Jsem MUŽ - vstup do mužského životního poslání skrze ženskou posvátnou energii

 

                                   Jsem MUŽ - vstup do mužského životního poslání skrze ženskou posvátnou energii

Aby se žena otevřela své ohromné, přirozené sexuální plnosti, musí důvěřovat muži svým srdcem, duší a posvátným ženským jádrem.

Musí cítit, že poznal, že je bohyní v inkarnované formě. Musí poznat, že jeho jádro – jeho mužnost – je hluboce vyživována spirituální ženskostí a že jen oddáním se této posvátné Shakti síle se může stát takovým mužem, po kterém prahne (a svět velmi potřebuje).

Tupá – a celkem drsná – pravda je, že si většina mužů neuvědomuje, že zažívají pouze zlomek potenciálu sexuality své ženy.

Díky nedostatku vzdělání, modelů, a příkladu jak zacházet s ženskou energií, mnoho mužů mine ohromné posvátné bohaté vnímání, které leží hluboko uvnitř ženského těla.

Ctění energie Bohyně nemá co do činění s uspokojováním ega nebo osobnostní potřebou mít ženu. Nemá to nic společného s nerovnocenými rolemi pohlaví nebo podřazeností. Je to založeno na této pravdě –muž, který se oddá otevření své ženy do plné síly její sexuální Shakti energie, nebude zažívat jen výšky erotických nadměrných potěšení, ale dá sám sobě sílu vstoupit do svého vlastního plného Božského Mužského účelu (poslání).

Oddanost Ženské Podstatě je pro muže světlem pochodně, kde si uvědomí svůj spirituální důvod toho, proč je na planetě Zemi. Pokud ztělesnil energii důvěry, závazku a odhodlání být nejlepším, nejvíce vyspělým jak jen muž může být, ona to okamžitě pozná. On nemusí být “dokonalý“, nebo vše vědět. Musí k ní jen přistoupit s vibrací ve svém srdci, která říká:

“Vím, že jen skrze svou oddanost k milování tvého ženského ducha mi otevřeš své tělo způsobem, který mě navždy promění.

Uvědomuji si, že pokud jsem v jakémkoliv odmítání ve svém vlastním životě a týkajícího se mého mužského účelu, budeš to intuitivně vědět a odepřeš mi porci svého sexuálního světla.

Pokud k tobě přijdu s ochotou růst, ctít tvé Světlo jako možnost uvědomění si spirituálního a osobního potenciálu pro nás oba, vím že když mě přijmeš do svého těla, zažiji opravdový Ráj.

Jak k tobě přijdu s odevzdáním se, otevřeným srdcem, oddanou vášní, odpovíš mi s narůstající citlivostí, překrásnou tající otevřeností a nejvzrušivější posvátnou sexuální silou, jakou jsem kdy zažil. Začneš sundávat své ochranné vrstvy – ztvrdlou slupku nedůvěry, sebe-ochrany a emoční bolesti, která se usadila za roky pocitu, že musíš ochránit svou nejposvátnější erotickou přirozenost před těmi muži, kteří nebyli připraveni ji vidět.

Jak tvé ochranné vrstvy kolem tvého sexuálního jádra postupně opadnou, zažiji s tebou milování které bude nejtransformativnějším klíčem k mému vlastnímu mužskému růstu a evoluci. Doslova neexistuje nic jiného co mě může povzbudit k vystavění své mužské energie a práci na tomto světě jako tryskání tvého sexuálního světla jehož záře vyplní mé čakry a mé srdce.”

 

Splynutí naprosto přijímajících, široce otevřených, plně důvěřivých ženských těl s oddanou a vědomě aktivně směrovanou mužskou životní silou je čistá, posvátná, erotická alchymie.

Muži, pokud milujete ženu tímto způsobem, přirozeně budete Vesmírem žádáni, abyste “vstoupili“ do svého Životního Poslání takovými způsoby, které vyžadují mužskou potenci. Budete požádáni vystoupit ze svých zón pohodlí a míst, kde se ukrýváte. Budete se muset začít stavět „na hranici“ vašich strachů být ve světě jako bojovná přítomnost mužské moudrosti.

Prožíváním ženské sexuality ve svém plném spektru transformačního vyjádření vás nepošle jen do fyzických a spirituálních orgasmů vesmírného rozměru, ale doslova vás vystřelí do vašeho Mužského Životního Poslání.

Ona nebude tolerovat nic nižšího – proto pokud se chcete nořit hlouběji a hlouběji do věčně vyživujících hlubokých divů ženského sexuálního jádra, budete muset pokračovat v uctíváni na jejím oltáři, abyste mohli žít jako výjimečný muž – k čemuž jste byli zrozeni abyste byli.

Autor článku : Sophie Bashford
www.sophiebashford.com

Překlad: Martina Atiriamin Christová
www.slunecnabrana.eu
http://slunecnabrana.blogspot.cz/…/muzske-zivotni-poslaani-…

Tento článek lze nekomerčním způsobem šířit v originální formě s uvedením jména autora a překladatele a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.eu a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.

---

Muž poznává pravdu prostřednictvím ženy 

 

Milí čtenáři, před delší dobou si možná ještě pamatujete, že jsem psala něco o ženské spiritualitě, o posvátném božském spojení s měsícem. Pánské osazenstvo se ozvalo, že by chtělo něco podobného i pro ně, nějaké hezké pojednání o úkolu či poslání muže. Dlouho jsem uvažovala jak ten článek napsat aby nevyzněl nějak blbě, tak jsem to slíbila a odložila na neurčito. Protože ženy zasvěcují ženy, ale jako žena bych asi neměla moc zasvěcovat muže, když si nejsem úplně jistá jaká slova k tomu použít. Na to by bylo lepší použít slova nějakého muže, co pochopil. A takový muž existuje, jmenuje se Tomáš Keltner... Teď se mi dostal do ruky ,,náhodou" slovenský časopis Vitalita, kde je právě toto téma krásně vysvětleno v rozhovoru s Tomášem. Rozebírá úlohu muže i ženy velice trefně, krásně a srozumitelně. A tak jsem ho pro vás přeložila do češtiny a přepsala. (není to opsané přesně slovo od slova, provedla jsem během překladu menší jazykové úpravy pro účely tohoto článku, ale do poselství jsem nezasahovala) Článek je velice důležitý, čtěte ho pomalu a pořádně, protože co slovo to perla!

 

Muž poznává pravdu prostřednictvím ženy

V listopadovém čísle opět pokračujeme v rozhovoru s Tomášem Keltnerem. Položili jsme mu otázku, na kterou už delší dobu hledáme odpověď.

 

Je to potvrzení správnosti. Souvisí to se sebevědomím a sebejistotou. Mluvili jsme o tom, že sebevědomí souvisí s tělem a sebejistota s duší. Naši rodiče jsou první autorita, se kterou se tu na zemi potkáváme. A proto od nich potřebujeme potvrzení naší správnosti, což nám dodává sebejistotu. Ale neděje se to způsobem, že oni řeknou ,,Jsi tu správně". K tomuto mentálnímu přenosu dochází až o hodně později.

Úplně na začátku od nich potřebujeme cítit správnost. Správnost je bez pochybností, ale bohužel systém je nastavený právě skrz pochybnosti. Nemáme víru, ale pochybnosti. Vymezujeme se konfliktem, určujeme se přes pochybnost a ne přes víru.

Pochybnost je už v početí. Jestli partner se kterým jsme, je ten pravý. Máme problém, že partnery si neumíme vybírat. Pochybnost v průběhu těhotenství, prenatálního vývoje, porodu, první okamžiky života jsou také v pochybnosti. Neustále všechno kontrolujeme, jestli je to v pořádku. Kdybychom věřili, nemáme potřebu pořád něco kontrolovat.

 

Proč si tak zoufale potřebujeme potvrdit svoji správnost?

 

Od počátku jsme přes nevědomé rodiče programování k pochybnostem. V první řadě jsme naučeni pochybovat o sobě: ,,Jsem správně a jsem tu správně? Neměl bych být někde jinde, v jiné rodině s jinými lidmi?" A na tomto stavíme vše ostatní a díky tomu má v sobě vše otisk pochybnosti a ne víry. To v nás spouští obrovskou potřebu potvrzování od rodičů. Je to program, který v sobě máme, aby nám nedovolil se osvobodit. Když potvrzení nedostaneme od rodičů, chceme ho od někoho jiného. Partnera, společnosti, vzdělávání... Přes toto všechno se snažíme najít a potvrdit si naši správnost. Hluboko pod tímto vším je strach z nepřijetí, neustále se opakující téma.

 

Takže problém rodičovství spočívá ve špatném výběru partnera?

 

Přesně tak. Nebyly nám dány správné instrukce o tom, jak si ho vybrat správně. My si ho vybereme vizuálně, což je mužský způsob. Hlavou, rozumem a podle toho kdo se nám líbí, a to je zoufale málo. Nevnímáme, kdo ten člověk skutečně je.

Moudrost vedení by v sobě měla obsahovat žena, ale systematickým ničením žen se jejich sebevědomí změnilo a snížilo. Ženy se teď pokoušejí podobat spíše mužům, takže si muže už nevybírají podle toho co cítí, ale podle toho jestli se jim líbí. To je velký problém, protože si nevyberou správně.

Rozumem se správný partner vybrat nedá. To se musí cítit. Základní rozdíl mezi mužem a ženou je, že muž myslí a žena cítí. Jak se žena snaží myslet, což se právě ve společnosti děje, je stavěná do pozice rozbitého muže. Ona se pokouší opravit, přijmout standardy které patří mužům a podle toho se chovat. A podle toho si vybírá i partnera, takže nemůže vzniknout funkční vztah. To je důvod, proč je dnes tolik vztahů nefunkčních. Začínají prostě na špatném základu.

 

Ženy neprocházejí zasvěcením, matky nezasvěcují své dcery a ty potom hledají ženskost v mužích, což je nesmysl. Muž nemůže zasvětit ženu a stejně tak žena nemůže zasvětit muže. Žena může muže obřezat, vykastrovat, ale neudělá z chlapce chlapa.

A to se bohužel se vztazích velmi často děje. Když se muž bojí tak zesměšňuje, což je velký problém. Zesměšňuje ženu, to co cítí a ona, protože nemá jistotu a není zasvěcená, si postupem času řekne: ,,Není na tom něco, když muž který mě miluje (v podstatě to však není láska ale vlastnění), o mně tohle tvrdí?"

Když muž ženu velmi dlouho zesměšňuje, úplně ji rozhází a ona přestane vědět.

 

Je potřeba si uvědomit, že žena je Bohu blíže než muž. Dokáže se sama kalibrovat (pozn.: jinými slovy naladit na správnou ,,božskou" vlnu, rezonanci). Když je sama tak zná pravdu a skutečnost. Protože pravda je jenom jedna, nejsou rozdílné druhy pravd. Moje pravda, tvoje pravda, jejich pravda, objektivní pravda, subjektivní pravda... to jsou pseudofilozofické nesmysly. Pravda je jen jedna a to je skutečnost.

My jsme od skutečnosti velmi vzdálení. Největší propast mezi námi a skutečností tvoří rozum. Žena je sama schopná vnímat skutečnost, pravdu. Takže žená zná pravdu a muž by se pravdu měl dozvídat od ženy, ne od jiného muže, nebo z nějakého systému, učení, či náboženství. To jsou lidské plytké vědomosti. Žena pozná prapodstatu. Žena se sama dokáže dostat do stavu stability, pozice kdy je vědomá.

Vědomá žena je v podstatě vědma. Vědomá žena je sama o sobě zdrojem světla, ona je světlo. Proto žena nemůže být osvícená, to je nesmyslný esoterický pojem. Ženy prahnou po osvícení a to je zoufalý projev nepochopení a usídlení mužského principu v ženách. Osvícený může být pouze muž a to právě svojí vědmou, ženou, jejím světlem.

Žena je skutečná stabilita, kterou v ní nachází muž, ten je potom vnější stabilitou, o kterou se následně ve vnějším světě opírá žena. Uvnitř je žena spojená s Bohem, venku je spojená s mužem a muž skrze ženu poznává pravdu.

 

Muži jsou skvělí učitelé a učitelé jsou velmi důležití, ale pravda leží mimo učení. Učení je ruka ukazující na Měsíc a žena je tímto měsícem. Je sluncem, zdrojem toho světla. Ona to světlo nese. Ukazuje, kterým směrem se dát.

Rozdíl mezi bytostí ženy a muže je ten, že žena je spojená s Bohem a zná pravdu. Muž je sám, a rozhoduje se sám. To je velmi důležitá pravda, která by měla být předávána v rámci mužského zasvěcení.

Muž nefunguje v mužských kruzích a nevyužívá ženskou energii k nalezení sebe sama. Muž se rozhoduje sám. To dělá muže mužem a je oddělený od Boha, spojuje se s ním prostřednictvím vědomé ženy.

Spojením muže a ženy může vzniknout nové dílo, reprodukce, nový život, další generace. Od tohoto jsme se ale odklonili a vytváříme vztahy, páry a rodiče dle zcela odlišných hodnot. Nedovolujeme ženám cítit, nutíme je přmemýšlet, rozumově analyzovat, vybírat si partnera rozumovým způsobem, ne podle toho, co žena cítí.

 

Chyba má vlastnost sněhové koule. Když se valí z kopce, nabaluje se, nevyřeší se sama. Je to jako s rozbitým autem. Když ho nespravíme, samo od sebe se to nezmění, a když ho budeme dále používat v tomto stavu, rozbije se ještě víc. S chybou je to stejné, má tendenci se sama od sebe zvětšovat, ne řešit. Když je na začátku špatné rozhodnutí, má tendenci se zhoršovat. Chybí rovnováha. Je to rozbíhání dějů, které jsou defektní a obsahují chyby.

V rodových liniích, ať už mužských či ženských se pak musí najít někdo, kdo to všechno začne řešit. Žena by se měla v první řadě zaměřovat na sebe a na to, co cítí. A věřit tomu, co cítí. To je začátek trénování, kalibrování sebe samé. Problém je, když je dohromady více žen. Jak se říká, když se potkají čtyři ženy, tři jsou správně a jedna z nich ne, tak po rozchodě jsou čtyři špatně. Chybí jim totiž mužský element.

 

Co do toho mužský element přináší?

 

Vnější stabilitu, vnější pevnost, formu, a hranice. Téma hranic je velmi důležité. Celá existence, celé stvoření je o tvaru a o formě - a v podstatě o hranicích. Naše tělo je složené z buněk a buňku definuje její hranice. Kdyby nebyly hranice, nebyl by tvar a ani život. Je nesmysl se domnívat, že hranice jsou nesprávné a musí se rušit. Naopak, hranice vymezují, odkud se kam něco děje. Tak je to v pořádku, tak to bylo stvořené. My bychom jako tvůrcové - Bohu rovní - neměli měnit základní nastavení této hry, této reality. A jedno ze základních nastavení jsou hranice. Když nějaká buňka ztratí své hranice, zmizí a rozplyne se, pohltí ji něco jiné, něco co je větší a silnější, co svoje hranice má. Něco, co má svoji víru a nezáleží na tom, jestli si myslíme, že je dobrá nebo špatná.

 

Můžeme zjednodušeně říct, že když jsou v mém nitru pochybnosti, je velký předpoklad, že mě pohltí něco větší, stanu se součástí nějakého systému nebo člověka, který je silnější než já a já převezmu jeho zákony a pořádek?

 

Když jsou v člověku pochybnosti, tak ty pochybnosti naruší něco, co bychom mohli nazývat imunitním systémem, obranyschopností, ,,sebetvořením".

Já ztrácím schopnost sebe-tvořit" a když ztrácím schopnost tvořit sebe, tak se navazuji na silnější prvky, které tuto schopnost mají a stávám se více méně jejich součástí, až úplně zaniknu. Pochybnost je tma. Pochybnost je nepřítomnost víry. Je to nepřítomnost pána v domě, vytváří to možnost, aby přišel někdo jiný a obsadil uvolněné nehlídané místo. Ty dveře se nesmí otevřít.

 

Jak pracovat s pochybností?

 

Jsou dva způsoby. Ženský a mužský.

- Mužský jde přes informace, přes poznání. Je to cesta, kterou v současné době této společnosti doporučuji, protože je v principu mužská. Mužský element, mužský strach v tom hraje velkou roli.

- Žena to řeší prostřednictvím cítění, ona cítí jak to ve skutečnosti je. Ona nemusí vědět jak nebo proč, to nebo ono, odkud kam... Ona to cítí a co cítí, to je správné.

Muž tuto schopnost nemá. Když vedle sebe nemá vědomou ženu, tak je to s jeho pravdivostí velmi pochybné. Nemá se přes koho stabilizovat a vytváří se v něm strach. Ten následně plodí agresivitu. Toto můžeme vidět u mužů, kteří jsou bez lásky. A v kulturách, kde láska po celé generace chybí.

 

Žena je velmí důležitý, řekl bych i nejdůležitější prvek stvoření. Co se týče tvorby stability. Svobodná a vědomá žena je základním stavebním kamenem, skálou na které vše ostatní stojí. Na to, aby žena tou skálou mohla být, potřebuje vedle sebe muže, který nemá strach. Znamená to, že rozum muže tvoří víra a ne pochybnost.

Toto je funkční spojení: Vědomá žena s osvíceným mužem. Mužem, který je osvícený ženou a oba společně tvoří frekvenci víry, která dále tvoří.

Žena tvoří vnitřní stabilitu, muž tvoří vnější stabilitu. Spolu tvoří stabilní prvek, který ze sebe vysílá něco jako správně fungující imunitní systém. Do takového spojení není možné zvenku žádným způsobem vstoupit. Ani agresivitou, ani jemnohmotnou frekvencí, ani kouzly, ani sílou. Takovou harmonickou dvojici není možné narušit. Když je takto postavený celý národ, tak tento národ nebojuje, není šance ho ohrozit nějakým způsobem zvenku. Dá se strašit a děsit, ale nedá se pokořit. Problém je, že něco takového tu není, společnost je momentálně plná vyděšených mužů hledajících svoji matku a zničených žen bez sebevědomí, které netvoří své fyzické tělo, aby si zasloužily částečné přijetí od kohokoliv.

 

Ještě bych se ráda vrátila zpět k ženskému způsobu práce s pochybností

 

Pochybnost v podstatě pochází z muže. Je to mužská záležitost implementovaná do ženy. Žena neobsahuje pochybnost, ona ji netvoří, ani to nedokáže. Žena je jediná bytost ve stvoření, která tvoří přijetí. Nikdo jiný přijetí netvoří. To tvoří žena, pokud je svobodná.

Pochybnost je něco, co je do ženy implantováno zevnitř skrz rozumovou část - mužský element. Pochybnost není součástí ženy. Když se žena přestane soustředit na rozum a začne se soustředit na sebe, bude větší váhu přikládat tomu co cítí a ne tomu co ví a myslí nebo říkají muži. I kdyby je považovala za velkou autoritu.

Taková žena nemá pochybnosti. Pochybnost tu nemá místo, neuchytí se na ženě. Žena je zdrojem světla a tma nemá možnost v přítomnosti tohoto světla pravdy existovat. To je mužská záležitost, záležitost hmoty. Tmu, respektive stín, vytváří hmota... Když se světlu do cesty postaví hmota, vytváří se stín. To je to co tvoří muž, to je mužská práce. Diavolo - symbol oddělení.

Není to ženská záležitost, jak je nám po celá tisíciletí předkládáno mužským systémem náboženství. To, že žena je prvotní problém a hřích, je ženská záležitost, je nesmysl. Žena je projeveným světlem, není možnost aby v ní existovala tma. To dokáže jedině muž. Ale je nutné dodat, že muži jsou produktem žen, každý muž je produktem své matky.

 

Je pravda, že když jsem ve spojení sama se sebou, pochybnost není.

 

Žena ví, protože je blíž k Bohu, je s ním v přímém spojení. Ona zná pravdu, tu jedinou skutečnou. Žena je schopná skutečnost cítit, ona nemusí poznávat, přemýšlet, analyzovat. To musí muž, protože necítí.

Problém začíná tehdy, kdy se žena začne chovat jako muž, přebírá mužské vzorce chování a ustrašený muž v ní pak necítí ženu, ale muže. To znamená, že se stává soupeřem a začínají spolu bojovat. Bojují spolu v podstatě dva muži, a ani jeden není úplně správně, ani jeden není úplný. Jeden má mužské tělo, druhý má ženské tělo a mužského principu moc.

Výsledkem boje není prohra nebo výhra, výsledkem boje je pouze boj. Je nesmírně destruktivní. Nemá smysl opravovat nefunkční vztahy. V první řadě je potřeba začít od sebe.

Nastane-li problém, ptám se sebe: ,,Co se děje, jaký mám problém?"

Neříkám: ,,Jaký ty máš problém, měl by sis ho vyřešit."

 

Žena je silnější než muž, co se týče vnitřní síly. Je stabilizujícím prvkem společnosti. Když žena neplní svoji funkci stabilizujícícho prvku, tak společnost která je mužská, se ztrácí a přechází do destrukce. Čistě mužská společnost nebo kultura bez zásadního vlivu žen má jen a pouze destruktivní charakter, což okolo sebe můžeme vidět v současné době.

Převzato- http://karolinaloskotova.blog.cz/1601/muz-poznava-pravdu-prostrednictvim-zeny-doporucuji

---

BOŽSKÉ MUŽSTVÍ – Posvátný Návrat

 

Milí spolutvůrci nového života na Zemi,

Než se začtete do řádků od Sophie Bashford o Posvátném Mužství, ráda bych bych objasnila, že Bohyně je vibrace. Je to frekvence, která se vrací na Zemi a vnímají ji jak muži, tak ženy. Tato frekvence, která se ve své velkoleposti navrací na Zemi a která po včerejším Úplňkovém Zatmění bude jen zesilovat, bude v každém probouzet jisté kvality. Je to frekvence, která nás všechny směruje zpět ke Světlu, ze kterého jsme přišli a která nás vyzývá znovu ctít ryzí Vesmírné zákony.

V Lásce

Martina Atiriramin Christová

---------------------------------

Sestry, mějte soucit s odvážnými muži, kteří povstávají v této době do své Božské síly.

Silné Posvátné Mužské frekvence aktivují všechny muže, jejichž úkolem je ztělesnit toto spirituální paradigma.

Toto jsou muži, kteří v minulých inkarnacích sloužili Bohyni.

Toto jsou muži, kteří hluboko ve své duši ví kdo a co je Bohyně.

Milovali Ji, uctívali Ji, byli promáčeni Jejím Světlem, topili se v Její vyživující slávě a byli zažehnuti Její smyslnou silou.

Toto jsou muži, kteří s radostným a vzrušujícím rozhodnutím oddali své životy ochraně Posvátného Ženství. Jsou velmi uznávanými, naprosto věrohodnými, otevřeně oceňovanými a plně respektovanými všemi ženami, kterým posloužili.

Když přišly Temné Síly a smetly Posvátné Ženství ze země, zmizelo také Posvátné Mužství. Vysoké Mužství nebylo schopno léčit a ochraňovat proto tomuto svatokrádežnému utrpení.

Mocní Boží Bojovníci a Vášniví Ochránci – pravdou je, že jste nás nemohli zachránit.

Tady je původ vaší bolesti. Vy víte že je čas se vrátit, předefinovat se, znovuosídlit svět s vaší probouzející se přítomností.
Ale přestože jste uslyšeli (a pozvali) toto Volání, uvnitř vás je strach.

Myslíte, že vám nebude odpuštěno. V hloubi své duše se bojíte, že nás opět zklamete. Jak jste mohli nechat tuto ryzí vibraci lásky zmizet? Jak jste nás jen mohli neuchránit? Vina a stud vás sžírá ve vašem nitru. To infikuje vaše kosti a svírá vaše srdce.

A nyní cítíte pozvání, které je odpovědí na vaše modlitby. Ano, to nepředstavitelné se již stalo – jste žádáni vrátit se a sloužit Její velkoleposti. Toužíte po tom tak hluboce, že vás to děsí. Chcete to více než pocit jistoty. Tato úroveň chtění se zdá být nebezpečnou a radostnou zároveň, výbušným zázrakem vášně duše hřmící skrze vaše tělo.

Ale jak vykročit vpřed a opět Ji přijmout? Ví, že jste ji nechali padnout. Ví, že jste zklamali. Nikdy vám neodpustí – nikdy by neměla. Nezasloužíte si to. Nezasloužíte si Její ryzí Lásku.
Je to jeden z nejmučivějších a odstrašujících momentů vašeho Života.

Necháte ji opět padnout?

Povstanete nad své sebepochyby a budete opět požadovat posvátnou identitu která vám náleží?

Máte odvahu být mužem kterým potřebuje abyste byli?

Nemůžete vystát, aby se to stalo znovu. Vaše Duše si nemůže dovolit ji znovu ztratit. Vaše srdce neunese možnost, že byste ji opět zklamali.

Neselžete.

Nezklamete ji.

Neztratili jste její důvěru a respekt.

Pravdou je, že vás za to neučinila zodpovědnými. To je vše jen ve vaší hlavě. Vždy vás milovala, vždy vám odpouštěla a vždy vám důvěřovala. Hluboká důvěra ve vás nikdy nevymizela.

Propusťte své pochyby. Propusťte strach, že nebudete přijati. Propusťte sebeterorizující myšlenky na sebepotrestání a sebeobviňování.

Chce vás, potřebuje vás a volá vás.

Vše je odpuštěno – ale nikdy jste nebyli obviněni. V jejím životě nikdy nenastal den, kdy by vás nechtěla zpět.

Drazí Světlonosiči Posvátného Mužství, pokud nyní budete následovat své srdce, nečeká vás nic jiného než Láska.

Nejhlubší, nejbohatší Láska, kterou jste kdy znali – ta, kterou jste vždy nazývali Domovem.

Autor článku : Sophie Bashford
www.sophiebashford.com

Ilustrace: Lucie Holíková – Čarovné obrazy
www. http://www.lucieholikova.estranky.cz/

Překlad: Martina Atiriamin Christová
www.slunecnabrana.eu, www.martinachristova.eu

Tento článek lze nekomerčním způsobem šířit v originální formě s uvedením jména autora a překladatele a aktivním odkazem na stránky www.slunecnabrana.eu a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky.

---

Dvojplameny – dorovnávání a následná harmonizace

Jan31

Fáze dorovnávání dvojplamenných párů nastává ve chvíli, kdy oba z páru již prošli základní transformací. Došlo k jejich přeměně životních hodnot, vnímání a pohledu na život a na svět a také již byly vyřešeny a dorovnány jejich karmické dluhy a závazky.

V této fázi již oba v sobě objevili všechny složky a možnosti svého bytí. Ne všichni jsou však schopni nalézt dostatek odvahy svobodně, dle své vůle, všechny tyto své složky projevit. Oba ale bývají sladěni do té míry, že jejich téměř totožná rezonance udává neodbytné impulzy k návratu k sobě. Je tedy třeba odstranit poslední nesrovnalosti, aby bylo možné dosáhnout naplnění.

Dorovnávání polarit u obou partnerů v dvojplamenném páru je týmová práce a to i přesto, že jsou oba od sebe fyzicky odloučeni a nejsou spolu v přímém kontaktu. K dorovnávání dochází zrcadlově. Rovnováha jednoho je závislá na rovnováze druhého. Je to zpravidla ženský dvojplamen (dvojplamen s původní převažující ženskou složkou), který díky schopnosti naslouchat své intuici postupuje rychleji kupředu a udává impulzy. Mužský dvojplamen (dvojplamen s původní převažující mužskou složkou), v rámci svých možností a časových nároků, pokroky ženského dvojplamene zrcadlově dotahuje.

 

Dorovnání spočívá i v osvojení si opačných extrémů. Pokud v sobě dokážeme objevit a přiznat si i opačný extrém toho, co nám bylo v minulosti vlastní, není třeba v něm dále setrvávat. Ve chvíli, kdy jsme dokázali obsáhnout vše, je další výběr pouze na nás. Disponujeme nekonečnou škálou možností. Uvědoměním si všech těchto svých možností, celého svého potenciálu, můžeme vědomým výběrem, rezonujícím s naším vnitřním cítěním, vědomě konat. Rozsah či hranice vědomého konání si stanovíme naším vlastním vnímáním toho, co je správné, což závisí na úrovni zralosti naší duše, našeho vnitřního Já.

Ženský dvojplamen, který je schopen se ve své zralosti držet svého středu (vyrovnat oba extrémy), si dokáže svými postoji stanovit hranice, za které není ochoten jít a kterým není ochoten podlehnout. Ve stanovování a udržení hranic mu svým chováním a přístupem mohou pomáhat i jiné osoby, než právě párový dvojplamen. Mohou se opakovat obdobné situace až do té doby, než si je ženský dvojplamen plně vědom toho, co je ochoten si do svého života pustit a akceptovat a zároveň si tento svůj postoj dokáže sebevědomě beze strachu ustát a obhájit navenek. Tyto hranice je třeba si držet zřetelně a důrazně, přesto však s taktem a nadhledem.

Mužský dvojplamen má ve fázi dorovnávání již také přibližně stanoveny své hranice. Je už také alespoň do určité míry schopen si uvědomit, co chce a co je ochoten si do života pustit, či co akceptovat. Je však ve svém vnímání a chápání méně aktivní. Bývá to právě mužský dvojplamen, na který se čeká, než pochopí, co se to vlastně v jeho nitru děje.

Ženské dvojplameny jsou více vedeny svými city. Je pro ně přirozené nechat se jimi vést a navenek je projevovat, nestydí se za to a nemají z toho strach. Od počátku silně vnímají propojení a sounáležitost se svým protějškem a hrdě se hlásí ke svým citům vůči němu. U mužských dvojplamenů je v tomto vnímání a projevování problém. Bývají uzavřenější a mají snahu vše vysvětlovat a řešit pomocí logických postupů a schémat. Svoje city a pocity v sobě potlačují často i ze studu a strachu, proto jim velmi dlouhou dobu nemusí docházet, o co vlastně jde.

Ve fázi harmonizace už mužský dvojplamen také silně vnímá, touhu a sounáležitost se svým protějškem. Zpočátku může zkoušet staré taktiky, staré zažité způsoby, jak se partnerce přiblížit. U ženského dvojplamene se zdravě a pevně stanovenými hranicemi však s těmito starými postupy naráží, nedosahuje požadovaného úspěchu. Ženský dvojplamen ho k sobě přes své hranice za těchto podmínek nechce pustit. Silné vnitřní propojení se svým dvojplamenem a touha dostat se do jeho blízkosti, pak mužský dvojplamen nutí měnit své zažité taktiky a postoje a doladit se se svým protějškem.

Harmonizace je proces doladění na všech úrovních. Je možné jí dosáhnout úplným oproštěním a osvobozením se od svých strachů a vnitřních bariér, automatickým, přirozeným a upřímným projevením sebe samého navenek. Je to vědomá manifestace, ve které je uvedeno do souladu vlastní vnitřní vnímání s myšlenkovou projekcí a následná aplikace prostřednictvím vědomého konání. U obou jedinců v páru dvojplamenů v závěru harmonizace dochází ke vzájemnému ujednocení jejich vnímání, myšlení i konání.

Je třeba brát zřetel na to, že fáze dorovnávání a následné harmonizace je postupný dlouhodobý proces. Nelze tu nic uspěchat, každý nový postoj se musí náležitě dotvořit, vyzrát a usadit se. Jakýkoliv násilný pokus o urychlení může zdárný vývoj zpomalit či zablokovat.

Napsala dne 21.1.2016 Ivana „Geri“ Kutnarová

Zdroj: http://divine-love.quicksnake.cz/

---

...doporučené externí odkazy

probuzený muž

---