Molekula DNA se může zregenerovat pomocí lidských pocitů
Experiment č.1.
Experiment byl proveden Dr. Vladimírem Poponinom, kvantovým biologem. Nejprve se v určité nádobě vytvořilo vakuum, kde se nacházely pouze jediné hmotné objekty - fotony (částice světla). Byly provedeny měření rozložení fotonů a zjistilo se, že jsou rozloženy různorodě náhodně. To byl očekávaný výsledek. Dále umístili do nádoby část DNA a znovu provedli měření rozložení fotonů. Tentokrát se fotony seřadili v určitém pořadí orientovaném na DNA. Jinými slovy, organická DNA měla vliv na částice neživé přírody.
Pak DNA odstranili z nádoby a znovu provedli měření fotonů. Fotony zůstaly ve stejném pořadí s orientací na místo, kde se dříve nacházela DNA. Co udržovalo fotony spolu? Na tuto otázku dal odpověď Dr. Peter Garjajev ve svých experimentech s fantomovým otiskem DNA.
Experiment č.2.
Tento experiment byl proveden armádou. Od dárců byly získány leukocyty z DNA a umístěny ve speciální komoře na měření elektrických nábojů. Během experimentu dárce umístili do oddělené místnosti a podrobili ho "stimulaci" pomocí videoklipů, které způsobovaly u člověka různé emoce. DNA se nacházela v jiné místnosti v téže budově. Dárce i DNA byly sledovány.
Podle toho jak u dárce probíhaly emoce měřeno pomocí elektrických impulsů, reagovala i DNA stejnými elektrickými impulsy v téže době. Nebylo žádné časové zpoždění. Pohyb impulsů DNA přesně kopíroval pohyb impulsů dárce.
Armádní vědci chtěli zjistit, na jakou vzdálenost mohou vzdálit dárce od DNA při zachování stejných impulzů. Zastavili experiment při vzdálenosti dárce 50 mil od DNA, a přitom byl výsledek stejný. Žádné zpoždění impulsů, nebo času přenosu signálu. DNA a dárce ukázaly stejné reakce současně.
Greg Braden říká, že živé buňky spolu komunikují pomocí neznámé energie, na kterou nemá vliv vzdálenost ani čas.
Experiment č.3.
Třetí experiment byl proveden Ústavem Matematiky Srdce a zpráva o tomto experimentu se nazývá: "Lokální a nelokální vliv soudržných částic srdce na konformace změny DNA".
Několik vzorků DNA placenty (nejstarší forma DNA) byly umístěny do nádoby, ve které mohly být měřeny změny. Vyškoleným účastníkům experimentu, z nichž každý byl schopen zažívat silné emoce, rozdali 28 ampulek s DNA. Všechny účastníky poučili, jak provádět a prožívat "požadované" emoce.
Zjistilo se, že v závislosti na pocitů účastníků, DNA měnila svou formu. Pokud cítili vděčnost, lásku, tak se napětí DNA snižovalo a spirála se narovnávala a byla delší.
Pokud účastníci cítili strach, rozčarování, nebo prožívali stres, tak se DNA ohýbala, zmenšovala a svěšovala mnoho DNA kódů.
Pokud jste se někdy cítili "odpojenými" negativními emocemi, tak nyní chápete, proč byl váš organismus stejným způsobem "vypnutý". Kódy DNA se zapojovali, pokud účastníci znovu zažívali pocity lásky, radosti, vděčnosti a obdivu.
Později se tento experiment uskutečnil s nemocnými pacienty. Bylo zjištěno, že prožívání pocitů lásky, vděčnosti a radosti zvyšovalo obranyschopnost organismu několikanásobně. Lidé, kteří dokáží prožívat pocit lásky, jsou schopni měnit formu své DNA.
Greg Braden
Preložil: OZ Biosféra www.biosferaklub.info
---
...doporučené externí odkazy