Dhyana

Džhána je jedním z klíčových pojmů v buddhismu a hinduismu. Označuje vysokou míru soustředění, někdy se proto překládá jako pohroužení. Původní pálijský termín džhána označuje stav v němž mysl nehnutě spočívá u jediného předmětu. ...

Džhána je jedním z klíčových pojmů v buddhismu a hinduismu. Označuje vysokou míru soustředění, někdy se proto překládá jako pohroužení

-

2.stupen soustředění - dhyana - - stav mysli, v kterém jsme si vědomi externích i interních činitelů a funkce a reakcí mysli. Zbavení se funkčních rámců mysli, emocionální čistota. Tento stav kulminuje v napojení (otevření srdce intuice) na totální vědomí (stav Bhakti).

-

Sedmý stupeň jógy – Dhyāna [diána] (meditace)

...je cílem jógy. Existuje řada způsobů a cest, jak toho dosáhnout. Nejčastěji se soustředí na dech, na mantry, na činnost,… všechno jsou to způsoby, které nás učí koncentrovat se na maličké spektrum činností, na bod, na předmět,… Jde o trénování naší vlastní mysli, aby se časem vědomě dokázala zbavit toků myšlenek úplně a tedy opravdu dosáhnout stavu meditace. A přesně to dělá i Ashtanga jóga. Během celé praxe a léty praxe učí naši mysl absolutní koncentraci, která jednou přeroste v činnost – pohyb nevyžadující jakoukoliv myšlenku nebo vědomou kontrolu.

Stane se z ní bdělá meditace. Zároveň připravuje naše tělo, fyzické i astrální, na samotnou meditaci vsedě. Meditace totiž není činnost. Je to stav. Nejkrásnější definoval meditaci David Williams (byl s mojí učitelkou Nancy Gilgoff v Indii když se ji poprvé učili), když řekl, že „meditace je prostor mezi dvěma myšlenkami“. Není tedy možné, aby si člověk uvědomoval, že medituje. A tedy ani, aby přemýšlel nad tím, co dělá, nad tím, že praktikuje jógu. Jako meditace, tak i jóga jsou stavy bez myšlenek. A oba jsou dlouholetý proces. Jakmile se do jógy vnoří myšlenky, již není jógou, ale fajn fyzickým, relaxačním, terapeutickým cvičením (proto říkáme, že jóga se praktikuje, ne cvičí).

Meditovat se dá vleže, na židli, sezením na polštářku,… Tradičně však meditace probíhá v lotosovém sedu. Jedna z věcí je, že jak jóga, tak ani meditace by neměly koneckonců vyžadovat pomůcky (pásy, bloky, polštářky, učitele). Jsou to samozřejmě výborné nástroje, široce využívány a je super, že je máme možnost využít. Bavíme se čistě teoreticky. Jóga i meditace jsou obě o práci s vlastním tělem a myslí a neměly by záviset na jiných pomůckách. Lotosový sed je sed, ve kterém energie v těle proudí v rovnováze, umožňuje pohodlné sezení s rovnými zády, ve kterém jsou srovnané čakry v jedné linii, je to sed, ve kterém neusneme… Na rozdíl od meditace vleže (využívané hlavně při vedených meditacích a vizualizacích), má meditace vsedě další úžasný efekt. Naše tělo nám umožňuje poskládat se do doslova magického tvaru, symbolu, který všechny starověké kultury znali kolem celého světa. Je to tvar pyramidy. Tvar trojúhelníku, který efekt, proces meditace, schopnost napojit se na Zdroj znásobuje.

Otázkou může pro někoho zůstávat, proč vlastně meditovat. Cílem meditace (a tedy i jógy) je zatavení myšlenek, resp. vybudování schopnosti kontrolovat toky svých myšlenek. Pouze když zastavíme své myšlenky, umíme poznat sebe. Nahlédnout do sebe. Naše mysl je konstantně, ale zároveň přirozeně plná myšlenek. Jsme doslova otroky svých myšlenek. Jsou jako stálý film promítaný na pozadí našeho (pod) vědomí. Ovládají naše emoce, názory, budují nám iluzi reality – poutají nás k tomu co (ne) bylo a co by (ne) mělo být, namísto toho, abychom řešili to, co je nyní. Přitom i minulost byla přítomný okamžik, a budoucnost bude znovu pouze přítomný okamžik.

Podstatu věcí, i podstatu sebe sama, umíme vnímat pouze „teď“. Šťastní nebudeme v minulosti, ani v budoucnosti. Je a bude to jen teď. Pouze v přítomném okamžiku umíme nahlédnout do sebe, ke zdroji svého štěstí, které nosíme sami v sobě. Nikdo jiný ani nic by nemělo být zdrojem našeho štěstí. Může to znít napoprvé sobecky, ale je to pravda. Jóga, i meditace, jsou o přítomném okamžiku. O stálosti a bytí ve stavu „tady a teď“. Praxe nás učí, jak se osvobodit od každodenních toků myšlenek, na kratší či delší dobu je zastavit a setkat se sami se sebou, s jednotou.

Existuje krásné přirovnání k tomu, jak to funguje. Představte si sebe jako jezero s křišťálově čistou vodou. Dno jezera je Vaše pravé „já“. To, kým skutečně jste, něco, co neznáte, co nevíte, jak vypadá. Na hladině jezera jsou vlny. Vlny Vám nedovolí se podívat na dno. Často nemůžete ani jen zahlédnout, co tam je. Ty vlny jsou vaše myšlenky. Neustálé vlny myšlenek, které Vám nedovolí najít ticho a tak nahlédnout, poznat to, čím/kým opravdu jste.

Je to poznání, které nemůžete pochopit, dokud ho nezažijete. Stejně jako nemůžete pochopit jógu v jejím pravém slova smyslu, dokud ji nezažijete (schválně píšu, nezažijete, protože jedním nebo krátkodobým vyzkoušením nic nezažijete). A přesně to, co dělá jóga a meditace je, že tyto vlny pomaličku, časem zastavují. Resp. nás učí, jak vědomě tyto vlny zastavit. Je to však (krásný) proces...

.

...a k tomu všemu ještě dodávám: nebudete mít nikdy úspěch ve cvičení čaker nebo úsilí o soustředění, pokud Vám nebudou správně fungovat játra, o ledvinách nemluvě. Správně fungující játra (mimojiné) otevírají druhý stupen soustředění - dhyanu, předstupen samadhi.

---

...doporučené externí odkazy

játra wiki

játra vitalita

meditace wiki

meditace - moji andělé