školu celostní smyslné (tantrické) masáže, Školu šťastného partnerství, masážní studio Tantra Spa a do Čech zavedli také výcviky profese Sexological Bodywork a tzv. vaginální mapování. Šťastná manželka a maminka malého Pedra.
www.denisapaleckova.cz / www.denisarichard.cz / www.tantraspa.cz
---
Ženy chtějí sdílení a vztah, muži svobodu,
říká odbornice na vztahy
záznam online rozhovoru s Denisou Říha Palečkovou
Právě končící máj - lásky čas nám možná připomněl, že s naším milostným vztahem není všechno úplně v pořádku. Jak to změnit? Radila lektorka partnerských vztahů.
Lidské vztahy bývají složité a ty partnerské obzvlášť. Často se v nich nedokážeme sami orientovat a potřebujeme radu od někoho nezaujatého, abychom pochopili, kde je chyba. A někdy si také přiznali bolestnou pravdu, že do některých vztahů nemá smysl investovat.
Známá lektorka partnerských vztahů Denisa Palečková radila, jak rozpoznat a přitáhnout protějšek, se kterým budete dlouhodobě šťastní, i jak rozvíjet lásku a intimitu i po letech.
Pohlaví skutečně "opačná"
Hned v jedné z prvních odpovědí připomněla známou pravdu, kterou si občas nechceme přiznat: "Ženy zpravidla touží po vztahu a sdílení, muži touží po volnosti a po svobodě."
Zajímavá byla odpověď expertky na dotaz, co dělat s mužem, který hledá milostné paralelní vztahy přes internet. "Bohužel podobným způsobem se “baví” mnoho mužů, víc než je vidět na povrchu. Ovšem žádnému vztahu to většinou moc neprospěje. Někdy se muž podobným chováním rozptyluje, protože jeho život nemá hlubší význam," uvedla.
Přední česká lektorka odpovídala i na dotazy, jak zvládat konflikty a krize, které v určité míře patří do každého vztahu. "Je ovšem třeba alespoň trochu zájmu na obou stranách; když chce vztah zlepšovat jen jeden a druhý nemá zájem či je v opozici, nestačí to," uvedla Denisa Palečková.
Proč mlčí? Nic to neznamená
Připomněla, že obecně platí, že ženy bývají sdílnější, co se týká mluvení o pocitech a podobně. Podle ní muži většinou prožívají mnohem menší škálu pocitů, a tento typ rozhovorů - jak se cítí a podobně - vedou jen neradi. "Není to proto, že by nechtěli mluvit, ale zkrátka vůbec neví, co by k tomu řekli. Že muž mlčí, často vůbec nic neznamená, kdežto u ženy ano, a proto někdy ženy mlčenlivost partnera mylně mohou interpretovat, jako že se “něco děje”," vysvětlila Denisa Palečková.
Všechny její odpovědi na vaše dotazy naleznete v on-line rozhovoru dole pod tímto článkem.
Naše odbornice: Mgr. Denisa Říha Palečková, CSB
Přední česká lektorka partnerských vztahů. Od roku 2002 vede semináře, přednáší, publikuje a vystupuje v médiích. Založila Školu šťastného partnerství, Školu celostní smyslné masáže a Tantra Spa Prague. Lekorka výcviku Sexological Bodywork a tzv. vaginálního mapování.
Otázky čtenářů
laksmi: Zdravím Deniso, mohla byste v krátkosti vyjmenovat, jaký typ lidí je k partnerství nevhodný? Děkuji, zdraví Smidová
Denisa Palečková: Nemyslím, že jsou do partnerství nevhodní lidé. Téměř každý je k někomu vhodný A také se vlivem vztahu často spontánně měníme, jak se otevíráme“světu” toho druhého a novým možnostem.
Monika: Dobré poledne, jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů ve vztahu je zajisté komunikace. Partner je v tomhle introvertní a byla bych ráda, kdyby se se mnou chtěl bavit o všem a žádné téma nebylo tabu. Když k tomu nedochází, se samozřejmě dostaví konflikt. Skvělé by byly nějaké rady, tipy na nenucené rozhovory. Děkuji za odpověď.
Denisa Palečková: Hezký den Moniko, o čem konkrétně byste s partnerem ráda mluvila? A jak vypadá to, kdy se například z Vašeho pohledu nějakému tématu vyhýbá? Co by vás od partnera zajímalo? Jaké téma byste s ním chtěla probrat? Obecně platí, že ženy bývají sdílnější, co se týká mluvení o pocitech a podobně. Muži většinou prožívají mnohem menší škálu pocitů, a není to typ rozhovoru, který by vedli (aby mluvili o tom, jak se cítí a podobně - není to proto, že by nechtěli mluvit, ale zkrátka vůbec neví, co by k tomu řekli). Často to, že muž mlčí, vůbec nic neznamená (kdežto u ženy ano, a proto někdy ženy mlčenlivost partnera mylně mohou interpretovat, jako že se “něco děje”).
Lipka: Proč mi ve vztazích nic nevychází?? děkuji
Denisa Palečková: Otázka je příliš stručná na to, abych dokázala přesně odpovědět. Zkuste s námi absolvovat seminář Přepis limbického otisku. Jedná se o půldenní program s výkladem, cvičením a vedenou meditací, během kterého mají účastníci možnost v sobě přenastavit určité nenaplňující vzorce prožívání a chování, které vedou například i k nechtěné osamělosti. Souvisí to s našimi předchozími životními zkušenostmi, často i s obdobím raného dětství i vlastního příchodu na svět.
Příklad: pokud miminko po porodu zažije oddělení od své mámy (což je bohužel běžná porodní praxe), místo tolik potřebného kontaktu, na který je instiktivně nastaveno a po kterém touží, zažije oddělenost a beznaděj. To bývá doprovázeno až dramatickým pocitem osamění, a podvědomě na něj reaguje tím, že se uzavře. To pak, v kombinaci s dalšími stádii vývoje a zážitky z dětství a podobně, může do značné míry limitovat schopnost otevřít se do skutečně naplňujícího a vyživujícího vztahu, plného lásky a kontaktu.
S těmito hluboce ukotvenými vzorci lze naštěstí vědomě pracovat a měnit je. Velký efekt na naši schopnost otevřít se do blízkého kontaktu a vztahu může mít i práce s dotekem. Tisíce našich klientů již zažilo mnoho změn ve svých životech i schopnosti prožívat naplňující vztah díky tzv. Celostní smyslné masáži. Tento masážní rituál nejen uvolňuje a oživuje tělo, ale má velký dopad i na naši psychiku a schopnost prožívat lásku. Je to dotekový rituál, který zahrnuje celé tělo i duši. Můžete jej absolvovat ve formě profesionálně prováděné masáže v našem masážním studiu Tantra Spa, a pro hlubší zkušenosti se zúčastnit semináře. Nejsilnější formou je 10denní kurz Celostní smyslné masáže.
Pavel: Proč ženy kolem 40 let nejeví zájem o své partnery? A dělají že jsme jim ukradení.
Denisa Palečková: Nemyslím, že je to všeobecné téma Tedy si otázku překládám jako: “Proč o mě má partnerka (už) nejeví zájem?” A není snadné na to dát nějakou univerzální odpověď, když nevím nic blíže k dynamice vašeho vztahu. Zeptala bych se vaší ženy, proč tomu tak je? Zda to také tak vnímá? Třeba i ona má pocit, že o ni zájem neprojevujete vy? A o jaký druh zájmu se jedná? Společné rozhovory? Společné trávený volný čas? Sexuální zájem? Někdy pomůže, když to, co nám od partnera chybí, začneme sami dávat. Po jaké pozornosti by vaše žena mohla toužit? Třeba to není ta stejná pozornost, po jaké toužíte vy, ale nějaká jiná forma.
Příklad: muž může toužit po větším sexuálním zájmu ženy, ona může postrádat jeho zájem o to, jak se cítí, co prožívá… po tom, aby naslouchal jejím pocitům a příběhům… A když vznikne propojení na citové rovině, otevírá se pak i sexuálně. Doporučuji začít zjišovat, co vaší ženě ve vztahu chybí? Protože ženy, které jsou ve vztahu naplněné, zpravidla partnera spontánně zahrnují vším, po čem by jen mohl toužit, a mnohem více…
Elena: Hezký den přeji, chtěla bych Vás poprosit o radu. Jsem s přítelem (o 5 let mladším) již 4 roky. Domnívala jsem se, že pozvolna dojde ke společnému bydlení a popř. i miminku. Přítel je velmi hodný, má mě moc rád, ale všemu se brání. Společné bydlení nehrozí, protože z Prahy z důvodu své práce nechce odejít. Při tom má, ale stejný plat jako já v malém městě. A já do Prahy nechci, protože je to moc rušné město, bydlení jen někde v pronájmu. A já mám byt v os. vl., skvělou práci a rodinu (i přítel) a přátelé tam kde bydlím. Mám ho velmi ráda a nedokážu si představit život s jiným, ale je to pro mě patová situace a nevím si rady jak dál.
Denisa Palečková: Hezký den Eleno, pokud jste tak ještě neučinili, doporučuji zcela otevřeně mluvit o tom, jak si přítel představuje svou budoucnost. Po čem touží, čeho by chtěl dosáhnout, jaký životní styl mu vyhovuje… Zkuste mu naslouchat, opravdu porozumět jeho pohledu na svět a váš vztah a jeho osobní život. Po dobu naslouchání jakoby zapomenout na své potřeby a přání a zkrátka být zvědavá a nehodnotit, jak situaci vidí on. Snažit se co nejvíce jeho perspektivě porozumět. Nebrat si osobně, pokud některá přání a vize do budoucna nesdílíte.
Nevím, kolik je vám let… Je možné, že se přítel zkrátka a jednoduše obává určité zodpovědnosti, která souvisí se založením rodiny, tím pádem zpevnění vztahu a podobně. Stejně jako ženy zpravidla touží po vztahu a sdílení, touží muži po volnosti a svobodě. Obzvlášť, pokud jsou mladí, ale i v pozdějším věku. Obávají se pak, že je vztah a rodina o svobodu připraví.
Také je možné, že by odchod vašeho přítele z Prahy za vámi do světa, který je “váš”, možná vztahu nemusel vůbec prospět. Málokterý muž si dokáže uchovat svou sílu, když následuje svou ženu. Když se navíc vydá do prostředí, kde ona je silná v kramflecích, kde ona má zázemí, dobrou práci a plat… a on nic. Muž si pak často připadá chtě nechtě k ničemu, a ještě víc jej to oslabuje, může být na partnerku o to víc nepříjemný, nevrlý… Pokud místo, o kterém píšete, je vaše společné rodiště, je to o něco lehčí… Ale zkuste opravdu poznat, PROČ chce být partner v Praze, jakou budoucnost si pro sebe představuje a proč. V tomto rozhovoru je důležité dát své pocity stranou, a zkrátka být zvědavá, nechat ho povídat. O ničem ho nepřesvědčovat, nehodnotit jeho postoje a nápady. Také doporučuji si přečíst knihu Davida Deidy “Cesta pravého muže”, je velmi inspirující jak pro muže, kterým je určena, tak pro ženy. Pro vás může být důležité, ještě více se ukotvit sama v sobě, ve své ženské síle. Čím je žena spokojenější a uvolněnější sama v sobě, tím méně potřebuje po muži, aby dělal to či ono, a současně tím víc on spontánně plní její přání, i když žena nic nevyžaduje. KAždý muž chce, aby jeho partnerka byla šťastná a spokojená, a aby on byl tím, kdo jí v tom podpoří. Ale nejde to na tlak, musí na to tak nějak přijít sám… aby se cítil jako rytíř a ochránce, jako silný muž
K tématu dynamiky muže a ženy najdete mnoho inspirujících informací ve webinářích, které jsou zdarma ke shlédnutí na této stránce. Pro vás také doporučuji víkendový seminář pro ženy, který pořádám v červnu. A pokud je partner zvídavý a rád by váš společný vztah nějak rozvíjel, určitě spolu přijeďte na kurz pro páry.
Jiří: Dobrý den. Jsem bohužel velmi submisivní a mám potřebu být ženě absolutně podřízený , a poslušně plnit její pokyny. Moc se za to stydím a dlouho jsem to tajil. Když jsem se to pokusil partnerce vysvětlit, naznačila mi že jsem uchyl,a že ode mne odejde. Jsem vážně uchyl?
Denisa Palečková: Hezký den Jiří, to, že jste si vědomý svého prožívání a potřeb je znakem zralosti. Je důležité rozumět sobě a svým potřebám. Řada mužů i žen má sklony k submisivitě nebo naopak dominanci, což se může projevovat jak v každodenním životě, tak v sexualitě. Dynamika moc a ovládání je i kořením vášně
Určitě není na místě hodnotit své nastavení jako něco “úchylného”, za co byste se měl stydět; je to zkrátka vaše vnitřní nastavení. Je dost možné, že i vaše partnerka s tím někde uvnitř rezonuje, protože si vás vybrala. Řada lidí se snaží žít “správně”, “jak se má”, ale málokomu nějaká vnější představa o tom, co je “správné”, opravdu sedí.
Pokud s partnerkou v této otázce teď procházíte neporozumění a konflikt, bylo by možná užitečné, aby se i ona s tématem submisivity a dominance blíže seznámila nestranným a nehodnotícím způsobem. Na stránce mých přátel psychologů, kteří téma důvěrně znají po osobní i odborné stránce -www.sexualnivariace.cz - najdete k tématu inspirující informace a můžete si zde stáhnout e-book, který vám může odpovědět namnoho myšlenek a otázek.
Luky + Johny: Dobrý den, jsme kolegové v práci, ale ostatní si myslí, že jsme i něco víc. Prosím o radu. DěkujiL+J=VSL
Denisa Palečková: Přemýšlím, s čím byste chtěli poradit? Jak to udělat, aby si ostatní nemysleli, že jste něco víc? Nebo jak se něčím víc stát? U prvního bych řekla, ať si každý myslí, co chce Pokud by chování okolí bylo nepříjemné, nebojte se s nimi přímo komunikovat a říct, co vám vadí.
eliška: Dobrý den, je mi 31, jsem s přítelem již 12 let, děti nemáme, žijeme spolu v jedné domácnosti cca 6 let. Vždycky jsme se obohacovali, i když jsme oba dost jiní..V posledních cca 2 letech mám ale pocit, že už si nerozumíme. Máme i naprosto rozdílné zájmy. I sex máme jen jednou za 3 měsíce...což mne děsně frustruje, ale on víc nechce a v poslední době ani já ne, teda ne s ním. Přitom se ale dotýkáme, jako na pozdrav, podrbat ve vlasech, nebo když je nám smutno. Jsme spíš jak sourozenci...Pořád se ale máme strašně rádi, vím, že mi nikdo jiný nerozumí tak jak on, a že já neznám nikoho, snad ani svou rodinu, tak dobře jako jeho. Přitom mám ale pocit, že oba toužíme po lásce, vášni a novém vztahu. Zároveň se ale od sebe nedokážem odpoutat, před 2 měsíci jsme si dali pauzu, i když dál žijeme spolu, ale stejně je nám to oběma líto a zase jsme se začli dotýkat... Nevím, co dál. Je úžasný člověk a když ho opustím, co když už nikoho takového nenajdu? Zároveň mi ale chybí takové ty partnerské věci a aspoň nějaké společné zájmy... Co s tím?
Denisa Palečková: Hezký den Eliško, v situaci, kterou popisujete, se po pár letech soužití nachází mnoho párů. Na kurzy pro páry k nám přijíždí desítky dvojic, které říkají: máme se rádi, skvěle si rozumíme, na všem se domluvíme… jen ta intimita nějak pokulhává, jsme jako brácha se ségrou… K této dynamice nedochází proto, že by se ti dva k sobě nehodili nebo že by vztah už byl “za zenitem”, ale protože nám chybí smysluplné informace a sexualitě, polaritě v páru a dlouhodobém udržování nejen lásky, ale i vášně - jiskry ve vztahu.
Pokud to chcete změnit, doporučuji přijet k nám na kurz Retreat pro páry, který s kolegou Richardem Vojíkem pořádáme (Nejbližší volné termínymáme uvedeny našem kalendáři. Během pouhých dvou dní se pro Vás mnoho stane a naučíte se k dynamice mezi mužem a ženou. Věnujeme se nejen intimitě a “trvale udržitelné vášni” ale řadě témat, které s tím souvisí: emoce, komunikace, odlišnosti mužského a ženského prožívání a mnoho dalšího. A do té doby najdete mnoho inspirace v záznamech našich webnářů o vztazích a sexualitě zde.
janka: Dobrý den, je nám s manželem přes padesát, bohužel jsem přečetla na jeho internetu milostné maily (s ženami známými), on chce se mnou zůstat a tvrdí, že se nic závažného nestalo. Je to již několik měsíců, nemůžu se s tím smířit, poradíte mi nějak, prosím, děkuji.
Denisa Palečková: Bohužel podobným způsobem se “baví” mnoho mužů, víc než je vidět na povrchu. Ovšem žádnému vztahu to většinou moc neprospěje. Někdy se muž podobným chováním rozptyluje, protože jeho život nemá hlubší význam. Který teprve musí najít. Vpodstatě plýtvá svou energií tím, že zažívá vzrušení z tajných vztahů. Je to ale rozptýlení muže. Pro něj by bylo užitečné, aby si dal prostor pro vnímání svého životního směru, kam dává svou energii, co mu dává smysl. A na to se zaměřil. Také aby se více otevřel do vztahu s vámi, protože většina mužů ve výsledku může najít vše, co u žen hledá, v jedné partnerce. Když ví, jak na to
Pro vás bude mj. důležité nějak zahojit pocit zrady a z toho plynoucí nedůvěru. Je to takový začarovaný kruh, protože pocit zrady vás zavírá, díky tomu vzniká ve vztahu odstup, který se zase promítá i na druhou stranu. Moc bych vám doporučila absolvovat s námi Retreat pro páry, kde se naučíte, jak společně zažívat ve vztahu více vášně i lásky. Pro muže by byla pravděpodobně velmi podporující také mužská skupina, kterou pořádá můj kolega Richard Vojík, pro vás skupina pro ženy.
Záleží, zda si na něco takového chcete udělat prostor, a vím, že to stojí za to Často i ve zdánlivě beznadějném a zraněném vztahu lze dělat hotové zázraky, pokud jsou tomu oba alespoň trochu otevření. Mnoho inspirace najdete také v záznamech našich webinářů o vztazích a sexualitě zde.
Gabriela: Mám přítele už 3 roky. Já jsem rozvedena. On je sám už 8 let, odešla od něho manželka. Nechce se bavit o svém rozvodu a myslím že se rozvádět ani nechce. Bydlíme každý sám, pouze jenom randíme. Myslíte že má smysl zůstávat v takovém vztahu a nebo ne. je nám 53 let, pořad rozvod oddaluje a vymlouvá se že až syn ukonči školu. Je vysokoškolák, ale já už tomu nějak nevěřím. A ještě, můj exmanžel mi pořad vyhrožuje a uráží mého přítele. Mám jit na policii a nahlásit to?
Denisa Palečková: Hezký den Gabrielo, zda jít na policii musíte vycítit spíš sama, nakolik je vyhrožování ohrožující, zda je to záležitost pro policii a zda se tím něco spraví. To nedokážu odhadnout.
A k druhé části otázky, jak jsem již odpovídala v předchozím dotazu (nad vaším): zkuste si sama pro sebe představit, v jakém vztahu chcete žít? Jakou by měl mít podobu? Kde chcete bydlet? Jak trávit čas? Kolik spolu, kolik každý sám? Čemu se chcete věnovat? Jak se přitom chcete cítit? Dovolte si naplno cítit svůj “ideální” vztah, své prožitky v něm. Díky tomu si můžete i uvědomit, co už nechcete, co chcete jinak a jak. A začněte své představě věřit, že něco takového je možné.
Někdy si sami bráníme v naplňujícím vztahu díky tomu, že někde uvnitř nevěříme, že bychom mohli naplno šťastně žít. Díky jasnější představě o tom, co chceme, a rostoucí důvěře v to, že je to možné, se postupně může začít měnit realita, ve které žijeme. Například partner se začne jinak chovat, nebo postupně ze života zmizí a objeví se nějaký nový… Důležité pro vás teď je začít rozvíjet představu života a vztahu, který není “polovičatý”; pokud po takovém zrovna netoužíte. Nebo zjistíte, že i vám to někde v skrytu duše vyhovuje. Otevřít se do vztahu naplno bývá někdy těžké, obzvlášť když za sebou jeden či druhý mají bolestné životní zkušenosti. Dovolte si být sama k sobě upřímná, dát prostor pro pocity z minulosti, pro vyléčení starých bolestí a nové začátky
Tereza: Dobrý den, s partnerem jsme 2 roky tzv.víkendově. Je nám přes padesát, děláme spolu spoustu věcí,sportujeme,jezdíme na dovolenou,vše OK.Měla jsem pocit, že je nám spolu hezky. Před pár dny jsem zjistila nevěru z jeho strany,přiznal ji, říká,že mě má rád,s ní nebude,ale nechce to ukončit.Společné bydlení se mnou nechce.Když si o všem povídáme,říká, že neví, co má dělat. Nejsem zastáncem radikálních řešení, ale mám čekat, až se s dotyčnou rozejde? To nejspíš není řešení. Poraďte mi, prosím.
Denisa Palečková: O intimním vztahu s více ženami sní snad každý muž. Ovšem zažívat něco takového v praxi bývá většinou nelehké, obzvlášť když se nejedná o jednorázovou záležitost. Pokud je pro vás aktuální situace nepřijatelná, je ztráta času čekat a doufat, že se něco změní na druhé straně. V trojúhelníku se zpravidla ani moc rozumných řešení dělat nedá. Pro nikoho ze zúčastněných není možné situaci ve vztahu s jedním z jeho “členů” nezaujatě cítit a vyhodnotit. Většinou bývá opravdu nejlepším řešení z takového vztahu vystoupit, ať je to jakkoliv bolavé. Dokud má váš “napůl-partner” vše, co chce, nemá nejmenší důvod nic měnit. Dělal by to jen na nátlak jedné či druhé strany, a pak to zase není jeho rozhodnutí, tedy si za ním plně nestojí.
Doporučuji podívat se sama pro sebe, jak si představujete ideální vztah? Jak byste se v něm chtěla cítit, žít? Jak by měl vypadat váš každodenní život a volný čas? V té představě nedělejte žádné kompromisy. Buďte náročná na to, jak hezky a šťastně se chcete cítit.
Pokud váš současný vztah té ideální představě odpovídá, včetně společných víkendů a oddělených domácností, dokážete si představit, že byste se dál takto potkávali, i když má partner ještě jinou ženu? Pokud ano, není třeba nic měnit. Pokud vás to trápí, udělejte pro sebe potřebné rozhodnutí. Čekat na rozhodnutí muže bývá v takových situacích bláhové. A pokud se rozhodne, tak až když o jeden či druhý vztah přijde, ne “za pochodu”.
Jan a Jana: Dobrý den, jsme s manželkou spolu 33 let a je to čím dál lepší. Je to normální a nebo je to úchylka? děkujem
Denisa Palečková: I kdyby to úchylka byla, tak za takovou můžete být jen a jen šťastní!!!
Marie: Jsme dlouholetí manželé. Ovšem celý život měl manžel přede mnou menší či větší tajnosti, které se často časem "provalily." On se ale nestydí a prakticky v tom pokračuje dále. Je splachovací! Mám ráda dům, ve kterém bydlíme a bez manžela bych jeho provoz a údržbu neutáhla a asi by se musel prodat v případě rozchodu. Dost energie jsem také věnovala na jeho rekonstrukci Nechápu, proč jsem v takové situaci, když jsem nezahýbala. Myslíte, že jej mohu nějak přimět k tomu, aby byl otevřený a čestný vůči mně, respektoval mne? Děkuji za odpověď. Marie.
Denisa Palečková: Hezký den Marie, myslím že naděje na zásadnější změnu chování manžela je malá. Pro vás je důležité si pravdivě odpovědět na otázku, zda ho dokážete mít ráda a žít s ním v takových podmínkách, jaké jsou. Necyklit se v myšlenkách “co by kdyby”, “třeba se změní” apod.
Pokud to pro vás únosné není, otevřeně to vyjadřujte. Ne přemlouváním, výčitkami apod. Ale dovolte, aby bylo vidět a cítit, jak vám je - bez obviňování. Jen být transparentní v tom, jak se máte. Pokud se situace nebude měnit, rozchod je další možnost. Má váš muž zájem na udržení vztahu/ manželství? Pokud máte oba chuť něco měnit, doporučuji přijet na náš kurz pro páry (najděte si Retreat pro páry v Kalendáři akcí na www.denisaarichard.cz). Zde se vám může hodně věcí vyjasnit, můžete otevřeněji komunikovat, vyjadřovat své emoce, prohlubit intimitu… Je ovšem třeba alespoň trochu zájmu na obou stranách; když chce vztah zlepšovat jen jeden a druhý nemá zájem či je v opozici, nestačí to.
Petra Doležalová: Krásný den, Denisko! S přítelem jsme čekali miminko. V prvním trimestru mi bylo hodně špatně a náš intimní život usnul. Když jsem se začala cítit lépe a konečně radovat z miminka, přišla velká rána a o miminko jsme přišli. Prosím o radu, jak náš intimní život zase probudit. U mne začíná chuť a touha růst, ale přítel to zatím tak necítí, a dny utíkají. O všem mluvíme, již v minulosti jsme byli společně na kurzu na Váňově statku a řekla bych, že v našem vztahu vládne upřímnost a otevřenost. Jak máme tuto situaci vyřešit? Nechci partnera do ničeho nutit. Velmi Vám děkuji a přeji Vám i miminku jen to nejlepší!
Denisa Palečková: Hezký den Petro, někdy dojde k “usnutí” intiního života v důsledku potlačených pocitů. Sexualita probouzí energii, a spolu s tím city. Je možné, že přítel má v sobě, třeba i neuvědomovaný a potlačený, smutek nad ztrátou miminka. Vyhýbání se intimitě je pak podvědomou reakcí, jak se pocitům vyhnout. To je jedna z možností. V takovém případě je důležité, dát pocitům volný průchod, přijmout frustraci, vztek, slzy… V knize “Srdce muže” je jeden příběh, kde muž krásně popisuje dynamiku vztahu poté, co žena potratila. Je to příběh potlačených citů, otupělosti, a pak průlomu.
Souvislostí může být více, toto mě přišlo na mysl… Ohlendě rady, jak bys na to měla reagovat Ty… netlačit, věnovat se svému tělu třeba sebepotěšením. Děkuji za přání, a Vám také přeji, abyste k sobě zase našli cestu, intimně i duševně
Kandaulista: Dobrý den, nikdy jste neměla milence vedle svého stálého partnera? Pokud jste vdana, tak v manželství, pokud jen přítele, tak ve vztahu. Milence, se kterým jste si občas chtěla užit bez závazku, bez bydlení, s chuti změnit polohy nebo mista a nejlépe i druh sexuálních zážitků? Jsem kandaulista, vzrusuje me manzelku půjčit na jeji ukojeni, protoze me (nevim proč) vzrusuje ji nechat uspokojit. Je to jako s dárky, které rad dávám a mam radost, ze někomu nejaky nečekaný udela radost Mam ale obavu, aby manzelka takové "predhazovani" jiným klukům, nebrala po čase jako ze mi na ni nezáleží, protoze je to cítím naopak. Moc a moc ji chci dopřát... Hlavne mladsiho a výkonnějšího. Nekdy pravda zatoužím po tajné milence, která je jina, nez manzelka... Například štíhlejší, vyšší, nadrženější, odvážnější k sexu nejen v posteli nebo treba jen s menšími ňadry, nez moje zena Ale vse je to jen pro chuť, v zadnem případe nehodlam měnit nic na manželství, nikdy bych zenu neopustil.Co byste ale neukojenemu a fantazirujicimu chlapovi poradila??? Hledat v seznamkach, na to nemam pri pracovním vytížení moc cas a navíc je to neproduktivní činnost :-(Zatim se žádná nechtela "spustit", přestože například na amateri.com vystavuje sve fotky.Vedete tantra-masaze, tam je take myslim malinko únik do netradičních sexuálních zážitků...Chlap tam nejde na rozvoj ducha, ale zažít netradiční masaz a vystrikat se vzrušením Muzete mi odpovedet prosim mailem? kandaulismus@centrum.cz
Denisa Palečková: Hezký den, podobné a další vzrušující představy má mnoho mužů, i řada žen. Málokdo dokáže svou partnerku “půjčit”, a stejně tak pro ženy bývá těžké, dopřát potěšení partnerovi ”jinde”. I když v představách ledacos z toho může být velmi vzrušující, žít to v realitě bývá pro většinu lidí emočně náročné.
Souvisí to mimo jiné s tím, že vyrůstáme v kultuře, kde hraje hlavní roli monogamní vztah, a jiné formy vztahu jdou jednak “proti proudu” a často naráží na nepochopení, a současně většina lidí není na takovou formu vztahu emočně připravena.
Moje zkušenost, osobní i profesní, je taková, že pro většinu žen i mužů, včetně mě, je vztah s jedním partnerem tou nejlepší volbou. samozřejmě se najdou muži i ženy, jejichž partnerský vztah skrze obohacení “jinde” třeba i vzkvétá, ovšem znám takových lidí velmi málo. Současně, přestože je pro ně více partnerů vědomá volba, není to ani pro ně vždy jednoduché. Partner, který je zrovna “sám” či “navíc” se cítí opuštěný, zraněný a podobně… a těžko se mu s touto emoční dynamikou pracuje, i když třeba chce.
Proč se vám nemusí dařit najít nezávaznou partnerku na sex… ženy ze svého vnitřního nastavení mají silný sklon propojit sexualitu s láskou. A tak se mnoho žen chtě nechtě po čase zamilovává do svých “nezávazných” milenců, přeje si s nimi vytvořit pevný vztah a domov… i když si třeba na začátku samy myslely, že “o nic nejde”. Jsou samozřejmě vyjímky, které potvrzují pravidlo
Jana: Dobry den, mela bych dotazy dva jak muži vysvětlit, ze pro ženu je předehra důležitá, ze kolikat pouhé hlazeni muze byt nez cokoli jineho, a vysvětlit mu ze 3 minuty jsou na uvolnění opravdu malo. Nedaří se mi to pak bych se chtela zeptat na intimitu po porodu (po nastrihu) ma svá nejaka specifika/omezeni? Je treba jizvu nejak ošetřovat? Dekuji moc za odpoved
Denisa Palečková: Hezký den Jano, děkuji za oba - velmi důležité a mnoho žen trápící - dotazy. K první otázce, bohužel často vlastní partnerce muž jakoby “nevěří” to, co mu o dotecích, které má a nemá ráda, říká. Muž spotnánně ženu posuzuje ve stylu: “podle sebe soudím tebe”. Proto tolik mužů jde často “přímo na věc”. V jejich případě totiž nejvíce nervových zakončení na těle je právě v penisu, zbytek těla (muže) je nesrovnatelně méně citlivý než tělo ženy. Proto muž vnitřně nechápe, že ženu baví dlouhé hlazení všude možně, že se jí líbí, když v prvních fázích cíleně vynechává intimní partie apod. Obdobně ženy se obávají, že kdyby se partnera rovnou začaly dotýkat na penisu, bude to na něj moc hrrr… a že se na ně pak taky rovnou vrhne, když ony ještě nejsou pořádně rozehřáté a připravené.
Tělo ženy opravdu potřebuje mnohem více času a jiné podmínky na to, aby se sexuálně otevřelo: emoční vyladění, teplo, doteky na jiných než intimních částech apod. Muži stačí mnohem méně času, a dokonce dokáže i poměrně snadno hodit za hlavu různé starosti a podobně.
Vím, že to je téma, které řeší stovky žen A bohužel také vím, že často muž v tomto ohledu partnerku nějak neslyší, nebo mu to přijde nepravděpodobné. Případně žena má pocit, že to komunikuje velmi jasně a důrazně, zatímco muž si toho ani nevšimne. Co pomáhá: když to muž slyší OD NĚKOHO JINÉHO NEŽ OD VLASTNÍ ŽENY
Doporučuji kurz intimní masáže Joni a lingam, případně celý cyklus 10denní kurz Celostní smyslné masáže (viz. Kalendář akcí na www.denisaarichard.cz). A také kurz pro páry (nejbližší volné termíny jsou v srpnu, další pak až v prosinci), kde také vysvětlujeme, jak jinak “funguje” tělo muže a ženy, a jak se partnera a partnerky dotýkat. Podobná zkušenost, jako máte vy, totiž trápí mnoho žen
Andrea: Dobry den Deniso. Máme s prítelem krásny pulroční vztah. Jiz na počátku se mi svêril o druhu své impotence, kterou zpusobila dlouholetá cyklistika. Podstoupil operační zákrok a nyní má erekci pouze po poziti lèku. Milování je krásné. Já jen čím dál více cítím, ze se hodne podrizuji jeho potrebám a chuti. S ohledem na jeho handicap málokdy vyjdou první impulsy ode mne. Chtela bych s tím pracovat a zmenit tento stav. Doporučila byste mi vhodnou literaturu nebo techniky? Moc dekuji. Zdraví Andrea.
Denisa Palečková: Hezký den Andreo, proč impulsy vychází málokdy od vás? Proč se podřizujete jeho potřebám a chuti, a jak to vypadá? Je odmítavý, když erekci (lék) nemá? Nebo naopak sex vyžaduje, podle požití léku? Co změně brání? Mnoho mužů trápí situace, kdy nemají erekci, když by si přáli, nebo naopak.
Co je velmi úlevné a významné vědět: NAPLŇUJÍCÍ INTIMITA VŮBEC NEMUSÍ BÝT ZÁVISLÁ NA EREKCI. Doporučila bych zkoumat a věnovat se Celostní smyslné masáži a Vědomému milování. Při masáži se můžete navzájem obdarovávat doteky, aniž by na přítomnosti erekce záleželo, a současně tak na obou stranách zmnohonásobit potěšení v každé buňce těla.
Pro muže i ženu je také důležité vědět, že ne-ztopořený penis lze nádherně masírovat, a přitom může mít muž velmi příjemné pocity v celém těle. A že se s neztopořeným penisem lze i milovat (při vědomém milování lze provádět tzv. měkkou penetraci). S oběma tématy se můžete seznámit na našich kurzech (viz. stránky www.denisaarichard.cz; kurzy: Joni a lingam, 10denní výcvik Celostní smyslné masáže; a ohledně konceptu a praxe vědomého milování Retreat pro páry - odkazy přesně na dané semináře viz jiné mé odpovědi). Ke konceptu vědomého milování se také můžete dočíst v knize Diany Richardson “Vědomé milování” (naše výuka je v něčem podobná, v něčem jiná, a na kurzu se navíc věnujeme mnoha dalším tématům, které se vztahem i intimitou souvisí - emoce, komunikace, polarita muže a ženy…).
martin: dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda je smysluplné chtít mít po 40cítce ještě (vlastní) dítě. děkuji
Denisa Palečková: Určitě, proč by nebylo? Já s mým mužem jsme toho příkladem (náš druhý syn přijde na svět letos, v roce kdy nám oběma je 40 let). A znám řadu lidí, kteří mají dítě v tomto věku. Také věřím, že si děti své rodiče vybírají, a když dospělí začnou o dítěti přemýšlet, možná už je nějaké “ve vzduchu”
Simona: Dobrý deň, moja otázka je ako nájsť toho ,,pravého"? Ďakujem za odpoveď
Denisa Palečková: Hezký den Simono, podívejte se na mou odpověď pro Pavla (hned nad vaším dotazem). Psala jsem to jako “návod” i pro ženy. Ohledně práce s tělem bych navíc doporučila VAGINÁLNÍ MAPOVÁNÍ - vše k němu se dozvíte na stránce www.vaginalnimapovani.cz, kde najdete popis, odkaz na řadu článků a 40minutové video, kde vyčerpávajícícm způsobem popisuji, o co jde a jak je možné jej zažít.
Pavel: Ahoj, Deniso, odešel jsem z 15 letého manželství, ze kterého vzešly tři dcery. Jsem již 4 rokem v rozvodu a věřím, že to letos snad formálně skončí. Té nejstarší dceři je již 18 let. Zpočátku byly nástrojem vydírání ze strany matky. Dnes již mám vztah s dětmi dobrý, i když je vidím nepravidelně. A s jejich matkou zcela neutrální. Ze vztahu jsem odešel, protože jsem po celou dobu snažil, aby věci fungovaly a děti vyrůstaly v úplné rodině. Zároveň jsem ale proto nebyl upřímný ani k sobě ani k partnerce. Ale časem jsem nemohl jenom kvůli dětem ve vztahu nadále zůstávat, protože vyvinula těžce patologická komunikace, která jednou vyústila do fyzické agresivity, kdy jsem se stal pouze pozorovatelem vlastní dlouho potlačované agresivity. Manželce jsem nijak strašně neublížil, jenom strčil na gauč a držel ji ruce na hrudi a zároveň jsem pozoroval radost. Byl to pro mne zážitek, kdy jsem si uvědomil, že jsem rozumově mnoho v sobě potlačoval. Následně po 9 měsících tiché domácnosti jsem našel v sobě řešení, a to odejít, po kterém mi spadl kámen ze srdce. Moje ex nebyla schopná naslouchat a byly silná manipulátorka. Somozřejmě, že to je jen moje verze. Ale samotnému bez ní mi je líp. Přesto bych toužil po novém vztahu, ale nevím, jak začít. Nevím, jak znovu získat důvěru. Jakou radu dávate těm, kteří hledají nový vztah po takových to zkušenostech? Pavel
Denisa Palečková: Hezký den Pavle, moje doporučení pro ty, co hledají partnera, se dá shrnout zhruba takto:
1/ Dobře porozumět sám sobě. Naučit se znát své pocity, reakce. Mít v tom sám sebe rád. Nesnažit se být někým jiným (což ani dlouhodobě nejde). S touto znalostí sebe sama pak mnohem lépe rozumíme tomu, co a koho v životě potřebujeme a hledáme.
2/ Důležité je to, co jsem, otevřeně vyjadřovat. To opět znamená: žádné pózy, žádné “předělávání se”, abychom před druhým lépe vypadali apod. Tak si stejně lásku dlouhodobě nezískáme a neudržíme. Ať bychom byli “sebepodivnější”, každý má k sobě někde nějaký skvělý protějšek. Jen když neskrývám to, kdo jsem, mohu potkat ty, kteří s tím rezonují a mají mě se vším všudy rádi.
3/ Další součást je léčení starých zranění a znovu-získání důvěry ve vztah a lásku. Staré zkušenosti a bolest mnoha lidem brání v tom, aby se otevřeli do dalšího vztahu. I když vědomě chtějí, podvědomě blízkost odpuzují. To je v dnešní době velmi časté, protože je poměrně snadné se rozejít či rozvést (nemyslím z pohledu prožitku, ale z pohledu práva a společnosti, která zde oproti dřívějším dobám už moc silně nezasahuje).
Stará bolest se léčí tak, že si dovolíme cítit a prožít pocity, které bychom nejraději neměli, a pečlivě je držíme pod pokličkou (formou sebekontroly, pracovní a další aktivity, přehannou disciplínou, třeba i sportem, přísným režimem jídla apod.). Dovolit si vše vnímat v těle, a vyjádřit to. Sem patří všechny ty “nepatřičné” projevy vzteku a smutku… i velmi starých pocitů. Pokud to neuděláme, pravděpodobně se ke stejným pocitovým vzorcům budeme vracet i v dalších situacích a vztazích. Taková je dynamika života; co si nezpracujeme a neproměníme v sobě, to na nás z různých stran “útočí” a zkrátka se k nám vrací v té či oné podobě, často i zesíleně, dokud něco v sobě nezměníme.
4/ A jak na tu změnu? Jak v sobě oživit pečlivě zasunuté pocity? Jak je vyjádřit a pustit? Moje odpověď je: a/ práce s tělem; b/ přepis limbického otisku (práce s myslí a představivostí se zapojením plného citového prožitku). Prvnímu se věnujeme na kurzech a sezeních Celostní smyslné masáže. Semináře najdete na www.denisaarichard.cz v Kalendáři akcí (největší transformační jízda je 10denní kurz Celostní smyslné masáže, který otevřel nové možnosti v životě - ve vztahu, v práci a dalších oblastech - již stovkám lidí). S Celostní smyslnou masáží (dříve jsme ji učili pod názvem tantra masáž) se můžete setkat i v našem masážním studiu Tantra Spa (www.tantraspa.cz). Máme zde skvěle vyškolené masážní terapeutky, které se této práci věnují z hloubi duše a srdce. Nejde jen o uvolnění těla, ale i o práci s duší, se záměrem… To vše je skrze dotek a přístup masérky cítit. Bez nadsázky si troufám říkat, že je to masáž, která mění životy. Již mnoho jich změnila (napomohla sebepřijetí, novému vztahu, nové práci / poslání, novým prožitkovým vzorcům…).
Přepis limbického otisku je 5hodinový seminář, Aktuálně nemáme vypsaný termín, ale pravděpodobně ještě jeden přidáme v průběhu srpna. Sledujte náš web www.denisaarichard.cz. Tato práce s vlastním nastavením ve formě vedené meditace velmi pomáhá uzdravovat a měnit naše vzorce kolem prožívání vztahů a svého života vůbec.
Jaruš: Dobry den, jsem vdana 28 let,s manželem si rozumime.Pracuje jako starosta města.Problem je ten, že pred mesicem na radnici nastoupila nova asistentka, která se podbízí, me je nepríjemná a pokud na ni reknu neco negativního pred manželem, vždy mlčí, což drive nedelal a vždy se k ruznym mezi nami probiranym tematum vyjadřil.Bohužel se s paní setkavam v mem zamestnani i ja a ona se mnou jedna velmi povýšene. Situace me hrozně sžírá, nevím, co si o ní myslet, porad na to myslím.Nikdy jsem se s takovou nemusela vyrovnavat.
Denisa Palečková: Hezký den Jaruš, zkusila jste to již s mužem otevřeně probrat? Doporučuji najít si klidnou chvíli na rozhovor, a otevřeně mluvit o svých pocitech - přibližně tak, jako popisujete zde. Řekněte mu, jak se cítíte, jak vás to sžírá, že se například cítíte nesvá apod. Mluvte o tom, jak je vám, bez záměru situaci nějak ovlivnit, obviňování apod. Třeba i o tom, že máte pocit, že se k vám chová povýšeně (třeba to tak není, třeba je to jen dojem… proto v konverzaci je důležité zůstat u toho, jak se cítíte vy). A že vás to trápí a nevíte si s tím rady.
Když budete otevřená, upřímná a své pocity přitom budete popisovat jako své vlastní (ne že za ně někdo či něco může), věřím, že i s mužem najdete otevřený prostor pro hlubší porozumění. Třeba se tím i část napětí ze situace sejme, nebo i on přijde s nějakým návrhem, řešením… Nenoste to v sobě, protože by to asi vedlo ke stoupajícímu napětí, možná i zbytečně.
Karolina: Dobry den, s manželem jsme deset let a po prvním dítěti Ma stále menší s menší potřebu sexu. Dostali jsme se do stadia 2x ta rok- když přijdu ja. Zkouším různé prádlo, byt milá, tanecky, rtenky, podpatky ... Nekdy funguje, ale Dost často skončime s tim, ze nemůže, ze ho bolí hlava, břicho atd. Nikoho jiného zřejmě nemá a k lékaři jít nechce. Očekává ze mu budu verna, prý je to moje povinnost. Absurdní je to ze před svatbou to bylo úžasné ... Tvrdí ze nevěří kondomum, ať beru hormony, kterých se bojím ja. On na operaci nepůjde a ja též nechci. Intimní život nemáme žádný. On nikdy nepřijde se pomazlit, pohladit a ja jsem postupně přestala začínat protože me ponižuje byt vždy ta první. Prala bych si aby nekdy přišel on a dotknul se me, pohladit nebo políbil. Komunikujeme o všem v klidu -takže tam snad problém není. Předem moc dekuji za radu a názor. Pěkný den, Katolina
Denisa Palečková: Hezký den Karolíno, doporučuji náš kurz pro páry (najděte si v Kalendáři akcí Retreat pro páry na webu www.denisaarichard.cz), případně konzultaci u mého kolegy Richarda. Sama to u muže asi nezměníte.
Adina: Je mi 31, půl roku randím s mužem, který mne má rád a já jeho, ovšem z mé strany jsou tam dvě velká ALE - nerad se mazlí a málo vydělává. Je mi s ním dobře, racionálně však nevidím budoucnost s někým, kdo mi řekl, že na dovolenou příští dva roky z finančních důvodů nepojede, zatímco já v té doby už chci být těhotná. Nemluvě o tom, že při frekvenci sexu jednou za 2 týdny se možná dítěte nedočkám. Řekl mi, že se mazlí nerad, protože je pak upocený, když máme sex, hned pak jde do sprchy. Přestože mne ujistil, že jsem pro něj přitažlivá, připadám si nežádoucí, chybí mi vášeň v našem vztahu. V současné práci vydělá 15 tisíc čistého a prý ho baví, přestože jsem mu několikrát naznačila, že by měl hledat něco lépe placeného. Žije od výplaty k výplatě a ještě si musí půjčovat. Mám to rovnou ukončit nebo trpělivě doufat, že se finančně srovná a v mazlení/sexu najdeme nějaký kompromis?
Denisa Palečková: Milá Adino, doporučuji s tím mužem zůstat pouze tehdy, pokud si dokážeš představit, že tak, jak je to teď, to bude pořád. Miluješ ho i přesto přese všechno a je Ti s ním dobře? Pak zůstaň. Pokud bys s ním zůstávala jen s nadějí a předpokladem, že on se časem změní… pak budete pravděpodobně oba šťastnější s někým jiným, Ty i on.
Eva: Dobrý den,Miluji svého muže, ale asii to není vzájemné. Mám problém se od něj odpoutat.Byli jsme spolu 16 let, vyžaduji důvěru, společné výlety, i sex , ale realita je jná. Srovnává mě s mladšími ženami. Je mi to nepříjemné a nehodlám to to tolerovat
Denisa Palečková: Zkuste spolu přijet na kurz pro páry - nejbližší volný máme v srpnu, další pak až v prosinci. Termíny jsou na www.denisaarichard.cz. Mužům se často jezdit nechce, ale pokud projeví jen trošku ochoty, určitě jeďte. Mnoho věcí pochopíte, pravděpodobně objevíte i řadu momentů, kdy jste se sobě odcizovali třeba i úplně zbytečně.
To, že vás muž srovnává s maldšími ženami, je pochopitelně nepříjemné a on je nevědomý, když to dělá. Ovšem je přirozené, že jako muž s po ostatních ženách dívá; dělají to všichni a neznamená to, že by chtěli změnit vztah. Pokud oba budete otevření změnám, může se naučit, jak vidět a najít naplnění v tom, co má. Novou inspiraci i do svého života, vztahu, třeba i práce/ poslání. I to totiž se spokojeností muže ve vztahu (a životě) úzce souvisí.
Hodně párů, které k nám na Retreat pro páry přijedou, je překvapených, že i ze zdánlivě beznadějného, unaveného a vyprahlého vztahu vytryskne láska i sexuální vášeň.
Elka: Dobrý den, s manželem jsme asi 15let, ani jeden z nás to nepočítá. Nerozumíme si, nespíme spolu, oba chceme odejít. Problém je z mé strany obava o děti, z jeho o dům. Jak najít řešení? Do manželské poradny ho nedostanu, ani už nechci. Pro mne je vztah dávno ukončený, ale nemám kam jít. On neustále mění názor - jako ve všem v životě. Brali jsme se "z rozumu", nemuseli. Mně došla trpělivost a nadhled (urážky před dětmi a rodinou), jemu doslova nevoním. Občas se blýskne zájmem o děti, jinak si ve všem vystačíme sami a je nám líp. Máme klid, když se nevidíme. Nutné věci nejlépe řešíme po telefonu, osobně se nedomluvíme. Jak moc je pro děti vlastně důležitý otec? Nebudou se chovat k partnerce v budoucnu stejně? Asi dělám chybu, ale bojím se odejít - kvůli dětem. I když i osobně mi bylo řečeno, že si nedovedu představit, jak mi znepříjemní život... Ulevilo by se mi, kdyby odešel sám, ale to kvůli tomu "jak by vypadal" neudělá. Druhý vztah prý nemá...? Na tohle asi rada není? Kamarádky vlastně nemám - ne takové, kterým bych se mohla s touto situací svěřit. Mám "jen" dvacet pět let kamaráda na svěření, když je mi nejhůř. Je v normálním vztahu a částečně taková moje vrba..Zdravím a hezký den.
Denisa Palečková: Hezký den, pokud je pro vás oba vztah už tak dlouhou dobu víceméně mrtvý, nemá velký význam uchovávat jej “kvůli dětem”. Přestože každé dítě rádo vidí své rodiče pohromadě, taky každé dítě velmi dobře vycítí napětí, nepohodu a přetvářku. A ze všeho nejvíc che, aby jejich rodiče byli šťastní. Pokud to nedovedou spolu, tak od sebe. Podívejte se na to z pohledu, JAKÝ MODEL TEĎ UKAZUJETE SVÝM DĚTEM DO ŽIVOTA?
Děti podvědomě opakují “chyby” svých rodičů, i takové, kterým by se chtěly vyhnout. Pokud je situace tak, jak popisujete, ukazujete jim, že je v pořádku se přetvařovat, zatnout zuby a vydržet… dlouhé roky žít ve vztahu, který není naplňující a vyživující, ani se už nepokoušíte o to, aby byl, a jen čekáte na jeho ukončení. Neprokazujete jim tím moc dobrou službu, iluze “šťastné” rodiny není darem. Pokud skutečně s partnerem necítíte, že by mělo smysl do vztahu nějak investovat energii a rozvíjet jej (z vašich slov cítím, že ne), pak je i pro děti přínosné, abyste k nim byli upřímní a transparentní. Pokud se budete rozcházet, rozvádět, stěhovat… vždy je to pochopitelně doprovázené i notnou dávkou bolesti. Důležité je, abyste se snažili s partnerem vycházet co nejlépe to půjde, lidsky a přátelsky. Snažit se nic si nevyčítat, nebojovat. Pokud mezi sebou máte napětí, komunikovat s dětmi, že to není kvůli nim a netýká se jich to (podvědomě mají děti tendenci brát bolest rodičů na sebe).
A zaměřit se na to, jaký život si pro sebe představujete? Co vše jste doteď dávala stranou a nežila, na úkor udržování nefunkčního partnerství? Po čem v životě toužíte? Co si pro sebe přejete, abyste byla šťastná? Protože bývá velmi užitečné, nově vzniklý prostor VĚDOMĚ zaplnit takovým životem a aktivitami, po kterých toužíte. Třeba budete muset přijít na to, co vás baví dělat, případně do jakého jiného vztahu byste v budoucnu chtěla vstoupit. Je to čas sebepoznávání, objevování nového…
tina: Dobrý deň Denisa. Mám ťažkosti s tým, že ak sa mi partner nevenuje dlhšiu dobu, aj ked ho zensky ziadam o to, po čase sa hnev premeni u mna na žiarlivosť a začnem robiť akoby naschál, že sa pozeram viacej na inych mužov a vnímam, čo všetko sa mi na partnerovi nepáči a teší ma, že niekto sa namna aspon pozrie, že som priťažliva. Partner mi povedal, že preneho je to mentalne podvadzanie. Je to naozaj podvadzanie?
ak ano, čo s tym mozem urobiť? je to zle, ked sa ako žena pozriem občas na ineho muža, stým, že sa mi niečo páči na ňom?
Denisa Palečková: Hezký den Tina, já bych to podváděním nenazvala, ale pokud to tak přítel vnímá, ruší to váš vztah, oslabuje jeho důvěru. Doporučuji zaměřit se na to, proč potřebujete tolik pozornosti? Vzít to spíš jako své osobní téma, ne jako jeho vinu, že vám pozornost nevěnuje. Souvisí to s láskou k sobě, s vnitřním pocitem vlastní hodnoty. Se sebepřijetím a úctou k sobě. Když toto máme, neovlivňuje nás tolik, jaké reakce - ať příjemné či “nepříjemné” - dostáváme z okolí. Doporučila bych z našich seminářů Přepis limbického otisku (= slovensky: otlačku) (viz www.deniaarichard.cz), trvá pouze půl dne a je to velmi efektivní metoda pro nastavení láskyplného vztahu k sobě, což je základ i pro všechny ostatní vztahy.
A pro vás s partnerem Retreat pro páry, kde vám spousta souvislostí zapadne (oběma) a získáte praktickou inspiraci, jak si více rozumět a více vytěžit a rozvíjet lásku, která mezi vámi je
Nikola: Jenze po 2letech jsem zjistila ze si volaji a co vic netusim a nechci nad tim premyslet a zatloukal ikdyz jsme mela v ruce dukaz protoze jsem si volala z jeho telefonu pujcil mi ho a objevilo se ve volanych cislech ze ji volal... nakonec se priznal, ze s ni mluvil ale ze ji dluzi penize ze o nic vic neslo. tak ji penize vratil a rekl ze ukoncil kontakt s ni a volal ji predemnou ze si maze jeji cislo. Ale pri kazde hadce mluvi o tom ze pujde za ni nebo ze ji jde zavolat a v sms se vyjadruje pokazde jinak jako by to byli jeji slova jsem z toho spatna protoze mi tvrdi ze s ni v kontaktu neni ale kdysi davno to zapiral stejne a v kontaktu s ni byl, co mam delat jak mam zjistit pravdu prosim poradte..
Denisa Palečková: Doporučuji přestat to řešit. Pokud přítel lže, rozhovory s vámi to nezmění. Pokud se stále odvolává na to, že za jinou ženou odejde, když “nebudete hodná” (= hádáte se s ním apod.), je to projev jeho slabosti. Musíte si ujasnit, zda ho máte ráda a chcete s ním být SE VŠÍM JAK JE, nebo ne. Je bláhové tlačit na změnu; tu může udělat jedině on sám, ze svého vnitřního rozhodnutí, ale ne na nátlak - naopak spíš začne být v opozici.
Jolly: Ahoj Denisko, chtěla bych se tě zeptat, jak mám přítele namotivovat, aby něco dělal. Jsem frustrovaná, že sedí jen u PC, mobilu a nebo spíše vše nechá na mě (výlety, jídlo..apod.). Vznikají tak z toho unavující hádky. Pokud to nechám na něm děláme stále to samé do kola (např. chodíme pořád ten stejný procházkový okruh). Nedokáže mi ani udělat radost, kytičkou, snídaní, cítím se tak hodně nemilovaná. Když se mu s tím svěřím, stále opakuje, že to není pravda. Což je. Bohužel nevím, jak mu mám vysvětlit, že o mě ani o sebe absolutně nejeví zájem. Vzhledem k tomu, že spolu jsme 98% času, často mě táhne sebou, že pak nemám chuť na své aktivity. Moc děkuji za odpověď S láskou Jolly
Denisa Palečková: Hezký den Jolly, přečti si sama a dej i přítelovi knihu Davida Deidy “Cesta pravého muže”. Je velmi čtivá, zábavná a velmi moudrá a oči otevírající. Víc v ní pochopíš, jak fungují muži, a i on mnoho pochopí (je to kniha prsaná pro muže, ovšem pro ženy také nesmírně zajímavá). Pochopíš z toho, že jediný způsob, jak ho namotivovat, je ho “přitáhnout” k sobě či nějaké aktivitě. Nemůžeš ho přinutit tím, že mu něco řekneš apod. To spíš budí ještě větší averzi a pasivitu. Stejně tak, jako kdybys vekeré aktivity do vztahu vnášela ty sama; muž bude víc a víc pasivní. A dala bych ruku do ohně za to, že jeho skutečně nenapadne, že by tě nemiloval a že je něco špatně. Myslím, že tě velmi miluje. Jen nerozumí úplně tomu, co ty potřebuješ, abys cítila jeho pozornost a zájem. Třeba ti lásku vyjadřuje jinými způsoby, a neví, co vlastně chceš a potřebuješ.
Příklad: někteří lidé se cítí milovaná díky slovům. Potřebují slyšet “Miluje tě.” Jiní vnímají lásku hlavně skrze doteky, další zase skrze dárky a podobně. Každý máme jiné “anténky” pro přijímání lásky. Pokud máš přítele ráda a chceš, abyste spolu byli, určitě vztah nezatěžuj dalším stěžováním si, vyžadováním a tlačením na něj. Vycházej z toho, že on pravděpodobně skutečně neví a nerozumí. Zaměř se na to, co ve vztahu s ním už máš a za co jsi vděčná. I to změní dynamiku mezi vámi, více se uvolníš a je dost pravděpodobné, že on tě pak víc bude moci zahrnout svými nápady a dary
Sandra: Dobrý den. Jsem 6 let rozvedená, poslední 4 roky žiju s přítelem (on je o 10 let mladší). Je mi 50 a začínám se dostávat do menopauzy a nemám chuť na sex. Po konzultaci s gynekologem a vyšetření krve jsem ve vysoce rizikové skupině na trombozu, takže hormony bohužel brat nemohu a rostlinné doplňky stravy a hormonální yoga pouze odleví návaly, ale moje náladovost a chuť na sex se nelepší. Nechtěla bych o přijít o přítele a taky sama se chci cítit dobře a sexy. Co mám dělat? Zatím se jen přetvařuji, že mě sex baví.
Denisa Palečková: Hezký den Sandro, doporučuji sezení či seminář Vaginálního mapování. Vše potřebné k tématu najdete na webu www.vaginalnimapovani.cz, včetně obsáhlého videa, kde popisuji význam, postup, průběh kurzu, průběh sezení a mnoho dalšího. Takže získáte dobrou představu, o co jde. Na stránce najdete i odkazy na řadu článků k tématu. Videa tam jsou dvě, jednou kraťounké, pocitové a jedno dlouhé, informační.
Beata: Dobrý den Deniso. Ráda bych se zeptala, kdy bude nejbližší seminář PŘEPIS LIMBICKÉHO OTISKU a jestli mi může pomoci v tom, abych se opět cítila v intimních chvílích s manželem šťastná a užívala si sex (je mi 52 let a v poslední době nemám na sex chuť). Jsem introvert a na účast v jiných seminářích u Vás nemám odvahu:). Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Denisa Palečková: Hezký den Beato, Přepis limbického otisku v Kalendáři aktuálně nemáme, ale pravděpodobně ještě přidáme jeden termín v srpnu (v září mám termín porodu). Ohledně vylepšení vztahu a intimity s manželem určitě doporučuji účast na retreatu pro páry. Nemusíte se bát, je to kurz stavěný i na úplné introverty!
Kdo se nechce nijak “veřejně” zapojovat, bez problémů projde celým kurzem jako “posluchač”. Věci, o kterých mluvíme, si trénujete se svým partnerem. Vše intimní probíhá v soukromí vašeho pokoje. Víme, že tento víkend s mnoha lidmi udělá hotové zázraky, bez nadsázky. Během dvou dní se stane ve vztahu tolik, že to nelze “dohnat” žádnou četbou literatury nebo návštěvou psychologa či partnerského individuálního koučinku. Skutečně to stojí za to, a nemusíte se obávat, že byste byla ve skupině nějak “exponovaná”. Introverti mohou být v sobě “schovaní”, a je to v pořádku
JJ: Dobrý den, zajímalo by mě, co jste vystudovala, že fungujete jako lektorka partnerských vztahů, výcviku Sexuological Bodywork a vaginálního mapování. Nezlobte se, ale mám dojem, že se Vám akorát nechce pořádně pracovat, tak třískáte peníze na zmatených lidech díky takovýmhle "oborům". Cožpak neslyšíte, jak blbě už ty Vaše obory zní???
Denisa Palečková: Jsem magistra sociologie (FF UK a Universität Konstanz v Německu), a můj kolega Richard Vojík, se kterým řadu seminářů vedeme společně, je inženýr chemie. Ani jeden nepracujeme ve “svém” oboru, protože víme, že díky naší lektorské práci v oblasti vztahů a intimity uděláme ve světě mnohem více užitku než například průzkumem trhu a veřejného mínění či zaměstnáním v mezinárodní politické sféře (což jsou cesty, které se mi na základě studia snadno nabízely).
Vedle toho jsem absolvovala řadu výcviků psychologie a terapie. A bezpočet dalších “zvláštních” disciplín práce s lidmi a práce s tělem. Když lidé prochází nesnázemi ve vztazích, nebo se jim dokonce rozpadá rodina, je efektivní pomoc nad zlato. V pekařství ani u řezníka ji nekoupíte, ani řidič autobusu vám neporadí, ani inženýr fyziky, biolog a podobně…
Koneckonců, když se ve vztahu trápíme nebo přicházíme o cenné vztahy, zjišťujeme, že to je jedna z věcí, které jsou v našem životě nejcennější. Ať chceme nebo ne, bez láskyplné lidské výměny v našem životě vše ztrácí na významu. A často se ve vztazích trápíme docela zbytečně, právě proto, že se sexualitě a vztahům jako společnost systematicky nevěnujeme. Ve škole se vzděláváme v matematice, cvičíme integrály, snažíme se našprtat řadu údajů, které v životě pak už nikdy nevyužijeme.
Vytváření dlouhodobě šťastného vztahu a naplňující intimity považuji za jednu z nejcennějších lidských dovedností, a znalost sebe sama, druhého pohlaví, vědomá práce se sexualitou a další bohužel nejsou vlastnosti, které by nám byly vrozené. O vztazích a sexualitě se učíme od lidí a ze společnosti, která nás obklopuje, a bohužel to většinou nejsou modely vhodné následování…
Ester: Milá Denisa, reagujem na CPM webinar o vášni a porne, čo si prosím myslela tým, že žena sa naučí o emóciách rozprávať? Chápem, že emócie sú hlavne o prežití. Ale je "zlé" rozprávať o nich? Občas sa mi stáva, že emociu nedám hneď von. Muž vidí že nie som Ok. A keď pátra po tom, čo mi je, skúšam to slovne opísať. Vysvetliť. Ale väčšinou to nejde. Neviem slovne vysvetliť, prečo som trebárs nahnevaná, mrzuta. Takže dobre mienena snaha si to vyriešiť situáciu ešte zhorší. Nie je teda dobré snažiť sa o emóciách porozprávať? Viem ze ich aj treba dat von, ale nie je lepsie sa vyburit v sukromi ako na partnera? Vďaka:)
Denisa Palečková: Hezký den Ester, to, co popisujete, dělá řekla bych většina žen. Jsme “natrénované” k tomu, abychom o svých pocitech přemýšlely, dokázaly je pojmenovat a vysvětlit. Ovšem stejně jako píšete, většinou tato strategie nevede ke kýženému cíli. Vám se tím neuleví, partner nic moc nepochopí nebo nezmění. Možná si začnete povídat a zamotáte se do dalšího kruhu neporozumění. Pocit, o kterém se bavíte, tím vůbec nezmizí, ani situace, kterou řešíte.
Racionální analýza je mužský element, mužký princip. Proto pro většinu žen (ne všechny) není uspokojivým “řešením”. Muž mnohem lépe dokáže reagovat na autenticky VYJÁDŘENÝ POCIT.
Monika: Dobrý den Deniso, sleduji váš fcb i aktivity a fandím vám. Ráda bych se zeptala jak se vy osobně principielně stavíte k situaci, kdy muže velmi vzrušuje sex se třetí osobou (v našem případě druhým mužem). Nedaří se mi v tom moc vyznat. Předem moc děkuji za alespoň rámcovou odpověď. M.
Denisa Palečková: Hezký den Moniko, důležité je, jak se k tomu stavíte vy? Je to něco, co si dokážete představit? Co by se vám mohlo líbit? Záliby v sexualitě jsou různé, jen mnoho partnerů si nedovolí o tom ani s nejbližším člověkem mluvit (někdy - třeba i z oprávněné - obavy, že by tomu druhý nerozuměl a zavrhnul ho či
ji). Važte si toho, že je k vám partner tak upřímný ohledně toho, co jej vzrušuje. Zda budete chtít jeho vzrušující představu realizovat v praxi, záleží na tom, jak se kolem toho cítíte vy. Pokud jste zvědavá a nápadu otevřená, můžete něco takového zkusit. Pokud si to vůbec nedokážete představit, do ničeho se netlačte. Někdy stačí, když si o představách jen povídáte. Něco jiného je snít, a něco jiného je zažívat to doopravdy. Třeba i pro partnera by to bylo jiné, než si představuje. Pokud byste do takového experiemntu šli, buďte vědomí a pozorní k tomu, jak se všichni zúčastnění cítí.
Laura: Milá Deni, ráda bych se Tě zeptala na radu, jak řešit nebo jak přijmout fakt, že partner má mnohem menší apetit na milování než já? Hodně mě to trápí a často své touhy na milování nebo mazlení potlačuji. S partnerem jsme o tom často hovořili, ví, že mám milování ráda a že frekvence, kterou máme nyní, mi nevyhovuje, ale bohužel se nic nemění. Milujeme se 1-2 krát do týdne. Partner tvrdí, že je často unavený. Já to na něm často vidím, že jediné, na co mám myšlenky je si odpočinout, rspektuji to, ale trochu se bojím toho, že nás toto jednou rozdělí. Já se miluji ráda, je to pro mě určitá forma uvolnění a navíc zbožňuji, když se jeden druhého dotýkáme. Milování s partnerem se mi líbí, vyhovuje mi, jediné, co mě trápí, je frekvence milování a fakt,že partner není moc na hrátky a experimenty. Přiznal se mi, že ho trápí, že mě nedokáže uspokojit (orgasmus jsem s ním zatím neměla) a že by se mnohem raději miloval, kdyby věděl, že mě uspokojí. Partnera jsem ujišťovala, že vše, co spolu zažíváme je pro mě nádherné a že se mi milování s ním líbí. Navrhovala jsem i jiné techniky, které bychom mohli vyzkoušet a které mám osvědčené, ale partner na to moc není. Nejspíš se stydí nebo se mu nechce. Nevím, jak víc ho roztoužit nebo v něm vzbudit chuť na hrátky, experimenty? Přiznávám, že mě trápí, že jsem se svým partnerem za celý náš vztah ještě nedosáhla orgasmu (žádnou technikou). Děkuji za radu.
Denisa Palečková: Hezký den Lauro, doporučuji, pokud partner bude svolný, přijeďte k nám na kurzy Retreat pro páry, případně také kurz Intimní masáže Joni a lingam. Nevěnujeme se pouze technikám, ale také psychologii muže a ženy. Pro tuto chvíli bych doporučila netlačit, ale ani na intimitu nerezignovat a nepotlačovat sama sebe ve svých pocitech a chuti. Důležité je, aby se mezi vámi nevytvořilo ještě větší napětí, a z něčeho, co má být příjemné, se nevytvořila povinnost. Také partnerovi ukažte cesty, jak vám může přinést rozkoš, jak se vás může dotýkat. Zkoumejte společně
Adriana4: Dobrý den Deniso, je mi 20 let a velmi pravděpodobně jsem nikdy neměla orgasmus. Tedy, všichni mi tvrdí, že bych jej poznala, kdybych jej měla. Potěšení se vždy stupňuje a pak v nějakou chvíli úplně přestane. S bývalým přítelem jsme zkoušeli snad všechno a neúspěšně, sama taktéž... na O jsem tedy resignovala, užívala jsem si předehru a dělání potěšení partnerovi, byla jsem s tím smířená. Nicméně mám nyní jiného přítele, který trvá na tom, že vyzkoušíme více způsobů. Pár let studoval na medicíně a tvrdí mi, že může být problém i v tom, že jsem tam dole jaksi příliš napnutá a že by mi snad gynekoložka s tímto problémem mohla pomoci, že se dá i chirurgicky řešit, k tomu jsem trochu skeptická. Další variantou se nám zdála návštěva psychologa, neboť mám občas problémy s depresemi, úzkostí a stressem. Je něco z toho možné nebo existuje i jiná možnost? Nebo prostě opravdu orgasmu nikdy nedosáhnu a je to normální? Ex přítel i současný přítel si mi opravdu hodně věnují a je pravda, že po delší předehře (i třeba 2 h) je sex lepší a déle se mi to líbí, před tím než to začne bolet nebo než přestanu cítit cokoliv. Už jsem z toho trochu zoufalá, současný i bývalý partner se přes můj problém nedokáží přenést a cítí se špatně, že mě nikdy neuspokojí úplně a v důsledku toho si i on sami sex užívají méně a nechtějí ho mít se mnou tak často, protože ví, že mě to velmi často bolí a nechtějí mi ubližovat... Mockrát děkuji za odpověď
Denisa Palečková: Hezký den Adriano, také zastávám názor, že potěšení lze postupně rozvinout. Respektive uvolnit to, co mu teď brání, duševně i fyzicky (stažením). Doporučuji vaginální mapování (všechny potřebné informace najdete na www.vaginalnimapovani.cz a teď o víkendu 4.-5.6. máme k tématu ještě jeden, letos asi poslední, kurz). A vědomé milování (učíme na Retreat pro páry, více na www.denisaarichard.cz). Nepouštěla bych se do žádných medikovaných zásahů, ani není nutno chodit za psychologem, dokud nevyzkoušíte výše zmíněné. Mapování i vědomé milování pomáhá i po stránce duševní, která s tělem samozřejmě souvisí. Určitě lze potěšení i orgasmus dále rozvíjet!
Vanda: Dobrý den, je možné u muže, že dokáže v manželství udržovat mnoholetý paralelní vztah bez citů a lásky jen kvůli sexu?
Denisa Palečková: Hezký den Vando, ano je to možné. Co už je méně pravděpodobné, že ten vztah naplno vyhovuje ženě, se kterou sex má. Milenky se čaasto do svých milenců postupně zamilují. Jak je to v konkrétním případě, nelze přesně říct.
Jana: Dobrý den, jsem s manželem šest let, z toho čtyři roky jsme manželé, manžel je o 7 let mladší. Od počátku vztahu nemám z milování s manželem potěšení, přitom s jinými partnery to nebyl problém. Je něžný, ale mě připadá málo "chlapský", naše polarita muž-žena moc nefunguje. K manželovi jsme utekla od předchozího partnera "macha". S manželem si hezky popovídáme, ale intimně to moc neklape. Moje nespokojenost ve vztahu se začala i somatizovat, máme dítě, po porodu císařským řezem trpím skoro permanentně vaginálními záněty (už téměř 2 roky). Manžel je v sexu velmi uzavřený, přistupuje k němu po mužsku, a já se stydím s ním otevřeně hovořit. I když řeknu, co a jak chci, nějak to pořád není ono. Manžel si cca před rokem našel v práci známost. Podle jeho informací to ukončil, ale s touto ženou si dál píše SMS (asi ho to k ní pořád táhne). Dá se s tím něco dělat? Opustit ho nechci, současně ale nemám sílu žít v nenaplněném vztahu a neustále se bát, že si někoho najde. Když s ním promluvím, říká, že je unavený a já že jsem pořád nemocná. Milování je pro mě díky zánětům bolestivé. Současně mám potřebu to nezabalit. Cítím, že bych se před svým mužem dokázala otevřít, ale kromě fyzické bolesti mě nenaplněné milování opravdu frustruje. Aktivní jsem vždy já. Dá se s touto situací něco dělat? Nebo je jediným východiskem rozchod?
Denisa Palečková: Hezký den Jano, vzhledem k císařskému řezu a zánětům a bolestech, o kterých píšete, vám určitě moc moc doporučuji projít Vaginální mapování a Léčení jizev (více na www.vaginalnimapovani.cz, www.denisaarichard.cz). Hodně bolesti, tělesné i duševní, a s tím spojeného napětí se uvolní. Je třeba určité v těle uložené zážitky "pročistit" a nechat odplavit. To pak vnese novou dynamiku i do vztahu. V situaci, kdy milostný styk bývá bolestivý, je také velmi vhodné Vědomé milování. Je třeba jemnost, citlivost... partner by měl porozumět dynamice silných emocí, které budete potřebovat uvolnit... pláč i vztek... Těžko se to zvládá "samo", doporučuji Kurz pro páry u nás. Myslím, že poté se řada problémů, které teď vnímáte, samovolně rozpustí.
Julia: Dobrý deň Deniso, s partnerom som vo vzťahu vyše 4 roky, no a pred rokom náš vzťah zachránili zásnuby. Posledný pol rok sme sa však znovu začali dosť hádať. Je to väčšinou stále kvôli rovnakým veciam, ktoré nám vadia. Mislíte si, že má zmysel pokračovať v takomto vzťahu? Je však niekoľko vecí, ktoré si naozaj vážim. Vieme sa ospravedlniť jeden druhému, hádky vieme väčšinou ukončiť tak, že si dokážeme vysvetliť problém a viem, že by bol úžasný otec, ak by sme mali deti. V intímnej sfére je problém jedine s tým, že chuť mám viac ja než on. Je to hlavne preto, že ja hádku dokážem hodiť za hlavu skôr. No a keďže sa hádame tak často, je bežné, že sa milujeme len raz – dvakrát do mesiaca. Je to potom síce veľmi intenzívne, orgazmus máme spolu, no myslím si, že je to dosť málo v našom veku (28, 30 rokov). Veľmi pekne ďakujem za radu.
Denisa Palečková: Hezký den Julia, podle popisu máte takový normální hezký vztah A věci, ve kterých se přete nebo neladíte, řeší mnoho dvojic. Doporučuji vám u nás navštívit kurz pro páry, v mnohém vám otevře oči a řadu teď drhnoucích situací vezme do úplně jiné roviny
Lukka N.: Dobrý den, chtěla bych poradit. Manžela jsem podvedla. Šlo jen o jednu noc. Svého manžela i po 10 letech miluju. Ale nevím jestli bude lepší mu to říct nebo neříct. Co když na to jednou přijde? Nebude to horší?? Děkuji za odpověď. L.
Denisa Palečková: Hezký den L., zde není nějaké univerzální správné řešení. Pro mnoho partnerů je těžší se o nevěře dozvědět, než o ní nevědět. Obzvlášť když to byla jednorázová záležitost. Ale záleží na vás, na partnerovi a na vašem vztahu, jaký konkrétně je. Doporučuji dát na své pocity, na svou intuici.
Petra: Dobrý den, partner mi nevěnuje takřka žádný čas - přes týden je v práci mimo město, o víkendu dává přednost kamarádům nebo nebo pracuje pro svou matku, se kterou žije. Za 4 roky vztahu jsme spolu měli klasický pohlavní styk jen dvakrát, má problém s erekcí, nechce je však řešit. Na otázku, zda není homosexuál, říká, že ne. Jsem na něm emočně závislá, proto se neumím rozejít. Nežijeme spolu, nemáme spolu děti ani společné finance. Co mohu udělat já pro zlepšení vztahu?
Denisa Palečková: Doporučuji podívejte se na odpovědi níže, v některých jsem odpovídala na příbuzná témata.
Zuzka: Dobrý den, mám přítele, který se rozvádí a má šestiletou dceru. Já sama moc velký vztah k dětem nemám, sama dítě zatím určitě neplánuji a z toho, že má přítel tento závazek upřímně řečeno příliš nadšená nejsem, věnuje dceři hodně času, který bychom jinak mohli trávit spolu. S dcerou jsme se zatím neseznámily, moc se na to necítím, ale zřejmě je to na spadnutí...přítel zároveň často znenadání musí odjet, aby například dceru někam odvezl /do cca 80 km vzdáleného města/ a vždy mě postaví před hotovou věc. Mně se to nelíbí, myslím si, že by se mnou měl věci víc probírat, lépe komunikovat....jaký postup byste mi poradila, aby partner více komunikoval a jak mám postupovat ve vztahu k jeho dceři? Děkuji, Z.
Denisa Palečková: Hezký den Zuzko, i když to chvílemi může být nepohodlné, tato malá žena (dcera) k vašemu muži patří, a pokud máte zůstat spolu, dříve či později ji poznáte, jak píšete. Možná i to pomůže změnit váš postoj. Vím, že to může být náročné, přijmout partnera i s jeho dalším závazkem a minulostí. Ale tady není na výběr. A určitě můžete komunikovat s mužem o tom, jak lépe by mohl vyjasnit rámec, kdy a jak se s dcerou potkává a podobně, abyste se v tom cítila také pohodlně. Muži někdy stačí vysvětlit, že žena zpravidla opravdu potřebuje určitou předvídatelnost, dává jí to pocit bezpečí. Když i setkávání s dcerou bude mít svůj rámec a pravidla, asi to pro vás bude najednou celé snazší
Monika: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na váš názor ohledně mého vztahu s přítelem .Spolu jsme rok a půl a od začátku roku spolu bydlíme .Před tím jsme se viděli málo skrz jeho práci, kde měl blbou pracovní dobu a některé víkendy měl také pracovní..takže bylo málo času na vše co podle mě ke vztahu patři (společně chvíle ,komunikace, sex).Až v den nastěhování sem poznala jeho rodinu a pochopila sem proč až tak pozdě(díky tomu mi pak se objasnily i jiné věci) všichni jsou totiž zdravotně postižení(přítel je v pořádku)Pro jeho bývalou přítelkyni to byla poslední kapka do jejich nefungujícího(spíše kamarádského vztahu) Pro mě to byl taky veliký šok, protože chci mít děti. Píši to proto že i tak je to pro mě těžké a hlavně i když přítel změnil zaměstnání a je na tom časově mnohem lépe a nějaké víkendy podnikáme společně pořád mě příjde že spíš plánuje čas hlavně pro jeho koníček. Ještě bych měla napsat že mu je 34 let (tím pádem od rodičů se odstěhoval až v 33) já jsem o 7 let mladší a už sem v minulosti byla odstěhovaná. Přítele miluji ale pořád přemýšlím co a jak dál? co si o tom myslíte vy?
Denisa Palečková: Hezký den Moniko, doporučuji najít si nějakou klidnou chvíli a místo a místo přemýšlení o vztahu jej začít CÍTIT. V otázce je velmi mnoho úvah, a z přemýšlení se špatně rozhoduje. Zaciťte se do svého těla, bříška, srdce... Sledujte, jaké máte pocity, když jste či nejste s přítelem. Nechte se vést tím, kde a jak vám je dobře? Které chvíle milujete, kdy je vám krásně, kdy naopak těžko? Z těch faktických údajů nelze vyvodit nějaké "správné" řešení. Důležité je vnímat sama, jak to cítíte. To i znamená, jak se ve vztahu cítíte - nezávisle nad přemýšlením o rodině, dětech atd. Budoucnost se stejně nedá úplně vyspekulovat. Nechte se vést svým srdcem.
Katarina: Dobrý deň, kde, nájdem, prosím, odpoveď?
Denisa Palečková: Hezký den, ZDRAVÍM VÁS I VŠECHNY OSTATNÍ NA CHATU. NA ŘADU OTÁZEK JSEM SI PŘIPRAVILA ODPOVĚĎ JIŽ PŘEDEM, A TEĎ JE PLNÍM ODSPODU (OD NEJSTARŠÍCH OTÁZEK), PAK BUDU MÍT I ODPOVĚDI NĚKAM DOPROSTŘED A SOUČASNĚ BUDU REAGOVAT I NA NOVÉ OTÁZKY. CO NESTIHNU BĚHEM CHATU, POKUSÍM SE ODPOVĚDĚT ZPĚTNĚ A ODPOVĚDI PAK NAJDETE CA DO TÝDNE NA NAŠICH STRÁNKÁCH WWW.DENISAARICHARD.CZ V ČLÁNCÍCH.
Lubica Balazova: Kde prosim uvidim odpovede na dotazy, viacere sa ma tykli. Dakujem Lubica
Denisa Palečková: Během chvilky budou doplněny
Lucie: Hezký den Deniso, Se svým nynějším partnerem jsme začala chodit v 25 letech. V tu dobu jsme ještě neměla moc páru nad tím, co vlastně od vztahu chci. Od samého začátku jsem byla nespokojená, ale bohužel se neumím s partnerem rozejít ( stále doufám ve změnu přístupu ). Byl velmi upnutý na mámu, na to co máma poví a jeho máma zase na něj. Což mě jako partnerce samozřejměno velmi vadilo a vadí. Partner to samozřejmě nepřizná. Já jsem na sobě začala hodně pracovat. Po začátku vztahu se mi rozjeli velké psychické problémy, které trvají, jen v menší intenzitě. Přibrala jsem kila navíc ( ty už mám opět dole ) a partner se mnou přestal spát. Samosebou začal utíkat k práci, fotbalu a akcím s přáteli.Nyní máme sex cca 1 za 2-3 měsíce a to tak krátký a o ničem, že jsem z toho zoufalá. Bohužel už nějak nemám sil ani chuť mu nabízet nějaká řešení. Těžko, když on sám nechce. Budu velmi ráda za radu. Díky za to, že jste, Lucie
Denisa Palečková: Pro partnera i vás doporučuji knihu Davida Deidy Cesta pravého muže, určitě vám mnoho vyjasní.
Barbora: Dobrý den, ráda bych se s manželem obrátila na odborníka ohledně vzájemné komunikace a našemu vztahu. Můžete mi poradit? Ano, inzerátu je mnoho, ale jak poznat, který terapeut je vhodný. Děkuji Barbora
Denisa Palečková: Přijeďte za námi na kurz pro páry, případně na konzultaci. www.denisaarichard.cz
Zdroj: žena.cz
---
...doporučené externí odkazy