Osho

Osho, narozen jako Rajneesh Chandra Mohan Jain, (11. prosince 1931, Kuchweda (Madhjapradéš) Britská Indie – 19. ledna1990, Puné, Indie), později znám spíše jako áčarja Rajneesh (60. léta) a bhagaván Rajneesh (70. a 80. léta), byl duchovní učitel,mystik a guru pocházející z Indie. Mimo jiné žil i ve Spojených státech.

Podle svých slov dne 21. března 1953 dosáhl údajně po celoživotním snažení osvícení. Kvůli tehdejším společenským podmínkám to však dlouho tajil, až o mnoho let později se k tomu vyjádřil: "Mnoho životů jsem na sobě pracoval a snažil se všemožnými způsoby dosáhnout osvícení. Ta snaha byla důvodem, proč se mi nedařilo. Není možné nalézt pro toho, kdo nehledá. Nakonec však musíme od hledání upustit... V ten den bylo hledání u konce a všechno se začalo dít samo od sebe .."

Coby profesor filozofie cestoval v 60. letech po Indii jako veřejný řečník. Pro neskrývanou kritiku tradičních náboženství, společnosti a otevřenost svých promluv se stal velmi kontroverzním. Prosazoval mimo jiné i otevřenost a detabuizaci sexu, což mu v indických a později mezinárodních médiích vyneslo přezdívku „sexuálního guru“. Jednou ze základních pouček totiž bylo, že nejlepší cestou, jak se zbavit svých choutek a tužeb, je se jimi přesytit.[1] V roce 1970 se na čas usadil v Bombaji, kde začal přijímat první žáky, tzv. sannjásiny, a stal se duchovním učitelem. V roce 1974 se přesunul do Puny, kde založil ášram, který zanedlouho přilákal mnoho lidí ze Západu. Na konci 70. let se Osho svým provokativním řečněním dostal do sporů s indickou vládou, kvůli čemuž se v roce 1981přestěhoval i s mnoha svými následovníky do USA.

---

Osho: Rozdíly mezi ženou a mužem

22.2.2015

Osho, narozen jako Rajneesh Chandra Mohan Jain, (11. prosince 1931, Kuchweda (Madhjapradéš) Britská Indie – 19. ledna1990, Puné, Indie), později znám spíše jako áčarja Rajneesh (60. léta) a bhagaván Rajneesh (70. a 80. léta), byl duchovní učitel,mystik a guru pocházející z Indie. Mimo jiné žil i ve Spojených státech.

Většina rozdílů mezi ženou a mužem existuje kvůli tisícům let formování. Nemají sice zásadní charakter, ale existuje několik rozdílů, které jim dávají unikátní krásu, unikátní individualitu. Tyto rozdíly se dají zjistit jednoduše.

Jedním z nich je, že žena je schopná porodit dítě, muž nikoliv. V tomto případě je on ten podřízený. Podřízenost sehrála velkou roli v ovládnutí žen muži.

Komplex méněcennosti působí takto – hraje si na povýšeného aby oklamal sám sebe a celý svět. A tak muž v běhu času ničí ženskou genialitu, nadání, schopnosti, a může tak sám sobě i světu dokázat, že on je nadřazený. Protože žena dává život, po dobu devíti měsíců i déle zůstává absolutně zranitelná, závislá na muži. A muži toho sprostě využili.

Toto je fyziologický rozdíl, což nemá vůbec žádný význam.

Psychologie ženy byla zkažena mužem, který jí říkal věci, jež nejsou pravda, dělal z ní otroka, často ji degradoval na druhořadého obyvatele světa. A důvodem bylo jen to, že muž byl díky svalům mocnější, ale síla svalů je součástí živočišnosti. Pokud toto rozhoduje o nadřazenosti, pak kdejaké zvíře je svalnatější než muž.

„Žena musí být milována, ne chápána.“

Existují i skutečné rozdíly, které musíme hledat za hromadou těch vymyšlených. Jedním z nich je podle mne to, že žena je schopna milovat více, než muž. Mužská láska je víceméně fyzickou nutností, ženská láska nikoliv. Ta je něčím větším a vyšším, je to duchovní zážitek. To je důvod, proč je žena monogamní a muž polygamní. Muž by chtěl mít všechny ženy světa, a stejně by nebyl spokojený. Jeho nespokojenost je nekonečná.

Žena může být spokojena jen s jednou láskou, absolutně spokojená, protože žena se nedívá na mužovo tělo, ale dívá se na jeho nejskrytější kvality. Ona se nezamiluje do muže, který má hezké svalnaté tělo, zamiluje se do muže, který má charisma – něco nedefinovatelného, ale nesmírně atraktivního – který má tajemství, jež stojí za to prozkoumat. Nechce muže, který bude jen mužem, ale chce dobrodružství v objevování vědomí.

„Žena je soustředěnější, vyrovnanější a trpělivější, než muž.“

Existují další rozdíly. Například žena je soustředěnější, než muž. Je vyrovnanější, trpělivější, je schopna čekat. Možná díky těmto kvalitám je odolnější vůči nemocím a žije déle než muž. Díky své vyrovnanosti a citlivosti může mužův život obrovsky naplnit. Může jeho život obklopit velmi zklidňující, útulnou atmosférou. Ale muž se obává – nechce být obklopen ženou, nechce ji nechat kolem sebe vytvářet útulné teplo. Bojí se, protože tohle je způsob, jak se stát závislým. A tak si ji už po staletí drží v dostatečné vzdálenosti. A taky se bojí, protože v hloubi srdce ví, že žena je víc než on, neboť může zplodit život. Příroda k rozmnožování vybrala ji, ne muže.

„Kultury po tisíce let nadřazují muže.“

Mužská funkce v rozmnožování je téměř nulová. A tento pocit méněcennosti vytvořil ten největší problém – muž začal ženě přistřihávat křídla. Začal ji v každém ohledu omezovat, zavrhovat, aby si mohl alespoň myslet, že je nadřazený. Jednal s ženou jako s dobytkem – někdy dokonce hůře. V Číně se po tisíce let učilo, že žena nemá duši, takže ji manžel mohl zabít a zákon takový čin netrestal – žena byla totiž jeho majetkem.

Muž připravil ženu o vzdělání, o finanční nezávislost. Připravil ji o sociální mobilitu, protože se bojí. Ví, že je nadřazená, ví, že je krásná, ví, že dát ji nezávislost je nebezpečné. A tak v průběhu století neexistovala ženská nezávislost. Muslimské ženy musí dokonce mít zakrytý obličej, aby nikdo kromě jejich manželů nemohl vidět krásu jejich obličeje, hloubku jejich očí.

Podle hinduistů musela žena zemřít, když zemřel její manžel. Jaká žárlivost! Vlastnil jste ji po celý svůj život, a chcete ji vlastnit dokonce i po smrti. Máte strach. Ona je nádherná, a když jste zemřel, kdo ví? Může si najít jiného partnera, možná lepšího, než jste vy sám.

„Muž bývá velmi egoistický.“

Muž bývá velmi egoistický. To je důvod, proč já jej nazývám muž šovinistický. Muž stvořil tuto společnost, ve které není místo pro ženu. A ona má ohromné osobní vlastnosti! Například má-li muž schopnost inteligence, žena má schopnost milovat. To neznamená, že ona nemůže být inteligentní: může mít rozum, jen musí dostat šanci jej rozvinout. Ale s láskou se narodila – má více soucitu, více laskavosti, více porozumění. Muž a žena jsou dvě struny na téže harfě, ale oba se trápí odděleni jeden od druhého. A protože oba trpí a neznají důvod, začnou se mstít jeden na druhém.

„Není potřeba, aby se muž vůči ženě cítil podřízený.“

Není v žádném případě potřeba, aby se muž vůči ženě cítil podřízený. Celá tato myšlenka vzniká, protože berete muže a ženu jako dva druhy. Patří k jedné lidské rase, oba mají vlastnosti, které se doplňují. Potřebují jeden druhého, a jen když jsou spolu, jsou úplní. Život by měl být brán s lehkostí. Rozdíly jsou rozpory. Mohou oběma pomoci a obrovsky je pozdvihnout. Žena, která vás miluje, může pozdvihnout vaši kreativitumůže vás inspirovat k výšinám, o nichž jste ani nesnili a na nic se neptá. Jednoduše chce vaši lásku, která je jejím základním právem.

~ Osho: O ženách

Zdroj: http://www.seberizeni.cz/osho-rozdily-mezi-zenou-a-muzem/

---

...doporučené externí odkazy

Osho - wiki

Osho - citáty

Osho - prosouložte se k osvícení..

---