Břicho je epicentrem našich emocí, lze jej považovat za druhý mozek
Břicho většina z nás považuje za nejproblematičtější partii, jak z pohledu fyzické krásy, tak zdraví. Ne náhodou tak právě tato oblast našeho těla přitahuje stále větší pozornost vědců z celého světa, kteří se snaží ji rozklíčovat. Na svět tak přichází stále více informací o propojenosti břicha s naší psychikou a myslí.
Devadesát procent hormonu štěstí serotoninu je produkováno ve střevech a je zde také ukládáno.
FOTO: Profimedia.cz
pondělí 26. září 2016, 14:32
Kdo nikdy neměl sevřený žaludek, když měl mluvit na veřejnosti? Neříká se snad, že musíme "strávit" špatnou zvěst? Už v roce 2003 profesor na Sherbrookeské univerzitě v kanadském Québecu Ghislain Devroede spojoval zažívací problémy s psychogenealogií.
Ve své eseji nazvané Co říkají problémy s břichem o naší minulosti sonduje naše útroby a nabízí integrovanou vizi břicha, spočívající na vzájemném působení psychiky a prožitků pacienta.
V čínské a indické mytologii je břicho považováno za sídlo duše. Také se tam rodí nový život. Dnešní společnost ale spíš vnímá břicho jako svou nedokonalost a zdroj komplexů.
Podle studie institutu Ipsos z roku 2011 například břicho nemá ráda polovina Francouzů. Tato neláska je mnohem výraznější než v případě jiných částí těla. Na druhém místě jsou stehna a paže, které nemiluje 18 procent Francouzů, pak hrudník, prsa a nohy, které nemá rádo 16 procent. Dokonce 66 procent osob dospělo k závěru, že když je člověku dobře v břiše, je mu dobře i v mysli. Jak to vysvětlit?
„Břicho je spodkem těla, částí, která je spojena s naší živočišností a reprodukcí. Je to jakési místo znehodnocování, především v materialistické společnosti, jež považuje tělo za firmu, kterou je třeba řídit a která se musí podrobit naší vůli," říká sociolog David Le Breton.
Nový vědní obor
Na základě zjištění propojenosti břicha s naší psychikou a myslí vznikl i nový vědní obor tzv. neurogastroenterologie. Jejím průkopníkem je profesor Michael Gehrson, šéf oddělení anatomie a buněčné biologie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Podle jeho teze má nervový systém našeho trávicího ústrojí jakousi mozkovou aktivitu a inteligenci, které jsou mu vlastní. Odtud pochází jeho přezdívka "druhý mozek".
Gehrson prokázal, že 90 procent hormonu štěstí serotoninu je produkováno ve střevech a je zde také ukládáno. „Střevní mozek pociťuje, zpracovává a vstřebává emoce a problémy vytvářené jeho velkým bratrem a navíc registruje emocionální ohlas významných událostí v našich vnitřnostech," píše Irina Matveiková, expertka na rodinné lékařství, endokrinologii a poruchy příjmu potravy.
„Střevní mozek je místem, odkud pramení strach, úzkost a fobie, ale rodí se tu také intuice, pochopení, předtuchy i obsese," dodává. Lépe je snažit se břichu naslouchat, než je kontrolovat.
„Žijeme ve společnosti, která dává přednost mozkové aktivitě. Rozhodně nejde o to popírat ji, ale spíše ji vyvažovat tím, že necháme energii cirkulovat v břiše," uvádí expert na japonské masáže Thibault Marlin pracující pro značku Lancôme. Mezi jeho klienty jsou především šéfové podniků, právníci a psychologové, lidé pracující "hlavou", kteří chtějí plně pocítit své emoce. K tomu je vhodná hypnóza, masáže, cvičení, meditace, akupunktura a... zdravá výživa.
---
...doporučené externí odkazy