Jak na vědomé sny

4.11.2015 

     Zatím nejvyšší dosaženou úrovní snění je vědomý sen, který je možné ovládat k obrazu svému. Této schopnosti lze dosáhnout už po měsíci intenzivního tréninku, vyjímečně se to podaří dříve…
. a k lepšímu psychosomatickému propojeníduševní vyrovnanosti nám může pomoci v nalezení aktivní sněníSpánkem trávíme třetinu života a často si sny ani nepamatujeme. Je to tedy značně neefektivní využití času. Přitom       

 

Začátek tréninku: běžné sny

  • Ihned po probuzení se snažte rozvzpomenout na sen a zapsat si ho. Po čase zjistíte, že si toho pamatujete mnohem více. Pokud se nepovede vybavit si sen, zkuste se soustředit na to, jak se cítíte a co k tomu mohlo vést. Mělo by to pomoci rozvzpomenout se.
  • Během dne si představujte, jak by moment, ve kterém se zrovna nacházíte, vypadal ve vašem snu a co by se asi dále dělo…
  • K bdělým snům pomůže i zenová technika přítomného okamžiku: Během dne si bděle uvědomovat svůj momentální stav a chování. Čili být si vědom kdo jsem a co právě dělám.

 

Další úroveň: pokusy o vědomé sny

  • Před usnutím proveďte autohypnózní meditaci: Zhluboka dýchejte, nemyslete na žádné obrazy a přikažte si, že až budete ve snu, uvědomíte si to.
  • Před spaním si představujte zdálky své tělo, jak dělá něco jiného něž ležení v posteli. 
  • Během dne si představujte sebe sama ve snu a moment, v němž si uvědomíte, že sníte.
  • Představujte si sebe sama ve snu, jak si opakujete kdo jste: Jméno, věk, bydliště, záliby atd.
  • Až se probudíte z vědomého snu, vzpomeňte si, jak se to stalo, že jste si to uvědomili.
  • Pozdní noc a brzké ráno je pro vědomé sny nejvhodnější doba.

 

Praktické využití vědomých snů

  • O původu snění se toho moc neví, ale existuje teorie, že slouží zvláště mláďatům, která po narození prospí mnoho času, aby připravovala svůj mozek na budoucnost a zkoušela si tak ve snu různé situace.
  • Ve vědomém snu se můžete soustředit na vlastní uzdravení nebo diagnostiku problémů, různé způsoby jednání a postupů a objevit tak mnohem lepší variantu, než jakou bychom jinak zvolili.

 

Můj pokus:

     Prováděla jsem výše zmíněné techniky cca po dobu jednoho měsíce (nepravidelně). Postupem času jsem si už pamatovala sen každý den. Jednou se mi podařilo uvědomit si, že jsem ve snu, ale z toho překvapení jsem se hned vzbudila. Stalo se to tak, že jsem šla nějakou ulicí a ve snu jsem si uvědomila, že už jsem tou ulicí někdy šla. Přemýšlela jsem, odkud jí znám a došlo mi, že už se mi o ní zdálo a pak jsem si tedy uvědomila, že sním.

     Včera jsem se hodně soustředila na ty představy o snech a dnes ráno si pamatuji velmi mnoho snů. Například se mi zdálo, že jsem se vybourala v autobuse, ale díky tomu, že jsem se pevně a pružně držela rukojeti sedačky, byla má zranění minimální. Čili ve snu jsem prožila bouračku a příště (v realitě) už budu vědět, jak na to.    

    Taky si po takto kontrolovanějším spánku připadám více odpočatá a ráno se často probouzím úplně bdělá. Myslím, že vědomé sny jsou určitou formou meditace a tím, jak se učíme ovládat psychosomaticky svoje tělo, se vyvarujeme třeba pozdějšímu propuknutí nádorového bujení nebo jakékoliv nemoci. 

 

Knižní zdroje:

Vladimír Kvasnička (Gareth) – Vědomé sny, aktivní život v jiné dimenzi

Stephen LaBerge – Lucidní snění

Jan Vaněk – Lucidní snění jako coping mechanismus

---

Symbol síly? V Japonsku
spánek i na veřejnosti​

Symbol síly? V Japonsku spánek i na veřejnosti​

V JAPONSKU JE SPÁNEK NA VEŘEJNOSTÍ POVOLEN | FOTO: SHUTTERSTOCK

ŘÍM Je povoleno spát na veřejnosti? V Japonsku je to možné, zdřímnutí je tu považováno za symbol síly. Podle výzkumu Michiganské univerzity je Japonsko jedinou zemí na světě, kde je spánek na veřejnosti společensky přijatelný. „Odpočinek“ na veřejnosti je tu jakousi institucí a Japonci mu říkají inemuri, píše italský deník Corriere della Sera.

Spaní na veřejnosti zůstává i dnes ve většině západních zemí tabu. Zde se na to pohlíží jako na známku slabosti. V jiných zemích, kde je spánek nezbytností vzhledem ke klimatu či jako odpočinek po skončení namáhavého pracovního dne, není žádnou hanbou zdřímnout si před cizími osobami. Jako příklad můžeme uvést siestu ve Střední a Jižní Americe. Tento jev sledovali vědci z Michiganské univerzity, kteří ukázali, že jedinou zemí, kde je spánek na veřejnosti přípustný, je Japonsko.


„Japonci, kteří jsou hrdí na to, že jsou velcí pracanti, a jsou připraveni jít až na samé hranice svých sil, aby vyhověli šéfovi, považují delší spánek za známku slabosti. Nicméně se nestydí zdřímnout si před očima všech,“ uvádí doktorka Brigitte Stegerová z Cambridgeské univerzity.„Země, kde se spí nejméně na světě, činila z mikrospánku na veřejnosti jakýsi rituál, který nazývá inemuri. To znamená, že je člověk přítomen a přitom zároveň spí,“ uvedli vědci. Čím více roste zodpovědnost Japonce, tím více má také právo zdřímnout si kde chce a jak dlouho chce, i na pracovišti, ve škole, při konferenci či ve veřejné dopravě. Stačí přitom ovládat tělo tak, aby dotyčný neupadl. Je to zcela běžný zvyk, možná i proto, že v Japonsku vládne intenzivní pracovní rytmus a člověk vyhledává odpočinek, jak je to jen možné.

Japonské firmy si jsou vědomy tohoto problému, a proto se rozhodly přijmout opatření k tomu, aby udržely produktivitu akvalitu práce. Aby zabránily tomu, že by jejich zaměstnanci byli stále unavení a nevýkonní, povolují pracovníkům odpočívat na pracovišti půl hodiny. K tomu jim vytvořily podmínky a vyhradily jim na to zvláštní místnosti. S touto iniciativou přišla jako první firma Okuta se sídlem v Tokiu. Přál si to prezident společnosti. Opatření se ukázalo jako prospěšné a inspirovalo další firmy.

Kdy si obléci pyžamo?Studie publikovaná počátkem května v časopisu Science Advances ukazuje, jaké jsou zvyky spojené se spánkem v různých zemích světa: v kolik hodin se chodí spát, kolik hodin se spí v noci atd. Pro svůj výzkum autoři studie využili údaje aplikace Entrain týmu Daniela Forgera a Olivie Walchové z Michiganské univerzity, jejímž cílem bylo pomoci lidem, kteří trpí důsledky pracovního vypětí. Nejvíce na světě spí Nizozemci (osm hodin a 12 minut), nejmenšími spáči jsou obyvatelé Singapuru a Japonska (sedm hodin a 24 minut). Mírně nad průměrem jsou Švýcaři, kteří spí sedm hodin a 55 minut.

„Rozdíly mezi počtem hodin spánku mezi Japonci, Nizozemci a Italy se zdají být malé, ve skutečnosti však mají velký význam, uvážíme-li, že každá půlhodinka spánku navíc má velký vliv na poznávací funkce a z dlouhodobého hlediska ..

---

Jaká pozice je pro
dobrý spánek ideální?​

Jaká pozice je pro dobrý spánek ideální?​

ŠPATNÉ SNY | FOTO: SHUTTERSTOCK

PAŘÍŽ Jakou polohu máme při spánku zaujmout, abychom se co nejlépe vyspali? Spánek na zádech pomáhá zabraňovat vzniku vrásek, pozice plodu v mateřském lůně oslabuje hrudník, spánek na břiše je špatný pro šíji... Doporučuje se neusínat pokaždé ve stejné pozici. Existuje ideální poloha, která nám pomáhá usnout a neškodí našemu tělu? Na tyto otázky odpovídá několik expertů, které cituje francouzský deník Le Figaro.

Pro některé z nás není nic pohodlnějšího a více uvolňujícího, než spát tváří v polštáři a na břiše. Ani tato pozice není pro tělo vyhovující. Podle osteopata Célestina Serteleta může spánek na břiše vyvolávat napětí v polykacích svalech a tlak na hrudní koš a může vést k dýchacím obtížím.

Tato pozice není ideální ani pro šíji. Kinezioterapeut Jérémie Feutry vysvětluje: „V praxi pozorujeme, že lidé, kteří mají ve zvyku spát každou noc na břiše, trpí bolestmi šíje více než ti, kdo spí na boku nebo na zádech. Když spíte na břiše, máte hlavu otočenou na stranu a to vyvolává tlak na páteř. Navíc se záda stáčejí na stranu, obratle nejsou v rovině. V této poloze je lépe spát na tvrdé matraci a na plochém polštáři.“ ̈

Jaká pozice je pro dobrý spánek ideální?​

Pozice skrčence či plodu v mateřském lůně je nejběžnější, nicméně nevyhovuje všem. „V pozici plodu nezaujímá páteř přirozenou křivku, je zakulacena, jsme zkrouceni a hrudník nemá dost místa. Avšak pro toho, kdo má bolesti v zádech, může být být toto zahnutí způsobem, jak si od nich ulevit. Jestliže máte ve zvyku spát v této poloze, je lepší skrčit jednu nohu a druhou napnout, abyste uvolnili pánev,“ radí Jérémie Feutry.

Aby byla pro tělo ideální, dejte si polštářek pod kolena. „Jestliže je jedna noha napjatá na matraci, má druhá tendenci se sklánět, což vyvíjí tlak na hýžďové svaly a napětí v kyčli a pánvi,“ vysvětluje Sertelet. A pokud jde o vliv na tvorbu vrásek? Expert vybízí k obezřetnosti: „Spánek na stejném boku může vést k mačkání kůže a svalů, neboť krev a kyslík nepronikají správně do pokožky a regenerace je méně úspěšná. Navíc by bylo nutné spát celou noc bez hnutí, což se stává je výjimečně!“ Často se říká, že spaní na zádech je ideální pro naše zdraví. A pro náš vzhled, neboť obličej není osm hodin svraštělý na polštáři. Všechno ale závisí na tom, jakou máte morfologii a jaké máte matrace. „Jestliže jsou naše záda spíš zahnutá a hlava vystupuje vpřed, je třeba podpořit krk několika polštářky. Příliš tvrdá matrace rovněž způsobuje bolesti, protože svaly jsou stlačeny,“ říká osteopat Sertelet. Pozice se nedoporučuje u osob, které chrápou a trpí syndromem spánkové apnoe.

Jedna poloha celou noc?

Jestliže se cítíte dobře, když ležíte na straně a máte ruku pod polštářem, výše, než jsou ramena, stlačujete si krevní cévy a nervy, a to může vést ke ztuhlosti nebo zdřevěnění ruky. Navíc je váha soustředěna na ramena. Když se vzbudíte, budou vás bolet, vysvětluje Sertelet. Na rozdíl od toho, co se často říká, spaní na pravé straně nepřispívá k pálení žáhy, ani spaní na levé straně nezabraňuje jaterním problémům. „Tato poloha má smysl u těhotných žen. „Jestliže chcete vylepšit tuto pozici, umístěte polštář mezi kolena, aby stehenní kost byla v rovině s pánví,“ uvádí Sertelet.

Osteopat je kategoricky proti tomu, abychom spali celou noc v jediné poloze. Lépe je pozice během noci měnit, abychom nebyli druhý den ráno zdřevěnělí a ztuhlí.

ČTK

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/jaka-pozice-je-pro-dobry-spanek-idealni-dyz-/zdravi.aspx?c=A160524_114337_ln-zdravi_ape

---

Choroby útočí skrze špatný
spánek. Jak spát dobře?​

Alzheimerova choroba, cukrovka, mrtvice, deprese... Špatně spíte? Tato i další závažná onemocnění mohou ohrozit váš život. Plná třetina populace trpí poruchami spánku.

Odborníci poukazují na celosvětové tendence ke zkráceníspánku. To však výrazně zvyšuje riziko metabolického syndromu, při němž lidé trpí obezitou, vysokým krevním tlakem, nízkou hladinou HDL cholesterolu, cukrovkou či vysokou hladinou triacelglycerolů. „Zvýšené je i riziko nádorových onemocnění, u žen se to týká rakoviny prsu, u mužů rakoviny prostaty, bez ohledu na pohlaví jsou lidé ohroženi zhoubným lymfomem střeva,“ upozorňuje profesorka Soňa Nevšímalová zneurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Souvislost s onemocněními mozku

Souvislost s poruchami spánku našly výzkumy posledních let také ve spojení se zvýšeným výskytem Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Laicky řečeno, kdo méně a navíc špatně spí, je mnohem více ohrožen než ostatní. „Už dvacet let před vznikem prvních projevů Alzheimerovy choroby se v mozku ukládají beta-amyloidy, které způsobují právě tuto nemoc. A odbourávají se pouze ve spánku,“ vysvětluje profesorka Nevšímalová.

Náměstek ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bříza poukazuje na fakt, že přestávají kapacitně dostačovat pracoviště spánkové medicíny: „Je snaha spánkové laboratoře rozšiřovat, jde však o drahou záležitost.“

„Ohroženi jsou především lidé pracující ve směnném provozu, a to po dobu desítek let. Výzkum se prováděl u zdravotních sester, které nastupovaly do služby ve dvaceti letech. V padesáti, tedy po třiceti letech směnného provozu, byly následky nedostatečného spánku zřejmé,“ vysvětluje profesorka Nevšímalová.Nejdůležitějším předpokladem kvalitního spánku je jeho dostatečná délka, tedy 7 až 8 hodin dostatečně hlubokého a nepřerušovaného spánku. Kritických je podle odborníků šest a méně hodin spánku denně. Paradoxně stejně nebezpečný je příliš dlouhý spánek. U odpoledního spánku je prospěšná pouze půlhodina. Panice nemusejí propadat matky, jejichž děti je v prvních letech života budí několikrát za noc. Dochází u nich sice k vyplavování stresových hormonů, nemá to však fatální následky.

Usínání během dne omezuje život

Mezi nejzávažnější spánkové poruchy patří narkolepsie, jíž u nás trpí až pět tisíc lidí. „Člověk s narkolepsií během dne několikrát usíná, únavu není schopen ovlivnit, což jej ve společnosti dosti hendikepuje,“ říká přednosta neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesor Karel Šonka. Zajímavé však je, že přestože takto postižení lidé mají problémy ve škole a pak v práci i v rodinném životě, jsou schopni dosáhnout stejných cílů jako zdraví jedinci.

„Dosahují stejného vzdělání, uzavírají manželství, mají děti. Pacientky se samozřejmě neobejdou bez pomoci při obstarávání malého dítěte,“ podotýká Šonka. Omezení se vytrácí s odchodem do důchodu. „Pokud už nepracují, mohou se vyspat tehdy, kdy potřebují, a vedou plnohodnotný život bez omezení,“ dodává Šonka. Upozorňuje ale, že čím častěji upadá pacient do denního spánku, tím horší je jeho tělesná zdatnost a výkonnost srdce.

Narkolepsie se projevuje už u dětí, příznaky nemoci narůstají v prvních letech, poté zůstává intenzita nemoci celý život přibližně stejná. Podle odhadů odborníků až polovina takto postižených jedinců není diagnostikována.

Poruchy spánku trápí i třetinu dětí

Některou z poruch spánku trpí i více než třetina dětí. Nejčastěji se vyskytují u jedinců s neurovývojovými poruchami, tedy u dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) a autismem.

Na spánek u dětí se na neurologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice specializuje docentka Iva Příhodová. Upozorňuje, že nedostatečně dlouhý či nekvalitní spánek je spojen s poruchami pozornosti, paměti, se změnami nálady, úzkostnými a depresivními příznaky či s projevy hyperaktivity.

„Nespavost se projevuje už u kojenců a batolat. Často za to mohou špatné návyky od rodičů. Už od třetího, čtvrtého měsíce musí naučit dítě usínat samostatně. Žádné uspávání houpánímna ruce, usínání při kojení, s lahví v puse. Je vhodné dát ospalé dítě do postýlky a nechat ho usnout,“ apeluje na rodiče Příhodová. Když problémy trvají déle než tři měsíce, radí obrátit se na dětského lékaře.

Některé problémy spánku u předškolních a školních dětí naštěstí obvykle ustupují s věkem. Patří mezi ně náměsíčnost, noční děsy, noční můry a přetrvávající noční pomočování. „Při náměsíčnosti je správné dítě v klidu nasměrovat zpět k lůžku azabezpečit prostředí proti možnosti vzniku úrazu. Nikdy dítě násilně nebudíme,“ varuje Příhodová.

Jaká pozice je pro dobrý spánek ideální?​

DESATERO SPÁNKOVÉ HYGIENY

 

  • Od pozdního odpoledne už nepijte kávu, černý ani zelený čaj či energetické nápoje.
  • Večer se vyhýbejte těžkým, sladkým či silně kořeněným jídlům i hladu. Optimální je jíst naposledy tři hodiny před ulehnutím.
  • Pro podporu klidného usínání volte k večeru relaxační cvičení, procházky aj. Naopak se vyhněte kondičnímu cvičení 3–4 hodiny před ulehnutím, může spánek narušit. 4. Omezte večerní pití alkoholu.
  • V době uléhání neřešte závažné pracovní ani osobní záležitosti, které vám brání usnout. Před spaním se vyhněte práci na počítači, tabletu, sledování televize či mobilu. Elektronická média jsou zdrojem modrého světla, které může snížit vaši potřebu spát.
  • Nekuřte. Zvláště ne těsně před usnutím nebo během nočních probuzení.
  • Lůžko i ložnici užívejte výhradně ke spánku a sexuálním aktivitám. V místnosti určené ke spánku omezte všechny jiné činnosti jako například sledování televize, práci na počítači, konzumaci jídla, četbu.
  • Uléhejte a vstávejte každý den přibližně ve stejnou dobu (s tolerancí 30 minut), včetně víkendu.
  • V místnosti na spaní minimalizujte hluk i světlo. Důkladně zatemňujte okna. Zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe mezi 18–20 °C). 10. Omezte pobyt na lůžku pouze na dobu spánku. Pokud se vám nepodaří usnout do 30 minut, raději vstaňte a zaměřte se na jinou, klidnou činnost, znovu ulehnout zkuste až při pocitu ospalosti.

 

Kde najít informace o poruchách spánku www.dobry-spanek.cz Webové stránky pro veřejnost i odborníky, lékaři zde odpovídají na dotazy, je tu databáze léčebných center, sebediagnostické testy kvality spánku.

Zdroj: Národní ústav duševního zdraví

JITKA PAVLÍKOVÁ

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/choroby-utoci-skrze-spatny-spanek-d5q-/zdravi.aspx?c=A160404_093848_ln-zdravi_ape

---

Špatný spánek neškodí jen
srdci a tepnám, ale celému​ tělu

PAŘÍŽ Kvalita a kvantita spánku hrají zásadní roli v boji proti kardiovaskulárním nemocem, ale také proti tomu, aby člověka „nehonila mlsná“ a nepřibíral na váze. Lékaři pochopitelně říkají, že je potřeba přestat kouřit a místo toho naopak cvičit, pít s mírou a dopřávat si vyváženou stravu, abychom si chránili srdce. Víte ale, že pro zdraví našich tepen je velmi důležité, zda hodně spíme a zda je to spánek kvalitní?

Příznaky kardiovaskulárních nemocí jsou častější u lidí, kteří spí málo nebo špatně. Ukázala to studie nedávno zveřejněná v časopise americké kardiologické společnosti Thrombosis and Vascular Biology.

Závěry byly jednoznačné: osoby, které spaly méně než sedm hodin denně, měly tepny ztuhlejší a jedenapůlkrát vyšší míru vápníku než ty osoby, které spaly více než sedm hodin denně. Podobné výsledky měly i ty osoby, které uváděly, že jejich spánek je nekvalitní.Jihokorejští vědci zjišťovali množství vápníku ve věnčitých tepnách a měřiliarteriální ztuhlost u více než 47 tisíc mladých osob a osob středního věku. Tyto osoby rovněž vyplňovaly dotazník, v němž zodpovídaly na dotazy týkající se doby a kvalityspánku.

Tyto výsledky ale experty na spánek neudivují, poznamenává francouzský deník Le Figaro. „Dnes máme celou literaturu o tom, že krátký a špatný spánek zvyšuje kardiovaskulární riziko,“ říká profesor Jean-Louis Pépin z Univerzitního nemocničního centra v Grenoblu.

Tloustnete? Možná málo spíte

Negativní dopady má špatné spaní nejen na srdce. „Je narušena celá fyziologie lidského těla: imunitní systém, produkce hormonů, metabolismus,“ říká doktorka Karine Spiegelová z výzkumného neurologického centra v Lyonu. Například klesá produkce leptinu, hormonu ovlivňujícího pocit sytosti, a naopak se zvyšuje produkce ghrelinu. To je hormon, který zvyšuje pocit hladu, takže člověk má větší chuť na sladké a mastné.


Několik nocí špatného či krátkého spánku ale z člověka neučiní kardiaka ani diabetika. Nebezpečný je chronický nedostatek spánku. To je u každého jiné. „Existuje řada možností: jsou malí spáči, velcí spáči, ranní ptáčata i noční můry,“ říká profesor Pierre Escourrou.U člověka, který spí čtyři hodiny denně, se během dvou dní zvyšuje pocit hladu o 25 procent. „To vede ke konzumaci většího počtu kalorií, asi o 400 až 500 kalorií denně navíc. Tak může dospělá osoba, která má normální hmotnost, ale u které převažuje sedavý způsob života, za rok přibrat 14 až 20 kilogramů,“ vysvětluje profesor Pierre Escourrou ze spánkové laboratoře Antoine-Bécl?re. Nedostatek spánku může zvyšovat i riziko vzniku cukrovky druhého typu, a to nezávisle na případném nabírání na váze.

Někomu bohatě stačí sedm hodin spánku, jiný potřebuje devět hodin. Nejlépe je znát sama sebe. „Obecně řečeno, potřebujete-li k probuzení budík nebo spíte více o víkendu, znamená to, že máte v týdnu málo spánku,“ vysvětluje Karine Spiegelová.

Pro mnoho Francouzů jsou noci stále kratší. Pracovní povinnosti, sociální a rodinné záležitosti, doba strávená dopravou a stále širší používání počítačů a chytrých telefonů - důvodů je mnoho.

„Podle průzkumu Národního ústavu pro bdění spí 35 procent Francouzů méně než sedm hodin a 25 procent méně než šest hodin. V populaci je však jen 15 procent malých spáčů,“ říká profesor Damien Léger. Pomoci může půlhodinová siesta během dne, která dokáže vyvážit mechanismy endokrinního stresu vyvolaného nedostatkem spánku.

ČTK

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/le-figaro-spatny-spanek-ohrozuje-srdce-tepny-ale-i-nasi-vahu-pqw-/zdravi.aspx?c=A151011_182725_ln-zdravi_ELE

---

Jak spí celebrity? Dejte si
Churchillovu siestu nebo spánek politiků​

ŘÍM Ať už jde o slavné či méně slavné osobnosti, délka jejich spánku se mění v závislosti na tom, v jaké oblasti působí. Kromě výjimečných případů spí politici a ti, kdo pracují v médiích a v public relations, v průměru více než ti, kdo řídí firmy nebo vysoké finance.

Nad průměrem prospaných hodin jsou vynálezci a technici, i když například Nikola Tesla, vynálezce a konstruktér elektrických strojů, prý spal denně jen dvě hodiny. Američan Donald Trump, který patří ke skupině magnátů zabývajících se financemi, tvrdí, že v noci spí tři až čtyři hodiny. Ve své kategorii je však výjimkou. Píše o tom italský deník Corriere della Sera.


Vynálezce žárovky Thomas Alva Edison (1847-1931) spal v noci čtyři až pět hodin. Také pro vynálezce prvního použitelného telefonu Alexandera Grahama Bella (1847-1922) byl spánek jakousi ne zrovna nezbytnou potřebou: denně naspal čtyři až šest hodin.Leonardo da Vinci si pouze vždy na chvíli zdřímnul. Winston Churchill spal čtyři hodiny denně, americký prezident Barack Obama spí šest hodin denně a Bill Gates sedm hodin. Podle různých studií, které se zabývají optimálním počtem hodin spánku, je však ideální spát denně sedm až devět hodin.

Špatný spánek neškodí jen srdci a tepnám, ale celému​ tělu

Politici obecně spí více: někteří prohlašují, že v noci naspí devět i více hodin. Avšak Obama věnuje spánku jen šest hodin a „železné lady“ Margaret Thatcherové stačily čtyři hodiny, aby se opět mohla pustit do práce. Také bývalý italský premiér Silvio Berlusconi nepotřebuje k odpočinku více než dvě až čtyři hodiny denně.

Někteří velcí vynálezci neměli na spaní zkrátka čas: Leonardo da Vinci (1452-1519) si například každé čtyři hodiny na 20 až 30 minut zdřímnul, aby si odpočinul a mohl dlouho do noci pracovat. Dvoufázovou metodu spánku používal britský premiér Winston Churchill: čtyři a půl hodiny spal v noci a pak si ještě po obědě dopřál pořádnou siestu, která trvala i hodinu a půl.

Zmatenost a nestabilita

Kromě techniky krátkých zdřímnutí, kterou praktikoval Leonardo da Vinci, a spánku po obědě, jemuž holdoval Winston Churchill, jsou ještě nejméně další dvě metody, jak si dostatečně odpočinout. Je to takzvaný polyfázový spánek Dymaxion, kdy se spí jen 30 minut, ale vždy po šesti hodinách, a Everymanova metoda, kdy se spí až tři hodiny v celku a během dne si člověk dopřeje tři dvacetiminutová zdřímnutí.

Spánek je však zásadní pro dobré fungování mozku. Jeho nedostatek má známé následky, mezi něž patří pokles pozornosti, zmatenost a citová nestabilita. V životě to vede například k chybování lékařů, automobilovým nehodám a asociálnímu chování.

LIDOVKY.CZ, ČTK

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/jak-spi-celebrity-dejte-si-churchillovu-siestu-nebo-spanek-politiku-1gq-/zdravi.aspx?c=A150504_160823_ln_veda_ape

---

Vědecká studie: spánek slouží
mozku především k očistě

ŘÍM Proč všichni živočichové bez výjimky spí? Ve spánku jsme sice bezbranní vůči vnějšímu nebezpečí, nicméně není možné přežít bez pravidelného dočasného "vypnutí" mozku. Studie u člověka ukázaly, že odpočinek slouží kromě jiného k upevnění paměti a zlepšení učení, je zde však ještě něco důležitějšího pro naše fungování, co je primární a nezbytné jako jídlo nebo pití.

O výzkumu píše italský deník Corriere della Sera. Autoři studie zveřejněné na stránkách časopisu Science vysvětlují, že zřejmě hlavním cílem spánku je umožnit mozku "očistu", aby mohl eliminovat "odpad" produkovaný mozkovými buňkami. Jinak řečeno, některé neurologické choroby mohou záviset právě na nedostatku "odplavování" proteinových toxinů během noci.

Při experimentech vědci sledovali aktivitu mozku myší, které byly v bdělém stavu, i myší, které spaly. Soustřeďovali se především na takzvaný glymfatický systém, který plní funkci očisty nervového systému a odvádí "metabolický odpad" z mozku. Ten, byť je jedním z nejdůležitějších orgánů těla, nemá lymfatický systém, který v těle slouží k odbourávání odpadu.

Pro neurony to je životně důležitá funkce, ale zřejmě není možná v době, kdy mozek bdí. "Zdá se, že pro pumpování tekutin do mozku a k jeho čištění je zapotřebí mnoho energie, a to je zjevně neslučitelné s normálními poznávacími aktivitami. Tyto dvě činnosti nemohou být prováděny zároveň: jako by si mozek musel vybrat mezi dvěma možnostmi," uvádí expertka a dodává, že potvrdit tyto výsledky u člověka bude poměrně snadné, půjde jen o to realizovat studie magnetické rezonance u dobrovolníků ve spánku a v bdělém stavu."Uvědomili jsme si, že glymfatický systém je desetkrát aktivnější, když myši spí," vysvětluje hlavní autorka studie a ředitelka Laboratoře pro studium gliálních chorob Rochesterské univerzity Maiken Nedergaardová. "Některé mozkové buňky, zřejmě gliální, které slouží k udržení životnosti neuronů, se během spánku zmenšují. Prostor mezi těmito buňkami se zvětšuje o 60 procent a to umožňuje přísun většího množství tekutin, které pomáhají odvádět toxické látky a odpad," vysvětluje.

Výzkum může pomoci při léčbě Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci

Přínos tohoto výzkumu bude významný, protože snížená schopnost očisty mozku způsobená nedostatečným spánkem může přispívat ke vzniku neurologických chorob charakterizovaných nekontrolovatelným zvyšováním množství metabolického odpadu. Při některých chorobách, jako je Alzheimer nebo Parkinson, je produkováno mnoho toxinů, a když mechanismy očisty mozku nefungují dobře, může se stav nemocného nadále zhoršovat. Dosud to jsou jen předpoklady, které však otevírají nové směry výzkumu.

Užitečnost odpočinku pro mozek potvrzuje i studie švédského Královského technologického institutu. Odpočívající mozek podle ní odvádí důležitou práci, protože uchovává data, která považuje za nezbytná, a odstraňuje to, co mu není k prospěchu. Problém tkví v tom, že jsme dnes nepřetržitě bombardováni informacemi, a to má podle experta Erika Franséna škodlivý vliv na naši kapacitu paměti. "Když komunikujeme, potřebujeme krátkodobou paměť; to je ta, která nám pomáhá filtrovat informace a rozhodovat, které z nich pro komunikaci použijeme, je to však omezený zdroj, který může uchovávat najednou jen málo údajů," vysvětluje.

Čas strávený spánkem není ztracený

"Když navigujeme na internetu, přecpáváme krátkodobou paměť pojmy a zahlcujeme naši schopnost třídit je a vybírat z nich to, co je třeba uchovat. Tak začínáme chybovat. Jinak řečeno, když se snažíme toho do krátkodobé paměti dostat co nejvíce, připravujeme tím mozek o čas a zdroje, které potřebuje k očistě a k tomu, aby přenášel do dlouhodobé paměti to, co považuje za reálně významné. Trocha odpočinku od internetu je tedy prospěšná," říká Erik Fransén.

Čas strávený odpočinkem nebo spánkem tedy vůbec není ztraceným. Mozek v té době pro nás přičinlivě a horlivě pracuje. Málo spánku a dlouhé hodiny strávené u internetu jsou zřejmě naopak cestou k tomu, jak se dostat do psychického napětí, kdy nejsme schopni racionálních rozhodnutí.

LIDOVKY.CZ, ČTK

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/vedecka-studie-spanek-slouzi-mozku-k-ociste-fzz-/veda.aspx?c=A140511_172006_ln_veda_oka

---

Zimní spánek: Chandra, ta nás spojuje​

Zlatá palma, nejvyšší ocenění festivalu v Cannes, letos ozdobila snímek pětapadesátiletého tureckého režiséra Nuriho Bilgea Ceylana Zimní spánek. Do českých kin přichází tento film ovlivněný ruskou literaturou právě včas, aby svou atmosférou dokonale souzněl s povětrnostní situací vně kina.

Nemá smysl to zastírat: ten film je dost dlouhý. Trvá tři a čtvrt hodiny a akcí tak úplně neoplývá (i když... dojde v něm i na střelbu). Nepřipravený divák může být trochu zaskočen. Pokud jej však předestřená témata aspoň trochu zajímají, pak po počátečních fázích (popírání, hněv, deprese z toho, že ani v polovině neví jistě, která z žen je Nihal a která Necla) přichází stadium smíření, a dokonce nadšení. Ba přání, aby to ani po těch 196 minutách ještě neskončilo.

V tomhle filmu člověk prostě musí takovou dobu být, aby se sžil s postavami i prostředím, stal se tak trochu hostem malého hotelu ve skalním městečku ve střední Anatolii, kde se Zimní spánekodehrává. Spolumajitelem hotelu, jakož i dalších místních nemovitostí je ušlechtile prošedivělý intelektuál Aydin, bývalý herec, nyní publicista a teatrolog samouk. Majetek zděděný po otci spravuje spolu se svou sestrou, zotavující se z nedávného rozvodu. Druhou, mnohem mladší ženou v Aydinově domově je jeho manželka, která svůj život v provincii zasvětila organizování dobročinnosti. Také Aydin má velkou chuť povznášet zaostalou oblast uprostřed nehostinné krajiny: činí tak zejména prostřednictvím sloupků v lokálním periodiku Hlas stepi.

 

Kontakt s reálnými místními obyvateli jej ovšem přivádí spíše do rozpaků, zvlášť když zjistí, že se mezi nimi netěší zrovna velké oblibě. Rodině žijící v jednom z jeho domů zabavili exekutoři kvůli neplacení nájmu televizi a pračku, hlavu rodiny při té příležitosti ztloukla policie, není divu, že malý synek pak hází naauto pana majitele kameny. A celé se to vyvine v trapnou, mučivou historii, kde velkou roli hraje nesnesitelně devótní chlapcův strýček.

Všude špatně, doma nejhůř

Postupující fatální rozpad Aydinova vztahu k okolnímu světu však není jeho jedinou bolestí. Ve svém vlastním domově je na tom ve skutečnosti ještě hůř. To, co na počátku vypadá jako téměř idylické soužití tří vznešených bytostí diskutujících o filozofii neodporování násilí, se ve skutečnosti ukáže jako peklo, ze kterého pro žádného ze zúčastněných není úniku. Nejsou tu jednoznační viníci ani oběti, jen neukotvené, nejisté bytosti, které nevědí, jak pomoci sobě ani jiným, i když by tolik chtěli. A místo pomoci tak většinou spíše zraňují.

 

Stejně jako se okolní krajina obnažuje a připravuje na zimní spánek, obnažují se i bolavá místa ve vztazích a spolu s mlhami a plískanicemi zahaluje jednotlivé postavy smutek, beznaděj... inu chandra.  Inspirace ruskou literaturou je pro Zimní spánek zásadní, v tureckém rozumáři a majiteli realit Aydinovi se zhmotňuje osvícený ruský statkář, zděšený zaostalostí okolí a zároveň neschopný nějakého skutečně užitečného činu. V úžasně vygradované, předlouhé scéně hádky se sestrou Neclou se to o sobě Aydin všechno dozví: je pozér, který nikam nepatří. Věřícími pohrdá pro zaostalost, ateisty pro opuštění tradic, nesnáší provincii a je cizincem v metropoli. Jeho intelektuálně obyvatelný svět je tak malý, že se tam vejde jen on sám... Stejně jako Aydin ale ztroskotá i jeho žena Nihal, která se o skutečný čin, který by vedl k nápravě vztahů v komunitě, pokouší.


Přesto u Ceylanova snímku bohatě převažují klady. Tím možná nejdůležitějším je příspěvek k portrétu současného Turecka, pro západní svět stále trochu nesrozumitelného. Že se tam mohli tak dobře zabydlet naši dobří známí, nešťastníci stižení civilizační chandrou, nám tu cizí zemi dost přibližuje. Studie vztahů a charakterů je v Ceylanově filmu poctivá a přesvědčivá, zejména pokud jde o intelektuály spřádající své neživotné představy o světě. Samo vyprávění však někdy upadá do přehnané literárnosti, patrné je to předevšímu výjevů ze sociálně neutěšeného prostředí: postavy jsou tu spíše konstruktem plnícím autorovo intelektuální zadání než autentickými, syrovými bytostmi.


 

MARCEL KABÁT

Zdroj:http://www.lidovky.cz/zimni-spanek-chandra-ta-nas-spojuje-du8-/kultura.aspx?c=A141017_121326_ln_kultura_hep

---

Před půlnocí do postele?
Češi nemají na spánek čas​

Spánek probíhá ve dvou odlišných fázích, které se v jeho průběhu pravidelně střídají. Průměrný Čech naspí denně sedm a čtvrt hodiny. Před sto lety to bylo o dvě hodiny více, před padesáti lety už jen o hodinu. Co za tím stojí? Podle oslovených odborníků nejsme ochotní udělat si na spánek čas.

Spánek je profesionální zabiják času, je potřeba ho porazit,“ říká s nadsázkou Lenka Dvořáková, úspěšná manažerka a studentka posledního ročníku vysoké školy. Během pracovního týdne spí sotva šest hodin denně, někdy jí prý musí stačit i čtyři hodiny. Denně vstává do práce v šest hodin, domů se vrací okolo páté.

Před půlnocí se ale do postele obvykle nedostane. Volný čas věnuje studiu a psaní diplomové práce. Plnění profesních a studijních ambicí jí ale k životu nestačí. Chce se bavit. A zábava někdy trvá skoro do rána.

Špatný spánek neškodí jen srdci a tepnám, ale celému​ tělu

FÁZE SPÁNKU

  • Pro fázi REM je charakteristická intenzita mozkové činnosti přibližně na úrovni bdělého stavu, rychlé oční pohyby (pod zavřenými víčky), živé sny a ztráta svalového napětí téměř všech vůlí ovládaných svalů.
  • Fáze NREM se projevuje útlumem mozkové činnosti. Snižuje se aktivita neuronů, klesá teplota mozku, zpomaluje se metabolismus. Tato fáze se dělí na čtyři stadia podle hloubky spánku.
  • Nyní je meta co nejvíce toho zažít a hodně pracovat, prodlužuje se doba bdělosti. Nastala takzvaná pandemie zkracování spánku. 
     

Lenka není se svým negativním postojem k spánku žádnou výjimkou. Méně než sedm hodin denně spí čtvrtina Čechů. Rozumných sedmaž osm hodin spánku si dopřává 59 procent lidí. Jen 14 procent spáčů si dovolí strávit v posteli devět a více hodin. 
Uvedené údaje vyplynuly z průzkumu agentury ppm factum, která jej provedla mezi tisícovkou respondentů ve věku 15 až 85 let.

Češi přitom nejsou ve zkracování spánku žádnými rekordmany. Podle odborníků na spánek jde o celosvětový trend. Podobné výsledky hlásí i další evropské státy. Američané spí podle údajů americké asociace pro výzkum spánku průměrně 6,9 hodiny, což je údajně o dvě hodiny méně, než spali jejich předkové v době kolonizace.

Se slepicemi ani náhodou

Hlavním důvodem zkracování doby spánku je fakt, že se do svých postelí odmítáme odebrat včas, ať už kvůli zábavě, nebo pracovním povinnostem. „Nyní je meta co nejvíce toho zažít a ještě hodně pracovat, vydělávat peníze. Prodlužuje se doba bdělosti. Nastala takzvaná pandemie zkracování spánku,“ říká neurolog Karel Šonka, předseda České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. „ Jestliže ještě v roce 1970 chodilo spát nejpozději v deset hodin večer až sedmdesát procent lidí, nyní touto dobou usíná jen čtvrtina,“ uvádí Karel Šonka.

O trochu více spánku si užívají lidé ve městech než na venkově, rozdíl ale není příliš výrazný: zatímco v obcíchaměstech do pěti tisíc obyvatel se spí v průměru sedm hodin a deset minut, ve městech nad sto tisíc obyvatel je to sedm hodin a 26 minut. 
Podle psychologa Michala Waltra si špatné spánkové návyky budují už děti na základních a středních školách. „Místo spánku hrají počítačové hry. Vydrží u nich třeba celou noc, nedokážou se od nich odtrhnout. Ve škole pak poklimbávají. Zvyknou si, že je takový stav normální, a tyto zvyky si přenesou do dospělosti,“ vysvětluje.


Hormon spánku a tmyNedostatek spánku se přitom neobejde bez následků. Krátkodobé nevyspání přinese obvykle jen nepříjemné chvilky v práci, když bojujeme s touhou usnout. Pokud ale spánkový režim podceníme, pravidelně spánek vynecháváme nebo dlouhodobě spíme méně, než je naše skutečná potřeba, dostaneme se dříve či později do problémů. Hrozit nám může chronická nespavost, případně další neurologická onemocnění.

Některá z poruch spánku postihuje podle odhadů odborníků až čtyřicet procent populace. Třetina poruch je tak závažná, že vyžaduje lékařskou péči. „Pokud spíme méně než sedm a půl hodiny denně, absence spánku se podepisuje na našem zdraví,“ tvrdí profesor Šonka.

Nedostatek spánku podle něj vede mimo jiné ke zhoršování paměti, častějším změnám nálady a stavům úzkosti. Jestliže někdo spí méně než šest a půl hodiny, dožívá se nižšího věkuamá vyšší riziko kardiovaskulárních chorob.


Jeho hladina v krvi se za normálních okolností zvyšuje po nástupu tmy a vrcholí uprostřed noci, aby podpořila regeneraci organismu. Kromě lampiček nebo poblikávající televize brání vylučování melatoninu také trvalé osvětlení ve městech. Pokud přítomnost tmy trvale potlačujeme, podaří se nám zmást své tělo natolik, že tento důležitý hormon přestane vylučovat v dostatečné míře. Pomoci si pak můžeme melatoninem v tabletách, relativně novým lékem, který si už ale především ve Spojených státech získal masovou oblibu.Zatímco naši předkové se podřizovali rytmu přírody a s ubývajícím světlem podzimních dnů prodlužovali také dobu věnovanou regeneraci spánkem, současné generace přirozený diktát světla a tmy vytěsňují. To nám znemožňuje využít naplno přirozené účinky melatoninu - hormonu podporujícího spánek.

Spánek místo diety

Ať už spíme jakkoli dlouho, jisté je, že náš organismus noční regeneraci nevyhnutelně potřebuje. Kromě psychické nepohody souvisí s jejím zkracováním také riziko vzniku obezity. Souvztažnost tloustnutí a délky spánku zkoumali například vědci z Warwick Medical School v anglickém Coventry na vzorku 600 000 lidí. Zjistili, že obézní lidé spí podstatně kratší dobu a že nedostatečný spánek zvyšuje riziko obezity 1,5krát.

 

Profesor Jean-Philippe Chaput z Ottawské univerzity zjistil, že spánek ovlivňuje produkci hormonu leptinu. Když je leptinu hodně, organismus nevyhledává potravu, protože nemá pocit hladu. Ve spánku se jeho hladina automaticky zvyšuje, abychom se zbytečně nebudili případným hladem. Spíme-li málo, nízká hladina leptinu nás nutí vyplenit lednici. 

Že může být nedostatek spánku krajně nepříjemný, dokládá i fakt, že se spánkové deprivace užívá jako jedné z nejkrutějších metod mučení válečných nepřátel. Kromě toho, že se tento zdánlivě mírumilovný způsob tortury těžko dokazuje, mění rychle a významně psychický stav mučeného. Ten záhy ztrácí schopnost rozlišovat realitu, je dezorientovaný a schopný prozradit cokoli. Třeba i to, co nikdy nevěděl a neví. 
Kromě úplné absence spánku nás dokáže potrápit i jeho špatnákvalita. Ta je pro bezproblémové fungování během dne podstatnější než samotná délka. Rozhodující je přitom náš subjektivní pocit po probuzení a během dne. Spíme-li pravidelně sotva šest hodin denně, a přesto se cítíme svěží, není důvod k návštěvě spánkové poradny.

 

BAROBORA CIHELKOVÁ, AUTORKA JE SPOLUPRACOVNICE REDAKCE

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/pred-pulnoci-do-postele-cesi-nemaji-na-spanek-cas-fu6-/zdravi.aspx?c=A140611_114512_ln-zdravi_ape

---

Nejzdravější je sedmihodinový
spánek, zjistili američtí vědci​

Nejzdravější je sedmihodinový spánek, zjistili američtí vědci​

ILUSTRAČNÍ FOTO. | FOTO: SHUTTERSTOCK

WASHINGTON Spát méně nebo více než sedm hodin denně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob, jež jsou hlavní příčinou úmrtnosti ve Spojených státech. Vyplývá to ze studie odborníků lékařské fakulty univerzity v Západní Virginii, která byla dnes zveřejněna v časopisu Sleep (Spánek).

Pokud spíte méně než pět hodin denně, a to včetně siest, více než zdvojnásobujete riziko infarktu či jiných kardiovaskulárních chorob. Zřejmě nejpřekvapivější závěr studie ale je, že i spánek delší než devět hodin zvyšuje riziko takových chorob jeden a půl krát ve srovnání s magickými sedmi hodinami spánku.

Nejohroženější skupinou podle amerických vědců jsou lidé mladší šedesáti let, kteří spí jen méně než pět hodin denně. Riziko, že onemocní kardiovaskulárními chorobami, je u nich více než třikrát vyšší, než je u těch, kdo spí sedm hodin. Spát šest nebo osm hodin zvyšuje riziko infarktu prý jen mírně.

ČTK

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/nejzdravejsi-je-sedmihodinovy-spanek-zjistili-americti-vedci-pbc-/zdravi.aspx?c=A100801_105034_ln-zdravi_tsh

---

Nadměrné sledování televize
a internetu narušuje spánek

Nadměrné sledování televize a internetu narušuje spánek

SLEDOVÁNÍ TELEVIZE (ILUSTRAČNÍ FOTO) | FOTO: SHUTTERSTOCK

PRAHA Nadměrné sledování televize a internetu narušuje podle vědců spánek. Problém s usínáním mají zejména lidé, kteří se dívali na televizi nebo surfovali na internetu dlouho do noci a skončili až těsně před ulehnutím. Přestávka by přitom měla být zhruba třičtvrtěhodinová, aby klidně usnuli.

Japonská studie zveřejněná v časopise Sleep and Biological Rhythms sledovala 5875 lidí, kteří popisovali činnosti spojené s užíváním internetu a televize před spaním a jejich dopady na spánek. Téměř polovina spojovala problémy se spánkem s užíváním elektronických médií před spaním.

 

 

 

 

 

idí, kteří popisovali činnosti spojené s užíváním internetu a televize před spaním a jejich dopady na spánek. Téměř polovina spojovala problémy se spánkem s užíváním elektronických médií před spaním.

TŘETINU ŽIVOTA PROSPÍTE

Spánek je klíčový pro regeneraci duševních i fyzických sil. Závisí na něm výkonnost, pohoda i hodnocení kvality života.

Je důležitý i pro dobrou paměť a myšlení. Člověk tráví spánkem téměř třetinu života.

U těch, kteří sledovali internet a televizi déle, byla i větší pravděpodobnost nedostatečného spánku. Jejich spánek byl kratší a méně kvalitní než u lidí, kteří internet a televizi před spánkem nesledovali.

 

Občas postihne nespavost 95 procent dospělých, poruchy spánku trápí až 40 procent lidí, častěji ženy a seniory. U poloviny ustoupí problém sám, u každého desátého ale jsou problémy dlouhodobé a je nutná pomoc lékaře.

Lékaři radí k dobrému spánku dodržet několik zásad - nejlépe se usíná s klidnou myslí, a tak by člověk měl přestat sledovat televizi a internet nejpozději 45 minut před ulehnutím. Neměl by trávit u obrazovky večer příliš mnoho času.

Nejkvalitnější je spánek před půlnocí, ideální je tedy ulehnout kolem 22:00. Pro lidi, kterým záleží na kvalitním spánku, by mělo být noční sledování televize a brouzdání po internetu tabu.

Odolat pokušení však může být těžké. Proto lékaři radí stanovit si pravidla a dodržovat je. Pokud je v televizi zajímavý film až pozdě v noci, vyplatí se nahrát si ho a podívat se na něj později během dne.

LIDOVKY.CZ, ČTK

Zdroj:http://byznys.lidovky.cz/nadmerne-sledovani-televize-a-internetu-narusuje-spanek-pel-/media.aspx?c=A100404_142721_ln-media_mev

---

Dobré spaní není jen tak,
zkvalitněte si svoji třetinu života​

Dobré spaní není jen tak, zkvalitněte si svoji třetinu života​

ILUSTRAČNÍ FOTO | FOTO: SHUTTERSTOCK

Za posledních čtyřicet let se průměrná doba spánku zkrátila o tři čtvrtě hodiny. A odborníci varují: Lidský organismus se s tímto fenoménem biologicky v podstatě nedokáže vyrovnat. Zběsilé životní tempo nezkrotíme, přesto si můžeme spaní aspoň trochu užít. Stačí si vytvořit dobré podmínky.

Odborná angličtina se v posledních letech obohatila o výraz "drowsy driving". Označuje vědecky prokázaný faktor zavinění řady dopravních nehod - řízení pod vlivem nedostatku spánku.

Podle americké vládní agentury National Highway Traffic Safety Administration, která má na starost bezpečnost automobilového provozu v USA, zaviní "drowsy driving" na tamějších silnicích ročně více než 100 000 dopravních nehod, jejichž následkem zemře 1550 lidí a dalším 40 000 způsobí újmu na zdraví.

Odpírání si spánku otupuje mozek a kalí radost ze života

Nedostatek spánku dlouhodobě z

 působuje prodloužení reakčního času a snížení našeho psychomotorického výkonu. Lidově řečeno, odpírání si spánku otupuje mozek.

A kromě toho má také na svědomí výrazné zvýšení rizika kardiovaskulárních chorob, výskytu deprese, cukrovky a obezity a v neposlední řadě zvyšuje úmrtnost.

Odpírání si spánku otupuje mozek a kalí radost ze života

"Moderní vědecké studie prokazují, že za posledních čtyřicet let se průměrná doba spánku dospělého člověka zkrátila o tři čtvrtě hodiny, což je fenomén, se kterým se naše tělo biologicky vůbec nedokáže vyrovnat," vysvětluje tento fakt profesor Karel Šonka, přednosta Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

A znovu tak potvrzuje starý a známý fakt, že k dobrému prožívání a užívání života spánek jednoduše potřebujeme. Problémem ovšem zůstává, že si často nedokážeme pro dobré spaní vytvořit ideální podmínky.

Bez tmy není melatoninu, bez melatoninu není dobrého spaní

Navzdory donekonečna opakované pravdě (nebo že by se z ní stávalo spíš zbožné přání?), že v posteli strávíme třetinu života, se ke spánku často stavíme jako k něčemu nepotřebnému, co přece "počká". Proklamace typu "bohatě mi stačí spát čtyři hodiny" nebo "nebudu přece spát, když chci stihnout tolik zajímavých věcí" zná ze svého okolí každý.

Kvalitní spánek a stejně tak kvalitní prostředí, které nám ho umožňuje, jsou základem zdravého životního stylu, který jsme si zvykli tolik vzývat - a to základem mnohem podstatnějším, než jsou návštěvy fitnessu nebo pojídání obilných klíčků.

Jak se vyspíme, určují zejména dva faktory: správné vybavení ložnice a spánková hygiena. "Vytvořit si pro spánek dobré psychické i fyzické podmínky je úplný základ," zdůrazňuje profesorka Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

"Pokud to jde, chodit ve stejnou hodinu spát a ve stejnou hodinu vstávat, udržovat v ložnici doporučenou teplotu okolo 18 stupňů Celsia a nepouštět tu rádio ani televizi." Stejně tak by do ložnice neměl pronikat moc velký hluk. Omezit bychom ale měli hlavně světlo.

Pokud to jde, chodit ve stejnou hodinu spát a ve stejnou hodinu vstávat, udržovat v ložnici doporučenou teplotu okolo 18 stupňů Celsia a nepouštět tu rádio ani televizi

To totiž znemožňuje vylučování hormonu melatoninu, který je za dobrý spánek zodpovědný. Melatonin se spouští na základě signálů fotoreceptorů skrytých v sítnici oka - neurotické manželky z amerických filmů tedy velmi dobře vědí, proč spí s klapkami na očích.

Podle některých teorií mají na kvalitu spánku vliv také barvy použité u nábytku v ložnici a ložního prádla. Doktorka Nevšímalová je ale spíš skeptická: "Říká se sice, že modrá uklidňuje, ale konkrétní barvy podle mých zkušeností ze spánkové laboratoře spíš nemají vliv." V dobře zatemněné ložnici je nakonec stejně nevnímáme, takže víc záleží na tom, mezi jakými barvami se cítíme dobře za světla.

Levná matrace se nevyplatí

Správné parametry musí mít i postel, matrace a rošt pod ní. Matrace by měla být asi o dvacet až pětadvacet centimetrů delší než naše výška, široká minimálně devadesát centimetrů, na dvojlůžku osmdesát.

Martina Jelínková ze studia zdravého spaní JMP doporučuje věnovat výběru matrace dost času, všechno si dobře vyzkoušet a "oležet", pečlivě vybírat také rošt - ten i podle možností jeho nastavení.

"Moc bych nedoporučovala extrémně levné matrace. Bývají vyrobené z nekvalitních materiálů. Takže i když jejich cena okolo dvou nebo tří tisíc korun příliš nezatíží rozpočet, představují příliš velkou zátěž pro naše záda."

Během výběru roštů je také důležité nechat si podrobně vysvětlit jejich správné nastavení, aby vyhovovalo přímo páteři spáče.

Během výběru roštů je také důležité nechat si podrobně vysvětlit jejich správné nastavení, aby vyhovovalo přímo páteři spáče.

Jako nejvhodnější materiál pro postel doporučuje Jelínková masivní dřevo. "Když potřebujete na rámu ušetřit, není problém koupit dýhu nebo lamino. Úplně nevhodné jsou ovšem celočalouněné postele, kde se drží roztoči a spousta prachu."

Noční klid místo běsů

Poruchami spánku trpí podle odborníků asi čtyřicet procent populace. Některé jsou způsobené jenom tím, že nejsme ochotni se o svůj klidný spánek dostatečně starat. Léčba spánkových poruch, i když v tomto případě už vážných, přitom stojí až desetitisíce korun měsíčně.

Z dlouhodobého hlediska si tak i nejnešikovnější domácí ekonom rychle spočítá, že je mnohem výhodnější jednorázově utratit okolo patnácti tisíc za jednoho spáče než platit léčbu nespavci.
Takže co je pro kvalitní spánek vůbec nejdůležitější? "Mít dobrou vůli udělat si na něj čas," přimlouvá se doktorka Nevšímalová. "A neříkat si, že na spaní nezáleží, protože je to přesně naopak."

TEREZA NEJEDLÁ, LIDOVÉ NOVINY

Zdroj:http://www.lidovky.cz/dobre-spani-neni-jen-tak-zkvalitnete-si-svoji-tretinu-zivota-p5u-/design.aspx?c=A100327_115338_ln-bydleni_mev

---

Mozek v noci nespí,
opakuje si informace ze dne

Ráno je moudřejší večera, říká staré přísloví. A nelže. To, s čím se večer trápíme, bývá po prospané noci najednou o poznání snazší. Náš mozek v noci nezahálel, ale usilovně pracoval.

Opakoval si obtížné operace a osvojoval si nově nabyté informace. Jasný důkaz o tom, že ve spánku prodělává náš mozek "velké opakování", podaly pokusy s náměsíčníky, které provedli francouzští a švýcarští vědci. 

Mozek na noční šichtě
Spánek je pro konsolidaci myšlenek nenahraditelný. Mozek při něm třídí nové informace na potřebné a nepotřebné. Ty, které shledá jako významné a s kterými se během dne nejvíce nadřel, ve spánku posiluje. U pokusných zvířat se o tom mohou vědci přesvědčit tak, že zavedou do příslušných center mozku elektrody a jejich prostřednictvím měří aktivitu přesně vybraných neuronů. Člověka nelze podrobit pro potřeby výzkumu tak radikálnímu zásahu do mozku. Přesto mnohé nasvědčuje tomu, že si i lidé v noci během spánku přehrávají to, čím se ve dne intenzivně zabývali a co jim třeba dělalo problémy.

Pro zvětšení klikněte na obrázek
Spánek je pro konsolidaci myšlenek nenahraditelný. Mozek při něm třídí nové informace na potřebné a nepotřebné

Při pokusech na dobrovolnících se například ukázalo, že některé jednoduché úlohy zaměřené na prostorovou orientaci a rychlou reakci zvládají lidé po počátečním tréninku mnohem lépe, když se před hodnoticím testem prospí. Spánek posílil naučené dovednosti vydatněji než jakýkoli jiný způsob relaxace. Muzikant, který se marně potýká s nácvikem obtížné skladby, proto udělá nejlépe, když nepropadne zoufalství a po intenzivním cvičení se půjde prospat. Když vezme druhý den ráno nástroj znovu do ruky, zjistí, že se jeho výkon výrazně zlepšil.

JAROSLAV PETR

Zdroj:http://relax.lidovky.cz/mozek-v-noci-nespi-opakuje-si-informace-ze-dne-faw-/veda.aspx?c=A110404_194912_ln_veda_ter

---

Výhody spánku na levém boku

Již starověká indická věda ajurvéda naznačovala výhody spánku na levém boku. A nedávné studie ukazují, že na tom něco doopravdy bude. Pravděpodobně tato poloha totiž vede nejen k lepšímu a kvalitnějšímu spánku, ale má mnoho dalších významných zdravotních výhod.

 

Tradiční indický léčebný systém ajurvéda vyzdvihuje výhody spaní na levém boku od nepaměti.

FOTO: Profimedia.cz

Dnes 7:19

Doporučená „dávka“ nočního spánku je podle lékařů něco okolo osmi hodin za noc. Samozřejmě jsou lidé, kterým stačí méně, i ti, kteří si bez své pravidelné osmihodinovky zkrátka a dobře neodpočinou.

Nejnovější studie naznačují, že důležitý je nejen počet prospaných hodin, ale i to, v jaké poloze sníme. Vyzdvihují především benefity spánku na levém boku a uvádějí pro to několik vysvětlení, píše healthpositiveinfo.

Zlepšuje trávení

Žaludek není v těle umístěn přesně veprostřed, ale nachází se spíše na levé straně těla. Spánkem na levém boku tedy můžeme pomoci snazšímu průchodu odpadních látek směrem z žaludku do tlustého střeva, a tedy i zvýšit pravděpodobnost návyku stolice v dopoledních hodinách.

Pálení žáhy

Je mnoho potravin, které mohou způsobit nepříjemné pálení žáhy, a každý, kdo s tímto pocitem musel usínat, nebo ho vzbudil během noci, zajisté ví, jak je to obtěžující. Odborníci proto doporučují vyzkoušet spaní na levém boku, které může uklidnit funkce žaludečních šťáv a vám tak dopřát klidnější spánek.

Podporuje lymfatický systém

Náplní lymfatického systému je z těla odvádět odpadní produkty. Ajurvéda uvádí, že spánek na levé polovině těla umožňuje snadnější absorpci přebytečných tekutin a jejich transport do krevního řečiště. A to zejména proto, že levá strana těla je, co se týče lymfy, dominantnější.

Stimuluje mozek

Průzkumy prokázaly, že spánek na levé straně zlepšuje činnosti mozku v průběhu probouzení a v prvních pár hodinách po něm.

Podporuje funkce sleziny

Slezina je součástí lymfatického systému, který pracuje na filtrování lymfy a krve. A na které straně je slezina? Ano, na levé. Bdění na levé straně těla proto umožňuje snazší odvodnění i funkci samotného orgánu.

Plus pro srdce

I srdce je na levé straně a i zde funguje zákon gravitace. Pokud budete spát na levém boku, hodně svému hlavnímu orgánu ulehčíte. Je také pravděpodobné, že se zlepší jeho prokrvování a tím pádem i funkce.

Zmírňuje bolesti zad

Lidé trpící bolestmi zad nemají často jinou možnost než spát buď na jedné, nebo na druhé straně. Spánek na břiše s hlavou stočenou na stranu totiž není pro páteř zrovna vhodnou polohou, často navíc způsobuje ještě větší problémy s bolestmi zad a krku. Spánek na levém boku uvolňuje napětí páteře, ale také dolní části zad a břicha.

Vhodnější pro těhotné

Po mnoho let lékaři odrazují těhotné ženy od spánku na pravém boku. Naopak doporučují stranu opačnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z prvních je snadnější průtok krve do plodu, zmírňuje ale také bolesti zad a v neposlední řadě i tlak na dělohu a játra a zlepšuje krevní oběh v celém těle.

Ačkoli západní medicína považovala teorii o pozitivních vlivech spánku na levém boku za velmi kontroverzní téma, starověká věda ajurvéda pozitivním účinkům na tělo věří, a dokonce má pro ně i vědecký základ.

Poukazuje na umístění jednotlivých orgánů v našem těle, což dokazuje, že spaní na levém boku je ta nejlepší pozice, co se zdravotního hlediska týká.

ema, Novinky

---​

Proč se ráno probouzíme s čistou hlavou? Máme čerstvě vymytý mozek

 

Důvody, proč živé organismy spí, nejsou úplně jasné. Jedna z novějších teorií naznačuje, že v noci probíhá v mozku výrazná očista. „Přirovnala bych to k myčce na nádobí,“ říká autorka studie o vyplavování toxinů během spánku u myší. Nabízí se prý souvislost s Alzheimerovou chorobou, která koreluje s nedostatkem spánku.

 

Spánek je pro vědce záhadou. Z evolučního pohledu zdánlivě nedává smysl, aby živočich třetinu dne nehybně ležel a byl vydán na milost a nemilost okolí. „Zvláště pokud jste třeba myš, je pro vás spánek velmi nebezpečný, protože jste v tu chvíli snadnou kořistí,“ uvádí doktorka Maiken Nedergaardová z Univerzity v Rochesteru.

Právě na myších provedla Nedergaardová a její tým studii, jejíž výsledkypublikoval prestižní vědecký časopis Science v říjnu 2013. Vědci přinesli překvapivé zjištění: během spánku se buňky v mozku dospělých myší zmenší a vznikne mezi nimi o 60 % více místa. To zároveň vyvolá výrazně vyšší průtok mozkomíšních a mezibuněčných tekutin.

„Je to velmi dramatický rozdíl,“ říká Nedergaardová. „Skoro jako když otočíte kohoutkem.“ Dodává také, že promývání mozku zřejmě nemůže probíhat během běžného fungování. A zároveň zapadá do známých negativních důsledků spánkové deprivace - lidé, kteří dlouhodobě nespí, ztrácejí pozornost a v extrémních případech mohou na nedostatek spánku i zemřít.

Pročišťování mozku by leccos vysvětlovalo

 

Porovnání „výplachu“ mozku během bdělosti a během spánku.

Výsledkem je pročištění mozku od beta-amyloidů. „Restorativní funkce spánku může spočívat právě v tom, že během spánku je možné odstranit potenciálně nebezpečné neurotoxiny z mozku, které se zde nakumulují během bdělého provozu,“ spekulují vědci.

Spekulace to není nepodložená, naopak dobře zapadá do dalších zjištění. „Není zajímavé, že Alzheimer a další nemoci spojené s demencí jsou všechny spojené s nedostatkem spánku?“ ptá se Nedergaardová. Vyplachování mozku, ke kterému může účinně docházet právě jen během spánku, by vysvětlovalo jak jeden z důvodů, proč spíme, tak tuto souvislost.

„Koncentrace beta-amyloidů v mozku roste během toho, co bdíme,“ říká Randall Batemen, profesor neurologie z Washington University v St. Luis. „A víme, že během spánku se koncentrace sníží. Tato studie ukázala nádherný mechanismus, kterým by to mohlo být vysvětleno.“ Je podle něj lákavé dělat závěry směřující k možnosti lépe kontrolovat nemoci typu Alzheimera.

Ale studie o vyplachování mozku zatím proběhly pouze u myší a šimpanzů. Do lidského mozku nemohou výzkumníci tolik „šťourat“ - etické komise univerzit to nemají rády - a proto je na velké závěry brzy. Ale mechanismus objevený týmem profesorky Nedergaardové dal naději na lepší pochopení - a časem snad i léčbu - nemocí, se kterými si zatím lékaři nevědí rady.

A pro všechny ostatní je to důležitá připomínka: nezanedbávejte spánek, nebo se vám zašpiní mozek. A až vás někdo uprostřed spánkového cyklu probudí, můžete ho odbýt zamumláním: „Nerušit, probíhá výplach mozku.“

Autor: Pavel Kasík

Zdroj:http://technet.idnes.cz/procisteni-mozku-spanek-beta-amyloidy-dh6-/veda.aspx?c=A150216_143436_veda_pka

---

...doporučené externí odkazy

samadhi - wiki

8 narušování spánku

---

...tip na stránku 

6 rozdílů

---

Pokud se Vám líbi tento web, můžeme Vám podobné stránky také zhotovit.. SEO Bohaccio

 

 

 

 

Web
   
Vlastní vyhledávání
provozováno na