Vše, co jste chtěli vědět o výchově kluků. Platí to i u vás?
31. 5. 2019
Muži jsou zkrátka jiný živočišný druh, často dost nečitelný. A platí to i o těch nejmenších. Přála byste si rozumět vašemu chlapečkovi? Proč se občas chová jako mimozemšťan, je posedlý fotbalem, fascinují ho zbraně, rád se pere a s kamarády s oblibou porovnává pindíka? Vítejte v testosteronovém světě. Jak ho aspoň trochu pochopit?
Auta a vlaky v prádelníku i umyvadle
Jsou jako fretky s pohonem
Nezastaví se. Nikdy. Ani na chvilku. Od okamžiku, kdy vletí ve čtvrt na šest ráno do vaší postele, a přitom všem spěchu vám přišlápnou hlavu a nakopnou žebra, do chvíle, než večer doslova omdlí únavou (kterou se ovšem do poslední vteřiny před kómatem statečně snaží přemoci), jsou v pohybu. Někdy se může zdát, že disponují více rychlostmi než poslední model mercedesu. Pozor, týká se to už batolat. V jedné vteřině je vidíte, jak sedí na podlaze a hrají si způsobně s chrastítkem, než ovšem otočíte hlavu, sápou se na jídelní stůl nebo padají ze sedačky. Nesnažte se je zpomalit. To vy se holt budete muset naučit zrychlit tempo. A poskytovat jim podněty, motivaci, cíle a navíc povzbuzovat, aby smysluplně využívali všechnu tu záviděníhodnou energii, kterou v sobě mají. A k tomu si pořiďte kvalitní tenisky!
Penis je začne fascinovat velmi brzy
Není žádným překvapením, že kluci si hrají se svým penisem prakticky od narození. Je to naprosto normální a není třeba se tím nijak znepokojovat. Smiřte se s faktem, že ruku na něm bude mít váš chlapeček položenou v jednom kuse. Brzy začne zkoušet, co všechno jeho „hračka“ dokáže, a je zcela přirozené, že mu to bude příjemné. Tudíž tuto činnost bude praktikovat často a rád. Na místě je pouze vysvětlit, že by podobné „zábavy“ měly probíhat v soukromí. Nikoli na ulici, v autobuse nebo ve školce. „Je velkou ironií, že jediný okamžik, kdy náš šestiletý syn nemá ruku na svém penisu, je ten, kdy se jde vyčůrat na záchod. A to by se zrovna dost hodilo, aby si ho rukou přidržel a lépe díky tomu mířil. Samozřejmě se pak netrefí a mě čeká úklid,“ říká s úsměvem Klára, maminka Samuela (6) a Terezky (8).
Ušetříte za oblečení
Jedna skvělá zpráva. Na rozdíl od náročných holčiček, které většinou trvají na bohatém šatníku, nacpaném sukýnkami, šatečkami, legínkami a svetříčky ve všech barvách a s nejrůznějšími druhy volánků, třpytek či obrázků včetně sbírky botiček (outfit malé princezny musí přece dokonale ladit), se synem v tomto ohledu dost ušetříte. Nakupování oblečení bude hračka, stačí dvoje kalhoty, tepláky, pár triček a tenisky. Všechno se dá kombinovat se vším. Navíc každá máma kluka brzy zjistí, že nabídka v chlapeckých odděleních obchodů bývá, oproti té holčičí části, dosti omezená. A bonus navíc, kluk si většinou nechá obléci to, co mu vyberete, a obejde se to bez zbytečných cavyků.
Nejspíše budete občasnými hosty chirurgie
Vyplatí se včas zjistit, kde se v okolí vašeho bydliště nachází nejbližší chirurgická ambulance nebo nemocnice s pohotovostí. Kluk je zkrátka živel a nedá se ničím zastavit. Do všeho jde naplno a (často doslova) po hlavě, v jednom kuse někde skáče, někam leze, někde visí, šplhá po výškách, přelézá ploty, zdolává překážky. Myslete na to, že když se na jednom místě nachází váš syn a zároveň konferenční stolek, trampolína, odložená lopata nebo sekyra či třeba „jen“ hromada kamení, kouká z toho zásah chirurga a pár stehů. Ale žádný strach, časem se vycvičíte a dokážete předvídat potenciální rizika a eliminovat nebezpečí. Když už se nějaká nehoda stane, neobviňujte se. Ohlídat a kontrolovat úplně všechno není v silách žádného rodiče.
Načůráno bude všude. Všude!
Na podlaze. Na zdi. Na koberečku. Za záchodem. Po celém sedátku i poklopu. Protože tak jednoduchý úkon, jako naučit se sedátko zvedat, je pro chlapečky z nějakého důvodu většinou zcela nad jejich síly. Považují takovou maličkost za zbytečnou a neztrácejí s ní čas. My ženy zřejmě nikdy nedokážeme pochopit, co je tak náročného na tom, nasměrovat vše potřebné do poměrně velké záchodové mísy. A venku je přitom tak neuvěřitelně snadné stáhnout kalhoty a počůrat kdejaký strom v parku. Tam se strefí vždycky. Tak proč musí být proboha několikrát denně postříkaná celá toaleta močí? Nikdy to neskončí! Jediná věc, která se změní s tím, jak váš chlapeček poroste, bude množství, intenzita a tím pádem „širší rozptyl“ a větší rozsah škod. Rada? Mějte v pohotovosti hygienické vlhčené ubrousky. Nejlépe nějaké s příjemnou vůní magnolie nebo levandule.
Tak malí a tak sprostí!
Nemělo by vás nijak zvlášť překvapit, když se váš roztomilý miláček začne projevovat poněkud nevhodně, ztřeštěně a rozjíveně. I když se snažíte výchovně působit sebelépe, úzkostně hlídáte svůj slovník a chráníte dítko před veškerými „negativními“ vlivy okolí, jakmile překročí práh mateřské školky, nestačíte se divit. Co dosud neznalo a neumělo, to rychle dožene. Kamarádi ho ochotně a rádi poučí a budete možná fascinována, jaké nové poznatky a výrazy vám doma odprezentuje. A není náhodou, že nejchytlavěji a nejsnadněji se samozřejmě učí a pamatují sprostá slovíčka, nadávky a obzvláště v kurzu jsou říkanky a vtípky o „ho…“, prdech, zadcích, průjmech a vůbec všem „fekálním“. Budou dny, kdy budete svého drahého synáčka sledovat na hřišti mezi kamarády a nebudete věřit svým očím (a uším). Žádný strach, ta fáze jednou skončí. Takže až se jednou dozvíte, že ta večeře chutná jako „bobek“ a ten auťák na parkovišti je „posr…“, zhluboka se nadechněte a dělejte, že jste zničehonic ohluchla. Pokud se totiž budete rozčilovat (nebo naopak smát), dodáte tím inkriminovanému výrazu punc výjimečnosti a stane se tím oblíbenější. Snažte se tedy, pokud možno, udržet vážnou tvář a se svým nevšedním zážitkem se svěřte a od srdce pobavte přátele až večer na Facebooku.
Zbožňují vás
Jsou to malí velcí romantici! Všichni chlapečci nade vše milují a zbožňují své maminky. Jste pro mě modla, bohyně, nejlepší a nejdokonalejší žena pod sluncem. Tak si ty chvíle vychutnejte, nebudou trvat věčně. Ten pocit, když se vrátíte z práce domů a čeká vás uvítání jako slavnou rockovou hvězdu, milion pusinek, objetí a kytička k tomu. Nebo ta neodolatelně ušmudlaná a divoce barevná přáníčka a obrázky ze školky. Hlaďte své prince, mazlete, objímejte a pusinkujte, dokud vám to dovolí. Až přijde puberta, budete mít aspoň na co s láskou a něhou vzpomínat.
---
Nechtějí být ani holky, ani kluci. Teenageři jsou dnes radši fluidi
Naše londýnská dopisovatelka o mladých lidech, kteří si myslí, že i pohlaví je věcí volby
Zveřejněno: 3. 3. 2019
Anastázie Harris
„Holky, soráč, zavírám,“ hlaholí brigádník v oxfordském McDonaldu. Ale jak začne utírat stůl, uvidí poslední dvojici konečně zblízka a vyděšeně couvá: „Fakt sorry, měl jsem dlouhou šichtu, nevšiml jsem si..., chtěl jsem říct holko…“
Dvojice vyjde ven a blondýnka identifikovaná jako holka, začne utěšovat druhou osobu, která se usedavě rozvzlyká. Její (té osoby) přehnaný make up přitom stéká po nešťastných tvrdě řezaných lících. „Nic si z toho nedělej, je to blbec. A byla tam tma. To víš, že vypadáš..., že jsi holka…“
NECÍTÍ SE TAK, ANI TAK
Naprosto všední scénka mezi anglickými postpuberťáky. Jsou zvyklí, že z kluka, který se vám poslední rok školy líbil, se na univerzitě vyklube „holka“. Někdy ani ne holka, ale člověk, který nosí make up a chodí na holčičí záchody. Jinak je, jak říkají mladí Angličané, „fluid“. Necítí se jako kluk, za kterého ho dosud mají jeho vlastní rodiče, ani se zatím nehrne do operace, která jeho pohlaví zvrátí. Je v jakémsi mezidobí a nesnáší všechny, kteří to nechápou. Nejvíc samozřejmě rodiče, kteří jsou nejapné konzervy a totálně plavou v novém světě, kde otázka pohlaví není daná, ale je to něco, co si jedinec má právo vybrat.
Celá tři procenta amerických teenagerů v Minnesotě se neidentifikují jako kluk nebo holka.
Když byl prezidentem USA Barack Obama, měl ve svém finiši řešit Severní Koreu, vměšování Ruska nebo expanzi Číny. On ale fantastickou proporci svého zbývajícího času v Bílém domě věnoval prosazování záchodů, které můžou používat obě pohlaví bez ohledu na to, co mají v sukni nebo v kalhotách.
ALTERNATIVNÍ POHLAVÍ
Studie amerických pediatrů přišla v roce 2018 s tím, že celá tři procenta amerických teenagerů v Minnesotě se neidentifikují jako kluk nebo holka. Nejsou si zkrátka svým pohlavím jistí. Vědce zaujalo právě ono množství. Ještě na začátku roku 2007 bylo „pohlavně nerozhodnutých“ teenagerů jen 0,7 procenta.
Být jenom kluk nebo jenom holka je najednou zoufale nemoderní.
Zvláštní je, že v závěrech studie nezmiňují ani slovo „móda“, ani slovo „trend“. Je přitom jasné, že módní trendy mají nepřehlédnutelný vliv na chování a jednání mladých lidí. Jenom ten, kdo žije v anglosaském světě, kde málokterá vlivová skupina je silnější než ta, která se zabývá „alternativním“ pohlavím, si dovede představit masáž, jaké jsou děti vystaveny od předškolního věku.
Být jenom kluk nebo jenom holka je najednou zoufale nemoderní, nedostatečné, podivné. Osobně mě udivuje, že experti v Minnesotě nenaměřili padesát procent „pohlavně neurčitých“ jedinců.
foto: Shutterstock, zdroj: New York Times
---
O pohlaví dítěte rozhoduje příroda i strava
O pohlaví vašeho dítěte nerozhodujete vy, ale příroda. Dělá to dost záhadně, alespoň z pohledu vědců, ale skvěle jí to vychází. Miminek v modrém je sice o něco málo víc než malinkých holčiček, ale časem se to vyrovná a nakonec zbude víc starých paní než dědečků.
pondělí 20. dubna 2009, 13:01
Alexandr Petrželka, Právo
Podle posledních průzkumů se zdá, že rozhodující slovo v oné hádance kluk nebo holka má klima. Je to ale složitější. Čím více postupujete na jih k rovníku, tím větší bude pravděpodobnost, že se narodí holka. Dřív se ale tvrdilo, že kluk.
Podle Kirsten Navarové a jejího článku v dubnovém čísle časopisu Biology Letters britské Královské vědecké společnosti na tom zřejmě spolupůsobí víc faktorů: vedle teploty také delší dny. Klima podle americké demografky pravděpodobně zasahuje i do míry potratovosti a ovlivňuje kvalitu spermatu.
Jsou tu samozřejmě i umělé vlivy. Čínská politika jednoho dítěte například vedla k nárůstu podílu chlapců nad děvčátky. Díky technickým vymoženostem je dnes snadné zjistit, jestli se v těle budoucí matky ukrývá chlapec nebo děvče, a Číňané toho využívali k „vyřazení“ ženských zárodků.
Pravděpodobnost vnuků
Z pohledu vnějšího prostředí jsou však ženské zárodky odolnější než mužské. Při nepříznivých podmínkách tak žena „vyrobí“ spíš holčičku.
To má své evoluční vysvětlení, známé biologům zejména u bezobratlých, ale platné i u savců. Samci se z pohledu reprodukčních možností od samic výrazně liší. Někteří „páni tvorstva“ budou mít mnoho potomků, ale jiní žádného – podle toho, jaké mají fyzické předpoklady zaujmout výrazné sociální postavení ve skupině. Naproti tomu velká většina samic má téměř jistotu, že rodit budou.
Proto ženský organismus bude v časech blahobytu rodit spíše samce, protože tak má větší šanci získat od svých synů hodně potomků třetí generace. V časech nouze ale organismus dá přednost rození děvčátek, které jsou sázkou na jistotu přinejmenším jednoho vnoučka.
To má svůj odraz ve stravovacích návycích. Ve vyspělých zemích v nedávné minulosti většina žen jedla kaloricky bohatou stravu a pravidelně snídala. Dnešní trendy jdou proti tomu, ale zůstaňme u stavu před touto módní vlnou.
Za bídy se rodí samičky
V jiném čísle téhož odborného magazínu o tom psal tým z britských univerzit v Oxfordu a Exeteru. Výzkum pracoval se skupinou 740 žen, které čekaly své první dítě.
Během těhotenství byly dotazovány na svoje stravovací návyky před početím a v prvních měsících jiného stavu. Více než polovina (56%) z žen, u které příjem potravy byl v době kolem početí kaloricky nejvydatnější, porodila chlapce, zatímco u žen s kaloricky skromnější stravou bylo chlapců jen 45 %. Vědci vyčíslili kalorickou hranici matek synů – 2413 kalorií denně – a matek dcer – 2283 kalorií.
Matky synů také uváděly větší příjem a pestrost živin jako draslíku, vápníku, vitamínů C, E a komplexu B12 a jejich snídaně tvořily častěji cereálie.
Budoucí maminky, které se v jídle výrazněji řídí sloganem „fit a light“ a které vynechávají snídani, mají nižší příjem sacharidů a glukózy. O té je z praxe umělého oplodnění známo, že její množství ovlivňuje pohlaví budoucího potomka: vyšší hladina „dělá“ chlapečky, nižší hladina stačí „jen“ na děvčátka.
Nedostatek glukózy, třeba jen relativní, jako hlavního zdroje energie pro organismus si tělo matky zřejmě překládá jako varování, že panuje všeobecná bída, a proto v souladu s největším živočišným příkazem zachovat rod produkuje samičky.
Pokoušet se takovou cestou dosáhnout vytouženého pohlaví dítěte je ale holý nerozum. Nadměrný příjem sacharidů vede k nadváze a k dalším zdravotním komplikacím jak matky, tak potomka, a stejně tak cílená podvýživa se může na zdraví plodu nemile podepsat.
Ve světovém průměru se rodí 106 chlapců na každých sto dívek, v procentech je to 51,5 ku 48,5. Poměr se mění podle mnoha sociálních ukazatelů napříč zeměkoulí, ale obecně tu působí zeměpisná šířka.
Jak funguje teplota?
Profesorka Navarová ve své studii shrnula údaje z 202 zemí během deseti let. Přesto dospěla ke zjištění, že podíl chlapců se směrem k rovníku snižuje, a to přes obrovské rozdíly v sociální a ekonomické úrovni porovnávaných zemí.
V oblasti mírného pásma se rozdíl v poměru chlapců a dívek snížil nejvíce, na 51,1 procentní převahu chlapců, v subarktických oblastech činil jejich podíl na všech narozených miminkách 51,3 procenta.
K obráceným závěrům, že jižněji se rodí chlapců více než na severu, dospěl roku 2000 tým nemocnice svatého Lukáše z Malty vedený Victorem Grechem. Pro severní polokouli jim vyšla tři pásma poměru pohlaví novorozenců.
Nad 55. stupněm severní zeměpisné šířky, ve Skandinávii, se rodí 51,2 procenta chlapců, ve střední Evropě od Británie přes Francii a Rakousko po Polsko (40–55°) o desetinu procenta víc, ale ve Středozemí včetně Malty, Španělska a Itálie (35–40°) je už podíl chlapců 51,6 procenta. V České republice připadá na jednu narozenou holčičku 1,06 chlapečka.
Vždycky jsou dvě možnosti
V severní Americe jsou pásma mírně posunuta – Mexiko (pod 30°), USA (30–50°) a Kanada (nad 50°), ovšem poměr chlapců a dívek se mění obráceně. Na jihu je téměř vyrovnán a stoupá směrem k severu. Poměr narozených chlapečků k holčičkám je přitom v obou jižních pásech Evropy vyšší než ve stejné zeměpisné šířce v USA.
„Nedokážeme to vysvětlit,“ přiznal tehdy v Journal of Epidemiology and Community Health profesor Grech. „Odporuje to jinde platnému fenoménu víc na jih, víc chlapců.“ Ani po devíti letech od Grechovy studie nemají porodníci jasno. Fenomén zeměpisné šířky funguje navzdory tomu, že vnější teplota prostředí nemá vliv na vnitřní teplotu těla, kde k oplodnění dochází.
„Netušíme, proč tomu tak je,“ řekl před několika týdny Ian Craft z londýnského Centra pro lidskou reprodukci. „Naše neznalost je vlastně fascinující – když si pokládáte otázku, zda to bude kluk nebo holka, jsou tu pořád dvě možnosti.“
Mrkněte i na video „Jak ovlivnit pohlaví dítěte” na Stream.cz.
---
Časopis Správný kluk
Správný kluk byl čtrnáctideník, který vycházel od léta 1943 do jara 1945.
Byl určen chlapcům od 10 do 14 let. Jeho podtitul zněl ‘Časopis radostného mládí’. Přinášel informace o práci Kuratoria, dobrodružné povídky, reportáže z cest, informace o sportu a sportovcích, ale také příběhy s válečnou tématikou. Jeho obsah také nezapřel ducha tehdejší doby a zaměření organizace, která ho vydávala.
I když bylo na jeho stranách proklamováno, že v žádném případě nemá být spojován s časopisem Mladý hlasatel, ve skutečnosti na sebe měl upoutat zájem bývalých čtenářů tohoto časopisu, jenž byl zastaven v roce 1941 a který byl mezi mládeží velmi oblíben. Za tímto účelem se snažil navázat i na tradici jeho čtenářských klubů a založil kluby obdobné, které ovšem nesly název Kroužky Správného kluka. V jeho redakci také v roce 1943 působí i bývalý redaktor Mladého hlasatele a otec jeho čtenářských klubů, Jaroslav Foglar, který právě v tomto roce Kroužky Správného kluka řídí. V roce 1944 již ovšem v jeho redakci nepůsobí.
Na stránkách tohoto časopisu nepravidelně vychází kreslený seriál, jenž je nápadně podobný slavným Foglarovým “komiksům“ z přelomu třicátých a čtyřicátých let a který obsahuje silný propagandistický podtext. Autorem jeho obrazové části byl Bohumír Čermák, kreslíř, který byl i jedním ze spolutvůrců slavných Foglarových “Rychlých šípů“.
---
Taková dvojčata tu ještě nebyla! Identický kluk a holka, jásají vědci
Australská maminka dvojčátek ohromila vědce. Narodila se jí totiž jednovaječná dvojčátka, která jsou však rozdílného pohlaví, chlapec a dívka. Děti se těší dobrému zdraví, problém budou mít ale s následnou reprodukcí.
Když se osmadvacetiletá těhotná Australanka vydala na ultrazvukovou prohlídku, lékaři nejprve předpokládali, že jde o dvojčátka stejného pohlaví. Když pak zjistili, že se v bříšku nacházejí chlapec a dívka, nemohli věřit svým očím. Rozdílné pohlaví je pro identická dvojčata nemožné. Jde o unikát a extrémně vzácný fenomén.
Odborníci říkají, že když už se podobný případ v minulosti stal, jedno z dětí nepřežilo už v lůně matky a dále se nevyvíjelo, jednovaječná dvojčata dvou pohlaví se tak narodila poprvé.
Podle ultrazvuku dvojčata sdílela i stejnou placentu, což byl další z důvodů, který vedl lékaře k přesvědčení, že jde o klasická jednovaječná dvojčata. Že jde o něco mimořádného, si uvědomili až u dalšího ultrazvuku v pokročilejším stádiu těhotenství.
Experti z Queenslandské univerzity říkali, že po oplodnění se vajíčko rozpadlo na tři embrya s DNA ze dvou spermií. Lékaři dvojčátka definují jako poloidentická.
Sourozencům jsou dnes čtyři roky a žijí s rodiči v Austráli v Birsbane, jejich jména však před médii zůstávají utajena.
Jedno z embryí se nevyvíjelo, ale zbývající dva pokračovaly v růstu jako dvojčata, každý s jiným genetickým materiálem od otce, uvedl deník Daily Mail. Následně lékaři zjistili, že dívka a chlapec sdílejí přesnou kopii DNA své matky, s otcem se jejich DNA shoduje na 78 %.
Dívce musely být lékařsky odstraněny oba vaječníky, a to z důvodu hrozící vysoké hrozby rakovinového bujení. "Chlapcova varlata jsou pod pravidelným dohledem lékařů," sdělil ošetřující lékař Michael Gabett.
Podobný případ jednovaječných dvojčat rozdílného pohlaví byl zaznamenán v roce 2007. Jedno z dvojčat však mělo neidentifikovatelné genitálie.
Dvojčata mohou být buď dvojvaječná, ta vznikla oplodněním dvou vajíček dvěma spermiemi. Zde bývá obvyklé, že se narodí chlapec a dívka, ale mohou se narodit i dva chlapci či dvě dívky, nejde ale o identická dvojčata. V případě jednovaječných dvojčat se rodí děti stejného pohlaví a jsou si podobné téměř k nerozeznání. Mají i totožný genetický základ.
zdroj - https://tn.nova.cz/clanek/zena-porodila-unikat-jednovajecna-dvojcata-ohromila-vedce.html
---
Dvanáctiletý kluk po hádce s matkou vzal její kartu a odletěl na Bali
23. dubna 2018 14:20
Když se rodiče dvanáctiletého australského chlapce dozvěděli, že ráno nepřišel do školy, ve strachu ho nahlásili jako nezvěstného. Poté však zjistili, že ukradl jejich kreditní kartu a odletěl na výlet na indonéský ostrov Bali.
Když matka zakázala dvanáctiletému synovi výlet na tropický ostrov, následovala ostrá hádka. „Nemá rád slovo ‚ne‘,“ řekla později novinářům. Chlapec se však za dobrodružstvím vydal i přes zákaz rodičů – sebral jim kreditní kartu a obelstil babičku, která mu dala cestovní pas.
Rodičům řekl, že jde do školy, místo toho však dojel na koloběžce na vlakové nádraží v Sydney, odkud se dopravil na letiště. Tam použil samoobslužné odbavení a nastoupil na let do Perthu, kde přestoupil na spoj do Indonésie.
Využil přitom toho, že některé aerolinky umožňují dvanáctiletým létat bez doprovodu dospělých. Jediné, co k cestě potřeboval, byl tedy pas a studentský průkaz. Dopředu si zajistil ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu a bez doprovodu opustil zemi, informoval The Guardian.
Čtyři dny na Bali
Zaměstnanci letiště se nad samostatně cestujícím dítětem pozastavili jen jednou – na letišti v Perthu, když musel chlapec potvrdit, že už mu bylo dvanáct let. „Chtěli vidět můj studentský průkaz a pas,” uvedl chlapec pro server 9 News. „To bylo skvělé, protože jsem chtěl zažít dobrodružství.“
Na Bali se chlapec ubytoval v hotelu All Seasons. Zaměstnancům řekl, že čeká na příjezd sestry. Poté, co škola nahlásila neomluvenou absenci, vystrašení rodiče se obrátili na policii. Když zjistili, co se stalo, matka odletěla do Indonésie, aby chlapce přivezla domů. „Byli jsme šokovaní, znechucení. Nejde ani popsat, jak jsme se cítili, když jsme zjistili, že je v zahraničí.“
Chlapec strávil sám na Bali čtyři dny. Nebyl přitom prvním dítětem, jemuž se podařilo bez dozoru odletět ze země – v listopadu 2017 odletěla sedmiletá dívka ze ženevského letiště na Korsiku, upozornil The Independent.
Cesta ze Sydney na Bali.
Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap
Autor: liv
Související
Čínským manželům se ztratila tříletá dcera, našli ji po 24 letech
Američanka porodila dítě z 25 let zmraženého embrya. Je to rekord
Norští experti: Dítě není majetek rodičů. Odebrání je však poslední m