Střet generací v Česku

 

Střet generací v Česku  generace

Díky prodlužujícímu se věku dnes žije vedle sebe v Česku hned šest generací, alespon podle sociologického členění. Jaké je jejich obecné charakteristiky a v čem se liší?

Poznámka Webdesignera z GENERACE  X  -..vzkaz pro generaci Z a Alfa..." a co až vám vypnou internet a navigaci, tak nedojdete domů??....nakonec stejně musíte použít své vnitřní smysly"

 

TICHÁ GENERACE (Narozená 1925-1945)

GENERACE BABY BOOMERS (Narozená 1946-1964)

GENERACE X (Narozená 1965-1980)

GENERACE Y (Narozená 1981-1999)

GENERACE Z (Narozená 2000-2013)

GENERACE ALFA (Narozená 2014-   )

 

Současné kulturní generace X, Y a Z

generace ALFA na konci článku -- generace TICHÁ a BABY BOOMERS - pokračování článku

 

V průběhu 20. století dochází k nebývalému rozvoji  industrializace, modernizace, westernizace, nacionalizace a dalších „-zací“ a s ním i stále silnějšímu a jasnějšímu vymezení jednotlivých generací. V tomto článku se pokusím přiblížit fenomén kulturních generací a navrhnout, co znamená pro současnost i budoucnost.
 Rozdíly mezi generacemi se stále více prohlubují, takže v současnosti svět sdílí několik zásadně odlišných generací a nebylo nikdy zajímavější a důležitější se problematice generací věnovat. Jak si můžeme mezigeneračně lépe rozumět a navzájem se poučit do budoucna?

Čtěte také: jak být štastnější

Zvyšujícím se rozdílům mezi generacemi se začali vědci a filosofové věnovat v předminulém století. Ukázalo se, že stále rychlejší společenské změny vedou k určitému společnému kulturnímu rázu u těch lidí, kteří vyrůstali během jejich nástupu.
 Například první použití atomových bomb mělo největší psychologický dopad na ty, kdo zrovna procházeli takzvaným „formativním obdobím“, tedy mezi koncem dětství a začátkem dospělosti. Pro děti a dospělé tyto změny hrají sice zásadní roli, ale nepronikají tak hluboko do jádra jejich osobnosti. Kulturní vlivy během formativních let pak udávají ráz celoživotnímu rozhodování, hodnotám, cílům a začlenění do společnosti.

Z vědeckého hlediska je koncept „kulturní generace“ (v kontrastu k „přírodní generaci“) zatím jen hypotéza. Což ale neznamená, že jde o hypotézu na úrovni astrologie nebo homeopatie (tedy ostře kritizovaných a povětšinou zásadně odmítaných).
 Hypotéza kulturních generací je tématem studia nejen mezi akademiky: Její užitečnosti si stále více všímají i politici, zaměstnavatelé, marketingoví konzultanti a učitelé. Díky své komplexnosti a prozatím i nejasnosti může být využita k argumentaci v mnoha situacích, ale myslím si že je potřeba ji vnímat především jako další pohled na současného člověka.
 Kromě ekonomických a geopolitických rozdílů mezi lidmi (rozdělení světa na první až čtvrtý svět, východ a západ, sever a jih…) tak přibývá ještě nutnost uvědomit si, že se na planetě střetávají i různé kultury založené na formativních vlivech.

Proč se vůbec tímto novým fenoménem zabývat jinak, než jen jako další společenskou zajímavostí?

1) Uvědomit si, co nás formovalo, nás může poučit

Čtěte také: smích prodlužuje život

Jde o možnost sebepoznání a sebevymezení – pokud s generačními škatulkami počítají mocní a úspěšní, měli bychom vědět, na čem své odhady a plány pro zbytek lidstva zakládají. Každá reklama nebo politická kampaň se snaží cílit na určitou skupinu.
 Ať už je to Zeman nebo Schwarzenberg při první přímé volbě prezidenta, Coca-Cola nebo Pepsi, Apple nebo Microsoft, dochází mimo jiné stále častěji i k viditelnému konfliktu jedné generace s druhou. Povznést se nad své generační vymezení znamená začít pracovat s tím, jak setrvační a předvídatelní z hlediska průzkumů a analýz jsme.

2) Je dobré se informovat, abychom se mohli povznést nad malicherné rozdíly

Generační škatulky nám mohou lehce pomoci lépe si navzájem rozumět a lépe spolupracovat. Mnoho problémů v současnosti vychází z nejasných rozdílů v očekávání zúčastněných stran. Mít možnost alespoň rámcově odhadnout na jakých pilířích stojí osobnost druhého člověka nám může pomoci stavět společný základ pro lepší komunikaci a sdílení životního prostoru.
 Stále častěji se totiž bude stávat, že například důchodová reforma nebo otázky mezinárodních vztahů nebude jedné celé generaci vyhovovat. Pokud takové generaci ty ostatní nedají prostor, čekají nás velké problémy.

Důležité poznámky pro chápání kulturních generací:

1) Kulturní posun východ-západ, Česká republika a takzvaný druhý svět

V článku popsané kulturní generace platí především pro „první svět“, konkrétně západní Evropu a USA. V takzvaném „druhém světě“ (neoficiálně se druhý svět po Studené válce rozšiřuje na uskupení BRICS: Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika) a jeho sousedících státech se většinou přidává zpoždění alespoň 5 let, způsobené pozdějším otevřením kulturní výměny po pádu Železné a takzvané Bambusové opony.
 Takže například generace Z má ve státech BRICS a v okolí data narození v letech 2000 až 2015. To zřejmě platí i v Thajsku, Ukrajině, Mexiku, Kanadě nebo na Taiwanu (společnostech ovlivněných některou ze zemí BRICS).
 Jak jsme na tom v České republice? Těžko říct, protože tyto hraniční (nebo odlehlé) oblasti mají tendenci dělit se na velká města a zbytek populace (například Jižní Korea, Japonsko, Polsko, Austrálie, Argentina). Pokud tedy žijete ve velkém městě a jste v silném kontaktu s alespoň jedním světovým jazykem a jeho kulturou, ono kulturní zdržení 5 let se vás netýká.
 Zbytek, tedy „třetí“ a „čtvrtý“ svět, není z hlediska kulturních generací zmapován.

Čtěte také: jak správně koukat do slunce

2) Co přesně myslíme formativními roky?

Člověk je bytost výrazně definovaná okolními vlivy, které mají největší dopad v určitých životních etapách. Fyzická, emocionální, konceptuální i hodnotová stránka každého z nás se celý život učí, v jakém světě žijeme a jak v něm existovat. Z evolučních důvodů jde především o první roky života – co se v nich událo do značné míry určuje, jak bude náš život pokračovat (výživa, důvěra, zranění a nemoc, vzdělání).
 Behavioristé a antropologové mluví o takzvaných „imprintech“, tedy klíčových chvílích, kdy si náš lidský mozkový hardware vytváří vlastní myšlenkový software. U zvířat se imprinty dobře ukazují například při fixaci na matku: Pokud mláděti místo matky do života vložíme třeba basketbalový míč, souhra instinktů na něj vytvoří mateřský imprint. Podobně se mládě chová při vytváření imprintů na vrstevníky, potravu, partnery a další pro přežití jedince i druhu zásadní prvky reality.
 U člověka přichází do hry navíc určitá míra sebeuvědomění a reflexe, takže lidské imprinty zasahují i do jazyka nebo třeba používání nástrojů. Jak se svět kolem nás komplikuje, každá další generace potřebuje na vytvoření imprintů více času a imprinty samy jsou komplexnější a dynamičtější. Tím pádem jsou formativní roky s každou generací o něco delší.

Generace současnosti:

Generace X

„Nevěř nikomu nad třicet, najdi si vlastní cestu a drž se jí. Po třicítce musíš změnit svět k lepšímu.“

Lidé narození zhruba mezi lety 1965 až 1980, jejichž formativní roky trvaly zhruba 20 až 25 let. Děti členů Velké generace, Ztracené generace a takzvané Baby Boom generace.

Generace X se nazývá mimo jiné Umělá, protože označení „X“ je marketingová nálepka, vyjadřující že mladí lidé své doby neměli zdánlivě žádný společný cíl nebo žebříček hodnot. Každý měl nějaké své „životní X“ a za ním se rozhodl jít, případně se naopak rozhodl žádné životní X nevyhledávat. Jakmile tato generace přejala marketingovou škatuli, hrdě se jí zmocnila a své označení „Nedefinovaná generace“ začala používat jako pozitivní vymezení své identity, založené na svobodě jednotlivce, lidské důstojnosti, novému přístupu k rychle se měnícímu světu a celkové nezávislosti mladých lidí. Starší členové jsou označováni jako Grunge nebo Slacker (flákačská) generace.
 Obrovské štěstí pro X je, že se jich narodilo v bohatém světě rozprouděných Baby Boomers relativně málo. Civilizace tedy nové mladé lidi hodně potřebovala a byla ochotná jim v mnohém ustoupit. X jsou První zkažení, tedy převzdělaní jedináčci s velkými cíli a neukojitelnou chutí zároveň být rebel a zároveň boháč.
 Největším vlivem na jejich životy byl výbuch kontrakultury a Culture Wars, tedy vznik desítek výrazných subkultur, uměleckých hnutí, nových vědeckých i politických teorií a celkový rozpad masové popkultury. Výsledný koktejl udělal z X otevřenou a sebevědomou vlnu mladých, kteří sice stále ve velkém sdílejí životní cíle svých rodičů (kariéra, rodina, dům, pověst…), ale zároveň odmítají jakýkoliv jeden celkový pohled na svět a jsou schopni vnímat i prožívat několik revolučních vlivů a životních stylů najednou. Civilizaci přináší hlavně zpochybnění dosavadních přístupů k práci a politice, vyžadují více pravomocí a volnosti. Jde o první generaci, která v podstatě nezná rasismus v nejhrubší podobě.
 V produktivním věku pracují X za méně peněz než jejich rodiče a mají celkově více práce, nedostatek dlouhodobých jistot jim nahrazuje vzrůst osobní svobody. Ve výsledku jde o výrazně postojovou generaci, to znamená že hledají takové hodnoty a významy, které se vyplatí zastávat celý život.
 V nejbližším desetiletí nás čeká jejich nástup k moci, což je vidět na nových politických stranách a životních modelech, takzvané hippie/punk ekonomice a novém zájmu o životní prostředí slučitelné se zdravím ekonomiky.

Čtěte také: léčba vodou

Generace Y

„Proč jsme tady? Jaký má život smysl? Kam směřujeme? Kde mám telefon?“

Lidé narození mezi lety 1980 až 1995, jejichž formativní roky trvají zhruba 25 let.
Děti Baby Boom generace a generace X.

Nejčastějším označením Y je „Generation Why?!“, což vychází z anglické výslovnosti písmene ypsilon („Proč?!“). Je to generace otázek a zpochybňování, od které se toho moc nečekalo. Do generace Y se ale připojily dva velké proudy: Zaprvé Echo-Boomers, vlna nových přírůstků způsobená krizí středního věku Boomers a zakládáním rodin na poslední chvíli. A zadruhé se ukázalo, že Y roste během celé své existence tak nějak postupně a nepředvídatelně, protože se k ní přidávají lidé z celého světa s tím, jak se zvyšuje kvalita života a šíří se určité sdílené životní hodnoty. Y poslouchají podobnou hudbu a znají podobné režiséry, mluví a myslí podobně bez ohledu na to, zda se narodili v Japonsku nebo v Maďarsku. Do Y se tak člověk může zapojit ještě během svého života a zdá se, že Y je překvapivě asi nejsilnější generace po Boomers. Bohužel, počet zdaleka nestačí.
 Ještě nižší platy a ještě méně jistot zatlačily Y do pozadí. Výsledkem jsou hnutí jako Anonymous nebo Occupy, která svou necelistvostí a nepředvídatelností představují první záblesky toho, co můžeme od generace Y (ovlivněné generací X) čekat.
 Svoboda a nové možnosti udělaly z Y takzvanou Civic neboli Občanskou generaci: Semkli se k sobě navzájem a nevěří ani rodině, ani kariéře, ani vzdělání, ani státu. Naivní a zmlsaní tím, že vyrůstali v rozkvětu 90. let, dnes stojí Y na ulici a uvažují, kde jsou jejich antigravitační skateboardy a dovolené na Marsu. Co byla pro Boomers skvělá budoucnost a pro X zajímavá výzva, to je pro Y hořké probuzení ze sna. Jejich reakce je taková, že se stali světem sami pro sebe a hledají způsoby, jak „změnit systém zevnitř“ tam, kde se předchozí generace bouřily.

Čtěte také: komunikace
 Výdobytky X dovedly Y k velkým změnám hodnot a životních cílů, takže se často označují jako Názorová generace: Dokáží měnit a přizpůsobovat své názory, domluvit se je pro ně důležitější než mít poslední slovo. Bohužel ale díky tomu působí v očích starších generací nerozhodně a bezpáteřně.
 Jako X buduje svět bez rasismu, přináší Y svět bez sexismu. Y chtějí pracovat z domova a zavedli termíny jako urban tribe (typ semknuté městské komunity) nebo downshifting (odmítnutí časově náročných zaměstnání). Mít prostě a jednoduše čas na sebe a své blízké je pro ně priorita, které by neměly stát v cestě staré představy o rodině nebo kariéře. Nesoulad generace Y se světem tak často vede k tomu, že se její členové skrývají a snaží se zapadnout za každou cenu – z toho vychází opětovný zájem o manželství nebo náboženství, návrat k některým starším hodnotám, ve kterých Y hledá klid a možnost rozkvětu v ústraní.

Čtěte také: generace Z
 Říká se, že jde o první generaci, jejíž mozek je silně formován informačními technologiemi a vizí reálné civilizační změny, z čehož vychází dvě častá označení: Y se říká buď Mileniálové, protože prožili přechod tisíciletí a budou definovat to příští, případně Boomerang Generation, protože se neustále vrací k rodičům a přátelům, hledají hlubší hodnoty a žijí klidnějším životem, než se čekalo.
 Ve velkých firmách si všimli tak velkých rozdílů mezi Y a jejich předchůdci, že se začínají pořádat semináře pro manažery zaměřené na to, jak s Mileniály vycházet a jak využít jejich hlad po zodpovědnosti a účasti na dění. Ačkoliv jde o veskrze tichou a skrývající se generaci, nebývale silně se věnuje politickému aktivismu nebo veřejné službě. Mezinárodní, rovnostářská, tvořivá a kosmopolitní, Y je podle mnohých autorů dřímající obr, od kterého můžeme za 20 let čekat velké věci.

Generace Z

„Hmmm,“ KLIK KLIK CVAK CVAK… „Vyřešeno,“ KLIK… „Nějaký další problém?“

Lidé narození zhruba v letech 1995 až 2010. Jejich formativní roky budou trvat až 30 let. Děti Baby Boom generace, generací X a Y.

Pokud jsou Y Mileniálové, jsou Z takzvaní „Plurálové“, zatím nejroztříštěnější a nejrůznorodější generace. Pokud X věřili, že jim společnost dá šanci zapojit se aktivně do dění podle jejich představ a pokud Y věří, že dokáží společnost potichu změnit zevnitř, zdá se že Z mají v plánu na společnost zanevřít úplně. Definováni internetem a multikulturalismem, válkami a finančí krizí, rozpadem rodiny a v podstatě kompletní ztrátou jistot, obracejí se Z k sobě sama a individuální specializaci. Jejich prioritou je vzdělání a rozvoj svých schopností, takže pokračují v individualistickém vývoji nastoleném předchozími generacemi.

Čtěte také: rozdíly - muž a žena - psychologie


 Protože v době jejich příchodu už je hypotéza kulturních generací jedním z formativních vlivů, byly na ně firmy a média více než dobře připraveny (alespoň si to myslí): Na generaci Z jako by svět čekal s nejrůznějšími pastmi a plány, ale ne vše se daří, jak má. Místo výbušné a konzumním šílenstvím posedlé generace hyperaktivních sociopatů přišla generace sebevědomá a soustředěná, se sklony k netrpělivosti a sebestřednosti.
 Podle zatím nejistých průzkumů jsou Z posedlí přímou zkušeností, takže musí na všechno sáhnout a všechno prožít na vlastní kůži, zároveň ale žijí odděleně a „na Síti“. Jsou intelektuálně vyspělí, dospívající příliš rychle, nechápou termíny jako status quo nebo tradice a tak nějak v podvědomí cítí, že svůj svět si budou muset vybudovat sami. Ať se totiž učitelé a prodejci snaží jakkoliv, dynamiku Z nemůžou nikdy předběhnout.
 Z zdědili nechuť k sexismu od Y a nechuť k rasismu od X, přidávají nechuť k nacionalismu. Kde X měnili přístup k politice a práci, Y mění přístup k rodině a veřejné správě, tam se od Z očekává změna přístupu ke vzdělávání a financím. Přelétaví a každý s vlastní specializací, pravděpodobně půjde o skoro nezachytitelnou a divokou sílu. Kombinace hladu po „skutečné zkušenosti“ s životem v digitálním světě pomalu ale jistě přináší první ukázku dvojité podstaty budoucího lidstva, obklopeného počítači a interaktivitou.
 Věří především ve svou schopnost vyřešit každý problém po svém, takže se čekává, že Z bude úplně obcházet tradiční společenská řešení.
 Pokud vás zajímá, proč vlády a korporace investují tolik peněz do ochrany proti hackerům, bezpilotních kamerových systémů nad městy, různých analyzátorů aktivit občanů a nových bezpečnějších vrstev identifikace, odpovědí některých autorů je „příprava na příchod generace Z“.
 Pokud najdou nějaký společný bod nebo žebříček hodnot (kromě svobody slova a sdílení informací, kterou už teď Z svými podivnými cestami brání zuby nehty tak, jako nikdo předtím), bude svět za 30 let jejich – a pravděpodobně se můžeme připravit na vlnu zatím nejmladších vědců, politiků a dalších veřejných osobností. Otázka je, jestli je vůbec uvidíme a zda nepůjde jen o nezastavitelný tok informací.

Kdo právě přichází?

Generace Alfa: Začátek nové abecedy
Data narození se pohybují mezi lety 2010 až 2025. Jejich formativní roky budou trvat minimálně 30 let. Jsou nebo budou dětmi generací X, Y a Z.

První generace kompletně narozená ve 21. století je zatím záhada. Většina těch, kdo studují kulturní generace, je považuje za zcela zásadní zlom v dějinách lidstva. Nejen, že budou tyto děti žít ve světě prolnutém informačně-komunikačními technologiemi a na pokraji ekologicko-humanitární krize, ale především budou ve věku informací a krizí žít i jejich rodiče, učitelé, starší spolužáci a životní vzory.
 Velkou změnou, která se od generace Alfa očekává, je příchod nové vlny globalismu a postupné dokončení rozpadu nacionalismu, který pomalu začíná generace Z. Pokud kontrakulturní myslitelé píší o tom, že lidstvo ještě ani netuší, v jak velké krizi je, a pokud technooptimističtí komentátoři píší, že lidstvo ještě ani netuší, jak velkou změnu nám přinesl internet (a další technologie), generace Alfa by podle všeho měla zosobnit jejich nejhorší obavy i největší naděje.

Úvaha:

K tématu kulturních generací se vrátím v budoucnu s pečlivějším rozpisem jejich charakteristik  (s důrazem na generace Y a Z), do té doby budu rád za jekékoliv názory a návrhy.
 Vidíte kolem sebe v každodenním životě rozdíly mezi kulturními generacemi? Pokud se pohybujete v prostředí větších firem, dostaly se k vám některé z materiálů o kulturních generací? A jak by naše civilizace měla reagovat na to, že neustále vzrůstá počet kulturních generací a po generaci Alfa pravděpodobně nastane období, kdy budeme schopni novou generaci definovat každých 10, ne-li 5 let?

---

Čtěte také: děti - rozdíly, jak koho chválit

---

kulturní generace TICHÁ a BABY BOOMERS

Generace Baby boomers

Generace Baby boomers je označení lidí narozených během ekonomické prosperity v USA následující po 2. světové válce. Američtí demografové do této generace počítají ročníky 1946 až 1964, přesto, že od roku 1957 byl zaznamenán už pokles v porodnosti. V současnosti se tato generace dostává do důchodového věku, což podle ekonomůvýrazně zatíží sociální systém dané země. Generace předcházející baby-Boomerům se v USA označuje jako Tichá generace (1925–1945), následující pak jako Generace X. Generace Baby boomers byla spojena se vznikem subkultur hippies a punk.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Generace_Baby_boomers

 

---

Střet generací? Mladí odhazují konvence a vlastenectví, starší lidé však překvapivě drží krok

   

Starší lidé častěji zohledňují při výběru zaměstnání finanční situaci rodiny a tráví více času domácími pracemi než mladí. Přesto přibývá konfliktů v rodinách. Mladá generace neváhá prosazovat svůj názor i přes nesouhlas rodičů, ať už jde o piercing či tetování nebo třeba vlastenectví. Není divu, v některých ohledech totiž žijí obě generace v úplně jiném světě.

 

Vyplývá to z průzkumu společnosti Datank mezi lidmi ve věku 15 - 25 let a 45-55 let, který se zaměřil na rozdíly v jejich názorech a chování ve vybraných životních situacích. Mladé i starší lidi sice spojují liberální postoje k manželství a rodinnému životu, jejich reálné chování se však často značně liší. Podíl mladých lidí, kteří mají konflikty se svými rodiči, se za posledních 30 let téměř zdvojnásobil. Mezi mladými se tak v současnosti konfliktům s rodiči vyhne jen asi každý desátý člověk.

 

Možná trochu překvapivě se mladí a starší lidé příliš neliší, pokud jde o základní životní priority jako je dobrá práce, možnost rozvíjet své záliby, vybudovat si rodinné zázemí, nebo třeba v tom, jak přistupují k penězům. Rozdíly vidíme především v odlišném estetickém cítění, mladí lidé navíc tolik nedbají na své soukromí a také se u nich vytrácí národní hrdost.“ vysvětluje Ondřej Pivoňka, jeden z autorů výzkumu.

Čtěte také: aktivita neboli energie

 

V mnoha ohledech mají mladí a starší lidé odlišná očekávání. Pro 69 % mladých je důležité žít pestrým společenským životem, zatímco mezi staršími to považuje za důležité jen necelá polovina lidí. Mnohem větší význam přikládají výchově dětí a péči rodinu. Ve svém volném čase devět z deseti mladých pravidelně brouzdá na internetu, zatímco mezi staršími lidmi je to jen 71 %. Podobný podíl starších lidí pravidelně sleduje televizi nebo filmy, zatímco mezi mladými už televize příliš netáhne. Pravidelně ji sleduje už jen o málo víc než polovina mladých lidí (55 %). Další oblíbenou aktivitou mladých je sport (42 %), mezi staršími je přitom sportovců dvakrát méně (21 %). Více než polovina lidí ze starší generace se zase ve svém volném čase věnuje domácím pracím nebo práci na zahradě apod., zatímco mezi mladými je těch, kteří doma pravidelně pomáhají, jen necelých 40 %.

 

Od kolika let je člověk starý?

Výrazné rozdíly existují ve vnímání toho, do kdy je člověk ještě považován za mladého. Mladí lidé si pod výrazem „starý člověk“ nejčastěji představí někoho ve věku 61 – 65 let, zatímco starší lidé by podobné označení nejčastěji přisoudili lidem starším než 75 let.

 

S odlišným vnímáním věku souvisí také odlišné estetické cítění. Vůbec nejvýrazněji se rozcházely názory obou generací na piercing a tetování. „Piercing má v oblibě necelá polovina mladých, mezi staršími má k piercingu pozitivní vztah jen asi čtvrtina lidí. U většiny starších lidí naopak budí pohoršení, zatímco mezi mladými piercing vadí jen necelé třetině lidí. Tetování se zase líbí přibližně 68 % mladých, zatímco mezi staršími lidmi je to jen necelá polovina.“ dodává k tomu Ondřej Pivoňka z agentury Datank.

 

Internet a zobrazování nahoty

Mladí lidé jsou také mnohem liberálnější, pokud jde o jejich soukromí. „Až 83 % mladých uveřejňuje na internetu své fotografie. Mezi staršími lidmi je naopak necelá polovina těch, kteří své fotografie na internet zásadně nedávají. Zajímavý je také podíl lidí, kteří na internet umisťují své intimní fotografie, v obou věkových skupinách je to mezi 2-3 %.“ vysvětluje Ondřej Pivoňka z agentury Datank

Čtěte také: soustředění

 

Obě generace se liší i vtom, do jaké míry považují internet za veřejný prostor. Více než polovina mladých nepovažuje stahování z internetu za nic nepřípustného, mezi staršími jsou naopak necelé dvě třetiny těch, kteří si myslí, že by mělo být stahování nějakým způsobem omezeno. Naprostá většina mladých lidí využívá sociální sítě, mezi staršími lidmi jsou to necelé tři čtvrtiny. Hlavní důvody využívání sociálních sítí jsou přitom podobné u obou skupin – nejčastěji je to komunikace s přáteli, „personalizované zpravodajství“, tj. sledování zajímavých odkazů přátel nebo vyhledávání starých známých, spolužáků apod.

 

Starší lidé jsou možná trochu překvapivě výrazně otevřenější k zobrazování nahoty na internetu i v jiných médiích. Ve vhodném provedení ji schvaluje 90 % z nich a jen necelé tři čtvrtiny mladých. Přitom až 57 % mladých a 52 % starších lidí si myslí, že nahoty je v médiích příliš.

 

Staří Češi a mladí Evropané

Až 70 % lidí ze starší generace cítí hrdost na to, že jsou Češi. Podobně se cítí ve vztahu k Evropě nebo konkrétnímu místu, ze kterého pocházejí. Mladí lidé jsou výrazně častěji hrdí na příslušnost k Evropě (80 %), naopak méně často cítí hrdost na to, že jsou Češi nebo obyvatelé konkrétního města nebo obce (60%)

 

Rozdíly v národnostním cítění se projevují i v rozdílné ochotě bojovat za vlast. V případě válečného konfliktu by byla ochota jít do boje necelá polovina mladých a více než polovina lidí ze starší generace. Za vlast by však stále byla ochotna bojovat většina českých mužů - mezi mladými je to 54 % a mezi staršími by se zbraně chopilo dokonce 62 % mužů.

 

Životní styl a mezilidské vztahy

Jedním z důvodů toho, že mezi mladší a starší generací není v každodenním životě ještě více zásadních rozdílů, je nepochybně i to, že starší lidé se celkem snadno přizpůsobují rychlému tempu doby. Například v přístupu k nejnovějším technologiím má sice mladší generace jasně navrch, ale ta starší se jí i v tomto ohledu překvapivě často přibližuje. V jiných ohledech, jako je například zobrazování nahoty v médiích, je starší generace dokonce ještě otevřenější než ta mladší.“ komentuje výsledky Ondřej Pivoňka z agentury Datank.

 

Ve vztahu k alkoholu a dalším návykovým látkám jsou na tom obě generace celkem podobně. Mezi mladými i staršími lidmi je zhruba jedna desetina abstinentů a přibližně dvě třetiny nekuřáků. Mladí však dvakrát častěji popíjí i několikrát do týdne a mezi staršími ročníky je zase více každodenních kuřáků. Starší lidé mají v porovnání s mladšími nižší práh tolerance vůči pití alkoholu, kouření i k tzv. lehkým drogám, např. k marihuaně, jejíž kouření považuje za přijatelné každý třetí mladý člověk, ale jen jeden z pěti starších lidí.

 

Uvolnění konvencí se u mladé generace projevuje i v dalších ohledech. Například přijít včas na pracovní schůzku považují za důležité jak mladí tak starší lidé. Ti se však na rozdíl od mladých mnohem častěji snaží se stejnou pečlivostí dorazit včas, i když se jedná setkání s přáteli nebo s někým z rodiny. Většina lidí ze starší generace se také snaží dodržet daného slova i za cenu komplikací, mezi mladými už je to však jen necelá polovina.

Čtěte také: dharana neboli pozornost

 

Kvantitativní průzkum byl realizován společností Datank v průběhu července 2013 metodou elektronického dotazování (CAWI) na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z celé ČR.

 

Zdroj: http://www.novinyvm.cz/6078-stret-generaci-mladi-odhazuji-konvence-a-vlastenectvi-starsi-lide-vsak-prekvapive-drzi-krok.html

---

Pro Čechy je základem rodina a zdraví

Pro většinu Čechů jsou nejdůležitější věcí v životě rodina (27 procent), zdraví (21 procent) a domov (17 procent). Největší část volného času proto logicky věnují právě své rodině, eventuálně partnerovi (2/5 volného času) a svému zdraví, včetně sportu. Vyplývá to z průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti v rámci projektu Cena života.

Pro Čechy a Češky jsou důležití i přátelé (devět procent), pocit bezpečí (devět procent), ale i zaměstnání a práce (devět procent).

Nejde ale jen o to, co je důležité, ale také o to, co jsme ochotni pro svoje uznávané hodnoty prakticky udělat. Například, jak zjistil průzkum, alespoň jednou za pět let v zájmu svého zdraví podstoupí preventivní prohlídku u svého lékaře naprostá většina z nás (94 procent dotázaných). Alespoň jednou ročně to však udělá jen zhruba polovina lidí.

Cena života? Tak 30 miliónů

Zdravá strava je každodenní samozřejmostí pro 18 procent občanů. Třetina ale uvedla, že zásady zdravé výživy dodržuje několikrát týdně.

Aktivnímu sportování se věnují dvě třetiny dotázaných, nejčastěji několikrát měsíčně. Jak ukázal průzkum, mezi populací je běžné i užívání výživových doplňků a vitamínů, několikrát měsíčně je užívají dvě třetiny lidí.

Cenu života neumí určit zhruba 40 procent dotázaných, konstatuje průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti. Ti, kteří to zkusili, volili nejčastěji hodnotu kolem 30 miliónů korun.

Podle průzkumu dvě třetiny dotázaných hodnotily svůj zdravotní stav jako dobrý. To se týká zejména mladších lidí. Lepší zdraví častěji deklarovali vysokoškoláci. 
Průzkum potvrdil, že zdravěji a obecně lépe se cítí lidé, kteří žijí v manželství či s partnerem než lidé žijící sami.

Podle průzkumu se ke kouření „přiznalo“ 36 procent dotázaných, 40 procent lidí deklarovalo, že alkohol konzumují několikrát měsíčně, pětina pak několikrát týdně. Každodenní konzumaci alkoholických nápojů podle průzkumu potvrdilo 6 procent dotázaných.

Hodnota bezpečí

Pro Čechy má poměrně vysokou hodnotu v jejich životních jistotách i pocit bezpečí. S tím souvisejí i jejich postoje k výši trestů za zločiny. Výše trestů za ublížení na zdraví je podle názoru naprosté většiny dotázaných (82 procent) nedostatečná. Tvrději trestat by se měly podle 89 procenta dotázaných zejména ty trestné činy, v jejichž důsledku přijde někdo o život.

Poměrně vysoké procento dotázaných (49 procent) by si dokázalo představit, že by zbytek života strávilo v jiné zemi. Přesto pokud by si lidé měli vybrat, aktuálně by chtělo žít v České republice 38 procent dotázaných, čtvrtina by si vybrala některou ze zemí Evropské unie a pro 16 procent by byl snem život v Austrálii či na Novém Zélandě.

Průzkum se zaměřil i na trávení volného času. Zjistilo se, že nejčastěji lidé ve svém volném čase relaxují u sledování filmu či při poslechu hudby. Denně takto tráví volný čas 23 procent z nás. Oblíbená je i četba a aktivní sportování. Alespoň několikrát do měsíce si čas na čtení najde více než polovina lidí, šest procent dotázaných denně aktivně sportuje.

Jiří Vavroň, Právo

Zdroj: https://www.novinky.cz/ekonomika/409227-pro-cechy-je-zakladem-rodina-a-zdravi.html

---

...doporučené externí odkazy

reflex

svobodné noviny

aktualně

---

...tip na stránku 

stáří

---

Spřátelené blogy: pepomat - wordpress